Publikace ke stažení

Lux M., P. Sunega, M. Mikeszová, J. Večerník, F. Matyáš 2006

Analýza opatření bytové politiky směřujících k podpoře flexibility práce v ČR
2. díl, výsledky empirických šetření

Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Druhý díl studie vytvořené v rámci projektu "Analýza opatření bytové politiky směřujících k podpoře flexibility práce v ČR", finančně podpořené Ministerstvem pro místní rozvoj (zakázka číslo WA-027-05-Z02), se věnuje výsledkům statistických analýz vybraných empirických výzkumů (zpravidla dotazníkových sociologických šetření) provedených v České republice buď přímo nebo doplňkově k tématu migrace (prostorové mobility) českých domácností za pracovními příležitostmi. Mimo prezentaci výsledků analýz vybraných sociologických výzkumů realizovaných převážně Sociologickým ústavem AV ČR ještě před započetím projektu, které se spíše doplňkově věnovaly tématu migrace za pracovními příležitostmi, řešitelský tým realizoval a statisticky zpracoval řadu kvantitativních i kvalitativních sociologických šetření výhradně v rámci řešení tohoto projektu: dvě dotazníková šetření na vzorku celé české populace formou přiřazení sady otázek do pravidelných omnibusových šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (v listopadu 2005 a v říjnu 2006), dotazníkové šetření mezi uchazeči o zaměstnání (nezaměstnanými lidmi) v okrese Opava (na jaře 2006), čtyři kvalitativní šetření (metodou skupinkových diskusí, focus groups) mezi uchazeči o zaměstnání (nezaměstnanými lidmi) v okrese Opava a mezi lidmi, kteří se za pracovní příležitostí přestěhovali do Prahy (v květnu a červnu 2006), a kvalitativní sondu (případovou studii) týkající se již realizované veřejné podpory v oblasti bytové politiky v průmyslové zóně Kolín-Ovčáry (v první polovině roku 2006).

Hlavními cíli datových analýz sekundárních dat a provedení a analýz nově realizovaných výzkumů bylo:

• zjištění vlivu právního důvodu užívání bydlení^[1] a regulace nájemného na zamýšlenou prostorovou mobilitu českých domácností za pracovními příležitostmi a zhodnocení váhy vlivu právního důvodu užívání bydlení (resp. váhy vlivu regulace nájemného) na zamýšlenou prostorovou mobilitu českých domácností za pracovními příležitostmi při porovnání s vahou jiných možných, zejména pak kulturních a psychologických, faktorů;
• doporučení programů (nástrojů, podpor) v oblasti bytové politiky, které by mohly, při snaze o co nejvyšší efektivitu, přispět ke zvýšení prostorové mobility českých domácností za pracovními příležitostmi.

Nově realizované výzkumy byly připravovány v intencích teoreticko-empirického rámce vymezeného v prvním dílu této studie a s využitím metod a poznatků z dosavadních zahraničních empirických výzkumů věnujících se danému tématu a obsáhle popsaných rovněž v prvním dílu této studie. V tomto kontextu se tento projekt zařadil vedle ostatních zahraničních výzkumů, jejichž výsledky byly publikovány v prestižních odborných časopisech. Mimo to, řešitelé projektu kladli velký důraz na to, aby výsledky šetření mohly být přímo prakticky využity, bude-li to zapotřebí, v českém prostředí, charakteristickém, jak ukázaly prvotní analýzy prezentované v prvním dílu studie, velmi nízkou úrovní obecné i pracovní migrace. Řešitelé tedy kladli při přípravě šetření důraz na aplikaci výsledků šetření. Snahou bylo doporučit taková opatření, která by byla nejen akceptována českou veřejností, ale která by byla pokud možno co nejefektivnější (tedy najít takové nástroje, které by mohly dosáhnout stanoveného cíle za co možná nejnižších veřejných výdajů). Pro tento účel bylo nutné využít mírně nestandardních postupů při dotazníkových výzkumech a zejména pak doplnit zjištění z kvantitativních výzkumů o poznatky z hloubkových skupinkových diskusí (kvalitativních šetření). Skupinkové diskuse proběhly jak mezi registrovanými uchazeči o zaměstnání (nezaměstnanými lidmi) v místě s vysokou nezaměstnaností a nízkou emigrací za pracovními příležitostmi, tak mezi lidmi, kteří se za prací přestěhovali, a to do místa s největší škálou pracovních příležitostí, ale také s nejméně finančně dostupným bydlením, tedy do Prahy. Tímto způsobem bylo možné upřesnit hlavní faktory, postoje, které mohou vést člověka ke změně postoje ve prospěch stěhování za prací.

