Abicko  > 2012  > prosinec

Mendelova medaile prof. Heleně Illnerové
   

Illnerova_Mendelova_medaile_01.jpg 04_1.jpg 04_1.jpg 04_1.jpg 04_1.jpg 04_1.jpg 04_1.jpg 04_1.jpg 04_1.jpg 04_1.jpg 04_1.jpg 04_1.jpg04_1.jpg                                                

 Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

 Dlouholetou vědeckou práci prof. Heleny Illnerové, významné české fyzioložky a bioložky, ocenil předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš 9. ledna 2013 čestnou oborovou medailí G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách.Hlavním zaměřením prof. Heleny Illnerové, která působí již více než 50 let ve Fyziologickém ústavu AV ČR, je časový program savců včetně člověka, tj. řízení a molekulární mechanismy denních rytmů a rytmů sezónních a jejich synchronizace s vnějším dnem. V oboru chronobiologie je světově uznávanou autoritou – její zásluhou se česká chronobiologická škola stala ve světové vědě zavedeným pojmem. Její výsledky studia světelné synchronizace cirkadiánních rytmů jako první potvrzovaly vícesložkový model biologických hodin navržený prof. Colinnem S. Pittendrighem. Prof. Illnerová se svými spolupracovníky dále jako první na světě ukázala, že centrální hodiny uložené v suprachiasmatických jádrech hypotalamu, jsou modulovány fotoperiodou, a zjistila, že tyto hodiny jsou synchronizovány nejen světlem, ale téměř okamžitě nesvětelným podnětem, např. podáním melatoninu. Ve své práci také usilovala o aplikaci získaných výsledků do humánní medicíny, např. při studiu funkce lidských biologických hodin. Po sametové revoluci byla činná zejména v organizaci vědy v českých zemích. V období 1993 až 2001 byla členkou Akademické rady a místopředsedkyní AV ČR. V následujících čtyřech letech působila jako předsedkyně AV ČR. Zavedla program podpory mladých nadějných vědců, který obsahoval Prémie Otto Wichterleho a Fellowship J. E. Purkyně. Od roku 2005 je členkou Vědecké rady AV ČR, předsedkyní Komise pro etiku vědecké práce v AV ČR a předsedkyní Poroty soutěže L’ ORÉAL pro mladé ženy ve vědě. Současně předsedá i České komisi pro UNESCO. V letech 2008–2010 stála v čele Učené společnosti ČR. Prof. Illnerová též intenzivně spolupracuje s vysokými školami, zejména s Univerzitou Karlovou v Praze, v pedagogické činnosti i jako členka řady vědeckých rad českých univerzit. Za přínos pro vědu a její řízení získala mnoho domácích i zahraničních ocenění.

red

 Laudatio na prof. Helenu Illnerovou přednesl prof. Jiří Čtyroký

Aktuality

11.1.2013 Nabídka pracovního místa

Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., přijme Ph.D. studenta nebo absolventa VŠ technického směru, v oboru anorganické chemie, případně využití nekovových materiálů zaměřených na geopolymery, na dobu určitou. Životopisy prosím zasílejte do 30. března 2013 personální referentce paní Sukové na kontaktní e-mail: sukova@irsm.cas.cz. Nástup: 1. duben 2013.

  11.1.2013 Mendelova medaile prof. Heleně Illnerové

Dlouholetou vědeckou práci prof. Heleny Illnerové, významné české fyzioložky a bioložky, ocenil předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš 9. ledna 2013 čestnou oborovou medailí G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách.Hlavním zaměřením prof. Heleny Illnerové, která působí již více než 50 let ve Fyziologickém ústavu AV ČR, je časový program savců včetně člověka, tj. řízení a molekulární mechanismy denních rytmů a rytmů sezónních a jejich synchronizace s vnějším dnem. V oboru chronobiologie je světově uznávanou autoritou – její zásluhou se česká chronobiologická škola stala ve světové vědě zavedeným pojmem. Její výsledky studia světelné synchronizace cirkadiánních rytmů jako první potvrzovaly vícesložkový model biologických hodin navržený prof. Colinnem S. Pittendrighem.

