Pro systematický rozvoj orální historie a její aplikace v historiografii bylo k 1. lednu 2000 zřízeno jako jedno z oddělení Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Centrum orální historie (dále jen COH). V souladu s cíli, které byly stanoveny při vzniku centra, COH pracuje v podmínkách a na základě standardů, jež jsou běžné i na pracovištích v zahraničí. Největší důraz jeho činnosti je kladen na základní výzkum nedávné minulosti vedený v rámci nejrůznějších projektů za pomoci orální historie, dále pak se COH zaměřuje i na vzdělávací činnost (systematická výuková činnost, jednorázové semináře, přednášky, výstupy na konferencích, v médiích apod.), archivaci a spravování sbírek rozhovorů a také na poskytování teoreticko-metodologických konzultací a servisních služeb badatelům a zájemcům o orální historii.
Jednoznačným cílem COH je především základní výzkum, tj. zmapování a interpretace určité historické události, problému či fenoménu za pomoci orálněhistorických pramenů. Nejde přitom jen o vlastní sběr materiálu, ale především o jeho interpretaci a začlenění do obecného historického kontextu. Na základní výzkum svých nejvýznamnějších projektů získalo podporu grantových agentur GA AV ČR a GA ČR. Jako nejvýznamnější je možné věnovat projekty „Studenti v období pádu komunismu. Životopisná interview” (publikace Miroslav VANĚK – Milan OTÁHAL, Sto studentských revolucí), „Politické elity a disent v období tzv. normalizace” (publikace redigovaných rozhovorů Miroslav VANĚK – Pavel URBÁŠEK (eds.), Vítězové? Poražení?, sborník interpretačních studií Miroslav VANĚK (ed.), Mocní bezmocní a Bezmocní mocní) a také „Průzkum české společnosti v období tzv. normalizace. Kolektivní biografie příslušníků dělnických profesí a inteligence” vyšla v nakladatelství Academia v roce 2009 (Miroslav VANĚK (ed.), Obyčejní lidé…?! Pohled do života tzv. mlčící většiny. Životopisná vyprávění příslušníků dělnických profesí a inteligence) a byla nominována na ocenění kniha roku 2009 toho nakladatelsví. Všechny tyto projekty byly financované za podpory GA ČR. V nedávné minulosti výzkumné týmy COH pracovaly na grantovém projektu Společenské aspekty chalupářské subkultury při studiu každodennosti v období tzv. normalizace (podpory GA AV ČR, 2007–2009) a konečně na grantovém projektu S
polečenské a politické aspekty existence a rozvoje nezávislých hudebních žánrů a trendů v České republice od 60. let do roku 1989 (podpora GA AV ČR, 2006–2009), který je kromě rozhovorů z velké části založen na studiu materiálů písemné a tištěné povahy. Výsledky těchto projektů – jež byly velmi příznivě přijaty nejen v domácím prostředí, ale je o ně i eminentní zájem v zahraničí – velmi dobře ukazují, jak je možné za pomoci orální historie podstatně přispět k obecnému poznání dějin za pomoci výzkumu „dějin viděných zdola“. Ty s sebou přinášejí mapování takových téma jako např. poznání motivace činnosti jednotlivců, jejich postojů a názorů a jejich retrospektivní interpretace, dále pak např. mechanismů fungování informačních a rozhodovacích procesů v rámci určitých dobově podmíněných skupin a kolektivů (studentského hnutí, opozičních skupin a disentu, hierarchie komunistické strany apod.) nebo široce pojaté problematiky dějin všedního dne a „každodennosti“. Mimo uvedené tematické projekty podporované domácími grantovými agenturami COH badatelsky spolupracuje s celou řadou domácích i zahraničních institucí (např. Collegium Hieronymi Pragensis, DAMU, Divadelní ústav a divadlo Archa v Praze, České centrum – Londýn, Etnologický ústav SAV v Bratislavě, Zentrum für Zeithistorische Forschung v Postupimi atd.). Vedle jednotlivých badatelských témat se