Čeká na vás program akcí sestavený u příležitosti Dne Země 2012, jenž se každoročně po celém světě oslavuje 22. dubna již od roku 1971. I Akademie věd ČR se k těmto oslavám připojuje a v měsíci dubnu pořádá několik akcí zaměřených na vědy o Zemi.

 

Přímo na Den Země, tj. v neděli 22. dubna 2012, se bude konat Den otevřených dveří pro širokou veřejnost na meteorologické observatoři Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., na vrcholu Milešovky, tj. na nejvyšším bodu Českého středohoří ve výšce 837 m n. m. s nádherným výhledem do okolí. Další den otevřených dveří pro veřejnost se uskuteční na observatoři Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.,
v Ondřejově, kde před začátkem turistické sezóny zdarma otevřou Muzeum na observatoři a historické kopule původní observatoře založené Dr. Josefem Janem Fričem. Návštěvníci se také budou moci podívat na návštěvnickou galerii největšího dalekohledu v České republice.

 

Dále se studenti a pedagogové mohou v průběhu měsíce dubna těšit na přednášky v hlavní budově AV ČR či na dnes již tradiční interaktivní Den Země hrou, a to 23. dubna v Geoparku v Praze na Spořilově. Naleznete zde jak široké spektrum hlavních horninových typů, tak několik zajímavých pokusů simulujících geologické procesy. V letošním roce se k programu připojí i Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.,
v Ostravě, 19. dubna uspořádá na Hlavní třídě v Ostravě-Porubě akci pro veřejnost s podtitulem Geopozoruhodnosti regionu.

Celý dubnový program akcí doprovodí výstavy fotografií a obrazů v hlavní budově Akademie věd na Národní 3 v Praze a v budově Geofyzikálního ústavu AV ČR v Praze na Spořilově. Všechny akce jsou zdarma. 

 

Celý program akce je ke stažení zde(pdf).

 

Ekosystémy vyžadují dostatek živin. Jiné chemické prvky jsou pro život jedovaté, a to i v malém množství. Přírodovědci mají v rukou mocný nástroj ke studiu koloběhu obou druhů prvků – stabilní izotopy. Izotopy téhož prvku se liší počtem neutronů v jádře atomu, tedy hmotností a rychlostí chemických reakcí. Lehčí izotop se obvykle hromadí v produktu chemické reakce. Mluvíme například
o izotopově lehké a izotopově těžké síře. V přednášce se dozvíte, jak rozdíl v izotopovém složení síry českého a německého uhlí ukázal na viníka odumírání smrků v severních Čechách v éře kyselého deště. Olovo zase hraje hlavní roli v příběhu o tom, zda u nás více škody na lidském zdraví napáchala těžba rud nebo spalování benzínu.

 

Vstup po předchozí rezervaci a do vyčerpání kapacity místnosti zdarma. Místa si rezervujte u Mgr. Moniky Petržílkové e-mailem na adrese: petrzilkova@ssc.cas.cz.

RNDr. Martin Novák, CSc., je vedoucím Odboru geochemie životního prostředí České geologické služby v Praze. Vystudoval geochemii na UK v Praze a biogeochemii v USA a Velké Británii.

Země se na své oběžné dráze kolem Slunce neustále střetává s meteoroidy, malými úlomky komet
a asteroidů. Tato nejmenší tělesa ve Sluneční soustavě, jejichž hmotnost se pohybuje od zlomku gramu až po desítky tun, vytvářejí při srážkách se Zemí jev meteoru, resp. jev bolidu. Naprostá většina malých meteoroidů v atmosféře shoří, avšak výjimečně může část meteoroidu průlet atmosférou přečkat a jako meteorit dopadnout na zemský povrch. Tato tělesa způsobují při průletu atmosférou opticky velmi působivý jev bolidu a vzbudí pak mimořádnou pozornost. Jejich systematickým sledováním se věnujeme v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR již několik desetiletí, máme v tomto oboru řadu výjimečných výsledků a udržujeme si v něm dominantní postavení v celosvětovém měřítku. Ve své přednášce se zaměřím na takové mimořádné případy, kdy se nám podařilo zaznamenat našimi přístroji ve střední Evropě a v Západní Austrálii bolidy, které skončily pádem meteoritů a ty byly následně nalezeny. 

 

Vstup po předchozí rezervaci a do vyčerpání kapacity místnosti zdarma. Místa si rezervujte u Mgr. Moniky Petržílkové e-mailem na adrese: petrzilkova@ssc.cas.cz.

