Eustory

Hlavní stránka » Projekty » Eustory »

Prohlášení o změně na pozici kooedrdinátora národních kol evropské dějepisné soutěže Eustory pro studenty středních škol

Všem příznivcům Eustory bychom rádi oznámili, že počínaje 7. ročníkem bude soutěž na národní úrovni koordinovat občanské sdružení PANT. Věříme, že pod jeho vedením – a při zachování vzniklé tradice – bude projekt Eustory v České republice i nadále usilovat o cíle, jež byly formulovány zakladateli soutěže: podchycovat zájem mladých lidí o dějiny a jejich studium, rozvíjet jejich občanské postoje, nalézat a prohlubovat vztah ke společným evropským tradicím i porozumění pro historicky podmíněné národní odlišnosti. Dosavadní partneři evropského koordinátora Eustory, Ústav pro soudobé dějiny a Asociace učitelů dějepisu, společně deklarují ochotu a připravenost podílet se i nadále na odborné spolupráci.

Občanské sdružení PANT intenzivně spolupracuje se základními, středními i vysokými školami, akademickými institucemi apod. a soustřeďuje se na vzdělávací či výukové aktivity v oblasti moderních dějin. Základní přínos sdružení představuje vzdělávací portál Moderní dějiny.cz, který učitelé, studenti a žáci mohou využívat od roku 2009. Právě na tomto portálu naleznou příznivci soutěže do budoucna veškeré informace o dalším pokračování projektu Eustory v České republice.

Oldřich Tůma, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.
Pavel Martinovský, předseda Asociace učitelů dějepisu České republiky
Petr Pánek, předseda občanského sdružení PANT
V Praze, dne 26. září 2012, u příležitosti vyhlášení výsledků 6. ročníku soutěže Eustory

Tiskovou zprávu k vyhlášení 6. národního kola evropské dějepisné soutěže Eustory naleznete zde.


EUSTORY – evropská historická soutěž pro studenty středních škol

Od roku 2000 mají studenti středních škol České republiky možnost zapojit se do soutěže Eustory. V Evropě ji organizuje nadace Körber Foundation. Eustory je rozdělena na národní, zcela samostatné soutěže, jejichž vítězové se setkávají na mezinárodních letních akademiích. V současnosti se projektu účastní již 15 evropských států, mezi jinými např. Německo, Polsko, Rusko, Ukrajina, Švýcarsko, Slovinsko, Slovensko, Litva a Česká republika, které pravidelně vydávají hodnotící materiály, v nichž formulují přínos soutěže pro vlastní studenty a v širších souvislostech i pro vytváření evropského dialogu.
Národní soutěže organizují jednotlivé země samostatně. Stanovují strukturu, organizační zajištění, způsoby zpracování projektů a jejich hodnocení, zapojení různých subjektů i témata. Körber Foundation poskytuje finanční pomoc a zajišťuje mezinárodní spolupráci. Cílem soutěže je nejen probuzení zájmu mladých lidí o historii a její studium, ale především na základě konkrétních historických bádání a vlastních závěrů mladých účastníků přispívá k pochopení národních odlišností i toho, co národy Evropy spojuje. Téma práce se vyhlašuje vždy pro daný ročník v každé národní soutěži centrálně. Poskytuje možnosti pro konkrétní badatelský výzkum v místě bydliště nebo studia soutěžících a vztahuje se určitým způsobem k současným problémům.
Nejstarší tradici má soutěž v Německu. Zde je dokonce završena Cenou spolkového prezidenta, přijetím vítězů prezidentem a finanční odměnou pro pět nejlepších prací (a dalšími cenami). Výsledky soutěže jsou široce medializovány. Mezi tématy minulých ročníků nalezneme např. (Německo): Každodenní život za nacionálního socialismu. Válečná léta v Německu; Příběhy Východ – Západ; Od císařství k republice 1918; Od kolapsu k rekonstrukci. Každodenní život v poválečném Německu; (Polsko): Každodenní život v epoše stalinismu; Občané versus státní moc v letech 1956-1980; Nejdůležitější události v životě mého okolí. Svědci a vzpomínky ve 20. století; Rodina v dějinných bouřích 20. století; (Rusko): Ruské dějiny v historii mé rodiny; Dítě a dějiny. Symboly dětství.
Koncepce Eustory je prověřována již téměř 30 let. Mezi základní pozitiva soutěže patří:

