Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

Česká společnost experimentální biologie rostlin

Lidé se věnovali studiu rostlin již od starověku. Někdy ze zvídavosti, častěji ovšem proto, že chtěli znát odpovědi na praktické otázky. Avšak teprve v několika posledních stoletích můžeme sledovat vývoj botaniky – vědy o rostlinách. Jako první přišly studie o vnějších strukturách rostlin (morfologie), doprovázené prvními pokusy o systematické utřídění rozmanitosti rostlinné říše (systematická botanika). Známým velikánem v této oblasti byl Carl Linné. S rozvojem mikroskopů vědci získávali dále poznatky o mikroskopické struktuře jednotlivých rostlinných orgánů (anatomie a cytologie). Jako relativně poslední se objevovaly pokusy o popsání životních funkcí rostlin, tedy toho, jak vlastně rostliny žijí. Formovala se fyziologie rostlin, která je základní vědní disciplínou současné experimentální biologie rostlin.

16_1.jpg
Všechna fota: Archiv KEBR PřF UK
Hydroponické kultury Kukuřice

Minulé století svým bouřlivým rozvojem mnoha vědních oborů rozvolnilo hranice mezi botanickými disciplínami a kromě toho se nečekaným způsobem začaly uplatňovat metody molekulární biologie, moderní mikroskopie, matematických disciplín. Zásadně též přispěl rozmach informatiky a kybernetiky. Vědci začali rostliny stejně jako všechny živé organismy studovat stále více v komplexním přístupu spolupráce příbuzných vědních oborů od bioinformatiky po ekologii. Experimentálnost našeho oboru zahrnuje především práce laboratorní, skleníkové, ale i práce polního a terénního charakteru. Studium stavby a životních funkcí a dějů u rostlin provádíme na úrovni rostliny jako celku i na úrovních orgánů, pletiv, buněk i subcelulárních struktur, a to s ohledem na vztah k faktorům prostředí včetně faktorů stresových či různého vzájemného působení rostlin a organismů. Interpretace poznatků směřuje především k poznání rostliny jako funkčního, vnitřně koordinovaného celku, který žije v oboustranné dynamické inter­akci s prostředím. Obor zahrnující fyziologii rostlin se již natolik rozrostl, že bylo třeba rozšířit i jeho významové pojetí. V souladu s celosvětovým trendem se tak tradiční rostlinná fyziologie začala chápat jako experimentální biologie rostlin či experimentální botanika. Jako většina „škatulek“ i tento přívlastek „experimentální“ má své „ale“, protože nepochybně ani původní ryze popisné obory botaniky, například floristika či systematika, nelze už v současné době považovat za „neexperimentující“, neboť stále častěji se jejich výzkum odehrává i v laboratořích a využívá molekulárních a dalších metod.

16_2.jpg
Jehlice smrku ztepilého – příčný řez slunnou a stinnou jehlicí. Autfluorescence, konfokální mikroskopie.

V minulém století představovala Československá botanická společnost základnu pro vědecké pracovníky, učitele i laické zájemce, kteří měli zájem nebo se profesně věnovali studiu a poznávání rostlin a jejich života. Rostlinní fyziologové v jejím rámci měli svou sekci, která jim vytvářela podmínky pro základní spolkovou činnost. Samozřejmě ale v rámci možností, které poskytoval tehdejší politický režim.

V roce 1990 se Sekce fyziologie rostlin osamostatnila a vytvořila vědeckou společnost, která v souladu se státním uspořádáním naší země byla nejprve „československá“ a po rozdělení Československa už jen česká. Osamostatněním Fyziologické sekce vznikla tato naše profesní organizace, která se v roce 2008 přeměnila na Českou společnost experimentální biologie rostlin, občanské sdružení ­– ČSEBR, o. s. Dlouholetá tradice vztahů mezi slovenskými a českými vysokými školami a vědeckými institucemi se nadále promítá v mimořádně úzké součinnosti České společnosti experimentální biologie rostlin a Fyziologické sekce Slovenské botanické společnosti. Existují náznaky, že tato spolupráce je nejen výsledkem přání nejstarších generací experimentálních biologů rostlin na Slovensku a v Česku, ale že ji budou rozvíjet i generace mladší.