 

RNDr. Pavel Spurný, CSc.,se v Astronomickém ústavu AV ČR zabývá výzkumem nejmenších těles ve sluneční soustavě – meteoroidů –
a jejich srážkami se Zemí. Je hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Evropské bolidové sítě, vedoucím její české části a zároveň spoluzakladatelem ambiciózního mezinárodního projektu Pouštní bolidové sítě v Západní Austrálii. Zásadní měrou se podílí na provozu obou projektů a na průběžném vyhodnocování získaných dat. Reprezentuje obor, ve kterém dlouhodobě dosahujeme vynikajících výsledků a držíme v něm dominantní postavení ve světě po řadu desetiletí.

Ve stánku Ústavu geoniky AV ČR, v. v. i., se jak malí, tak velcí návštěvníci seznámí s vybranými geologickými lokalitami Moravskoslezského kraje.

Dozví se, že uhlí, tolik typické pro Ostravsko, není jen hluboko pod zemí, že mohou přímo
v Ostravě navštívit lokalitu, kde uhelná sloj vychází na povrch. Prohlédnou si vzorky odebrané
z korálového útesu z lomu Kotouč ve Štramberku a také zjistí, že 50 km od Ostravy leží sopka, která byla činná ještě před 2,5 mil. let.

 

Vstup je zdarma a bez předchozí rezervace. 

 

„Vědy o Zemi pro pedagogy“ pořádá Akademie věd ČR, respektive Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem AV ČR, v. v. i. (GFÚ AV ČR, v. v. i.), a Ústavem fyziky atmosféry, v. v. i. (ÚFA AV ČR, v. v. i.). Těmito praktickými kurzy se organizátoři snaží přiblížit současnou vědu pedagogům a jejich prostřednictvím i žákům a studentům.

 

Cílem prezenčního cyklu přednášek a seminářů je seznámit účastníky se společensky významnými tématy z oblasti věd o Zemi, nejnovějšími vědeckými výsledky, vědou jako takovou i s vědci samými
a posílit předpoklady pro to, aby učitelé mohli nabyté znalosti využít ve výuce. Dalším cílem je vytvořit
a podpořit komunikaci mezi učiteli tak, aby vzájemnou výměnou informací a zkušeností mohli zefektivnit svou výuku i školní činnost mimo výuku.

 

V odpoledním praktickém bloku účastníci osobně navštíví laboratoře Geofyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. Praktikum seznámí posluchače s jednoduchými pokusy, které mohou být využity pro větší názornost výuky na základních a středních školách. Pokusy imitují významné procesy deskové tektoniky, sopečné činnosti a činnosti říčních toků, tedy procesy, které ve velké míře utvářejí a pozměňují zemský povrch. Pokusy budou připravovány v laboratoři přímo před posluchači a doplní je tištěné materiály popisující princip, stavební díly, přípravu a cíle pokusů.

 

Hodinová dotace je sedm vyučovacích hodin. Cyklus přednášek a seminářů Vědy o Zemi pro pedagogy má akreditaci v systému DVPP Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Kurz je určen aktivním učitelům zeměpisu 2. stupně ZŠ, SOŠ, SOU a gymnázií a je zdarma. Je možné se přihlásit pouze na kompletní celodenní program.

 

Přihlášky přijímá Mgr. Monika Petržílková nejpozději do úterý 11. dubna 2012 či do naplnění maximální kapacity kurzu e-mailem na adrese petrzilkova@ssc.cas.cz.

 

Je nutné zaslat elektronicky vyplněnou či naskenovanou přihlášku, kterou lze nalézt na www.otevrena-veda.cz.   

Existenci magnetického pole Země necítíme a jeho potřebu si neuvědomujeme, s výjimkou mořeplavců
a orientačních běžců. Nicméně toto pole má pro život na Zemi zásadní význam. Kromě toho, že udržuje střelku kompasu ve stálé poloze (někteří živočichové však využívají magnetického pole ke své orientaci i bez kompasu), nás například chrání před škodlivým kosmickým zářením. V neposlední řadě záznamy o stavu geomagnetického pole v minulosti nabízejí unikátní informace o vývoji naší planety.

