Aktuality

Redakce časopisu Science uveřejnila v rubrice Editor’s Choice článek o práci skupiny Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR popisující strukturu elektronů ve vodě, která byla publikovaná v Journal of Physical Chemistry Letters. Studie završuje pětileté studium radiačních procesů ve vodě, prováděné v Praze ve spolupráci s Jihokalifornskou univerzitou v Los Angeles a ETH v Curychu. Cílem projektu bylo popsat experimentálně i výpočetně ultrarychlé děje, probíhající po fotoionizaci vody, vedoucí k tvorbě OH radikálů a solvatovaných elektronů.

Na jistě úspěšný „let“ ke čtenářům se vydává kniha Život novináře respektovaného popularizátora vědy, vesmírné techniky i nejnovějších historických událostí Česka a Československa Karla Pacnera – autora čtyř desítek knih literatury faktu a poutavých článků, jež již několik desítek let publikuje především v MF DNES (dříve Mladé frontě). Vzpomínkovou knihu, kterou Nakladatelství Academia vydalo v edici Paměť, vypravili na cestu první listopadový den za účasti významných osobností české vzdělanosti novinář Jan Petránek, šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský a šéfredaktor iDNES.cz Michal Hanák.

Pro zájemce o současnou literaturu připravil Ústav české literatury Akademie věd ČR ve spolupráci s Českým rozhlasem 27. listopadu 2012 od 17:00 v přednáškovém sále veřejnou diskusi Česká literatura 2012: první bilance. Teze o literárních událostech posledních dvanácti měsíců přednesou kritičky Marta Ljubková a Simona Martínková Racková, debatovat s nimi budou kritikové působící v ÚČL – Jiří Trávníček a Jiří Zizler a přítomné publikum. Hodinový záznam z besedy odvysílá 19. ledna 2013 od 10:00 stanice ČRo 3 – Vltava.

U příležitosti spuštění výzkumného programu Funkční genomika se za účasti ministra školství Petra Fialy, rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla, předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše a dalších význačných osobností české vzdělanosti dočkalo svého zahájení Biotechnologické a biomedicinské centrum (BIOCEV). Po nedávném otevření Centra excelence Telč, které se zaměřuje na výzkum v oblasti památkové vědy, a zahájení výstavby ELI Beamlines v Dolních Břežanech s dosud nejvýkonnějším laserem na světě se tak mohou čeští vědci těšit z dalšího elitního pracoviště, jež české vědě napomůže k její mezinárodní integraci a konkurenceschopnosti. Jak na tiskové konferenci v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze 30. října 2012 uvedl ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR a předseda Rady BIOCEV Václav Hořejší, výstavba jednoho z půl tuctu schválených velkých center, jež má poskytnout špičkové podmínky pro rozvoj biomedicíny a na ní navázaného biotechnologického průmyslu, je naplánována na květen následujícího roku (více AB 5/2010).

U příležitosti výročí vzniku samostatného státu ocenil prezident Václav Klaus vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, vynikající výsledky práce, zásluhy o obranu vlasti a hrdinské výjimečné činy některých významných osobností. Medailí za zásluhy o stát v oblasti vědy vyznamenal Václav Klaus předsedu Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. Jeho badatelská kariéra je spjata především s působením v Ústavu chemických procesů AV ČR (někdejší Ústav teoretických základů chemické techniky ČSAV), v jehož čele stál v letech 1996–2003. Je členem odborných společností a vědeckých institucí u nás i ve světě. Předsedou Akademie věd ČR je od roku 2009.

Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., si letos připomíná dvě významná jubilea. Usnesením z 3. listopadu 1952 byl zřízen a k 1. lednu 1953 svou činnost zahájil Archiv ČSAV, předchůdce Archivu AV ČR, jehož úlohou bylo a nadále je shromažďování a zpracovávání materiálu z činnosti ústavů a organizačních složek ČSAV, resp. AV ČR, činnosti vědeckých společností a spolků a také pozůstalostí našich významných vědců. Na podzim roku 1932 byl založen Ústav T. G. Masaryka, obnovený v roce 1990 a dodnes úzce spolupracující s MÚA AV ČR. V roce 1995 pak vznikl Masarykův ústav AV ČR, který převzal správu archivu a knihovnu ÚTGM a jako samostatné pracoviště AV ČR dal prostor masarykovským bádáním v širším kontextu. Od 1. ledna 2006 vystupují někdejší Archiv AV ČR a Masarykův ústav AV ČR pod hlavičkou společného pracoviště: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. Obě významná výročí z dějin této instituce si hosté připomněli na společenském setkání ve čtvrtek 25. října 2012 v Lannově vile v Praze. Na setkání vystoupili ředitel MÚA AV ČR Luboš Velek, bývala místopředsedkyně AV ČR Lydia Petráňová a čestný předseda AV ČR Rudolf Zahradník.

