Vzpomínáme na profesora Antonína Holého

Po dlouhé nemoci zemřel 16. července 2012 ve věku 75 let jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců dvacátého století profesor Antonín Holý. Jím objevené léky nové generace přinesly naději lidem se závažnými chorobami, jako jsou žloutenka typu B, virové opary či také AIDS. Antonín Holý byl poté, co vystudoval organickou chemii na Univerzitě Karlově, vědeckým aspirantem organické chemie na Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV; vedoucím pracovníkem se stal v roce 1967, v čele oddělení chemie nukleových kyselin stál od roku 1987. V letech 1994 až 2002 vykonával funkci ředitele ústavu. Navzdory mezinárodnímu věhlasu vynikajícího chemika zůstal skromným člověkem, jenž zdůrazňoval zejména poctivou vědeckou práci. Cítil se být hlavně vědeckým pracovníkem, a to i během doby, kdy vedl ÚOCHB AV ČR: „Osobně bych v jiné instituci než v Akademii věd těžko pokročil ve své práci až tam, kde jsem dnes,“ prohlásil před lety.

Na vývoji antivirových preparátů dlouhodobě spolupracoval s belgickým virologem Erikem De Clercqem z Katolické univerzity v Lovani, s nímž se poprvé setkal na konferenci v německém Göttingenu v roce 1976 (Jihočeská univerzita oběma udělila v roce 2009 čestný doktorát – Fotogalerie). Od sedmdesátých let minulého století se začala odvíjet mimořádně produktivní spolupráce ÚOCHB AV ČR s Rega Instituut v Belgii na nové skupině potenciálních antivirotik . Úspěšný výzkum v oblasti tzv. acyklických fosfonátů nukleosidů se podařilo ve spolupráci s firmou Gilead Sciences, která od roku 2006 finančně podporuje virologický výzkum v ÚOCHB AV ČR, převést do formy léků, jako jsou Vistide (pásový opar, vir pravých neštovic, virový zánět oční sliznice), Hepsera (virová hepatitida typů B) či Viread (AIDS). Kombinaci preparátu Viread s emtricitabinem pod názvem Truvada právě v těchto dnech schválil k prodeji Úřad pro kontrolu léčiv v USA; antivirotikum podle studií snižuje riziko nákažení virem HIV až o 73 %. Za mimořádné lze považovat, že u 90 % nových HIV pozitivních a AIDS pacientů se aplikují antivirotika, jimž daly vzniknout výzkumy Antonína Holého. Pětadvacáté výročí publikace o širokospektrální biologické aktivitě antivirálních látek v časopise Nature oslavil Antonín Holý se svými spolupracovníky loni na sympoziu Chemie potkává biologii. (Fotogalerie)

Antonín Holý je držitelem 60 patentů a spoluautorem 600 vědeckých prací. Počet citací jeho publikací přesahuje 10 000, což jej řadí mezi nejúspěšnější světové chemiky. Jeho badatelskou práci ocenily udělením čestného doktorátu Univerzita v Manchesteru, Univerzita v Gentu, Univerzita Palackého, Jihočeská univerzita či Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Antonín Holý je držitelem mj. Descartovy ceny Evropské unie za vědecký výzkum (2001), státního vyznamenání Medaile Za zásluhy (2002) či Národní ceny vlády Česká hlava (2007). Letos v červnu získal Cenu hl. města Prahy. Akademie věd ČR opakovaně navrhovala A. Holého na Nobelu cenu za fyziologii a medicínu.
Podle bývalého ředitele ústavu Zdeňka Havlase má Antonín Holý mnoho nadějných studentů i talentovaných nástupců: „Těch, kteří získávají motivaci z jeho celoživotního úsilí, je dost. Jsem přesvědčen, že bude mít v ústavu někdo také tolik štěstí a rozumu, jako měl on, aby dosáhl stejných úspěchů.“
Odchod profesora Antonína Holého je ztrátou pro českou i světovou vědu.