700x Střekov
Archeologické nálezy spolupracovníků muzea
Exponát měsíce října 2019 představuje výběr archeologických nálezů z činnosti dobrovolných spolupracovníků Muzea města Ústí nad Labem na území ústeckého okresu.
Vzhledem k neustále narůstající stavební činnosti a pracovnímu vytížení profesionálních archeologů při dohledech a záchranných výzkumech na nově vznikajících stavbách, nezbývá již příliš mnoho času na terénní prospekci a aktivní objevování nových archeologických lokalit. Nezastupitelnou roli tak čím dál tím více hrají i dobrovolní spolupracovníci muzeí a ústavů archeologické památkové péče, bez jejichž pomoci se dnes již žádné regionální archeologické pracoviště neobejde. Tito nadšenci pomáhají na záchranných výzkumech, účastní se organizovaných terénních prospekcí, nebo po dohodě s archeologem provádějí samostatnou terénní prospekci na nově vytipovaných územích nebo na již známých lokalitách ohrožených pravidelnou orbou či intenzivními zemědělskými a lesnickými pracemi.
více informací
DĚTI NEPŘÍTELE?
Diskriminace nepatří jen do minulosti, ale je to stále přítomný problém. Naše výstava prezentuje osudy skupiny obyvatel, u níž se diskriminace stala pevnou součástí života – dětí narozených z česko-německých vztahů. Po staletí trvající poklidné soužití obou národností ukončily zločiny druhé světové války a poválečného období. Výstava otevírá zapomenutou kapitolu společných česko-německých poválečných dějin a zajímá se o příběhy těchto dětí.
Těžištěm projektu „Děti nepřítele? – Kinder des Feindes?“ jsou zkušenosti česko-německých dětí v poválečném Československu, kdy docházelo k proměnám definice a obrazu nepřítele. Měly být tyto děti vnímány jako nepřátelé, nebo jako budoucnost českého národa? Výstava prezentuje každodenní život česko-německých dětí a staví jej do kontextu politických dějin. Ke slovu se dostávají pamětníci, aby vypověděli, jak se jako děti vypořádali s negativními zkušenostmi a jak se jejich původ projevil na jejich identitě.
více informací
Cesta města 770 let
Od soboty 14.září 2019 máte možnost v ulicích navštívit výstavu „CESTA MĚSTA 770 LET“.
Výročí první písemné zmínky o Ústí jako královském městě z roku 1249 připomíná série výstav ve veřejném prostoru: KŘIŽOVATKA CEST (Hlavní vlakové nádraží ČD), MĚSTO V MUZEU (budova ústeckého muzea, Masarykova ul.), MAPY MĚSTA (OC Forum), HRADBY MĚSTA (v ulicích centra) a CESTA MĚSTA (Ředitelství Policie ČR, podloubí v Revoluční ul.). Přesné lokalizace viz plánek v příloze.
více informací
CYKLUS HISTORICKÝCH PŘEDNÁŠEK „CESTY DO MINULOSTI“
18. září (středa) v 17.00
Sedmá přednáška cyklu SCHICHTOVA EPOPEJ – NÁZORNÝ PRŮVODCE ČESKOU HISTORIÍ
Téma: Jan Amos Komenský – myslitel v síti učené korespondence
Přednášející: PhDr. Vladimír Urbánek, Ph.D. (FLÚ AV ČR)
Vstupné 20 Kč
Jan Amos Komenský je obecně známý především jako slavný pedagog a "učitel národů". Tak ho zobrazil pro Schichtovu epopej také Emanuel Boháč (1867-1940). Na rozdíl od jiných maleb vytvořených pro tento cyklus se však nejedná o konkrétní událost z Komenského dramatického života, nýbrž o výrazně alegorickou, a tedy i ahistorickou scénu s názvem "Učitel národů Jan Amos Komenský obklopen žáčky a žačkami", pojednanou ve vlastenecko-folklórním duchu.
více informací
Smlouva mezi muzeem a ZOO
Dnes ve čtvrtek 5. 9. 2019 byla za přítomnosti náměstkyně primátora Statutárního města Ústí nad Labem Ing. Věry Nechybové podepsána smlouva o spolupráci mezi Muzeem města Ústí nad Labem a Zoologickou zahradou Ústí nad Labem.