  • Pojetí soutěžních prací vybízí k maximálnímu využití nabytých znalostí z historie.
  • Zaměření na moderní historii a její projevy v bezprostředním okolí studentů vedou k zájmu o samostatné studium současných problémů a hledání jejich řešení.
  • Klade důraz na ústní prameny, zapomenuté, opomíjené nebo neznámé zdroje „rodinného dějepisu“ , na práci v regionálních archivech či knihovnách; to vyhovuje touze mladé generace po vlastním „objevování“ dějin a působí pozitivně na růst zájmu o dějiny; zaměřením na konkrétní problémy z okolí studentů, jejichž vysvětlení často oficiální historie nenabídne, vznikne potřeba vyjasnit je vlastní interpretací a vysvětlením, což směřuje ke snazší orientaci ve vlastní minulosti.
  • Témata podněcují k nacházení zapomenutých nebo potlačených historických epizod, které se ztrácejí na pozadí oficiálního výkladu historie; tento způsob bádání přispívá k nacházení alternativních způsobů myšlení o dějinách vlastní země, kraje, regionu.
  • Obecná podpora historických aktivit, které mohou na základě poznání složitosti vlastních rodinných, regionálních či národních dějin vést k větší schopnosti pochopit tradice, odlišnosti i to,. co může být společné v evropském dialogu, se jistě projeví v kvalitnější reflexi výsledků oficiálního výkladu dějin i v evropském rozměru.
  • Vytváří se prostor i pro historii minorit, pro různé úhly pohledu na dějinné události.
  • Neopominutelným je příspěvek k prohloubení vztahů mezi generacemi (spolupráce se svědky dějů) a k pochopení generačních stanovisek.
  • Pojetí preferuje moderní metody historického bádání (práce s ústními prameny), forma historické studie poskytuje prostor pro rozvoj schopnosti samostatně formulovat závěry.
  • Je třeba vyzdvihnout i příležitost k rozvoji osobních kontaktů se studenty z jiných zemí, poznání jejich práce, porovnání výsledků i seznámení se s historickými problémy z různých regionů a jejich pochopení. To vytváří tolik potřebný prostor pro formování povědomí o společné budoucnosti občanů Evropy.

V České republice byl organizátorem prvních šesti ročníků soutěže Ústav pro soudobé dějiny ve spolupráci s Asociací učitelů dějepisu ČR a pod záštitou čestného předsedy Akademie prof. Rudolfa Zahradníka. Dosavadních ročníků se zúčastnilo na 700 studentů z více jak 150 středních škol ze všech krajů České republiky.

1. ročník Sám proti moci (Opozice proti totalitnímu režimu 1948-1989)
2. ročník Kamenná paměť mého kraje (Osudy lidí vtěsnané do památníků ve 20. století)
3. ročník Nejen zbabělci, nejen hrdinové (Všední život za protektorátu 1939-1945)
4. ročník My a oni (Česko-německé stýkání a potýkání ve 20. století)
5. ročník Zastavený čas. Příběh fotografie
6. ročník Pamětní místa na komunistický režim

Úkolem soutěžících je vytvořit práci na stanovené téma (individuálně nebo ve skupině), a to na základě vlastního výzkumu (rozhovory s pamětníky, využití dobového tisku, výzkumu v místních archivech, kronikách, muzeích apod.). Nejde o klasickou seminární práci založenou především na studiu literatury, ale o studii opřenou o vlastní badatelské poznatky. Rozsah práce by neměl přesáhnout 50 stran, forma (stavba, poznámkový aparát, citace, přehled literatury a pramenů, obrazový a grafický materiál apod.) odpovídat běžným požadavkům kladeným na historickou studii. Metodický návod je součástí sborníků Edice Eustory, které pořadatel na závěr každého ročníku vydává.

Příspěvky posuzuje komise složená z učitelů gymnázií a historiků. Oficiální výsledky jsou zveřejňovány na slavnostním vyhlášení vítězů soutěže. V každém ročníku je vyhlášeno pořadí deseti nejlepších prací, jejichž autoři získávají knižní ceny. Nejúspěšnější účastníci (na prvních třech místech) jsou odměněni i finančními cenami a mají možnost se zúčastnit mezinárodních seminářů a letních akademií. Od 7. ročníku bude soutěž na národní úrovni koordinovat občanské sdružení PANT.



 


Demokratická revoluce 1989 Československo 1968.cz Němečtí odpůrci nacismu v Československu výzkumný projekt KSČ a bolševismus Disappeared Science Europeana

Obrazové aktuality




Konference Václav Havel v soudobých dějinách, 19. března 2012, foto Stanislava Kyselová

více...