Ačkoli mediální zaklínadlo posledních několika let zní „sociální sítě“, statistiky dokládají, že v České republice k profesním účelům používá nejznámější sociální síť Facebook pouze 9 % uživatelů. Jinými slovy: na této sociální síti tvoří 91 % obsahu bezvýznamné příspěvky, zbytečnosti a fejky (fake – fotomontáže či videomontáže), které si ovšem získávají nejvíce pozornosti tzv. lajků (like). Jak je to s popularizací vědy na Facebooku? Není to pro vědu nedůstojná platforma?
Facebook je dominantním hráčem v jedné z ér nových technologií – po éře počítačů a vyhledávačů přišlo období sociálních sítí.
V České republice jsou v současnosti na Facebooku téměř tři miliony lidí (28 % populace); poměr mezi ženami a muži je 51,3 % : 48,7 %. Přihlédneme-li k věku, využívá Facebook zejména věková skupina mezi 18–34 lety (viz http://www.portiscio.net).
Popularizace vědy na sociální sítě bezpochyby patří, protože oslovuje potřebnou cílovou skupinu – mládež. Jako příklad ze zahraničí mohou sloužit facebookové stránky amerického magazínu Popular Science, kterému počet fandů za jeden rok vzrostl k 28. lednu 2012 z 33 200 na 82 421.
Středisko společných činností AV ČR prostřednictvím Odboru popularizace vědy a marketingu provozuje v současnosti dvoje facebookové stránky – Věda pro život.cz a Týden vědy a techniky. Druhé jmenované zájemci navštěvují zejména před konáním festivalu, a slouží tak jako podpůrný mediální nástroj k oživení zájmu studentů.
Facebookové stránky Věda pro život.cz jsou denně aktualizovány a od svého zrodu v roce 2011 získávají stále více příznivců (denně zhlédne příspěvky okolo 200 návštěvníků, počet vložených příspěvků se pohybuje v rozmezí 10 až 20 denně). Zdroje informací tvoří média a spřízněné seriózní facebookové stránky. Je tedy prospěšné chápat Facebook jako nástroj komunikace mezi vybranými subjekty, nikoli jako neseriózní médium s pochybným obsahem. Facebookové stránky Věda pro život.cz se v krátké době podařilo integrovat do virtuálního prostoru a zajistit propojení se spřízněnými stránkami zaměřenými na popularizaci vědy a techniky. Příznivci uvedených stránek na nich mohou často získat aktuálnější a přesnější informace, než poskytují mnohá média.
Dalším z charakteristických prvků komunikace na síti je absence jazykové bariéry; nezáleží totiž, zda jsou příspěvky v angličtině či češtině. Lze tak čerpat nejen informace z oblasti popularizace vědy, ale i získávat inspiraci a novou motivaci ze zahraničí a od subjektů, které mají v popularizaci dlouhodobé zkušenosti, unikátní zdroje a vysoký kredit.
Popularizaci vědy on-line nereprezentuje pouze Facebook. Je třeba, aby všechny prvky síťové komunikace byly komplementární, vytvářely navzájem prostředí podpory a aby byly „živé“ – tedy aby byly aktualizovány v adekvátním režimu. Jedině tak lze vytvořit efektivní mediální prostor. V ideálním případě by jej měly spoluvytvářet minimálně tři pilíře (webové stránky, sociální sítě, newslettery), které se navzájem liší svým charakterem, setrvačností i způsobem oslovení recipientů. Vytvoření takového systému je jedním z cílů popularizačních projektů v SSČ AV ČR.
LEOŠ KOPECKÝ,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.
Česky