Smlouvu podepsali ředitele těchto organizací Mgr. Václav Houfek a Ing. Roman Končel. Smlouva upravuje vzájemné vztahy v oblasti spolupráce při realizaci společných vědeckých, vzdělávacích nebo kulturních projektů. Mimo jiné také dává Muzeu města Ústí nad Labem přednostní právo na získání kadáveru vybraných uhynulých zvířat pro výrobu kosterních a dermoplastických preparátů.
více informací
Kostra indické slonice Kaly je v muzeu
Kompletní kostru slona indického (Elephas maximus) mohou nyní vidět všichni návštěvníci Muzea města Ústí nad Labem. Kostra je umístěna ve foyer muzea hned za hlavním vchodem. Návštěvníky upoutá nejen svojí velikostí. Kostra nerozšiřuje jen zoologické znalosti, ale pomáhá také připomínat historii města, respektive zoologické zahrady. Slonice Kala přicestovala do Ústí nad Labem jako roční slůně, pravděpodobně odchycené v přírodě Vietnamu, v listopadu 1985. Hned od svého příchodu se stala maskotem ZOO a spolu s družkou Delhi, která do Ústí doputovala v roce 1987, tvořily nerozlučnou dvojici. Bohužel 5. února 2019 musela být z důvodu zdravotních komplikací utracena. Její od mládí se vlekoucí problémy s levou přední nohou se stále zhoršovaly a utrpení slonice již nebylo možné dále prodlužovat. Na její připomínku jsme se rozhodli zachovat alespoň její kostru.
více informací
PERLEŤOVEC VÝCHODNÍ
Argynnis laodice (Pallas, 1771)
Rozpětí křídel: 56 - 66 mm
Délka předního křídla: 26-32 mm
Areál: Eurosibiřský
Od východní poloviny střední Evropy (severovýchodní Německo, severní a východní Polsko, východní Slovensko, severovýchodní Maďarsko, severní Rumunsko) přes Pobaltí, jihovýchodní Švédsko, jižní Finsko, východní Evropu, Ural, severozápadní Kazachstán, Sibiř a Dálný východ po Japonsko. Za severozápadní hranicí areálu výskytu zaznamenány ojedinělé nálezy dokládající občasné migrace či expanze druhu. V poslední době byla prokázána expanze perleťovce východního na západ ve Skandinávii, v Polsku či na východním Slovensku ve Slovenském krasu. Na Slovensku se vyskytuje pouze ve východní polovině státu, zejména ve východních Karpatech a na Vihorlatě.
více informací
Deník českého romantického básníka Karla Hynka Máchy
Od 9. srpna 2019 do 12. ledna 2020 se koná v Muzeu města Ústí nad Labem výstava 700x Střekov. Výstavu pořádá ústecké muzeum u příležitosti 770. výročí první písemné zmínky o královském městě Ústí nad Labem a 700. výročí první písemné zmínky o hradu Střekov. Zcela výjimečný je vystavený deník českého romantického básníka Karla Hynka Máchy, který také hrad Střekov navštívil a tužkou si ho namaloval.
více informací
PAPÍROVÁ PLATIDLA PROTEKTORÁTU ČECHY A MORAVA, JEJICH AUTOŘI A MOTIVY
Dne 15. března 1939 byla budova Národní banky Československé (NBČ) obsazena početnou skupinou SS a dozor nad touto institucí převzal zástupce Německé říšské banky Dr. Friedrich Müller. Na základě vládního nařízení č. 96/1939 Sb. pak vznikla Národní banka pro Čechy a Moravu (NBČM). Orgány dosavadní bankovní instituce sice zůstaly formálně zachovány, ale okupační správa uplatňovala svůj vliv také prostřednictvím zmocněnců říšského ministerstva hospodářství a nově jmenované bankovní rady. Česká reprezentace se snažila spíše o pasívní rezistenci, otevřeně se však postavila např. proti celní unii Protektorátu s Říší. Zprvu byla dosavadní československá platidla opatřována razítky Protektorátu.
více informací
PETROGRAFICKÉ VÝBRUSY J. E. HIBSCHE
Důležitou součástí sbírek muzea je odkaz Josefa Emanuela Hibsche, konkrétně výsledky jeho dlouholetého mapování v oblasti Českého středohoří. Jsou to nejen geologické mapy v měřítku 1:25 000, ale také soubor dokladových horninových vzorků spolu s petrografickými výbrusy. Kolekce obsahuje 7 543 výbrusů uložených v 88 kazetách.
více informací
Mezinárodní den trpaslíků
U příležitosti
Mezinárodního dne trpaslíků, který se připomíná 21.června, položil ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek kytici květů u plastiky největšího českého ležícího zahradního trpaslíka.