COH snaží za pomoci publikačních výstupů (nejnověji např. publikace Miroslav VANĚK, Orální historie ve výzkumu soudobých dějin nebo Miroslav VANĚK – Pavel MŰCKE – Hana PELIKÁNOVÁ, Naslouchat hlasům paměti: teoretické a praktické aspekty orální historie), veřejných přednášek, mediálních výstupů i individuálních konzultací řešit i teoretické a metodologické otázky spojené s orální historií. Ta je podle nejnovější trendů pojímána již ne jakou pouhá výzkumná metoda, ale jako svébytný interdisciplinární obor. Od roku 2001 centrum každoročně pořádá na hradě Sovinci mezinárodní a interdisciplinární setkání příznivců orální historie, který se těší velkému zájmu z řad zainteresované veřejnosti. Z podnětu pracovníků COH bylo v lednu 2007 založeno zastřešující stavovské sdružení, Česká asociace orální historie, o.s. (www.oralhistory.cz) Mezinárodní spolupráce COH navázalo kontakty a spolupráci s řadou obdobně zaměřených akademických a univerzitních pracovišť v zahraničí. Nejdále pokročila spolupráce s Center for Slavic, Eurasian, and East European Studies a se Southern Oral History Program (SOHP) na univerzitě v Chapell Hill (North Carolina, USA). Při svém přednáškovém a studijním pobytu navštěvoval M. Vaněk v roce 2000 kurz orální historie a v roce 2004 zde přednášel vlastní kurz orální historie. Na společném projektu Naratívna každodenosť v kontextě historických zlomov v Česku (a) Slovensku po roku 1948, 1968, 1989, 1993 z pohľadu dynamiky vývoja hodnot COH intenzivně spolupracuje s Ústavem etnológie SAV v Bratislavě, dále probíhá spolupráce s Centrem pro bádání o soudobých dějinách v Postupimi. COH se podílelo na společném projektu s Ústavem pro historické vědy křeslo pro naratoraHumboldtovy univerzity v Berlíně, který je zaměřen na minulé a současné politické elity. Navázalo také kontakty s oddělením Britské národní knihovny specializujícím se na využívání orální historie a s Nadací Milana Šimečky v Bratislavě, s Center for Slavic, Eurasian, and East European Studies na University of Texas v Austinu (Texas, USA) a také s Endicott College (Massachusetts, USA). Od roku 2002 je COH ÚSD AV ČR pravoplatným členem zastřešující International Oral History Association. Pro léta 2009–2013 byla pod vedením COH a za spoluúčasti zahraničních partnerů podána žádost o grantový projekt s podporou EU s pracovním názvem Žili jsme s socialismu, který by za pomoci komparativního využití orální historie mapoval život „obyčejných“ lidí v zemích bývalého východního bloku.
Jako velmi závažný úkol se jeví seznámit s orální historií, s jejími postupy a výsledky širokou veřejnost a především příslušníky mladé generace (např. vysokoškolské studenty), z jejichž řad se mohou rekrutovat potenciální spolupracovníci výzkumných projektů. Semestrální kurzy a přednášky se pravidelně konaly nebo konají na několika českých univerzitách: Univerzitě Karlově v Praze, Univerzitě Palackého v Olomouci, Západočeské univerzitě v Plzni a na Collegiu Hieronymi Pragensis v Praze. COH se významnou měrou podílelo na vypracování několika skript a učeních textů přibližující orální historii a její využívání ve výzkumu soudobých dějin vysokoškolským studentům (viz např. Miroslav VANĚK a kol., Orální historie. Metodické a “technické” postupy). Centrum také získalo akreditaci Ministerstva školství ČR pro výuku orální historie a jejího využití v hodinách dějepisu pro učitele středních škol. V současné době se zaměstnanci COH podílejí na realizaci výuky na Pracovišti orální historie a soudobých dějin Fakultě humanitních studií UK v Praze, kde byl akreditován a od zimního semestru 2008/2009 také otevřen magisterský navazující obor Orální historie – soudobé dějiny.
