Spoluautorem nové studie v časopisu Nature je český archeolog
Náš druh – Homo sapiens – osídlil Evropu o několik tisíciletí dříve, než se dosud předpokládalo. Mezinárodní vědecký tým vedený Ústavem antropologie Vídeňské univerzity analyzoval dva mléčné zuby z jeskyně Cavallo v jižní Itálii, nalezené v kontextu tzv. kultury uluzzienu. Od chvíle svého objevu v roce 1964 se oba zuby považovaly za neandertálské, avšak nová studie, nyní publikovaná v časopisu Nature, je anatomicky přisuzuje modernímu člověku.
Ke spoluautorům objevné práce patří i vedoucí Střediska pro výzkum paleolitu a paleontologie
Archeologického ústavu AV ČR v Brně prof. Jiří Svoboda, jenž zároveň vede badatelskou základnu v
Dolních Věstonicích. Je též ředitelem Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
v Brně.
Dr. Stefano Benazzi a jeho kolegové srovnávali digitální modely vzniklé CT skenováním obou
zubů s velkým souborem mléčných zubů neandertálců i prvních anatomicky moderních lidí, včetně
nálezů z paleolitického areálu Dolní Věstonice-Pavlov na jižní Moravě. Nezávisle na sobě srovnávali
jejich vnější i vnitřní znaky, jako jsou síla zubní skloviny a celkový profil korunky. Datování
provedené týmem Oxfordské univerzity na ulitách mořských měkkýšů z nálezové vrstvy ukazuje na stáří
43 000–45 000 let. Časově tedy zuby z jeskyně Cavallo předcházejí nálezům anatomicky moderních lidí
z jeskyní Pestera cu Oase, Muierii a Mladeč, které měly až dosud v Evropě primát.
Popisky k obrázkům:
Obr. 1. Nástroje a další artefakty z jeskyně Grotta del Cavallo (Apulia, jižní Itálie).
Autoři: prof. Annamaria Ronchitelli a Dr. Katerina Douka
Obr. 2. Levá horní stolička M1 mléčného chrupu z jeskyně Cavallo, nejstarší doklad anatomicky
moderního člověka v Evropě. Autor: Dr. Stefano Benazzi
Obr. 3. Trojrozměrný digitální model téhož zubu. Autor: Dr. Stefano Benazzi
Připravily: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR a Archeologický ústav AV ČR
3 Nov 2011