RNDr. Eduard Petrovský, CSc.,je fyzikem, který se specializuje na magnetické vlastnosti v přírodě se vyskytujících částic. Pracuje v geomagnetickém oddělení Geofyzikálního ústavu AV ČR, které mj. provozuje geomagnetickou observatoř
a laboratoř magnetismu hornin. Přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, Masarykově univerzitě v Brně a na univerzitě v Helsinkách.

Klimatický systém Země je jedinečnou přírodní laboratoří, která již více než čtyři miliardy let experimentuje se složením atmosféry, prouděním oceánů, intenzitou slunečního záření a řadou dalších vnitřních i vnějších činitelů. Výsledky těchto „pokusů“ jsou zaznamenány v geologických archivech sedimentárních hornin. Co říkají o proměnách zemského klimatu dávno před dobou, kdy se na povrchu naší planety objevil člověk? Jak silná je její přirozená schopnost měnit klimatické podmínky? Jak rychle se klima proměňuje? A z jakých příčin?

RNDr. Jiří Laurin, Ph.D.,pracuje v oddělení tektoniky a geodynamiky Geofyzikálního ústavu AV ČR, kde se zabývá projevy klimatických změn a oscilací mořské hladiny v druhohorních sedimentech Evropy a Severní Ameriky. V letech 1999–2000 absolvoval díky Fulbrightově stipendiu roční pobyt v Illinois na tamní Northwestern University. Na Přírodovědecké fakultě UK přednáší základní kurz „Klimatické změny v geologické historii“.

Geografická poloha určitého místa na Zemi je určující pro jeho podnebí, neboť vytváří jedinečnou kombinaci klimatotvorných faktorů. Ty mohou být prostorově značně proměnné, a to od planetárního po lokální měřítko. Přednáška na konkrétních příkladech vysvětluje vliv těchto faktorů na prostorovou variabilitu podnebí na Zemi.

RNDr. Miloslav Müller, Ph.D., působí v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, kde se zabývá především hydrometeorologií, tedy vztahy mezi meteorologickými podmínkami
a hydrologickou odezvou, zvláště v extrémních fázích odtoku. Vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK, kde kromě základního kurzu meteorologie a klimatologie přednáší o nebezpečných meteorologických jevech.

 

Výskyt silných zemětřesení, poloha aktivních vulkánů a významné rysy reliéfu zemského povrchu jsou důsledkem globálních tektonických procesů a úzce spolu souvisejí. Projevy zemětřesné
a sopečné činnosti i reliéf povrchu jsou určovány především charakterem vzájemného pohybu litosférických desek, v některých případech specifickými procesy probíhajícími hlouběji v zemském plášti. Přednáška představí významné tektonicky aktivní oblasti na Zemi a objasní příčiny a charakter příslušné tektonické aktivity.

RNDr. Aleš Špičák, CSc., se v Geofyzikálním ústavu AV ČR zabývá vztahem zemětřesení a geologické stavby a souvislostmi zemětřesné a sopečné činnosti – v České republice v západních Čechách, mimo ČR především v jihovýchodní Asii, kde je zemětřesná i sopečná aktivita mimořádně výrazná. Usiluje
o zapojení našich odborníků do sledování dosud málo probádaných aktivních vulkánů v Indonésii.

 

Účastníci budou mít možnost položit své dotazy přednášejícím a dalším odborníkům z Geofyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i.

 

Diskusi moderuje RNDr. Aleš Špičák, CSc., GFÚ AV ČR, v. v. i.

 

 

Praktikum seznámí posluchače s jednoduchými pokusy, které mohou být využity pro větší názornost výuky na základních
a středních školách. Pokusy imitují významné procesy deskové tektoniky, sopečné činnosti a činnosti říčních toků, tedy ty, které ve velké míře utvářejí a pozměňují zemský povrch. Pokusy budou připravovány v laboratoři přímo před posluchači. Praktikum doplní tištěné materiály popisující princip, stavební díly, přípravu a cíle pokusů.

 

Návštěvníci se mohou těšit na výstup na věž observatoře, krátkou přednášku o historii observatoře a měření, setkání s předními českými odborníky z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., kteří jim zodpoví dotazy týkající se meteorologie.

 

Observatoř Milešovka je situována na nejvyšším vrcholu Českého středohoří ve výšce 837 m n. m., na vrcholku izolované kuželové hory. Jde o výraznou krajinnou dominantu, okolní terén převyšuje až
o 400 m. Jedná se o znělcový kužel, který vznikl při hlavní třetihorní fázi vulkanické činnosti.  

