Fascinující rostliny, díl 30.
Kukuřice setá (Zea mays) pochází z Ameriky. Když kukuřici poznali Evropané, byli nadšeni jejím vysokým výnosem. Začali ji pěstovat v jižní Evropě, v afrických a asijských koloniích i v Severní Americe.
Jenže kdekoliv se objevila kukuřice, propukla časem nová, vážná choroba – pelagra. Projevuje se průjmy, kožními a neurologickými příznaky. Nemoc postihovala hlavně chudší obyvatele. Ještě začátkem 20. století řádila její epidemie na jihu USA.
Ve 30. letech minulého století vědci zjistili, že pelagru způsobuje nedostatek niacinu (vitamínu B3). Díky tomuto objevu bylo možné chorobu léčit podáváním příslušného vitamínu. Jako prevence posloužily vyváženější strava nebo přidávání niacinu do potravin, například mouky.
Jak souvisí pelagra s kukuřicí? Obilky kukuřice obsahují většinu niacinu v chemicky vázané formě, z níž ho naše tělo nedokáže získat. Chudí lidé, kteří si nemohou dovolit pestrou stravu a živí se prakticky jen kukuřicí, pak mají logicky nedostatek tohoto vitamínu.
Pelagrou kupodivu netrpěly původní národy Ameriky, přestože kukuřice byla jejich hlavní potravinou. Indiáni totiž obilky před přípravou jídel vařili v roztoku hašeného vápna (hydroxidu vápenatého) nebo jiné alkalické látky. Kukuřice pak šla lépe zpracovávat. A především se v ní uvolnil vázaný niacin, který se tak stal stravitelným.
Evropané převzali od Indiánů jejich plodinu, ovšem vaření s vápnem nepokládali za důležité. Což byla zásadní chyba, jak se nakonec ukázalo.
Seriálem Fascinující rostliny chceme oslavit Den fascinace rostlinami a zároveň připomenout 50 let od založení Ústavu experimentální botaniky.
Út, 04.09.2012 - 18:47 — Jan Kolář