Při příležitosti sedmdesátého výročí smrti Vladislava Vančury (23. června 1891 Háj u Opavy – 1. června 1942 Praha) přinesl Ústav pro českou literaturu AV ČR dílo významného autora v elektronické podobě. Na webových stránkách ústavu v jeho elektronické Edici E a též prostřednictvím e-shopu nakladatelství Academia nabízí volně ve formátu EPUB a PDF nejen jeho známý román Markéta Lazarová (1. vyd. 1931), ale současně ve formátu PDF i digitální podobu obou projektů Vančurových Spisů, jež v minulosti vznikaly na tomto akademickém pracovišti. Tyto soubory doplňuje výbor z Vančurovy publicistiky Řád nové tvorby. Čtenářům je tak bezplatně k dispozici v elektronické podobě celek 24 svazků dosud knižně kriticky vydaného Vančurova díla.
Edice E zpřístupňuje ve formátu PDF významné publikace vzniklé v průběhu více jak šedesáti
let v ÚČL; soustřeďuje se na prezentaci klíčových kolektivních děl (např.
Dějiny české literatury), zásadní ediční počiny (např.
Soubor díla F. X. Šaldy), dnes již těžko dostupné a oblíbené příručky (např.
Slovník básnických knih,
Editor a text, antologie
Avantgarda známá a neznámá,
Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu a
doby husitské), či strojopisné a tištěné sborníky. Celkem obsahuje přes sto titulů a jejich
množství se stále zvyšuje.
Edici
Markéty Lazarové, již k vydání připravila a poznámkami doprovodila Jarmila Víšková,
opatřil doslovem Jiří Holý. Provází ji též obsáhlé slovníkové heslo Vladislava Vančury, které pro
Lexikon české literatury pořídil Jiří Opelík, a dále informace k digitalizaci filmové
Markety Lazarové (rež. František Vláčil), na níž se podílel Národní filmový archiv. Přitom způsob
restaurace filmu Marketa Lazarová odpovídá kritické přípravě Vančurova románu, a i proto na sebe
oba projekty vzájemně odkazují. Součástí elektronické knihy jsou rovněž odkazy na informační zdroje
přístupné veřejně na internetových stránkách
Ústavu pro českou literaturu.
Vladislav Vančura se stal obětí teroru po atentátu na zastupujícího říšského
protektora Reinharda Heydricha. Gestapo ho zatklo již před atentátem, 12. května 1942, když byla
odhalena jeho role v Národně revolučním výboru inteligence. Jako čelný člen literární skupiny
této ilegální organizace, která od podzimu 1941 reprezentovala v protinacistickém odboji hlas
českých umělců a intelektuálů, připravoval spolu s Václavem Černým, Františkem Halasem a
Bedřichem Václavkem program obnovy svobodného literárního života po porážce Hitlerova Německa. Po
vyhlášení stanného práva se tato velká a v národě respektovaná umělecká osobnost stala jednou
z prvních obětí pomsty okupační moci za smrt třetího muže Třetí říše: nikoli náhodou právě
Vančurovo jméno zahajovalo seznam osob popravených za napomáhání nebo schvalování atentátu, který
byl na prvních stránkách novin publikován 3. června 1942.
Další informace:
Mgr. Jiří Flaišman, Ph.D. –
flaisman@ucl.cas.cz
Mgr. Michal Kosák, Ph.D. – kosak@ucl.cas.cz
Mgr. Michal Kosák, Ph.D. – kosak@ucl.cas.cz
19 Jul 2012
Česky