Po technické stránce (nahrávání, zpracování, archivace rozhovorů) se vybavení i standardy COH vyrovnají s podobně zaměřenými zahraničními pracovišti. Jedním z velmi důležitých úkolů zůstává inventarizace a archivace stávající sbírky rozhovorů, které po dobu působení ÚSD shromáždili interní i externí badatelé. Zprobíhá digitalizace důvodů omezených prostorových a skladovacích kapacit COH – především pak z důvodu většího komfortu při studiu pro externí badatele – je plánován transfer inventarizovaných a digitalizovaných kopií sbírek rozhovorů a souvisejícího materiálu vzniklých v rámci stěžejních projektů na půdu Archivu AV (součást Masarykova ústavu – Archivu AV ČR, v.v.i.).Základní výzkum Jednoznačným cílem COH je především základní výzkum, tj. zmapování a interpretace určité historické události, problému či fenoménu za pomoci orálněhistorických pramenů. Nejde přitom jen o vlastní sběr materiálu, ale především o jeho interpretaci a začlenění do obecného historického kontextu. Na základní výzkum svých nejvýznamnějších projektů získalo podporu grantových agentur GA AV ČR a GA ČR. Jako nejvýznamnější je možné věnovat projekty „Studenti v období pádu komunismu. Životopisná interview” (publikace Miroslav VANĚK – Milan OTÁHAL, Sto studentských revolucí), „Politické elity a disent v období tzv. normalizace” (publikace redigovaných rozhovorů Miroslav VANĚK – Pavel URBÁŠEK (eds.), Vítězové? Poražení?, sborník interpretačních studií Miroslav VANĚK (ed.), Mocní bezmocní a Bezmocní mocní) a také „Průzkum české společnosti v období tzv. normalizace. Kolektivní biografie příslušníků dělnických profesí a inteligence” vyšla v nakladatelství 
Academia v roce 2009 (Miroslav VANĚK (ed.), Obyčejní lidé…?! Pohled do života tzv. mlčící většiny. Životopisná vyprávění příslušníků dělnických profesí a inteligence) a byla nominována na ocenění kniha roku 2009 toho nakladatelsví. Všechny tyto projekty byly financované za podpory GA ČR. V nedávné minulosti výzkumné týmy COH pracovaly na grantovém projektu Společenské aspekty chalupářské subkultury při studiu každodennosti v období tzv. normalizace (podpory GA AV ČR, 2007–2009) a konečně na grantovém projektu Společenské a politické aspekty existence a rozvoje nezávislých hudebních žánrů a trendů v České republice od 60. let do roku 1989 (podpora GA AV ČR, 2006–2009), který je kromě rozhovorů z velké části založen na studiu materiálů písemné a tištěné povahy. Výsledky těchto projektů – jež byly velmi příznivě přijaty nejen v domácím prostředí, ale je o ně i eminentní zájem v zahraničí – velmi dobře ukazují, jak je možné za pomoci orální historie podstatně přispět k obecnému poznání dějin za pomoci výzkumu „dějin viděných zdola“. Ty s sebou přinášejí mapování takových téma jako např. poznání motivace činnosti jednotlivců, jejich postojů a názorů a jejich retrospektivní interpretace, dále pak např. mechanismů fungování informačních a rozhodovacích procesů v rámci určitých dobově podmíněných skupin a kolektivů (studentského hnutí, opozičních skupin a disentu, hierarchie komunistické strany apod.) nebo široce pojaté problematiky dějin všedního dne a „každodennosti“. Mimo uvedené tematické projekty podporované domácími grantovými agenturami COH badatelsky spolupracuje s celou řadou domácích i zahraničních institucí (např. Collegium Hieronymi Pragensis, DAMU, Divadelní ústav a divadlo Archa v Praze, České centrum – Londýn, Etnologický ústav SAV v Bratislavě, Zentrum für Zeithistorische Forschung v Postupimi atd.). Vedle jednotlivých badatelských témat se COH snaží za pomoci publikačních výstupů (nejnověji např. publikace Miroslav VANĚK, Orální historie ve výzkumu soudobých dějin nebo Miroslav VANĚK – Pavel MŰCKE – Hana PELIKÁNOVÁ, Naslouchat hlasům paměti: teoretické a praktické aspekty orální historie), veřejných přednášek, mediálních výstupů i individuálních konzultací řešit i teoretické a metodologické otázky spojené s orální historií. Ta je podle nejnovější trendů pojímána již ne jakou pouhá výzkumná metoda, ale jako svébytný interdisciplinární obor. Od roku 2001 centrum každoročně pořádá na hradě Sovinci mezinárodní a interdisciplinární setkání příznivců orální historie, který se těší velkému zájmu z řad zainteresované veřejnosti. Z podnětu pracovníků COH bylo v lednu 2007 založeno zastřešující stavovské sdružení, Česká asociace orální historie, o.s.
