Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

Acta geodynamica et geomaterialia

Časopis Acta geodynamica et geomaterialia, vydávaný Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR, prošel za dobu téměř padesátileté existence značnými změnami v zaměření časopisu, formě publikovaných příspěvků, frekvenci ročních vydávání i změnami názvu.

20_1.jpg

Pod názvem Acta Montana začal vycházet počátkem šedesátých let minulého století jako sborník výsledků výzkumu, který uskutečňovali badatelé v tehdejším Hornickém ústavu ČSAV. Příspěvky autoři publikovali v českém jazyce s ruským, německým a anglickým resumé. Před padesáti lety tvořilo hornictví v naší republice významnou hospodářskou složku země a zejména hlubinné dobývání jak rudné, uranové, tak i uhelné přinášelo mnoho problémů, které se týkaly bezpečnosti podzemních prací, změn hydrogeologických podmínek a důlního ovzduší. Zároveň bylo významné vytěžené suroviny zhodnocovat a upravovat pro další ekologické využití. Tyto problematiky řešili právě badatelé v Hornickém ústavu, a tak zaměření časopisu zahrnovalo škálu témat z oblastí hornické, mechaniky hornin, geofyzikální, geomechanické, geologické, hydrogeologické, inženýrské geologie, stavební, chemie uhlí, zpracování nerostných surovin a jejich úpravy. Časopis publikoval také příspěvky zabývající se metodami výzkumu – např. z oblasti fyzikálního modelování, fotoelasticimetrie a později i postupy matematického modelování.

Počátkem sedmdesátých let se Acta Montana otevřela nejen pro československou, ale i zahraniční vědeckou obec zabývající se hornictvím. Do časopisu přispívali autoři především z Polska, NDR a Sovětského svazu, tedy zemí, s nimiž jsme v oněch letech mohli uzavírat spolupráci.

Počátkem devadesátých let prošel časopis výraz­nou změnou. Nově ustanovená redakční rada rozhodla, že publikované články budou psané pouze v jazyce anglickém (tehdy ještě s rozšířeným českým resumé), recenzovány budou dvěma recenzenty, z nichž pouze jeden může být z Ústavu geotechniky ČSAV (původní Hornický ústav), druhý recenzent byl přednostně určován ze zahraničí. Zaměření časopisu se rozšířilo na geovědní otázky lokálního i regionálního charakteru a na vývoj nových kompozitních materiálů na bázi uhlíku. Časopis začal vycházet ve dvou řadách, respektujících odborné zaměření příspěvků: série A, Geodynamics (ISSN 1211-1910) a série B, Fuel, Carbon, Mineral processing (ISSN 1211-1929). Kromě nich vycházela jednou ročně také série AB (ISSN 0365-1398), která spojovala obě problematiky. Obsahovala výsledky řešených grantových projektů v ústavu, rozšířená abstrakta obhájených diplomových, disertačních a doktorských prací, které vypracovali pracovníci v ÚSMH. Všechny tři série měly průběžné číslování od počátku vydávání Act; do konce roku 2003 vyšlo celkem 132 čísel časopisu. Od roku 2004 do roku 2009 série AB vycházela jako samostatný časopis Acta Resarch Reports (ISSN 1214-9691).

Vzhledem k tomu, že v devadesátých letech nastal v České republice významný pokles těžby surovin, témata příspěvků již nebyla vázána přímo na důlní problematiku. Původní název Acta Montana již nereprezentoval zaměření časopisu, a proto se v roce 2004 přejmenoval na Acta geodynamica et geomaterialia (ISSN 1214-9705). Tento tematicky širší název umožnil spojit obě dřívější série a časopis začal vycházet pravidelně čtyřikrát do roka. Číslování časopisu obsahuje ročník (Volume 1 odpovídá roku 2004) a číslo (Nos. 1–4 pro každý ročník). V každém časopise je uvedeno i číslo odpovídající počtu čísel od počátku vzniku časopisu Acta Montana. Koncem prvního pololetí letošního roku dosáhl hodnoty 158.

Acta geodynamica et geomaterialia jsou mezinárodní multidisciplinární vědecký časopis pro geofyziku, geodynamiku, geomechaniku, geologii, geodézii, materiálové inženýrství, úpravnictví, výzkum a zpracování nerostných surovin. Zvláštní pozornost – nikoli však výlučná – je věnována středo­evropskému regionu.

Originální články přijímá časopis pouze v anglickém jazyce; recenzovány jsou minimálně dvěma anonymními recenzenty, přičemž alespoň jeden musí být ze zahraničí. Rozšířila se rovněž redakční rada: z devíti členů (převážně z ÚSMH) na 18, z nichž 10 jsou odborníci ze zahraničí. Zájem o publikování prokazují i zahraniční autoři, jejichž příspěvky tvoří více než třetinu všech vytištěných článků.

V letech 2004 až 2009 vyšlo 24 čísel, publikováno bylo celkem 286 článků o celkovém rozsahu 2892 stran formátu A4, přičemž příspěvky od autorů z Anglie, Bosny, Bulharska, Egypta, Francie, Indie, Itálie, Jižní Afriky, Maďarska, Německa, Nizozemí, Polska, Portugalska, Rumunska, Ruska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Španělska, Švédska, Tunisu, Turecka, Ukrajiny a USA tvořily více než 44 % všech článků. Do časopisu přispívají nejen autoři z ÚSMH, nýbrž též autoři z českých geovědních akademických, univerzitních a výzkumných institucí – např. Astronomického ústavu AV ČR, Geologického ústavu AV ČR, Ústavu geoniky AV ČR, Geofyzikálního ústavu AV ČR, Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze, Přírodovědeckých fakult UK v Praze a Masarykovy univerzity v Brně, Stavebních fakult ČVUT v Praze a VUT v Brně, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Vysoké školy báňské-TU v Ostravě, Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického.

Plné texty článků, které Acta geodynamica et geomaterialia otiskla, jsou od 4. čísla 4. ročníku 2007 dostupné v pdf verzi na webových stránkách Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR – http://www.irsm.cas.cz. Na těchto stránkách zájemci naleznou také abstrakta článků otištěných od roku 1996 v Acta Montana a Acta geodynamica et geomaterialia.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace zařadila Acta geodynamica et geomaterialia mezi významné cizojazyčné časopisy vydávané v České republice. Od roku 2007 jsou Acta indexována v databázích Science Citation Index Expanded and Journal –Citation Reports/Science Edition a od roku 2010 v databázi SCOPUS. Úroveň časopisu splňuje podmínky kladené na impaktované časopisy a pro rok 2009 mu byl přidělen impakt faktor ve výši IF = 0,275.

Za redakční radu Acta geodynamica
et geomaterialia
ZDEŇKA SCHENKOVÁ
a VLADIMÍR RUDAJEV