Prvními laureáty nově udělované Ceny předsedy Akademie věd za propagaci či popularizaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací se stali Jiří Grygar, Karel Hudec a Jaroslav Šebek. Na návrh odborné poroty a doporučení Akademické rady AV ČR cenu slavnostně předal Jiří Drahoš 23. října 2012 v sídle AV ČR v Praze. Ocenění, které se uděluje jedenkrát za rok maximálně třem výzkumným pracovníkům, je spojeno s finanční odměnou. Odborné porotě, která v daném kontextu posuzuje životní dílo vybraných badatelů, předkládají návrhy na udělení ceny ředitelé pracovišť AV ČR po projednání v radách pracovišť, dále Vědecká rada AV ČR a Rada pro popularizaci vědy AV ČR.  Více zde.

Co je důležité pro naši zemi a kam by měla směřovat? Nad touto otázkou se zamýšlely významné české ženy během šestého ročníku Sympozia České prezidentky, které bylo letos poprvé zařazeno do programu konference Forum 2000 – Média a demokracie. Pozvání do prostor Centra současného umění DOX v pražských Holešovicích přijala v podvečer 23. října 2012 i bývalá ředitelka Sociologického ústavu AV ČR Marie Čermáková či profesorka filosofie Anna Hogenová z Karlovy univerzity.

Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta, Matematická sekce zve na zahájení výstavy 10 LET POTÉ připomínající povodeň, která ničivě zasáhla budovy MFF v roce 2002. Zahájení výstavy, která se koná pod záštitou děkana fakulty a proděkana pro matematickou sekci, se uskuteční 30. října 2012 v 16 hod. v matematickém oddělení knihovny, Praha 8, Sokolovská 83.

Od roku 1996 se v Praze setkávají vůdčí světové osobnosti, nositelé Nobelových cen, myslitelé i odvážní jednotlivci ze všech oblastí života v rámci konference Forum 2000. Letošní, šestnáctý ročník se na přání zesnulého prezidenta a zakladatele myšlenky diskusního fóra Václava Havla věnuje problematice vztahu mezi demokracií a médii. Již několik let se na této akci podílí také Akademie věd ČR, která hostí některé panely. Zahájení konference patřilo tradičně Pražské Křižovatce v podvečer 21. října 2012. Otevírací panelovou diskuzi na Žofíně moderoval druhý den Gareth Evans z Austrálie a ve speciální sekci v ní vystoupili český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, studentský vůdce Ko Ko Gyi z Barmy, běloruský opoziční vůdce Alyaksandar Milinkevich a filozof a politolog Roger Scruton z Velké Británie. Zájmu publika žofínský sál nepostačoval a část lidí sledovala diskuzi na velkoplošné obrazovce v náhradním prostoru.

Lichtenštejnský palác na pražské Kampě se stal 18. října 2012 důstojnou kulisou čtvrtému ročníku Ceny Milady Paulové, kterou porota letos udělila v oboru historických věd. Cenu nesoucí jméno první ženy, jež získala právo přednášet na univerzitě a také se stala první profesorkou na našem území, předal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Fiala historičce a archivářce prof. Zdeňce Hledíkové z Filozofické fakulty UK. Význačná česká vědkyně se zabývá problematikou církevních dějin a pomocných věd historických ve středověku a dějinami středověku obecně. V letech 1993–2009 stála v čele Českého historického ústavu v Římě.

Fyziologický ústav Akademie věd ČR představil 16. října 2012 nový špičkový hmotnostní spektrometr QTRAP 5500. Nové zvětšovací zařízení, které patří mezi řadu hybridních hmotnostních spektrometrů, systémů kombinujících trojitý kvadrupól a lineární iontovou past, umožní detailní analýzu působení přijímané potravy nebo léků na tkáňové a buněčné metabolické systémy. Analytické možnosti přístroje za zhruba 10 mil. Kč budou k dispozici i dalším ústavům a pracovištím. Podrobnější informace naleznete zde.

Hojně diskutovanou problematiku elektronických knih přiblížila konference Elektronické knihy v prostředí Akademie věd, kterou 17. října 2012 uspořádala Divize informačních technologií SSČ AV ČR v budově Akademie věd ČR na Národní třídě. Seminář k nanejvýš aktuálnímu tématu zahájila PhDr. Ivana Laiblová Kadlecová, jež se dlouhodobě zabývá tvorbou analýz publikačních aktivit v rámci AV ČR. V navazujícím příspěvku pohovořil o plánovaných zásadních změnách v Metodice hodnocení člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace a ředitel Ústavu pro jazyk český doc. Karel Oliva. E-knihy by se podle Metodiky platné od ledna 2013 měly řadit mezi výsledky předkládané výzkumnou organizací k hodnocení.