Nezastupitelnou podporu činnosti naší profesní organizace poskytuje členství v Radě vědeckých společností. Protože peníze příliš často bývají „až na prvním místě“, chci zmínit finanční podporu formou dotací na výběrové projekty nejrůznějšího druhu i formou úhrady příspěvků do některých mezinárodních organizací. Ne-jde ale jen o peníze. Velmi cenná jsou Výroční shromáždění RVS, na nichž se jednou ročně podává přehled o činnosti výboru RVS. Tato jednání včetně každoročního přehledu aktivit většiny z více než 70 profesních organizací, které RVS sdružuje, poskytují zajímavé podněty. Vždyť jednotlivé společnosti jsou nejen nesmírně různorodé v souladu s různorodostí vědních disciplín, ale mají různou organizační strukturu i počet členů. V této různorodosti se uplatňují takové formy aktivit, které jsou například pro naši organizaci velmi inspirativní. Též úspěšná činnost téměř stovky vědeckých společností je cenným stimulem zejména v případech, kdy se zamýšlíme, jestli vůbec ještě v současné době mají podobné ­organizace význam.

Opět připomínáme nelogickou skutečnost, že MŠMT ani jednotlivé univerzity vědecké společnosti obdobným způsobem finančně přímo zatím nepodporují.

16_3.jpg
Infiltrace listu tabáku suspenzí (Agrobakteria tumefaciens) vedoucí k transformaci rostlinných buněk

V posledním desetiletí se činnost ČSEBR soustřeďuje především na následující aktivity:

(1) Konference experimentální biologie rostlin pořádané společně se slovenskými kolegy jednou za tři roky, a to v různých městech na Slovensku a v Česku.
Poslední dvě se konaly výhradně v českém a slovenském jazyce. Je to zdánlivý paradox v kontextu stále obecnějšího využívání angličtiny ve vědecké komunikaci. Uvědomili jsme si však, že už je dost slovenských a českých experimentálních biologů rostlin, kteří dlouhodobě působí v zahraničí a mohou i na našich konferencích důstojně reprezentovat světovou špičku. Samozřejmě přibývá i mnoho domácích vědeckých laboratoří a vědců, kteří k takové špičce rovněž oprávněně patří. Účastí zahraničních kolegů se však naše konference řadí k obvyklému standardu, byť se na ní mluví jen domácím jazykem. Toto rozhodnutí se i k našemu překvapení ukázalo jako vítané. Na konferenci se setkávají zástupci všech generací, Češi a Slováci, kteří se chvilkově potkávají na zahraničních konferencích, oceňují možnost seznámení, a to jak odborného, tak i lidského. A protože úspěšných Čechů a Slováků v zahraničí přibývá, doufáme, že tato zásada vydrží i pro další konference. Ta letošní 12. se koná v Praze (viz www.vurv.cz/kebr), předchozí 11. se uskutečníla v Olomouci (2007), 10. v Bratislavě (2004).

(2) Konference doktorandů experimentální biologie rostlin.
Dlouhou tradici mají Dny mladých, které jsme pořádali každoročně v různých městech na Slovensku nebo v Česku. Jejich smyslem je jak potkávání naší nejmladší vědecké generace, tak i vytvoření příležitosti k mnohdy prvým přednáškovým vystoupením v angličtině před vědeckým publikem.

(3) Vydávání Bulletinu ČSEBR pro členy naší profesní organizace.
Bulletiny v nejrůznější podobě mají ve vědeckých společnostech předlouhou tradici, mnohdy jsou velmi cenným vědeckým periodikem a téměř vždy představují unikátní „paměť“ vědního oboru a jeho významných představitelů. Se stejnými záměry vydáváme s nepravidelnou frekvencí i náš Bulletin, přibližně dvakrát ročně. V posledních letech se však stále častěji vracíme k obvyklému dilematu: Pokračovat ve finančně nákladném vydávání „papírových exemplářů“ nebo se omezit na elektronickou verzi?

Elektronickou verzi jsme začali archivovat na nově vzniklých webových stránkách, ale přesto jsme zatím nenašli dostatek argumentů k tomu, abychom tisk a fyzickou podobu Bulletinu ČSEBR definitivně opustili.

(4) Webové stránky České společnosti experimentální biologie rostlin (www.csebr.cz).
Webové stránky jsme založili teprve v r. 2009, ale již v témže roce si je vybrala Národní knihovna k trvalé archivaci, což je pro nás dokladem jejich dobré obsahové i grafické podoby. Webové stránky jsme nabídli jako oborovou komunikační platformu, která by měla sloužit nejen členům ČSEBR. Přispěvatelé jsou vítáni.

