Archiv

Páté výročí liblického zámku

11.9.2012

Konferenční centrum AV ČR – zámek Liblice v čele s ředitelkou Klaudií Soukupovou připravilo ve foyer hlavní budovy Akademie věd na Národní třídě v Praze výstavu Liblice 1952–2012 (2007–2012), která se koná u příležitosti pátého výročí otevření zámku pro veřejnost a šedesáti let provozu pod vlajkou AV ČR. „Liblickému zámku se od roku 2007 podařilo pro Akademii věd a její pracoviště zabezpečit mj. 200 významných akcí, jeho služeb využilo přes 6000 akademických hostů. O renovaci z let 2001–2007 se zasloužil především tehdejší ředitel SSČ AV ČR Jan Škoda, první ředitelkou, jež zajistila nelehký rozjezd centra, byla Ivana Hampejsová,“ vyzdvihl při vernisáži ředitel Střediska společných činností AV ČR Jiří Malý. Slavnostního zahájení se mezi jinými zúčastnil i starosta Liblic Jan Vojna.

Dvacátý kongres CHISA

4.9.2012

Jubilejní, dvacátý ročník mezinárodního kongresu chemického a procesního inženýrství hostil ve dnech 25. až 29. srpna 2012 pražský hotel Clarion. Symposium, které patří k nejvýznamnějším světovým akcím v oboru, pořádají od roku 1962 Česká (resp. československá) společnost chemického inženýrství, Ústav chemických procesů a Inženýrská akademie. Přestože se první setkání konalo v Brně, od roku 1972 se kongresy pravidelně pořádají v Praze. Aspekt CHISA coby místa setkávání přetrval i po roce 1989 a letošní účast 1000 badatelů z téměř 50 zemí tuto skutečnost jen potvrzuje. „Obavy z možného opadnutí zájmu kvůli tomu, že se akce na rozdíl od jiných mezinárodních kongresů koná na stejném místě, se ukázaly jako neopodstatněné. Účastníci si to naopak pochvalují a jistě v tom hraje roli i nezaměnitelný genius loci české metropole,“ vysvětluje předseda Akademie věd ČR a hlavní organizátor konference prof. Jiří Drahoš.

Poslední sbohem Edisonově žárovce

31.8.2012

Před 133 lety se podařilo významnému americkému vynálezci Thomasi Alva Edisonovi poprvé rozsvítit klasickou žárovku. Přestože byl v té době princip žárovky již známý, až podnikavý Edison jej dokázal dobře prodat. Od té doby svět ušel značný kus cesty a klasické žárovky jsou postupně nahrazovány úspornějšími zdroji. Během posledních tří let byly staženy z trhu klasické wolframové žárovky o výkonu 60, 75 a 100 Wattů a dnešním dnem výroba klasických žárovek nařízením Evropské komise o regulaci světelných zdrojů definitivně končí. Tuto událost si 31. srpna 2012 na piazettě Národního divadla připomenul happening, během něhož byla symbolicky pohřbena obří maketa klasické žárovky.

Jaké jsou geometrovy zlé sny?

31.8.2012

Minete-li cestou po Národní třídě budovu Akademie věd a projdete-li kolem poetické kavárny Viola, můžete po pár metrech vejít do historického Topičova domu, jehož součástí je už od roku 1894 proslavený Topičův salón, kde se v průběhu let představovali nejvýznamnější umělci.
Nyní zde až do 21. září 2012 naleznete pozoruhodnou výstavu Geometrův zlý sen, kterou její kurátor Petr Vaňous zaštiťuje mottem francouzského matematika a zakladatele fraktální geometrie Benoît Mandelbrota: Jak změřit pobřeží Bretaně?

Zemřel průkopník mozkové elektrofyziologie Jan Bureš

29.8.2012

Ve věku 86 let zemřel 24. 8. 2012 jeden z nejúspěšnějších českých fyziologů paměti a průkopník mozkové elektrofyziologie, MUDr. Jan Bureš, DrSc, FNAS. Se svou manželkou Olgou Burešovou a skupinou spolupracovníků ve Fyziologickém ústavu AV ČR celý život zkoumal podstatu paměti. Byl členem několika mezinárodních vědeckých institucí – Academia Europea, Polské Akademie věd a jako jedinému českému fyziologovi mu bylo v roce 1995 uděleno členství v National Academy of Sciences (USA). O jeho osobnosti i badatelské práci se můžete dočíst v rozhovoru Když se řekne Paměť aneb Now print!, který vyšel v Akademickém bulletinu na pokračování – I díl., II. díl.

