Editor čísla: Pavel Kořínek

Studie

Martin Foret: Mezi literárnem a výtvarnem. Komiks jako obrazoslovní amalgám

Studie se zaměřuje na vymezení komiksu jako „analgámu“, v němž bez možnosti rozlišení splývají kategorie literárního (verbálního) a výtvarného (piktorálního/ikonického). Text se nejprve kriticky vyrovnává s pojmy literatury a výtvarného umění a následně zavádí pracovní označení „literárno“ a „výtvarno“, která mají upozornit především na nezávislost zkoumaných oblastí na estetických kategoriích, resp. na kategorii uměleckosti. Následně je pozornost věnována vybraným fenoménům, které se vyskytují mezi těmito oblastmi: obrazové knize či ilustrované knize, autorské knize-artefaktu či vizuální poezii, a to především v historické perspektivě. Krom explicitních souvislostí s komiksem je poukázáno především na několik jevů, které jsou pro jeho vymezení důležité. Následně je dosavadní opozice „literárna“ a „výtvarna“ specifikována v kontextu rozlišování slovních a obrazových znaků/textů a i tato opozice je problematizována. Vzájemné vztahy slova a obrazu jsou nastíněny jak v obecné rovině, tak především na příkladu komiksu, kde je hranice mezi nimi v případě některých vyjadřovacích prostředků zcela setřena. 

Michal Jareš a Tomáš Prokůpek: Dobrý voják Švejk a komiks

Tato studie se věnuje doposud opomíjeným a nezpracovaným snahám o výtvarné a komiksové zpracování Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921). Vzhledem ke kongeniálnímu spojení Haškova románu s ilustracemi Josefa Lady existuje množství napodobitelů, následovníků, ale i autorů tento „kult“ parodující. Studium těchto dosud opomíjených komiksů může nabídnout mnoho zajímavého i badatelům zajímajícím se o recepci Haškova románu. V první části se studie zaměřuje na historii ilustračního doprovodu Švejka (vedle Lady např. Karel Stroff, Petr Urban ad., ze zahraničních tvůrců např. Georg Grosz), v části druhé se podrobně věnuje komiksovým zpracováním. Zde je připomenut nejen Ladův komiksově pojatý Švejk v Českém slovu, ale zejména zahraniční komiksové adaptace (Srbsko, Polsko, Maďarsko či Slovinsko). Přestože nejsou zahraniční komiksové adaptace zatíženy ladovskou tradicí, daleko výrazněji se u nich ale objevuje problém fixované vizualizace Švejka z poválečné filmové adaptace Karla Steklého.

Texty

Pavel Kořínek: Komiksový bod obratu

Bradford W. Wright: Rudoši, romance a renegáti. Komiksy a kultura studené války 1947–1956

Recenze

Jean-Paul Gabilliet: Of Comics and Men. A Cultural History of American Comic Books. University Press of Mississippi 2010 (Michal Jareš)

José Alaniz: Komiks: Comic Art in Russia (Tomáš Prokůpek)

Helena Diesing: Kája Saudek. Praha, Arbor vitae 2009 (Pavel Kořínek)

Marita Sturken – Lisa Cartwright: Studia vizuální kultury. Praha, Portál 2009 (Michal Kotík)

Tim Edwards: Kulturální teorie. Praha, Portál 2010 (Marta Svobodová)

Vojtěch Rón: Lidové pašijové divadlo v českých zemích (Hana Bočková)

Kronika a glosy

Lucie Peisertová: Podoby a funkce příběhu: pokus o interdisciplinární debatu (zpráva ze Studentské literárněvědné konference)

Libor Vodička: Divadelní revue v novém

Informatorium