Tento trpaslík má své bydliště již patnáct let v areálu ústecké zoologické zahrady. V současné době se v Muzeu města Ústí nad Labem koná výstava Trpaslíci, na které je tento jedinečný fenomén evropské kultury představen od nejstarších zmínek až po současnost.
více informací
CYKLUS HISTORICKÝCH PŘEDNÁŠEK „CESTY DO MINULOSTI“
12. červen 2019 (středa) v 17.00
Šestá přednáška cyklu„SCHICHTOVA EPOPEJ – NÁZORNÝ PRŮVODCE ČESKOU HISTORIÍ“
Téma: Obrana Prahy za švédského vpádu roku 1648
Přednáší: Doc. PhDr. Zdeněk Hojda CSc. (katedra PVHAS FF UK Praha)
Vstupné 20 Kč
Přednášku, která nás zavede na samý konec třicetileté války, inspiroval obraz Schichtovy epopeje, jenž znázorňuje obranu Karlova mostu během švédského dobývání Prahy roku 1648. V časných ranních hodinách dne 26. července pronikli švédští vojáci pod velením Hanse Christopha Königsmarka Strahovskou branou do města a záhy opanovali městečko Hradčany s Pražským hradem, stejně jako Malou Stranu. Následovalo třídenní plenění a následná okupace pražského levobřeží. Veliteli pražské posádky Colloredovi se podařilo uniknout na Staré Město a rychle se zformovaly též měšťanské milice a studentská legie. V příštích čtyřech měsících se obě pravobřežní města, Staré a Nové Město pražské, obětavě bránila švédským obléhatelům a dobytí unikla jen o vlas.
více informací
Schichtův malíř Jaroslav Šetelík
Malíř a krajinář Jaroslav Šetelík se narodil 10. 8. 1881 v Táboře a zemřel 12. 12. 1955 v Praze. Několik měsíců se učil ve výtvarné škole u F. Engelmüllera. Později zanechal právnických studií a odebral se do Mnichova, odtud se vrátil do Prahy s úmyslem věnovat se malířství. Stal se žákem E. K. Lišky na uměleckoprůmyslové škole, poté přešel na akademii výtvarného umění, kde byl žákem prof. Ottenfelda. Po studiích na Akademii výtvarných umění v Praze se vydal na cesty po Evropě a na delším studijním pobytu zakotvil ve Francii a v Itálii. Jeho tématy byly především staropražské motivy, maloval ale také například veduty měst Kutná Hora, Plzeň, Louny, Brna, Luhačovic, Piešťan nebo Františkových Lázní. Ve sbírce Muzea města Ústí nad Labem se nalézá malba na plátně z roku 1919 „Pohled na Malou Stranu“.
více informací
ATHENE – Péče o největší zbytkové populace sýčků obecných
Projekt funguje v rámci přeshraničního Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020. Tento projekt je podpořen Evropskou unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Hlavním cílem projektu je podpora hnízdních příležitostí, odstranění antropogenních (člověkem vytvořených) pastí a úprava loveckých teritorií zbytkových populací sýčků v severních Čechách. V rámci tříletého (2017–2019) sasko-českého projektu
ATHENE probíhá pravidelný monitoring rozšíření a velikosti populace sýčka obecného i jeho habitatů. Na lokalitách s výskytem sýčka jsou vyvěšovány bezpečné budky.
více informací
Císařpán se povaloval v Ústí na ulici
Nečekaný nález připomněl ústeckým muzejníkům po 118 letech návštěvu císaře Františka Josefa I. v Ústí nad Labem v roce 1901. Na ulici se v roce 2019 povalovala historická velkoformátová fotografie slavnostního přivítání panovníka v ústeckém přístavu včetně dobových popisků nejvýznamnějších hostů této události. Po čerstvé renovaci ji Muzeum města Ústí nad Labem vystaví jako exponát měsíce května.
„Pod železničním mostem na střekovské straně ležel začátkem letošního roku opřený velký obraz s reprodukcí červených květin snad 14 dní, než nálezce napadlo ho otočit. Tam uviděl scénu, jak z parníku vystupuje císařpán a na nábřeží ho čekají uniformované sbory a svátečně oblečený dav Ústečanů,“ popsal okolnosti objevu dosud neznámého snímku ze slavné návštěvy historik Martin Krsek.
více informací
Proběhlo krajské kolo geologické olympiády (GO) 2019
V pondělí 8. dubna 2019 proběhlo v Muzeu města Ústí nad Labem krajské kolo geologické olympiády (GO). Z celkem 30 přihlášených žáků dorazilo 12 účastníků ze středních škol a 7 ze škol základních. V Císařském sále byli účastníci seznámeni s programem akce, poté následoval vědomostní test a poznávačka 25 geologických vzorků (minerálů, hornin, fosilií ad.) doprovázených 25 tematickými otázkami.
