Astronomie & Čas – Tajemství Mayského kalendáře

V rámci Evropského dne vědy pro mládež 2012, k němuž se letos poprvé připojila také Akademie věd, uspořádal Odbor projektů a grantů SSČ AV ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR komponovanou přednášku na téma Astronomie & Čas: Tajemství Mayského kalendáře. Především studenti a učitelé se tak mohli 15. března 2012 v sídle AV ČR na Národní třídě od odborníků dozvědět, jak se to má s prognózami o konci světa v souvislosti s končící etapou Mayského kalendáře a jestli nás některá z předpovídaných katastrof na konci letošního roku ohrozí. Trojlístek přednášek moderoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.

 

Vladimír Böhm

 

V první z přednášek poskytnul Vladimír Böhm z Vysoké školy politických a společenských věd pohled na formování, vývoj a pád mayské kultury a nastínil také vznik Mayského kalendáře a knihy mayské astronomie, tzv. Drážďanského kodexu.

 

 

Mayskému kalendáři z perspektivy astronoma se věnoval Jan Vondrák z Astronomického ústavu, který představil metody výpočtu okamžiku astronomických úkazů, které Mayové v kalendáři zaznamenali. Výpočty, které se řídí souvztažnostmi mayského a juliánského kalendáře, se u různých autorů liší i o několik století. Propočty, jež za konec kalendáře stanovily prosinec, považuje Jan Vondrák za zavádějící.

 

Přednáškový cyklus moderoval Pavel Suchan (vpravo); na fotografii společně s Janem Vondrákem

 

V poslední přednášce Svět Mayů pohledem přírodovědce Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu vyzdvihl, že do „světa Mayů“ patří nejen přesný kalendář (a tím ovšem i problém jeho vztahu ke kalendáři našemu), ale i astronomicky orientované pyramidy, ceremoniální a další významné stavby. Tam, kde nelze existující prostorovou orientaci staveb vysvětlit astronomicky, používají badatelé Fusonovu hypotézu, která předpokládá, že Olmékové a Mayové své stavby orientovali podle kompasu.

 

Všechna fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

 

Mayové měli také funkční systémy manipulující s vodou daleko nad rámec požadavků pokrýt nutnou spotřebu pitné vody. Stavěli pyramidy také jako akustická díla připomínající řecké amfiteátry a disponovali rozsáhlou sítí silnic. Nevyřešená zůstává podle Jaroslava Klokočky otázka, zda se do Mesoameriky dostali mořeplavci dříve než Vikingové a odkud.“

 

Vladimír Böhm (vlevo) spolu s Jaroslavem Klokočníkem

lsd