Vyhlášení SCIAP 2012
Aktuality
29.11.2012 O reformách vysokého školství a vědy v mezinárodním kontextu
S radikální reformou britského vysokoškolského systému seznámil posluchače v rámci přednášky Understanding the Global University Crisis: The Marketisation of English Higher Education in International Perspective profesor Howard Hotson z Oxfordské univerzity (St. Anne’s College). Prof. Hotson je prezidentem International Society for Intellectual History a ředitelem mezinárodního interdisciplinárního badatelského projektu Cultures of Knowledge, na němž se podílí Oddělení pro studium a edici díla J. A. Komenského Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i. Přestože jsou jeho odborným zaměřením intelektuální dějiny raného novověku, poslední dva roky se prof. Hotson rovněž věnuje veřejné diskusi o současných problémech vysokého školství a vědy ve Velké Británii a je jedním z nejhlasitějších kritiků vládních návrhů reforem britského vysokého školství. Přednášku uspořádal Filosofický ústav spolu s Kanceláří AV ČR v budově Akademie věd v Praze 27. listopadu 2012. Rozhovor s prof. Hotsonem si budete moci přečíst v lednovém čísle Akademického bulletinu.
Konferenční centrum Akademie věd ČR – zámek Liblice obdrželo 27. 11. 2012 na slavnosti ve Španělském sále Pražského hradu prestižní ocenění Národní cena kvality České republiky. Barokní zámek v Liblicích je dílem stavitele G. B. Alliprandiho. Akademie věd jej užívá od roku 1952, v letech 2001–2007 prošel důkladnou rekonstrukcí a dnes jej provozuje jako konferenční a hotelové centrum SSČ AV ČR. K objektu náleží také veřejnosti přístupný park francouzského typu, na který navazuje obora, v jejíž centrální části se nachází chráněná přírodní rezervace Slatinná louka u Liblic, vyhlášená na ochranu vzácných druhů rostlin z čeledi vstavačovitých. V zámku Liblice se uskutečnila řada mezinárodních vědeckých konferencí, dlouhodobě centrum spolupracuje s institucemi Středočeského kraje.
28.11.2012 Nové literární počiny
V cyklu Hovorů bez hranic pořádaných v Městské knihovně v Praze 26. listopadu 2012 se za mimořádného zájmu veřejnosti konalo setkání s českým umělcem žijícím ve Vídni Janem Brabencem spojené s prezentací jeho nejnovější knihy Vídeň je Vídeň, ale bez Čechů by to nebylo vono. Vídeň je neodmyslitelně spjata s postavou Josefa Hlávky, a tak jsou mu věnovány i dvě kapitoly v této knize.
Novinářka, spisovatelka a dlouholetá popularizátorka vědy Libuše Koubská představila v literární kavárně Academia 27. listopadu 2012 svou novou knihu rozhovorů, tentokrát s Jiřím Stránským pod názvem Můžeš-li udělat radost, musíš. Jiří Stránský je známý publicista, spisovatel, nositel ceny Egona Hostovského a francouzského řádu Rytíř umění a literatury.
Čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa převzal na slavnostním zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity světově uznávaný biolog prof. Jeffrey R. Johansen. Zasedání se uskutečnilo 22. listopadu 2012 v reprezentativních prostorách obřadní síně českobudějovické radnice.
22.11.2012 Ústav experimentální botaniky otevřel novou budovu
Ústav experimentální botaniky AV ČR, který letos slaví padesát let své existence, otevřel 20. listopadu 2012 v lysolajském areálu v Praze 6 nové badatelské prostory. Vše dobré do dalších padesáti let popřál ústavu rovněž předseda Akademie věd Jiří Drahoš, který se slavnostní akce zúčastnil spolu s dalšími vrcholnými představiteli AV ČR. Na jaká odvětví se zdejší vědci zaměřují, napověděla exkurze, jež hosty zavedla mj. do laboratoře šlechtitelů jabloní. Tým pod vedením Jaroslava Tupého zde slaví úspěchy při šlechtění nových odrůd, které dokáží čelit některým závažným chorobám.
Na stránkách Nakladatelství Academia v kategorii e-knih si můžete volně stáhnout elektronické vydání titulu Skrytá poselství vědy ve formátech EPUB i PDF.