Přednášky pronesou prof. Frank Ziegele z Centra pro rozvoj vysokých škol (Gütersloh, Německo) a náměstek ministra pro výzkum a vysoké školství (MŠMT) Mgr. Tomáš Hruda. Pozvání k účasti v pódiové diskusi přijali také předsedkyně Akreditační komise ČR prof. Vladimíra Dvořáková, předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš, členové Rady pro výzkum, vývoj a inovace prof. Vladimír Mařík a doc. Karel Oliva. Účast je nutno potvrdit do 6. listopadu 2012 na wiss-10@prag.diplo.de.

Už padesát let je astronomickou vlajkovou lodí starého kontinentu Evropská jižní observatoř, která náleží k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Z pěti zakládajících členských zemí – Belgie, Francie, Německa, Nizozemska a Švédska – se rodina ESO postupně rozšířila na současných 15 států, Česká republika se zapojila v roce 2007. Ústředí ESO sídlí od roku 1975 v Garchingu nedaleko Mnichova, není tedy divu, že právě v mnichovském paláci Residenz byla uspořádána slavnost k půlstoletí jedné z prvních vskutku evropských vědeckých organizací, jež dala světu řadu významných objevů a vyústila k loňskému udělení Nobelovy ceny za fyziku pro Briana P. Schmidta. Slavnostního večera 11. října 2012 se účastnilo na 300 významných osobností vědy i vrcholní představitelé některých členských zemí, šestice ministrů a dva velvyslanci. Přínos ESO zejména vědě, ale v nemalé míře také průmyslové oblasti zdůraznili ve svých projevech rovněž německá federální ministryně pro vědu a výzkum Annette Schavan a její bavorský kolega Wolfgang Heubisch.

Za účasti předsedy vlády Petra Nečase, ministra školství Petra Fialy, předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše a pražského světícího biskupa Václava Malého se 9. října 2012 na staveništi v Dolních Břežanech nedaleko Prahy uskutečnilo slavnostní poklepání základního kamene projektu nejintenzivnějšího laseru světa pro uživatelský výzkum ELI Beamlines. „ELI Beamlines umožní další zapojení české vědy do mezinárodního prostředí a vytváří pro náš fyzikální výzkum obrovskou příležitost k růstu. Vidím to jako jedinečnou šanci,“ konstatoval premiér Petr Nečas, sám vzděláním plazmový fyzik.

V reprezentativních prostorách Lannovy vily v pražské Bubenči zasedalo ve dnech 5.–7. října 2012 předsednictvo Mezinárodní akademické unie (Union Académique Internationale – UAI). Posláním společenství, jež bylo založeno v roce 1919, je iniciovat a podporovat mezinárodní spolupráci na projektech, jejichž rozsah přesahuje možnosti národních akademií; konkrétně jde především o rozsáhlé korpusy, kritické edice, slovníky a tematické encyklopedie. Stálý sekretariát UAI sídlí v Bruselu při Belgické královské akademii. Zatímco v počátcích byla UAI převážně evropskou záležitostí (ze zámořských zemí byly zastoupeny jen Spojené státy a Japonsko), v současnosti sdružuje na osmdesát institucí akademického typu z více než šedesáti zemí čtyř kontinentů. Mezi dvaadvaceti zakládajícími členy je rovněž Česká akademie věd a umění a Královská česká společnost nauk, jejichž členství přešlo plynule na ČSAV, později na Akademii věd ČR. UIA svolává každoročně (s výjimkou válečných let 1940–1946) valné shromáždění, jež se v sudých letech zpravidla koná v Bruselu, v lichých letopočtech v některé z členských zemí (AV ČR hostila shromáždění v roce 1995); o letošním zasedání v indické Akademii literatury více viz AB 4/2012. Předsednictvo Mezinárodní akademické unie přivítal ve vile Lanna předseda Akademie věd Jiří Drahoš. 

Diskuse o hledání efektivních a transparentních metod, jak měřit výsledky výzkumu, pokračovala ve dnech 4.–5. října 2012 v Národní technické knihovně, kde se uskutečnila mezinárodní konference Knowledge, Research, Education – KRE 12. Ústředním tématem již třetího sympozia byla zevrubná debata o projektu Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací, jenž má za cíl připravit návrh nového systému hodnocení VaVaI. Česká vědecká obec v čele s badateli z Akademie věd současnou podobu Metodiky hodnocení výsledků VaVaI dlouhodobě kritizuje, a to rovněž s odkazem na výhrady Mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v ČR, který loni realizovalo konsorcium zahraničních organizací. Jiří Rákosník z Matematického ústavu AV ČR v rámci diskusního panelu uvedl, že tragédie stávající Metodiky spočívá v její přímé vazbě na přidělování financí: „Přemýšlíme o ní jako o nástroji, jímž můžeme čerpat peníze, namísto toho, abychom jejím prostřednictvím chtěli získávat relevantní data a údaje o stavu naší vědy a výzkumu – to se musí principiálně změnit.“

archiv aktualit