Svahy Milešovky jsou téměř kompletně zalesněny. V okolí se nachází řada hnědouhelných lomů, tepelných elektráren, tepláren, chemických a jiných průmyslových podniků, které významně ovlivňují čistotu ovzduší v této lokalitě. Meteorologická pozorování na Milešovce probíhají od roku 1905. Výzkum na observatoři se specializuje na chemismus a fyzikální vlastnosti usazených srážek. Od jara do podzimu se na observatoři provádí odběry vzorků vody z nízké oblačnosti (popř. mlhy). V zimním období se odebírají vzorky námrazy. Odebrané vzorky se poté dále chemicky analyzují.

Akce je zdarma a určena široké veřejnosti.

 

Vstup na akci je možný i bez předchozí rezervace. Větší skupiny (kapacita stanice je omezena na max. 15 osob) je vhodné předem ohlásit RNDr. Petru Zacharovovi, Ph.D., na mobilu 732 184 470.

 

Přístup na observatoř doporučujeme po značených turistických trasách. Buď z obce Bílka, kde se nachází veřejné parkoviště, nebo z Milešova po červené a následně modré turistické značce. Z Milešova je však cesta delší a s vyšším převýšením. Doporučujeme si vzít dobré a pevné boty.

Před začátkem turistické sezóny se návštěvníkům otevře Muzeum na observatoři a historické kopule původní observatoře založené Dr. Josefem Janem Fričem.

Návštěvníci se také budou moci podívat na návštěvnickou galerii největšího dalekohledu v České republice. Kromě těchto prohlídek, které se uskuteční v 10, 11, 12, 13, 14, 15 a 16 hodin, bude za jasného počasí připraveno pozorování Slunce v Západní kopuli historické hvězdárny (sluneční skvrny)
 i přenosným dalekohledem na historické hvězdárně vybaveným speciálním úzkopásmovým filtrem na pozorování erupcí a protuberancí.

Prohlídku i pozorování doprovodí odborný výklad, přístupna bude též výstava 11 posterů: Světelné znečištění aneb Proč naši předkové viděli lépe na oblohu?

 

Akce je určena široké veřejnosti. Vstup zdarma, bez předchozí rezervace.

 

Více informací naleznete na stránkách Astronomického ústavu http://www.asu.cas.cz/.

Areál Geofyzikálního ústavu AV ČR, Boční II/1401, Praha 4-Spořilov

V Geoparku GFÚ v Praze na Spořilově návštěvníci naleznou široké spektrum hlavních horninových typů, ilustrujících vliv procesů probíhajících v kůře naší planety na jejich výslednou podobu. Připraveny budou také modely geologických procesů jako například aktivní explozivní vulkán, tzv. pískový vulkán, tvorba vulkanické prohlubně neboli kaldery, zemětřesení na stole, vydupej/vyskákej si svoje vlastní malé zemětřesení a hned ho zaznamenej apod. Vše doprovodí výklad odborníků z Geofyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. 

 

K programu se připojí taktéž pracovníci Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., který v areálu Geoparku umístí přenosný dalekohled na pozorování Slunce nebo v případě zatažené oblohy na pozorování okolních pozemských předmětů.

 

Atmosféru oslav věnovaných planetě Zemi, které jsou letos zaměřeny více na ekologická témata, doplní společnost ČEZ s ukázkami k přírodě šetrných elektromobilů a stánky firem Asekol a EKO-KOM s ukázkami a hrami zaměřenými na správné třídění a recyklaci odpadu.

 

Vstup na akci je možný i bez předchozí rezervace. Program je velmi vhodný pro školní skupiny.

Vítáni jsou jak žáci a studenti základních i středních škol, tak široká veřejnost.

Větší skupiny je vhodné předem ohlásit Mgr. Monice Petržílkové e-mailem na adrese: petrzilkova@ssc.cas.cz a rezervovat konkrétní hodinu návštěvy Geoparku.

 

Akce se koná za každého počasí, když nebude hezky, budou modely a stánky umístěny do budovy Geofyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i.