(5) Spolupráce s katedrami univerzit a ústavy Akademie věd ČR při pořádání konferencí a seminářů.
V této oblasti se jedná o velmi různorodé akce pořádané ve spolupráci s dalšími organizacemi, především s ústavy AV ČR a univerzitami. Rádi bychom připomněli některé z nich.
• Metodické dny (ve spolupráci s Ústavem experimentální botaniky AV ČR) konané jednou za tři roky – poslední v r. 2009. Mají dlouhou tradici a jsou významnou akcí podporující rozvoj nových metodických postupů v nejrůznějších oblastech experimentální biologie rostlin.
• Půldenní semináře, od r. 2008 pořádané dvakrát ročně společně s Katedrou experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (viz http://kfrserver.natur.cuni.cz/). V uplynulých dvou letech jsme tyto semináře věnovali dr. Ivaně Macháčkové (po jejím ukončení experimentální práce v oboru a vedení ÚEB AV ČR), výročí profesora Bohumila Němce (1873–1966), problematice ekozemědělství, organického a konvenčního zemědělství, fotosyntéze před rokem 2009 a po něm (u příležitosti 75. výročí narozenin prof. Lubomíra Nátra a 80. výročí narozenin dr. Bohdana Slavíka), biologickým a ekonomickým otázkám biopaliv aj.

(6) Spolupráce se zahraničními oborovými společnostmi: FESPB, EPSO, SEB.
Tradičně dobře spolupracujeme s Evropskou federací společností experimentální biologie rostlin (FESPB – dříve FESPP, viz www.fespb.org), a to zdaleka nejen bohatou účastí našich členů na evropských kongresech. Zmiňme též, že z řádného členství v ČSEBR automaticky vyplývá i členství ve FESPB. Naše organizace se také podílela na uspořádání jednoho z evropských kongresů FESPB v Brně (1994) a v současnosti se – snad nikoli beznadějně – ucházíme o zajištění této významné akce v roce 2016.

V r. 2008 jsme navázali spolupráci s další významnou evropskou organizací společností zaměřených na výzkum rostlin – EPSO (European Plant Science Organisation, viz www.epsoweb.org) – a stali jsme se čtvrtou signatářskou profesní učenou společností memoranda zaměřeného na podporu „bioekonomie“ s rostlinnými biotechnologiemi ve spolupráci základního a aplikovaného výzkumu a komerčního sektoru v Evropě.1

Letos jsme Společnosti experimentální biologie (SEB, viz www.sebiology.org) pomáhali při jejím výročním setkání, které se konalo 30. 6.–3. 7. 2010 v Praze.

Kam ČSEBR směřuje

V současné době prožíváme bouřlivý rozvoj biologie rostlin; čím více rozumíme komplexním souvislostem, tím více je zřejmá primární důležitost rostlin pro existenci naši a všeho života na Zemi. Máme-li na planetě přežít, bez rostlin to nepůjde. Musíme být schopni se uživit. Přesto ještě pořád umírají lidé hladem každý den na celém světě, a pokud výrazně nezvýšíme v nejbližších letech rostlinnou výrobu potravin, situace se během následujících let výrazně zhorší. Většinovým názorem vědecké komunity i společnosti je, že se nacházíme v období globálních klimatických změn, které velmi komplexně a provázaně ovlivňují fyziologii a výnosové parametry rostlin. Víme, že už nyní potřebujeme jiné, odolnější odrůdy šlechtěné či modifikované nikoli na současné podmínky klimatické, společenské a politické, ale na budoucí, stále se měnící. Proto si myslíme, že rostliny nikdy nebyly tak důležité jako v 21. století. A to jsou pro rostlinné biology nejen dveře otvírající se dokořán, nýbrž také výzva, která v sobě nese čím dál větší zodpovědnost. Zodpovědnost pro osud nejen lidstva, ale celé planety. Pokud má biologie rostlin zastávat důležité místo, je třeba funkční a akční oborové organizace, kterou Česká společnost experimentální biologie rostlin je a chce být i nadále. Moderní oborová vědecká společnost, která bude dávat rámec různým aktivitám v našem oboru v České republice i v kontextu Evropské unie a dalších mezinárodních spoluprací, poskytne platformu pro výměnu aktuálních informací a umožní budovat a rozvíjet kontakty. Snažíme se tudíž více komunikovat s veřejností, ozřejmit význam biologie rostlin pro současnou dobu, společnost a její ekonomické i politické rozhodování a zapojit se do mezinárodního dění.

LUBOMÍR NÁTR a JANA ALBRECHTOVÁ,
Česká společnost experimentální biologie rostlin,
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze
 


1 „Memorandum of Understanding (MoU) on science policy cooperation in the European plant sector and beyond towards creating the ‘Knowledge Based Bio-Economy’ between the European Plant Science Organisation, EPSO and interested National learned societies or similar national scientific organizations.“