Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR uspořádala 18. října 2010 v pořadí již druhý seminář na aktuální téma hodnocení služeb ekosystémů.
V úvodním vystoupení připomněl doc. Josef Seják z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem hlavní závěry prvního semináře, který se uskutečnil v prosinci 2007 (AB 2/2008), a představil výsledky tříletého projektu k úloze ekosystémů České republiky. Zdůraznil, že jednou z nenahraditelných skupin služeb, které přirozená krajina lidem poskytuje, je její životodárná role (jako souhrn podpůrných a regulačních služeb přirozených ekosystémů). Životodárné služby přírody (zmírňování teplotních extrémů, udržování vody v krajině, udržování biodiverzity, produkce kyslíku) lidé dosud využívají jako volně přístupné, bezplatné statky. Pod vlivem dvě stě let dominujícího ekonomického kritéria vlastního prospěchu byly a nadále jsou tyto pro lidskou společnost existenčně nezbytné čtyři služby výrazně zmenšovány a poškozovány.
Protože jsou stále vzácnější, je třeba začít je ekonomicky hodnotit, aby se i v penězích vyjevilo, že přirozená krajina je pro udržení existenčních podmínek lidské společnosti nenahraditelná. Ve zmíněném projektu badatelé rozčlenili krajinný pokryv České republiky do 22 skupin z hlediska rozdílné úrovně výše uvedených čtyř služeb. Souhrnný přehled, převedený do položek CORINE Land-Cover, uvádí tabulka, která je ke stažení na http://fzp.ujep.cz/projekty/HodnoceniFunkciASluzebEkosystemuCR.pdf.
Finančního vyjádření uvedených čtyř služeb ekosystémů ČR jsme dosáhli na základě využití metodiky nákladů náhrady (kolik stojí zajistit příslušné služby náhradní, technologickou cestou). Z tabulky je zřejmé, že pokud vyjádříme služby ekosystémů nikoli podle hypotetické ochoty lidí za ně platit (jak je to dosud vyjadřováno v tržních ekonomikách), nýbrž podle skutečných schopností lidí je nahrazovat, jsou roční služby přirozených ekosystémů a jejich kapitalizovaná hodnota až neuvěřitelně vysoké. Propočet vychází z reálných fyzických veličin toků sluneční energie a jejího využití prostřednictvím vegetace a skupenských přeměn vody (model energie–voda–vegetace). Doplňme, že na antropogenizovaných (bez vegetace a různě zpevněných) površích se efekt slunečního záření výrazně ztrácí a fragmentovaná krajina nedokáže čelit klimatickým extrémům. Česká společnost proto potřebuje co nejrychleji obnovit přirozenou vegetaci listnatých lesů všude tam, kde nejsou společensky potřebnější způsoby využití území (např. pro produkci potravin a základní infrastrukturu).
V druhé prezentaci, Dynamika přeměn energie a látek v ekosystémech, poukázal doc. Jan Pokorný z České zemědělské univerzity v Praze na velmi rozdílnou účinnost využití sluneční energie v různých krajinných pokryvech a na nejvyšší účinnost využití přicházející energie v přirozených ekosystémech. Upozornil přitom na zásadní úlohu vegetace a vody v krajině. Pokles podílu vegetace v krajině vede k poklesu účinnosti využití sluneční energie. Snížení evapotranspirace o jeden milimetr v jediném dnu na území ČR znamená uvolnění zjevného tepla cca 56 000 GWh, což představuje roční produkci všech elektráren v ČR. Jan Pokorný rovněž poukázal na přeceňování vlivu skleníkového efektu na klimatické změny, neboť podle údajů IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu) se celkové radiační zesílení od počátků průmyslové revoluce odhaduje na 1–3 W/m2. To nutně vede k závěru, že určujícími příčinami narůstání klimatických extrémů jsou vedle málo průkazného vlivu rostoucích koncentrací CO2 zejména ekonomické aktivity lidí přeměňující přirozenou krajinu a spočívající ve vytlačování vody a vegetace z kontinentů.
Doc. Eva Cudlínová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se ve své prezentaci Ekonomické přístupy a metody hodnocení funkcí nivy věnovala problematice vhodného základu pro oceňování funkcí a služeb nivních ekosystémů. Rozebrala postupně náklady na vytvoření nového mokřadu, náklady na technické zadržení vody v krajině a nakonec zmínila i ohodnocování mokřadů v kreditním systému USA. Prezentované výsledky vznikly v rámci řešení projektu Niva: Retence vody v nivách a možnosti jejího zvýšení NAZV 82078.
V posledním vystoupení doc. Pavel Cudlín prezentoval výsledky týmového výzkumu Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR (dnes Centrum výzkumu globální změny AV ČR). Pod názvem Systém indikátorů pro hodnocení vlivu revitalizačních akcí na zlepšení poskytování ekosystémových funkcí načrtl rámec metodiky hodnocení efektivnosti revitalizačních akcí, založený na zjišťování jejich vlivu na vývoj biodiverzity a míru poskytování služeb ekosystémů pomocí měření indikátorů plnění vybraných ekosystémových funkcí.
Prezentace jsou zájemcům k dispozici na webových stránkách Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky http://www.cas.cz/o_avcr/struktura/poradni_organy/komise_pro_zivotni_prostredi.html.
Enormní a stále narůstající důležitost obnovy služeb přirozených ekosystémů světa aktuálně deklaruje v rámci UNEP (Program OSN pro životní prostředí) úsilí význačných představitelů vědeckých sítí (IHDP, DIVERSITAS) o ustavení nové Mezivládní platformy pro biodiverzitu a služby ekosystémů (IPBES) jakožto platformy pro propojování vědy, společnosti a politiky.
JOSEF SEJÁK,
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Hodnoty biotopů, ročních služeb a kapitálové hodnoty ekosystémů a úřední ceny území ČR v Kč/m2.
Česky