U tohoto stánku zástupci společnosti formou besedy ozřejmí dětem, studentům i dospělým správné třídění a následné využití separovaného odpadu. Ukáží jim, co vše se dá z odpadu vyrobit a co recyklovaného používají každý den ve škole, doma, v parku nebo v zimě pro zahřátí. Také se dozvědí, jak se musí pracovat
s nebezpečným odpadem, kam ho odevzdávat a jak se nebezpečné a směsné odpady likvidují. Zjistí též, že bioodpad se dá použít kromě hnojiva i k výrobě elektřiny. Přijdou pak již sami na to, co všechno nám třídění odpadu pomáhá chránit a že to má smysl.

 

Na místě také uspořádají soutěže pro děti, například skládání maxidomina či recyklačního koloběhu. Nejšikovnější si odnesou drobné dárky.

 

Skupina ČEZ představí koncept projektu Elektromobilita ČEZ. V rámci prezentace bude k dispozici informační stánek, kde bude vystaven elektromobil Peugeot iOn, elektroskútr Akumoto a elektrokolo. Návštěvníci se tak budou moci informovat o dosavadním průběhu projektu a dalších plánech rozvoje elektromobility v České republice.

 

Elektrospotřebiče jsou už dlouhá desetiletí nedílnou součástí našeho života. Usnadňují nám každodenní povinnosti, pomáhají při práci a starají se o zábavu. Jejich vývoj se neustále zrychluje a cenově jsou čím dál dostupnější. To vše s sebou ale přináší i závažný problém: co s nimi, když doslouží?

V zemích Evropské unie se ročně vyprodukuje asi  osm milionů tun elektroodpadu. Objem elektronického odpadu roste tempem 3 až 5 % ročně, tedy skoro třikrát rychleji než celkový objem odpadu. Z použitých elektrospotřebičů se stále častěji získávají železné, neželezné a drahé kovy, sklo, plasty a další suroviny. Recyklace naplňuje myšlenky trvale udržitelného rozvoje nejen z pohledu ekologického, ale také ekonomického. Čím více elektrozařízení se do recyklačního procesu dostane, tím méně přírodních zdrojů je nutno vytěžit k výrobě nových produktů. Zdraví nebezpečné materiály, které mnohé spotřebiče obsahují, se zase prostřednictvím recyklace podaří zachytit a ekologicky eliminovat.

Kromě sběrných dvorů a prodejen elektro je nově možné v Praze odkládat staré spotřebiče i do červených kontejnerů. Přijďte se zeptat na vše, co vás o elektroodpadu zajímá, čekají vás také zábavné hry a pro děti drobné odměny.

 

Stále pohodlnější způsob života a rozvoj průmyslu vyžadují rostoucí spotřebu nerostných surovin, jejichž těžba však má závažné dopady na životní prostředí a na obyvatelstvo. Vědecké poznatky se pak využívají především k vyhledávání nových ložisek surovin, méně již k hledání šetrných technologií těžby. Vystavené fotografie dokumentují situaci dělníků a místních obyvatel při těžbě mědi v Zambii, spory
o vzácnou vodu v poušti Gobi v místech těžby uhlí, důsledky těžby ropy v Nigérii či důl na zlato Kumtor v Kyrgyzstánu, jehož okolí hrozí únik kyanidu z ložiska. Obdobné problémy České republiky přibližují fotografie ze severních Čech, kde se vážně uvažuje o rozšíření těžby uhlí a likvidaci dalších obcí. Výstava upozorňuje na prohlubující se problémy podmíněné rostoucí spotřebou lidské společnosti a připomíná, že stav životního prostředí na Zemi je záležitostí všech jejích obyvatel, přírodovědců-geologů především.

 

Výstavu připravil Geofyzikální ústav AV ČR a Středisko společných činnosti AV ČR společně s CEE Bankwatch Network a Greenpeace ČR.

 

Vstup na výstavu zdarma.

Místo: Geofyzikální ústav AV ČR, Boční II/1401, Praha 4-Spořilov

Václav Malina (1950) se zabývá malbou i grafikou, vytváří trojrozměrné objekty, instalace. Východiskem jeho tvorby je krajina, přírodu chápe jako viditelnou součást univerzálního řádu. Ve svých dílech hledá skryté vztahy, zasuté zákonitosti. Poučil se u impresionistů, ale krajinu nezobrazuje; rytmizovanou skladbou barevných geometrických prvků se snaží vyvolat podobné smyslové vjemy. Podněty a nové výrazové formy zpracovává zpravidla v několika variantách, v otevřených cyklech, např. Vzpomínky na impresionismus, Imprese, Pointilismus, grafické a malířské partitury.

 

Vstup na výstavu zdarma.