Pocta Eduardu Hálovi

K uctění památky prof. Eduarda Hály se vedení ústavu rozhodlo zhruba před deseti lety pořádat každoročně pamětní Hálovu přednášku, k jejímuž pronesení jsou zváni vynikající světoví odborníci v oborech, které se v ústavu studují. Při příležitosti desáté Hálovy přednášky odhalili bustu prof. E. Hály ve vestibulu Ústavu chemických procesů její autor prof. Zdeněk Herman (na snímku vlevo) z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., a Jiří Hanika, ředitel ÚCHP AV ČR, v. v. i.
Bustu prof. E. Hály ve vestibulu Ústavu chemických procesů její autor prof. Zdeněk Herman (na snímku vlevo) z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., a Jiří Hanika, ředitel ÚCHP AV ČR, v. v. i.
Bustu prof. E. Hály ve vestibulu Ústavu chemických procesů její autor prof. Zdeněk Herman (na snímku vlevo) z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., a Jiří Hanika, ředitel ÚCHP AV ČR, v. v. i.
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

Busta prof. E. Hály
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

Profesor E. Hála, vynikající fyzikální chemik, proslulý zejména svými fundamentálními pracemi v oboru rovnovah kapalina-pára, se významnou měrou zasloužil o rozvoj oboru fázových rovnovah v celosvětovém měřítku.
Jeho vědecká a pedagogická činnost začala krátce po druhé světové válce na katedře fyzikální chemie VŠCHT v Praze. Bohužel, v roce 1958 byl (tehdy ještě) doc. E. Hála, stejně jako celá řada jiných vynikajících pedagogů, přinucen rozhodnutím prověrkové komise opustit VŠCHT. Odešel do Ústavu fyzikální chemie ČSAV do „Máchovky“, kde s malou výzkumnou skupinkou ve velmi stísněných prostorových podmínkách pokračoval ve své vědecké práci. V té době se v ÚFCH začínala zkoumat problematika adsorpce a absorpce oxidu siřičitého. Prof. Hála se se svými spolupracovníky zaměřil na absorpci oxidu siřičitého ve vodě a zejména ve vodných roztocích amoniaku. Úspěšně byla modifikována experimentální technika měření rovnovah v soustavách elektrolytů, ale jako dosud neřešený problém se ukázala korelace dat soustav obsahujících elektrolyty. Prof. Hála se ujal tohoto úkolu a v krátké době vypracoval obecnou korelační metodu pro korelaci dat rovnováhy v soustavách elektrolytických složek. Krátce před dokončením novostavby ÚTZCHT v Suchdole přesvědčil tehdejší ředitel ústavu prof. V. Bažant E. Hálu, aby se svou malou skupinou opustil Ústav fyzikální chemie ČSAV a vytvořil jádro nové Laboratoře chemické termodynamiky. A tak se v roce 1964 skupina chemické termodynamiky odstěhovala do nových prostor ÚTZCHT do Suchdola. Výzkumná práce na novém pracovišti zahrnovala zejména původní problematiku rovnovah kapalina-pára v soustavách neelektrolytů i elektrolytů. Vedle toho se již začala rýsovat i nová problematika – statistická termodynamika, která později vedla k vytvoření samostatné skupiny statistické termodynamiky.
Jan Genzer z North Carolina State University, USA.
Jubilejní, desátou Hálovu přednášku „Soft Material” Surface Engineering: From Flexible To Gradient Surfaces přednesl 10. 10. 2008 Jan Genzer z North Carolina State University, USA.
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

V několika dalších letech byl prof. Hála jako význačný odborník širokého rozhledu nejen v oboru fyzikální chemie, ale i jako uznávaná osobnost stále více pověřován řídícími a organizačními úkoly, navzdory tomu, že nikdy nebyl členem strany. Byl jmenován zástupcem ředitele ústavu a po smrti prof. Bažanta po určitou dobu řídil ústav. Pak následovalo zvolení akademikem a členem prezidia ČSAV. K tomu přistoupilo členství v redakčních radách a funkce v nejrůznějších výborech a komisích. Nicméně i při tomto enormním pracovním vytížení pokračoval nejen ve výzkumné práci, ale i v pedagogické činnosti na VŠCHT a při výchově mladé generace vědeckých pracovníků na ÚTZCHT. A jako řádný profesor se vrátil za katedru na VŠCHT, aby přednášel statistickou termodynamiku pro studenty této specializace.
Prof. Hála zemřel 28. srpna 1989, krátce před svými sedmdesátými narozeninami. Teprve tváří v tvář této skutečnosti jsme si uvědomili, čím pro nás byl a co jsme ztratili. My, kteří jsme měli to štěstí, že jsme s ním mohli řadu let spolupracovat, na něj budeme stále vzpomínat s vděčností, nejen pro jeho odborné kvality, brilantní nápady a zanícení pro fyzikální vědy, ale i pro jeho moudré, lidsky hřejivé a laskavé jednání.

Jan Linek,
Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.

14.11.2008

OHLASY

Reakce na článek V medicíně a inženýrství to musí fungovat
Dr. Karel Janák,
Norwegian Institute of Public Health

Jak hodnotí vědci diskuzi Věda – Politika – Věřejnost
Prof. Rudolf Zahradník, prof. Jana Musilová, prof. Milena Bartlová, prof. Stanislav Štech

Archiv ohlasů