V mezidobí si mohli spolu se svými kantory prohlédnout budovu muzea a právě otevřené výstavy. Program olympiády byl zakončen vyhlášením výsledků a prohlídkou poznávačky s geologem.
více informací
Filmová hvězda z ulice Na Nivách míří do muzea
Těsně před demolicí legendární ústecké ulice Na Nivách dnes (28. 3. 2019) sejmuli historici Muzea města Ústí nad Labem domovní znamení z fasády někdejší restaurace „U Studánky“. Reliéf korbelu s pivní pěnou pochází z roku 1911 a bude v muzejních sbírkách reprezentovat nejen více než stoletou historii, ale i dramatickou současnost zdejších domů.
„Jde o specifickou ukázku výzdoby secesní architektury a zároveň o světově známou filmovou kulisu. Zrovna dnes bude mít premiéru velkofilm Británie, Německa a USA „Zraněná srdce“, kde ulice Na Nivách představuje rozbombardovaný Hamburk a domovní znamení zdejší hospody ční v čele jednoho z nejpůsobivějších záběrů,“ poznamenal historik Martin Krsek.
více informací
Kniha „140 let muzejnictví na Ústecku“
Muzeum města Ústí nad Labem vydalo novou knihu s názvem „140 let muzejnictví na Ústecku“. Jedná se o jedinečnou slovníkovou příručku o ústeckém muzejnictví, zpracovaná sice výhradně muzejníky, ale určená nejen pro muzejníky a ústecké patrioty, ale pro všechny zájemce o muzejní práci. Jak k tomu dodal ředitel ústeckého muzea Václav Houfek: „Tato kniha je jedinečná také tím, že je v ní otevřeně přiznán významný podíl na jejím vzniku ústeckým muzejním trpaslíkům“.
více informací
Výzkum vyder v Krušných horách
Vydra říční je šelma, která se po desítkách let navrátila i do potoků Krušných hor a je možné se s ní potkat i na tocích v podkrušnohoří. Jak jsou na tom vydry v této oblasti? Jsou toky v Krušných horách pro vydry izolované či mohou vydry přecházet z Čech do Saska, z horských toků dolů na hlavní toky Ohři a Labe přes krajinu povrchových hnědouhelných dolů, kde z řek vznikly silně znečištěné kanály na odtok vody? Dokáží naopak využít nově vytvořené vodní plochy vzniklé po těžbě hnědého uhlí? Odkud se vydry do Krušných hor vrátily? Z jižních Čech či z přilehlého Saska? Jaké jsou zde rizikové faktory pro jejich další život? Je možné rizikové faktory a kritická místa upravit a vydrám zajistit lepší budoucnost? A kdo by to mohl udělat? Na tyto otázky bychom chtěli odpovědět v rámci projektu
Lutra lutra, který právě rozjíždíme.
více informací
Pamětní deska dragouna Friedricha Jordana
Příběh začíná během napoleonských válek 29. srpna 1813, kdy královské město Ústí nad Labem na dva dny obsadila francouzská vojska. Ta požadovala zajistit zásobování mužstva i krmivo pro koně. Když se 30. srpna odpoledne francouzští vojáci dověděli, že v bitvě u Chlumce nad francouzským sborem zvítězila spojenecká vojska Ruska, Rakouska a Pruska, tak sebrali Ústečanům, co mohli a rychle se s kořistí snažili město opustit. Na odchod se pokusili město Ústí nad Labem také zapálit. V tom jim zabránil náhlý útok rakouských vojáků, kteří přišli k Ústí nad Labem od Terezína. V jejich čele se do ulic města dostal také dragoun Friedrich Jordan, který hnal poslední Francouze Dlouhou ulicí až k tehdejší Drážďanské bráně. Poslední francouzské výstřely od této brány vzaly statečnému F. Jordanovi život. Padlý voják byl vzápětí pohřben na městském hřbitově u kostela sv. Materny na dnešním Lidickém náměstí.
více informací
Stěhování sochy od H. Zettlitzera
Soukromá sbírka umění Adolfa Hitlera, hlavně v této souvislosti bohužel rezonuje jméno duchcovského sochaře
Hermanna Zettlitzera. A přitom jeho mimořádná díla nestála jen v obýváku nacistického zločince, ale zdobila a někde dodnes zdobí veřejný prostor v severních Čechách. V pátek ráno došlo ke stěhování jedné z jeho největších dochovaných plastik dvousoší ženského aktu ze Severočeské vědecké knihovny do objektu ústeckého muzea. Zhruba dvě tuny vážící socha se v pátek 20. 7. pomocí těžkotonážního
jeřábu vznesla nad střechu knihovny, aby našla nové místo v atriu muzea.
