S podporou Evropského fondu regionálního rozvoje vznikne zanedlouho Ve Vestci u Prahy nová výzkumná instituce evropského významu. Na projektu výstavby Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci (BIOCEV) se podílí šest ústavů Akademie věd ČR a dvě fakulty Univerzity Karlovy. Moderní výzkumné centrum s kapacitou cca 26 tis. m2, se bude stavět na pozemku Akademie věd o rozloze 5,5 ha. Po dokončení nabídne několik set nových pracovních příležitostí v rámci 54 výzkumných týmů. Studovat by zde mělo až 250 postgraduálních a magisterských studentů.
BIOCEV bude nedílnou součástí evropského výzkumného prostoru a velkým přínosem pro vědu České
republiky. Centrum je již nyní zapojeno do světové výzkumné sítě Infrafrontier, konsorcia
Euro-BioImaging a sítě pro integrovanou strukturní biologii Instruct. BIOCEV je založen na třech „
pilířích“ – výzkumný program rozdělený do pěti programových okruhů a unikátní technologické
vybavení v servisních laboratořích; efektivní přenos poznatků a výsledků výzkumu do praxe a ochrana duševního vlastnictví; výuka
a vzdělávání magisterských a postgraduálních studentů v rámci studijních programů zaměřených na
biotechnologii a biomedicínu a organizace dalších specializovaných kurzů.
Na otázky o průběhu realizace projektu odpověděl předseda Rady BIOCEV a ředitel Ústavu
molekulární genetiky AV ČR profesor
Václav Hořejší.
Jaký je aktuální stav projektu?
Projekt BIOCEV patří vzhledem ke svému rozsahu mezi takzvané velké projekty, u nichž je
konečné rozhodnutí o přidělení dotace v kompetenci Evropské komise. To se stalo v září 2011;
definitivní rozhodnutí vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 31. ledna 2012. V
současné době je na programu dvoustupňové výběrové řízení pro volbu zhotovitele stavby, výběrové
řízení na Technický dozor investora, zpracovává se také podrobná projektová dokumentace pro
provedení stavby. Oproti původnímu plánu má projekt zpoždění způsobené souběhem několika externích
a interních vlivů; podle platného harmonogramu by měla být budova připravena k nastěhování na konci
roku 2014.
Financování projektu bylo zkráceno o 28 % oproti původní požadované částce. Jak vážný dopad to
bude mít na realizaci plánovaných výzkumných záměrů?
Některé původně plánované aktivity (závislé na nákladných přístrojích) budeme muset poněkud
redukovat; finanční výpadek ve výši několika set milionů korun bude zčásti hradit Akademie věd a
Univerzita Karlova.
Ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR Václav Hořejší. Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin.
Jaké nové a pro Českou republiku unikátní technologické možnosti se budou používat na novém ústavu?
Ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR Václav Hořejší. Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin.
Jaké nové a pro Českou republiku unikátní technologické možnosti se budou používat na novém ústavu?
Unikátní bude především tzv. myší klinika (Centrum fenogenomiky zapojené do rozsáhlé světové
kolaborativní sítě) a vynikající mikroskopická technika.
BIOCEV je zamýšlen jako špičkové centrum s vynikajícími zaměstnanci. Plánujete pozvat vědce ze
zahraniči, aby byli vedoucími v nových laboratořích?
Takový záměr existuje. Vzhledem k tomu, že došlo ke značnému zdržení, nebyly ovšem dosud
na tato místa vypsány konkursy. Problémem jsou i přetrvávající rozdíly v platových poměrech na
českých a západoevropských vědeckých institucích (dané stále ještě značným rozdílem
v ekonomické úrovni).
Pomáháte cizincům pracujícím na Ústavu molekulární genetiky a obecně podporujete mezinárodní
spolupráci. Jaká je hlavní přednost existence mezinárodních vědeckých týmů na českých výzkumných
ústavech?
Věda je svou podstatou internacionální. Je proto třeba maximálně podporovat (zvláště při
výchově mladých vědců) silné zapojení do mezinárodních spoluprací, rutinní komunikaci
v angličtině atd. Jinak totiž hrozí, že si lidé zvyknou na jakousi „druholigovou“ mentalitu a
provincialitu.
V laboratořích centra BIOCEV má pracovat na diplomových a disertačních pracích kolem 250
studentů. Plánujete „přilákat“ špičkové studenty ze zahraniči?
Rozhodně. Myslíme si, že BIOCEV i Ústav molekulární genetiky bude atraktivnější zvláště pro
studenty a mladé badatele například z jihoevropských zemí, a to v důsledku jejich ekonomických
těžkostí.
Závěrem osobnější otázka. Jste velkým nadšencem vědy, zastáváte funkce ředitele Ústavu
molekulární genetiky a vedoucího jednoho z jeho vědeckých oddělení, koordinujete výzkum,
píšete odborné články a věnujete se i popularizační činnosti. Zároveň jste i předsedou Rady BIOCEV.
Co je zdrojem vaší duševní energie pro tak různorodé aktivity? Motivuje vás více vnitřní
entuziazmus, anebo logické důvody?
Snažím se dobře a zodpovědně dělat svoji práci (za níž jsem i docela dobře placen). Funkce,
které nyní vykonávám, považuji za službu vědecké komunitě. Daleko více by mě bavilo věnovat se
především vědě, ale to, co nyní převážně dělám, prostě někdo relativně zkušený dělat musí. Je to
celkem častý osud stárnoucích vědců…
Rozhovor vznikl v rámci projektu Media4us,
který realizuje Multikulturní centrum Praha za podpory Evropského integračního fondu a
Velvyslanectví USA v Praze.
TETYANA KOBETS,
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
1 Oct 2012
Česky
