Centrum orální historie (dále COH) se v rámci vědecké spolupráce snaží navazovat a rozvíjet velké množství vnějších vztahů. Bez nadsázky je možné říci, že udržování sítě oboustranně plodných a přínosných kontaktů, jsou pro COH jednou z jeho hlavních priorit. Proto již od svého založení navazovali pracovníci COH spolupráci s řadou obdobně zaměřených vědeckých i univerzitních pracovišť v zahraničí.
Nejdále pokročila spolupráce s Center for Slavic, Eurasian and East European Studies a se Southern Oral History Program na univerzitě v Chapell Hill (Northern Carolina, USA). Dále COH spolupracuje s Zentrum für Zeithistorische Forschung v Postupimi a podílelo se na společném projektu s Institut für Geschichtswissenschaften Humboldt-Universität v Berlíně.
K pravidelné výměně vědeckých informací dochází také s pracovníky New Culture Foundation (Bulgaria) a také s Ústavem etnológie Slovenské akademie věd v Bratislavě. Kontakty byly úspěšně navázány také s oddělením londýnské British Library, které se specializuje na využívání metody orální historie (http://www.bl.uk/reshelp/findhelprestype/sound/ohist/oralhistory.html) a také s Nadáciou Milana Šimečku v Bratislavě, s německým Institut für Geschichte und Biographie na Fern–Universität, s Endicott College v Beverly (s Massachusetts, USA), s Centre for Slavic, Eurasian and East European Studies na Texas University v Austinu (Texas, USA), s Center for Oral History na University of Connecticut a konečně s Massachusetts Institute of Technology (Massachusetts, USA).
Od roku 2002 je COH členem International Oral History Association, vrcholná organizace zaštiťující badatelské instituce z celého světa, které se zabývají orální historií.
V domácím prostředí COH dlouhodobě a velmi úzce spolupracuje především s Archivem Univerzity Palackého v Olomouci, s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích. V menší míře s nezávislou neziskovou iniciativou Mamapapa, s nadací Post Bellum, která se zabývá dokumentací osudů čs. válečných veteránů, a částečně také s nadací Gender Studies.
COH považuje za závažný úkol seznámit s metodou orální historie především vysokoškolské studenty a z jejich řad pak rekrutovat potenciální spolupracovníky pro jednotlivé výzkumné projekty. Díky pracovníkům Centra semestrální kurzy probíhaly a probíhají na několika českých univerzitách (Filozofická fakulta – a Fakulta humanitních studií UK v Praze, Filozofická fakulta UP v Olomouci , Západočeská univerzita v Plzni, Collegium Hieronymi Pragensis v Praze. COH se také významnou měrou podílelo na vypracování teoretické a metodické literatury, která výraznou měrou napomohla seznámení a přiblížení svého času „neznámé“ metody badatelům i široké veřejnosti českých zemích. COH také získalo akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro výuku orální historie a jejího využití v hodinách dějepisu pro učitele středních škol.