Skrytá poselství vědy jsou výborem rozhovorů se čtyřiceti vědci z prostředí Akademie věd ČR a vysokých škol, které vznikaly během let 1999–2011 v redakci Akademického bulletinu, měsíčníku Akademie věd ČR. Rozhovory jsou rozděleny do čtyř tematických okruhů – hry vědy, věda jako tajemství, znamení doby a stopy dějin. Autorka prostřednictvím zvídavých otázek pomáhá čtenářům nahlížet do tajemných zákoutí vědeckého bádání. Zpovídala například fyzioložku Helenu Illnerovou, astrofyzika Jiřího Grygara, historiky Františka Šmahela a Dušana Třeštíka, geologa Václava Cílka, subjaderného fyzika Jiřího Niederla či dětského psychologa Zdeňka Matějčka a mnohé další špičkové české vědce. Vznikla tak poutavá kniha určená hloubavým lidem každého věku. Kniha přináší radost ze sdíleného poznávání a přivádí čtenáře k přemýšlení nad dnešním světem. V tištěné podobě vyšla v roce 2009 a poté v doplněném vydání v roce 2011.
Národní cenu vlády Česká hlava v letošním roce získal světově uznávaný kardiolog prof. Pavel Klener, který patří mezi zakladatele hematologie a onkologie v českém lékařství. První monografii věnovanou problematice zhoubných nádorů vydal již v r. 1974. Profesor Klener je jedním z nemnoha kliniků, kteří nikdy nepřestali čerpat ze studnice teoretické medicíny. Jeho odborné, pedagogické i veřejné aktivity jsou vysoce a hojně ceněny. Je nositelem mj. Státního vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti vědy, Hlávkovy ceny či největšího vyznamenání Akademie věd ČR De Scientia Et Humanitate Optime Meritis. Rozhovor s prof. Klenerem Potřebujeme změnu způsobu myšlení a kvalitu si můžete přečíst v AB 3/2007.
20.11.2012 Vosí hnízdo jako umělecké dílo
Pan Borek Hejnyš z Prahy zaslal redakci Akademického bulletinu pozoruhodné fotografie vosího hnízda, které pořídil na půdě svého domu. O komentář k hnízdu o šířce jednoho metru jsme požádali entomologa dr. Petra Doležala z Biologického centra AV ČR. „Objev vosího hnízda na starých půdách, v dutinách stromů či v zemi není ničím neobvyklým. Pokud se nám však podaří překonat strach ze žihadel, který většinou podobný nález vyvolá, lze obdivovat nejen precizní architekturu pláství, ale často i pestrost a barevnost hnízda. Jeho základ vybuduje na jaře vosí královna (přezimovavší samička), ve stavbě následně pokračují generace jejích dcer – dělnic. Jako stavební materiál, jehož barva je určující pro zbarvení samotného hnízda, slouží nejčastěji rozžvýkané dřevo, případně papír. Pokud se v blízkosti vosího staveniště nachází například balík starých barevných časopisů, může vzniknout umělecké dílo, jehož stěny hýří pestrou škálou barev. Hnízdo na fotografii demonstruje, jak může stavba vypadat při využití různých přírodních materiálů…“
19.11.2012 Nejvyšší ocenění AV ČR pro profesorku Blanku Říhovou
U příležitosti slavnostního semináře k životnímu jubileu prof. Blanky Říhové ocenil předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš mimořádné vědecké i lidské kvality této význačné české badatelky v oblasti imunologie čestnou medailí De scientia et humanitate optime meritis – nejvyšším oceněním, které AV ČR uděluje. Na setkání, které se uskutečnilo 15. listopadu 2012 v kinosále Fyziologického ústavu AV ČR, zazněly odborné přednášky jejích nejbližších spolupracovníků. Např. o výzkumu polymerních léčiv pohovořil Jindřich Kopeček z University of Utah, třicet let úspěšné spolupráce ÚMCH a MBÚ při studiu směrovaných léčiv představili Vladimír Šubrt a Karel Ulbrich, s přednáškou Imunologie a polymerní chemie versus nádor: české unikum vystoupil Marek Kovář z Mikrobiologického ústavu a setkání zakončily Vzpomínky Jiřího Městeckého z University of Alabama. Seminářem hosty provázel Ivan Lefkovits z University of Basilej.
Dne 17. listopadu 2012 uplynulo 60 let od založení Československá akademie věd (více zde). Na otázky, kam se česká věda za šest desetiletí posunula, v čem čeští vědci vynikají, kteří byli nejlepší a proč je česká věda nedostatečně financována, odpovídali divákům České televize v pořadu Hyde Park Civilizace současný i bývalý předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš a prof. Václav Pačes. Záznam relace naleznete na http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark-civilizace/17.11.2012/.
