Oddělení vzniklo 1. května 2010 a jeho členové se soustřeďují na výzkum české literatury od druhé poloviny 18. století do počátku 20. století v jejích středoevropských souvislostech. V rámci výzkumného programu oddělení se podílejí i na vydávání soudobých děl a pramenů k poznání české literatury a kultury a významných, obtížně dostupných či dosud neuspořádaných prací z historie oboru (dokončené edice Rukopisu královédvorského a zelenohorského v řadě Česká knižnice /2010/, O českou literaturu naukovou /Academia, 2012/, M. Otruba: Hledání národní literatury /v tisku/); pořádají odborné přednášky, mezioborová kolokvia a konference (organizační spoluúčast na konferenci K. J. Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách k 200. výročí narození básníka /2011/, spoluúčast na konferenci Jung Prag und die Frühlingsgeneration /2011/). Podílejí se na edici ÚČL Literatura ke stažení (výstava K. J. Erben 1811–2011 /2011/, Jaroslav Vrchlický 1853-1912-2012 /2012/).

Týmové projekty

Druhý život RKZ v české literatuře a kultuře 19. století

Cílem projektu (úkol oddělení pro výzkum literatury 19. století, 2011), který navázal na edici skladeb pro Českou knižnici, je na základě dílčích sond popsat v mezitextových souvislostech zasazení Rukopisů královédvorského a zelenohorského do české obrozenské literatury a další přijetí těchto děl v české literatuře a kultuře 19. století. Jedná se mj. o rozbor snah o český epos, širších kontextů prvotní recepce Rukopisů a prostupování se jejich mýtu s dalšími modely nosnými pro formování české kultury 19. století v středoevropské perspektivě. Předpokládaným výstupem projektu jsou studie, mezioborové konference a monografie s komentovanou antologií textů.

Grantové projekty

Pojmosloví literárního realismu (M. Hrdina, GA ČR 2012-14)

Cílem projektu je poskytnout ucelený přehled o kritické i literárněvědné diskusi o realismu v českém prostředí. Řešitel se zabývá užíváním termínu „realismus“ v souzení o literatuře zejména v 19. století, dále možnostmi pojmového vystižení realistických tendencí v literárněvědných pracích různých metodologických škol, a v závěru usiluje o rozlišení a popis základních typů diskurzu o realismu v české literatuře. Součástí projektu je také prezentace kritických diskusí o realismu formou edice.

Členové oddělení se v současnosti dále věnují:

• diskusi o podobě humanitních věd a jejich organizaci v poslední čtvrtině 19. století (K. Bláhová Piorecká)
• formování novočeského verše na přelomu 18. a 19. století v středoevropském kontextu (D. Dobiáš)
• dílu A. V. Krause a počátkům české germanobohemistiky (V. Petrbok)
• českému literárnímu realismu a jeho dobové recepci (M. Fránek)
• literatuře druhé poloviny 19. století a terminologii literární vědy (M. Hrdina)
• proměnám eposu v české literatuře 19. století, konceptu národního mýtu v česko-německém kontextu v 1. polovině 19. století  (I. Krejčová)
• kritické edici románu K. Sabiny „Král Ferdinand V. Dobrotivý a jeho doba“ (M. Charypar)
• německé a české recepci eposu A. Meissnera „Žiška“ v srovnávací perspektivě (L. Di Bisceglie)

Členové oddělení:

      Mgr. Lorenzo Di Bisceglie

PhDr. Kateřina Bláhová, Ph.D.

PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D. (vedoucí oddělení)

Mgr. Michal Fránek, Ph.D.

Mgr. Martin Hrdina, Ph.D.

Mgr. Michal Charypar, Ph.D.

Mgr. Iva Krejčová, Ph.D.

PhDr. Václav Petrbok, Ph.D.