První část druhého dílu studie je věnována základním výsledkům z úvodních analýz dat sekundárních datových zdrojů, tj. z vybraných sociologických šetřeních, které byly provedeny v České republice nezávisle na tomto projektu a které se, byť často jen okrajově, věnovaly též problematice prostorové mobility lidí či domácností za prací. V této souvislosti byla největší prostor věnován výsledkům analýz datového souboru z výzkumu Postoje k bydlení 2001, který se výhradně věnoval problematice bydlení a bytové politiky. Náplní další části tohoto dílu studie je pak prezentace výsledků z doplňkových kvantitativních i kvalitativních šetření, jež byla realizována jako součást řešení tohoto projektu. V závěru jsou shrnuty hlavní zjištění celého projektu, tedy závěry z obou dílu předkládané studie.

Datové soubory z kvantitativních výzkumů byly statisticky zpracovány standardní metodikou kvantitativního sociologického výzkumu. Při hodnocení statistické významnosti vztahů byly užity standardní testy chí-kvadrát (pro kategorizované proměnné) nebo korelační koeficienty (pro spojité proměnné). Při zkoumání významnosti vlivu jednotlivých faktorů v souvislosti s vlivy jiných faktorů bylo užito standardních vícerozměrných statistických metod - faktorové analýzy (pro zjištění latentních proměnných týkajících se, převážně, psychologie osobnosti nebo životního stylu respondenta), lineární regresní analýzy, binární logistické regresní analýzy i ordinální logistické regresní analýzy. Specifikace testů (jejich definice, způsob výpočtu a jiné) ani rozbor metodiky vícerozměrných statistických analýz není v textu studie proveden, i když je zde zpravidla argumentován důvod, proč byl využit právě určitý typ analýzy. Výsledky těchto analýz jsou však vždy prezentovány ve formě srozumitelné i čtenářům, kteří s jejich metodikou seznámeni nejsou.

V případě prezentace výsledků kvantitativních šetření jsou rovněž v textu často uváděny jednoduché frekvence, tj. podíly respondentů, kteří na danou otázkou odpověděli kladně či záporně. Tyto frekvence jsou povětšinou uváděny pouze jako potvrzení významných statistických závislostí či rozdílů mezi různě definovanými skupinami respondentů. Vzhledem k tomu, že většina výzkumů nebyla provedena na reprezentativním vzorku české populace, že vzorek populace byl často relativně malý (u omnibusových šetření Centra pro výzkum veřejného mínění pouze přibližně 1.000 respondentů) a také vzhledem k tomu, že se často jedná o postojové otázky, jejichž odpověď může být výrazně ovlivněna délkou dotazníku (tedy únavou dotazovaného), obsahem dotazníku (náročností otázek), strukturou dotazníku (tj. kde je daná otázka v dotazníku zařazena, zda-li na začátku nebo naopak na konci) i formou otázky (zda-li je otázka pokládána samostatně nebo v baterii s jinými otázkami), je nutné tyto jednoduché frekvence považovat spíše jen za podpůrný argument pro deklarovanou statistickou významnost vztahů. Zkušenost z kvantitativních sociologických výzkumů totiž ukazuje, že zatímco statistická významnost faktorů ovlivňujících určité postoje (resp. významnost struktury utváření těchto postojů) je relativně stabilní, tedy i relativně spolehlivou výpovědí o sociální realitě, prezentace jednoduchých frekvencí (tedy například podílu občanů souhlasících s určitým postojem) je naopak výpovědí relativně měkkou a nestabilní (o to více, nejsou-li splněny všechny podmínky rozsáhlého reprezentativního výzkumu).

Druhý díl studie nabízíme zájemcům ke stažení   ve formátu *.pdf, který lze otevřít v programu Acrobat Reader (program je zdarma a můžete si ho stáhnout ze stránek firmy Adobe).

K obsahu publikace