České ekologické manažerské centrum (CEMC) zve na 22. ročník chemicko-technologické konference s mezinárodní účastí APROCHEM 2013, na 8. ročník symposia Výsledky výzkumu a vývoje pro odpadové hospodářství ODPADOVÉ FÓRUM 2013 a na 4. ročník konference Výsledky výzkumu, vývoje a inovací pro obnovitelné zdroje energie - Konference OZE2013. Týden vědy, výzkumu a inovací pro praxi 2013 se tradičně uskuteční v překrásné scenérii Jeseníků v hotelu Dlouhé stráně v Koutech nad Desnou (část obce Loučná nad Desnou) od 15. do 19. dubna 2013.
16.11.2012 Medaili Josefa Hlávky obdržel český průkopník NMR spektroskopie
Na lužanském zámku Josefa Hlávky se každoročně 16. listopadu – den před státním svátkem studentů – předávají ceny a medaile pojmenované po jednom z nejvýznamnějších českých mecenášů vědy. Na návrh předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše udělila Správní rada Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových Medaili Josefa Hlávky průkopníkovi spektroskopie nukleární magnetické resonance v Česku Janu Schramlovi. Profesor Schraml se na Ústavu chemických procesů AV ČR zasloužil o vybudování NMR laboratoře, která je dodnes velmi úspěšným pracovištěm.
Delegace nositelů Nobelovy ceny se 15. listopadu 2012 setkala s vrcholnými představiteli Evropské unie, aby s nimi projednala plánované škrty na vědu v rámci připravovaného rozpočtu na následujících sedm let ve výzkumném programu Horizont 2020. Podle magazínu Nature se v něm na vědu prozatím počítá s 90 miliardami eur, proti čemuž se vědecké osobnosti ohradili v otevřeném dopise vrcholným představitelům Evropské unie. „Evropa si nemůže dovolit ztrácet nejlepší vědce a učitele. Mnohé naopak získá, podaří‐li se jí přilákat talenty ze zemí mimo EU. Omezit finanční podporu vynikajícímu výzkumu znamená snížit počet kvalifikovaných výzkumníků. Bude‐li rozpočet EU na výzkum a inovace podstatně omezen, vystavujeme se nebezpečí, že Evropa ztratí celou generaci talentovaných vědců právě ve chvíli, kdy je potřebuje nejvíce,“ uvádějí vědci v dopise. O rozpočtových výhledech EU pro dalších sedm let se rozhodne na zvláštním summitu, který se v Bruselu koná ve dnech 22. a 23. listopadu. Videozáznam z včerejšího jednání naleznete zde.
16.11.2012 Medaile Vojtěcha Náprstka má letos pět laureátů
U příležitosti vědeckého festivalu Týdne vědy a techniky, jímž každoročně vyvrcholí popularizační aktivity Akademie věd, předal předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš 14. listopadu 2012 čestnou oborovou medaili Vojtěcha Náprstka Za zásluhy v popularizaci vědy pěti vynikajícím osobnostem. Ocenění, jež nese jméno významného českého obrozence a člověka, který se v druhé polovině 19. století zasloužil o popularizaci vědy a výsledků průmyslových objevů, uděluje Akademie od roku 2003. K letošnímu roku překročil počet laureátů tři desítky. Třebaže se medaile uděluje za celoživotní dílo, prof. Jiří Drahoš věří, že její nositelé ve své práci neustanou a dočkáme se od nich ještě mnoho dalších popularizačních aktivit. Letos ocenění získali dr. Václav Cílek z Geologického ústavu AV ČR, dr. Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, dr. Milena Secká z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR a doc. František Weyda z Biologického centra AV ČR.
Akademie věd České republiky, veřejná neuniverzitní výzkumná instituce, má svého předchůdce v Královské české společnosti nauk založené již v roce 1784. V současné podobě přímo navazuje na činnost někdejší federální Československé akademie věd (ČSAV), která byla založena jako nástupkyně dosavadních učených společností. Na základě zákona o Československé akademii věd, který přijalo tehdejší Národní shromáždění v říjnu 1952, byla 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze slavnostně zahájena její činnost. Akademie a její ústavy začaly fakticky fungovat od 1. ledna 1953.
