V letošním roce se konal první ročník udílení Ceny Vladimíra Hanuše a Petra Sedmery za práce v oblasti molekulární struktury látek, kterou vyhlásila Spektroskopická společnost Jana Marka Marci ve dvou kategoriích: hmotnostní spektrometrie (pro rok 2010 sponzorovala firma Waters Praha) a nukleární magnetická rezonance (sponzorovala firma Scientific Instruments Brno). Cena nese jména dvou průkopníků obou metod v naší zemi, kteří nás bohužel nedávno opustili, a to v časovém rozpětí pouhého půl roku.
V prvním roce autoři přihlásili devět prací v kategorii hmotnostní spektrometrie a 11 prací v kategorii nukleární magnetická rezonance. V první kategorii zvítězila práce Marka Šebely (J. Mass. Spectrom. 2009, 44, 1587–1595). Na druhém místě skončila Jana Roithová (Chem. Eur. J. 2009, 15, 13 399–13 405), jako třetí se umístila Irena Valterová (Lipids 2008, 43, 441–450). V kategorii nukleární magnetické rezonance zvítězila práce Jaroslava Kříže (J. Phys. Chem. A 2009, 113, 5896–5905). Druhé místo získal Radek Marek (J. Phys. Chem. A 2010, 114, 6689–6700), na třetím se umístil Michal Straka (J. Am. Chem. Soc. 2009, 131, 11 909–11 918).
Marek Šebela (1971) absolvoval odborné studium biochemie na PřF Masarykovy univerzity v Brně, kde úspěšně dokončil i doktorské studium. Od roku 1994 působí na PřF Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 2007 se stal profesorem pro obor biochemie po jmenovacím řízení na MU v Brně. V současnosti je vedoucím Katedry biochemie na PřF UP. Zabývá se biochemií proteinů a enzymologií, je spoluautorem 80 odborných publikací ve vědeckých časopisech a monografiích.
Obě fota: Archiv oceněných
Oceněná práce týmu osmi výzkumníků, kterou publikoval časopis Journal of Mass Spectrometry, se zabývala biochemickou analýzou vlastností enzymu prolylendoproteasy z plísně Aspergillus niger, který degraduje proteiny a využívá se jako součást přípravku pro potravinářský průmysl. Kromě charakterizování produktů a optimálních podmínek enzymové reakce autoři popsali i strukturu sacharidové složky enzymu.
Jaroslav Kříž (1939) absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Následně krátce pracoval v průmyslovém výzkumu v Ústí nad Labem a pak v letech 1964–1973 v Ústavu makromolekulární chemie ČSAV, kde v roce 1968 získal titul CSc. V roce 1973 byl z politických důvodů propuštěn z Akademie věd a dalších 17 let pracoval v průmyslovém výzkumu (Barvy a laky n. p.). V roce 1990 byl přijat zpět do Ústavu makromolekulární chemie, kde zastával různé funkce včetně předsedy vědecké rady a vedoucího vědeckého oddělení. V roce 2002 zde obhájil doktorskou disertaci a získal titul doktor věd (DrSc.). Zabývá se nukleární magnetickou rezonancí a kvantovou chemií a jeho hlavním zájmem je studium kooperativity při autoorganizaci makromolekul (Cena Učené společnosti ČR, 2003).
Oceněná práce pěti autorů, kterou publikoval časopis Journal of Physical Chemistry A, se orientovala na sledování interakcí trioktylfosfinoxidu, organofosforové sloučeniny známé pod zkratkou TOPO, která je používána jako extrakční a stabilizační činidlo, s protony v prostředí plně deuteriovaného acetonitrilu a nitrobenzenu. Práce potvrdila vznik mnoha komplexů, jejichž struktura byla také modelována výpočtově pomocí teorie funkcionálu hustoty (DFT).
Bližší informace o podmínkách soutěže naleznete na http://www.spektroskopie.cz.
MICHAEL VOLNÝ a VLADIMÍR HAVLÍČEK,
Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.
Česky