  7.1.2013 The Fulbright Specialist Program

Fulbright Specialist Program doplňuje tradiční Fulbrightův stipendijní program pobytu amerických vědců a vysokoškolských pracovníků v ČR. V rámci tohoto programu mohou české vysoké školy a také další instituce s edukačním posláním (např. výzkumná pracoviště s doktorskými programy, knihovny či muzea) žádat o amerického specialistu v daném oboru na dobu od dvou do šesti týdnů.

  4.1.2013 Prezentace knihy Jedno jméno, dva osudy

Ústav pro českou literaturu AV ČR zve na prezentaci knihy Michala Přibáně Jedno jméno, dva osudy, která se uskuteční 10. ledna 2013 od 17 hodin v zasedací místnosti č. 206 v budově Akademie věd ČR na Národní 3 v Praze. Publikace, kterou vydala Společnost pro vědu a umění a Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., je výsledkem pátrání po životních příbězích dvou výrazných osobností našeho poúnorového exilu – Antonína Vlacha a Roberta Vlacha. Vydavatel a redaktor Antonín Vlach i jeho jmenovec, básník a nakladatel Robert Vlach, v padesátých letech zásadně ovlivnili exilový literární život: vydávali časopis, knižní edici a založili reprezentativní zastřešující organizaci. Tím se po zásluze zapsali do dějin české literatury, ovšem jak ukazují nové archivní nálezy, neméně zajímavé jsou jejich dobrodružné životní osudy, poznamenané dvojí totalitou a plné někdy až románových paradoxů. Autor knihy dr. Michal Přibáň je vedoucím lexikografického oddělení Ústavu pro českou literaturu AV ČR a problematice exilové literatury se věnuje soustavně už řadu let.

  4.1.2013 Ústavní seminář "O Higgsově bosonu"

Fyzikální ústav AV ČR zve na ústavní seminář O Higgsově bosonu ve středu 16. ledna 2013 v 15:00 hod. v přednáškovém sále Fyzikálního ústavu Akademie věd v Cukrovarnické. Prof. Jiří Chýla na semináři připomene zajímavé okolnosti geneze pojmu spontánní narušení symetrie, který je podstatou toho, co se nazývá Higgsův mechanismus a jeho úzká souvislost s jevy ve fyzice pevných látek. Dále budou diskutována fakta a mýty o roli Higgsova bosonu v dnešní teorii elementárních částic a ukázáno, jak se slepými uličkami došlo možná až k Nobelově ceně. Na datech experimentu ATLAS přednášející představí, jakým způsobem se Higgsův boson detekuje.

  27.12.2012 Akademický sněm podruhé navrhl Jiřího Drahoše do funkce předsedy

V pražském Národním domě na Vinohradech se za účasti význačných osobností české vědy i politické reprezentace konalo XLI. zasedání Akademického sněmu. Jedním z hlavních úkolů bylo představit kandidáta na předsedu Akademie věd pro funkční období 2013–2017. Pozici vrcholného představitele obhájil stávající předseda prof. Jiří Drahoš, pro něhož coby jediného kandidáta hlasovalo celkem 172 členů Akademického sněmu ze 196 hlasujících. Předsedu Akademie věd jmenuje do funkce prezident ČR.

  14.12.2012 Lyžařský výcvik v Krušných horách pro děti 7–17 let

Mikrobiologický ústav AV ČR pořádá již 44. ročník lyžařského kurzu pro děti od 6 do 17 let. Oblíbená akce se koná v Jáchymově na chatě Svornost v době jarních prázdnin 9.–16. 2. 2013. Lyžařský výcvik s důrazem na sjezdové lyžování s vlastním vlekem (400 m) zajišťuje tým zkušených instruktorů. V případě nedostatku sněhu je zajištěn program v přírodě s náhradními sportovními aktivitami. Bližší informace a přihláška zde.