COH navázalo kontakty a spolupráci s řadou obdobně zaměřených akademických a univerzitních pracovišť v zahraničí. Nejdále pokročila spolupráce s Center for Slavic, Eurasian, and East European Studies a se Southern Oral History Program (SOHP) na univerzitě v Chapell Hill (North Carolina, USA). Při svém přednáškovém a studijním pobytu navštěvoval M. Vaněk v roce 2000 kurz orální historie a v roce 2004 zde přednášel vlastní kurz orální historie. Na společném projektu Naratívna každodenosť v kontextě historických zlomov v Česku(a)Slovensku po roku 1948, 1968, 1989, 1993 z pohľadu dynamiky vývoja hodnot COH intenzivně spolupracuje s Ústavem etnológie SAV v
Bratislavě, dále probíhá spolupráce s Centrem pro bádání o soudobých dějinách v Postupimi. COH se podílelo na společném projektu s Ústavem pro historické vědy křeslo pro narátora Humboldtovy univerzity v Berlíně, který je zaměřen na minulé a současné politické elity. Navázalo také kontakty s oddělením Britské národní knihovny specializujícím se na využívání orální historie a s Nadací Milana Šimečky v Bratislavě, s Center for Slavic, Eurasian, and East European Studies na University of Texas v Austinu (Texas, USA) a také s Endicott College (Massachusetts, USA). Od roku 2002 je COH ÚSD AV ČR pravoplatným členem zastřešující International Oral History Association. Pro léta 2009–2013 byla pod vedením COH a za spoluúčasti zahraničních partnerů podána žádost o grantový projekt s podporou EU s pracovním názvem Žili jsme v socialismu, který by za pomoci komparativního využití orální historie mapoval život „obyčejných“ lidí v zemích bývalého východního bloku. Pedagogická a konzultační činnost Jako velmi závažný úkol se jeví seznámit s orální historií, s jejími postupy a výsledky širokou veřejnost a především příslušníky mladé generace (např. vysokoškolské studenty), z jejichž řad se mohou rekrutovat potenciální spolupracovníci výzkumných projektů. Semestrální kurzy a přednášky se pravidelně konaly nebo konají na několika českých univerzitách: Univerzitě Karlově v Praze, Univerzitě Palackého v Olomouci, Západočeské univerzitě v Plzni a na Collegiu Hieronymi Pragensis v Praze. COH se významnou měrou podílelo na vypracování několika skript a učeních textů přibližující orální historii a její využívání ve výzkumu soudobých dějin vysokoškolským studentům (viz např. Miroslav VANĚK a kol., Orální historie. Metodické a “technické” postupy). Centrum také získalo akreditaci Ministerstva školství ČR pro výuku orální historie a jejího využití v hodinách dějepisu pro učitele středních škol. V současné době se zaměstnanci COH podílejí na realizaci výuky na Pracovišti orální historie a soudobých dějin Fakultě humanitních studií UK v Praze, kde byl akreditován a od zimního semestru 2008/2009 také otevřen magisterský navazující obor Orální historie – soudobé dějiny. Zpracování a archivace pramenů Po technické stránce (nahrávání, zpracování, archivace rozhovorů) se vybavení i standardy COH vyrovnají s podobně zaměřenými zahraničními pracovišti. Jedním z velmi důležitých úkolů zůstává inventarizace a archivace stávající sbírky rozhovorů, které po dobu působení ÚSD shromáždili interní i externí badatelé. Zde probíhá proces digitalizace z důvodů omezených prostorových a skladovacích kapacit COH – především pak z důvodu většího komfortu při studiu pro externí badatele – je plánován transfer inventarizovaných a digitalizovaných kopií sbírek rozhovorů a souvisejícího materiálu vzniklých v rámci stěžejních projektů na půdu Archivu AV (součást Masarykova ústavu – Archivu AV ČR, v.v.i.).
