Workshop pod tímto názvem se uskutečnil 23. února 2012 ve Hvězdárně a planetáriu Brno. Vedle prof. Aleksandra V. Semenkina z Výzkumného střediska Keldyš Ruské akademie kosmonautiky a dr. Karla Katovského z Vysokého učení technického v Brně vystoupil také dr. Milan Řípa z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Zatímco první dva přednášející hovořili výlučně o jaderné energii uvolněné štěpením, Milan Řípa se v přednášce Od Slunce k tokamaku a zpět zmínil o fúzní jaderné energii, jejímuž pozemskému výzkumu byl vesmír inspirací.
Foto: Hvězdárna a planetárium Brno
Hvězdárna a planetárium Brno prošly v posledních dvou letech rozsáhlou rekonstrukcí, neboť se v příštím roce chystá spuštění Přírodovědného digitária, které má být vybaveno jedinečným audiovizuálním nástrojem pro popularizaci a medializaci přírodních věd. Nejvýznamnější součástí digitária bude digitální projekční systém a projekční plocha o průměru okolo 17 metrů vestavěná do stávající kopule planetária. Unikátní zařízení umožní „létat“ vesmírem a zobrazit povrchy nejrůznějších kosmických těles či jiné vědecké vizualizace (planeta Země, lidský mozek apod.). Repertoárem návštěvnického centra budou pořady věnované pohledu na vesmír v detailech i v celku. Centrum nezapomene ani na nej-menší diváky, pro něž připravuje pohádkové příběhy s odborným nábojem. Nabídku doplní též pořady pro náročné, u nichž každý návštěvník nemusí nutně porozumět všemu až do posledního detailu; poznat hranice vlastních vědomostí může být ostatně vždy podnětné. Postačující podmínkou propagace vybraného tématu bude existence filmu vhodného formátu; k vybavení promítacího přístroje patří nyní 400 filmů. Digitárium získalo dotaci ve výši 49,9 milionu korun Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Základní kámen byl symbolicky „položen“ během workshopu.
Mimo posluchačů vysokých škol a veřejnosti se workshopu aktivně zúčastnili tři kosmonauti, jejichž setkávání má v Brně dlouholetou tradici. Tentokrát Hvězdárnu navštívili československý kosmonaut a nynější poslanec Evropského parlamentu Vladimír Remek, německý kosmonaut Sigmund Jähn a Miroslaw Hermaszewski z Polska; v minulosti jich Hvězdárna přivítala dokonce dvacet najednou. Od doby, kdy první evropský astronaut Vladimír Remek odstartoval do vesmíru, uplynulo 2. března 2012 celých 34 let. A právě v brněnské hvězdárně si kdysi ještě jako žák „ohmatal“ vesmír.
Vladimír Remek byl na workshopu ze tří kosmonautů nejmladší a také jediný, který ač rovněž v důchodu, je stále veřejně činný. V prvním volebním období se jako člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku v Evropském parlamentu zajímal o energii termojaderné fúze a mj. navštívil největší tokamak na světě JET v anglickém Culhamu, kde jej přijal člen Královské společnosti a ředitel britského Úřadu pro atomovou energii (United Kingdom Atomic Energy Authority – UKAEA). V roce 2009 přivedl do Ústavu fyziky plazmatu AV ČR skupinu poslanců Evropského parlamentu, kteří navštívili PALS (Prague Asterix Laser System), společnou laboratoř ÚFP AV ČR a FZÚ AV ČR, a tokamak COMPASS (návštěva měla v Evropském parlamentu značný ohlas – viz AB 3/2009). V roce 2007 Vladimír Remek pokřtil knihu Fúze – energie vesmíru od Garry McCrackena a Petera Stotta, kterou pro české vydání přeložili Milan Řípa a Jan Mlynář z ÚFP AV ČR. Z nedávného křtu knihy Řízená termojaderná fúze pro každého (viz AB 2/2012) se bohužel z pracovních důvodů omluvil. V osobě československého kosmonauta se tak spojila fúze vesmírného a laboratorního plazmatu.
MILAN ŘÍPA,
Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.
Česky