Vzácné dílo mezinárodně uznávaného severočeského umělce se stěhuje už
po několikáté. Původně si ji v roce 1933 u Zettlitzera objednal majitel
vily, v níž dnes knihovna sídlí, ústecký průmyslník Carl Wolfrum a sloužila jako venkovní kašna za okny pánského salónu.
více informací
Záchrana mozaiky
Muzeum města Ústí nad Labem po dohodě s vlastníkem nemovitosti zahájilo ve čtvrtek 12.7.2018 práce na transferu mozaiky, která je umístěna na vnější zdi budovy na Masarykově třídě v Ústí nad Labem, v místech u křižovatky před hotelem Clarion. Vlastník nemovitosti v těchto místech plánuje zahájit stavební práce v nejbližší možné době, což je důvod pro její sejmutí. Vlastní práce provádějí konzervátoři Muzea města Ústí nad Labem PhDr. Jiří Belis a Bc. Jakub Doležel ve spolupráci s restaurátorkou akademickou malířkou MgA. Magdalenou Kracík Štorkánovou, Ph.D. a ve spolupráci s členy odborného spolku Art & Craft Mozaika.
více informací
Nacistický tunel ožívá po 80 letech
Detaily o nacistickém projektu na velkorysý tunel skrz Mariánskou skálu v Ústí nad Labem prozrazuje nový objev ústeckého muzea. Do sbírek se dostal koupí dosud neznámý plán z roku 1944 se zakreslením částečně realizované stavby, která měla umožnit propojení středu města se čtvrtí Krásné Březno i v době největších povodní na Labi.
Tunel měl měřit cirka 620 metrů a měl být dvou tubusový jako u dnešních moderních dálničních tunelů s šířkou každého tubusu 6 metrů a výškou 4,2 metrů. Na jedné straně měl ústit za dnešním parkovacím domem do ulice Velká Hradební a na druhé straně do prostor dnešního kamenolomu. Po délce měl mít osm únikových a větracích štol, jejichž výstupy mířily směrem k Labi do kolejiště.
více informací
Poklad z Roztok
Po skrýši s pokladem šlapaly nevědomky přes sedmdesát let čtyři generace majitelů staré chalupy v Roztokách u Povrlů. Tedy až do minulého víkendu, kdy se pod podlahou obývacího pokoje podařilo najít šest truhlic s věcmi ukrytými na konci druhé světové války. Nález byl předán pracovníkům ústeckého muzea. „Zvětšovali jsme místnost v patře a bourali příčku. Přítel je takový hledač pokladů, takže říkal, že se podívá pod prkna podlahy, když už je všechno tak rozbourané. Překvapivě objevil něco jako poklop, no a když ho zvedl, opravdu ten poklad našel,“ popsala okolnosti nálezu Natálie Žáčková (depot společně našli Kryštof Horký a Vladimír Žáček). Ovšem obecné představě pokladu se tento nález poněkud vymyká. Šest různě velikých truhel a jeden hrnec totiž obsahovaly převážně textilie, ať už v podobě oblečení či ložního prádla, tak ve formě nepoužitých látek. „Za druhé světové války nebo v letech po ní, to přesto poklad byl.
více informací
Ústecké muzeum objevilo unikátní lehokolo z roku 1880
Bylo jich jen devět na světě a teď přibylo desáté. Ústecké muzeum nyní objevilo ve svých sbírkách jízdní kolo unikátní konstrukce. Leželo v depozitáři přes osmdesát let bez přesného určení. Teď se v něm podařilo identifikovat produkt rakouského pionýra výroby bicyklu vlastní konstrukce Josefa Erlacha. Jde de facto o předchůdce dnes populárního lehokola.
„Letos máme dvousté výročí vynálezu bicyklu a kolegové z duchcovského muzea nás v létě požádali o zapůjčení nějakých historických kol na malou tematickou výstavu. Tam naše sbírkové kusy viděl přední český sběratel historických kol a historik Jan Králík, a když ho budu doslova citovat, sevřela se mu při tom pohledu pumpa,“ popsal cestu k objevu kurátor technických sbírek Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek.
více informací