Nejskromnější muž, který kdy kráčel po měsíci

28.8.2012

„Je to malý krok pro člověka, velký skok pro lidstvo.“ Tato věta, kterou pronesl Neil Armstrong časně ráno 21. července 1969 světového času (v USA byl večer 20. července), když vstupoval jako první pozemšťan na Měsíc, vešla do historie.
V sobotu 25. srpna Neil Armstrong nečekaně ve dvaaosmdesáti letech zemřel. „Byl to absolutní gentleman,“ prohlásil o něm Gene Kranz, který v době jeho letu vedl jednu směnu operátorů v řídicím středisku v Houstonu. „Byl to typ mládence, v němž chcete vidět hrdinu.“ Michael Collins, který s ním letěl v Apollu 11, řekl: „Byl nejlepší a mně bude strašně chybět.“ Pokračování zde.

Kde se měří dech lesa

27.8.2012

Uprostřed beskydských lesů nedaleko česko-slovenské hranice nabízí turistická trasa zastavení u zvláštního objektu. Informační tabule turistům prozrazují, že tady vědci už od roku 1988 zkoumají toky energií a látek v rostlinách. Původně se zde na Bílém Kříži zaměřovali systémoví biologové z Akademie věd zejména na dopady ostravského průmyslu na okolní lesy, postupně své badatelské zaměření rozšířili na aspekty i modelaci stále patrnější globální změny, a to nejen v domácím, ale i mezinárodním hledisku. Tomu napovídá i současný název pracoviště – Centrum výzkumu globální změny AV ČR – jež nejen zde, ale i na dalších lokalitách prakticky po celé České republice řeší projekt CzechGlobe, a kam vás prostřednictvím fotoreportáže zveme. Projekt jsme představili v AB 5/2010 a najdete jej také na http://www.cvgz.cas.cz/ . (HaM)

Začal 21. ročník Letní školy slovanských studií

21.8.2012

Celkem 44 zájemců převážně z evropských zemí se účastní 21. ročníku tradiční Letní školy slovanských studií, která byla zahájena v pondělí 20. 8. 2012. Letní škola organizovaná Ústavem bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity potrvá do 7. září 2012.

Bečov nad Teplou – držitel prestižní ceny Europa Nostra za filosofickou koncepci obnovy horního hradu

16.8.2012

V malebné krajině Slavkovského lesa na skalním ostrohu nad říčkou Teplá založili v první polovině 14. století páni z Oseka mohutný hrad, z něhož se dodnes zachoval původní donjon, kaplová a obranná věž. V 15. století hrad dobili husité, ovšem hned v druhé polovině téhož století doznává velkého rozmachu. Mezi donjon a kaplovou věž je dostavěno tzv. křídlo tabulnic a starý hradní palác získává renesanční podobu. V souvislosti se zánikem těžby kovu v 16. století chudla celá zdejší oblast a pustl i hrad. Ve století následujícím se opět nejprve dočkal oprav, avšak v roce 1648 jej vyplenila švédská vojska. Pro dnešní dobu bylo možná štěstí, že se z gotického hradu stává po relativně nevelkých úpravách sýpka a hospodářským účelům pak vlastně slouží nejdéle ze své existence. Objektu tak zůstala velká dávka autenticity středověku a renesance, a patrné jsou i úpravy z 18. a 19. století. To vše dodává hradu obrovskou výpovědní, historicko-dokumentární, studijní i emotivní hodnotu.

Před 100 lety prokázal Victor Hess existenci kosmického záření

10.8.2012

Letos v srpnu uplynulo 100 let od chvíle, kdy rakouský vědec Victor Franz Hess objevil kosmické záření. Kulaté výročí připomněl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), jehož pracovníci vypustili ve stejný čas, jako tomu bylo 7. srpna 1912, meteorologický balon z observatoře v pražské Libuši. Oslavy vyvrcholily odhalením pamětní desky objevu kosmického záření v Ústí nad Labem, kde je také ve zdejším muzeu zpřístupněna výstava Ústí ve službách vědy, kterou připravila Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Záštitu nad akcemi převzal astronom a astrofyzik dr. Jiří Grygar. Akademický bulletin připomíná vědecké výročí v letním dvojčísle příspěvkem Balon a řeč vesmíru.