Letošní 190. výročí narození Gregora Johanna Mendela, přírodovědce, zakladatele genetiky a geniálního augustiniána, jenž významně posunul biologické vědění, připomíná aktivita Mendel 190 , kterou zastřešuje Masarykova univerzita a Augustiniánské opatství na Starém Brně. K iniciativě se připojilo rovněž Národní technické muzeum v Praze, které od července do října zpřístupnilo stejnojmennou výstavu. Záštitu nad expozicí převzal předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš společně se starobrněnským opatem Lukášem Evženem Martincem, OSA.
Veřejnost má poprvé příležitost vidět originál rukopisu
Pokusy s rostlinnými hybridy (Versuche über Pflanzenhybriden – 1865), v němž Mendel pomocí
matematických principů definoval princip dědičnosti pro rostliny a pro živočichy, čímž položil
základ genetiky jako vědního oboru. Cenný
rukopis se po
zastavení činnosti Augustiánského opatství dostal do úschovy členů augustiniánské provincie v
Čechách a později augustiniánského vikariátu ve Vídni, odkud by roku 1987 zapůjčen augustiniánům v
Německu. Mendelův rukopis vypátralo po svém obnovení brněnské opatství, ale německá strana jej
nechtěla navrátit s tím, že jej považuje za kulturní dědictví. Česká republika získala dokument
zpět na základě diplomatických jednání na úrovni českých úřadů a ministerstva zahraničí po 25
letech teprve letos v únoru.
Výstava seznamuje se životem a dílem zakladatele genetiky G. J. Mendela, provádí milníky jeho života, vědeckého bádání i oblastmi jeho vědeckého a společenského působení na Moravě, v Brně a jeho starodávném centru – Starobrněnském opatství. Světoznámého vědce představuje především jako vynikajícího meteorologa, zapáleného včelaře i opata augustiniánského kláštera.
Gregor Johann Mendel se narodil v roce 1822 v obci Hynčice na severní Moravě v rodině drobného rolníka. Studoval základní školu v Hynčicích, poté piaristickou školu v Lipníku a gymnázium v Opavě. Po studiích na Filosofickém ústavu v Olomouci byl přijat jako novic do kláštera na Starém Brně a pokračoval ve vzdělávání na Teologickém ústavu v Brně. Po vysvěcení na kněze řádu Augustiniánů působil několik let jako učitel na gymnáziu ve Znojmě a Technickém učilišti v Brně. V letech 1851–1853 studoval přírodní vědy na Univerzitě ve Vídni, kde navštěvoval přednášky Christiana Dopplera a Franze Ungera. V padesátých a šedesátých letech 19. století se věnoval především pokusům s hrachem a hybridizaci rostlin; hrách pěstoval v zahradě Starobrněnského opatství, kde byl později v roce 1868 jmenován opatem. Zemřel v Brně v roce 1884.
Markéta Pavlíková
Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
2 Aug 2012
Česky