Centrum globálních studií Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy a Sociologický ústav AV ČR spolu s partnerskými institucemi pořádají ve dnech 12.–16. listopadu 2012 konferenci na aktuální téma Sociální změny a proměny civilizace. Jde již o 12. ročník konference Centra, letos však dvojnásobné délky – poprvé jako česko-slovenský projekt. Symposium, na kterém vystoupilo přes půl stovky českých a slovenských filosofů, sociologů, politologů, ekonomů, ale také občanských aktivistů a odborářů, se první dva dny konalo v Praze (v Centru současného umění DOX a v Akademickém konferenčním centru), poté se přesunulo do bratislavského Kongresového centra Slovenské akademie věd. Konferenci doprovází také výstava Kartografie naděje: příběhy sociální změny v Centru současného umění DOX v pražských Holešovicích. Na programu byla také prezentace nové knihy Krize a politické křižovatky: rozhovory s českými politickými teoretiky, v níž své názory na problémy současné praktické politiky a politické teorie představují Vladimíra Dvořáková, Erazim Kohák, Marek Hrubec, Jan Keller, Petra Guasti a další autoři.
14.11.2012 Česko-německá diskuse k hodnocení a financování vědy pokračuje
Velvyslanectví Spolkové republiky Německo ve spolupráci s Humboldt klubem uspořádalo 7. listopadu 2012 ve svém sídle na pražské Malé Straně setkání na téma Hodnocení a financování vědy a vysokých škol. V úvodní přednášce Higher Education Funding Mechanism in Germany představil prof. Frank Ziegele z Centra pro rozvoj vysokých škol v Güterslohu specifika německého systému hodnocení. Zaplněnému auditoriu svědčícímu o žhavé aktuálnosti tohoto debatního večera mj. také zdůraznil, že neexistuje jeden model hodnocení využitelný pro všechny evropské země. Podle jeho názoru je totiž nezbytné zohlednit při vytváření efektivní metodiky co nejvíce přidružených faktorů. Pohled českého MŠMT na přípravu nového systému hodnocení výsledků VaVaI v Česku pro následující léta (Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací), jenž vychází z Mezinárodního auditu vědy, výzkumu a inovací realizovaného na konci minulého roku, prezentoval náměstek ministra školství pro výzkum a vysoké školství Mgr. Tomáš Hruda.
Popularizační vědecký festival v Česku, který Akademie věd ČR pořádá společně s partnerskými organizacemi již podvanácté, startuje v tradičním listopadovém termínu svůj nabitý program. Od roku 2001, kdy se uskutečnil první ročník, se jízdní řád Týdne vědy a techniky významně rozrostl – tentokrát potrvá dva týdny a nabídne středoškolákům i veřejnosti více než 400 nejrůznějších akcí (přednášek, vědeckých kaváren, prezentací, diskusí, filmových projekcí…) v Praze, Brně, Českých Budějovicích i dalších místech v Česku. V rámci Dnů otevřených dveří lze navštívit padesátku akademických ústavů, které vědychtivým návštěvníkům zpřístupní badatelská pracoviště; otevřeny budou rovněž některé elektrárny generálního partnera TVT Skupiny ČEZ. „Je příznačné, že největší festival svého druhu v tomto státě pořádá nejvýznamnější česká vědecká instituce. Někteří se možná pozastaví nad tím, proč trvá 14 dnů. Od prvního ročníku, kdy sestával jen z několika přednášek a Dnů otevřených dveří, postupně mohutněl a expandoval i mimo hlavní centra, v nichž sídlí akademické ústavy, narůstal počet partnerů a spolupracujících institucí. Ukázalo se, že je potřeba týden o něco prodloužit; dohodli jsme se však, že týden zůstane týdnem. Mottem letošního festivalu je Energie vědy, což ovšem nemá nic společného s hlavním partnerem Skupinou ČEZ. Naším úmyslem je ilustrovat, že energie není jen to, co konzumujeme ve formě elektrické energie, nýbrž především vůle k bádání, objevování a vynálezům,“ uvedl 31. října 2012 při zahájení TVT předseda AV ČR Jiří Drahoš, který věří, že letošní ročník dosáhne magické hranice 50 000 návštěvníků.
Státní zámek Sychrov nedaleko Turnova, pomyslné vstupní brány do Českého ráje, hostil ve dnech 1–2. listopadu 2012 druhý ročník mezinárodní konference Hrady, zámky – Quo vadis. Sympozia, které uspořádal Národní památkový ústav v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), se zúčastnilo více než 200 odborníků zabývajících se správou a provozem památkových objektů nejen v České republice. V průběhu konference obdržel prof. František Wald z ČVUT v Praze Cenu Mgr. Vladimíra Hápa za mimořádné zásluhy jednotlivců v oblasti požární ochrany.
English