  13.12.2012 AXRO 2012 – o rentgenové optice v astronomii

Již popáté se v Praze setkávají význační odborníci na rentgenovou astronomii. Protože rentgenové záření neprochází zemskou atmosférou, lze jej sledovat jen z kosmických družic – právě konstrukce takové družice je jedním z cílů odborníků, kteří se ve dnech 10. až 13. prosince setkávají v Lannově vile v pražské Bubenči. Skutečnost, že International Workshop on Astronomical X–Ray Optics opakovaně hostí pražská metropole, odráží respektované postavení českých badatelů v tomto oboru. Konferenci, jíž se účastní čtyři desítky vědců z 10 zemí, spolupořádají Astronomický ústav AV ČR, České vysoké učení technické v Praze a Ministerstvo dopravy ČR. Na programu je celkem 35 přednášek – mj. ředitele ASÚ AV ČR Vladimíra Karase o rychlosti rotace černých děr, Williama Zhanga z NASA o výrobě lehkých rentgenových zrcadel či Jana-Willema den Herdera z Nizozemského ústavu pro kosmický výzkum s přehledovou přednáškou o družici LOFT. Vzácným účastníkem AXRO 2012 je Bernd Aschenbach, který zodpovídal za vývoj rentgenového teleskopu úspěšné družice ROSAT a představuje jednu z největších kapacit oboru.

  11.12.2012 PARAZITI – surrealistický svět tvarů

Redakce časopisu Živa zahájila 4. prosince 2012 v Galerii a literární kavárně Knihkupectví Academia v Praze výstavu fotografií Paraziti – surrealistický svět tvarů přírodovědců Jany Bulantové, Davida Modrého, Břetislava Koudely, Romana Kuchty a Jana Votýpky. Výstava, kterou můžete v Praze navštívit až do konce prosince, se v únoru přesune do prostor Knihkupectví Academia v Brně. Expozice se koná za přispění katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Ústavu patologické morfologie a parazitologie Fakulty veterinárního lékařství VFU v Brně a Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

  5.12.2012 Medaile Josefa Dobrovského ruské bohemistce

Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš předal 4. prosince 2012 čestnou oborovou medaili Josefa Dobrovského Za zásluhy ve filologických a filozofických vědách dr. Ludmile Norajrovně Budagovové. Významná ruská bohemistka je autorkou tří set časopisecky nebo knižně publikovaných studií věnovaných z nemalé části moderní české literatuře, dlouhodobě spolupracuje s Ústavem pro českou literaturu Akademie věd ČR a popularizuje českou literaturu v Rusku. Specializuje se na dějiny české literatury 1. poloviny 20. století vnímané v národních kulturních kontextech. Zabývala se nebo se zabývá dílem Josefa Svatopluka Machara, Otokara Březiny, Antonína Sovy, Karla Hlaváčka, Fráni Šrámka, Jiřího Wolkra, Viléma Závady, Vladimíra Holana, Jaroslava Seiferta, Jana Zahradníčka a Františka Hrubína, recepcí české literatury v Rusku atd.

  5.12.2012 Vyhlášení SCIAP 2012

Druhý ročník soutěže SCIAP (SCIence APproach), která má podpořit popularizátory vědy, byl završen 28. listopadu 2012 vyhlášením výsledků v pražské Lannově vile. Z necelé čtyřicítky projektů přihlášených do soutěže jich vyhodnotila porota celkem 15 a dvě ceny předali partneři soutěže. Metrostav nejlépe vyhodnotil časopis Třípól, kterým skupina ČEZ oslovuje studenty, Nadační fond Karla Janečka a RSJ zaujal projekt pro ještě mladší cílovou skupinu žáků Věda nás baví. Ceny vítězným projektům na prvních třech místech v pěti soutěžních kategoriích předal ředitel pořadatelského Střediska společných činností AV ČR Jiří Malý společně s ředitelem Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Ivem Svejkovským.

  3.12.2012 Podvečery SVU

Pražská skupina Společnosti pro vědy a umění zve na čtvrteční podvečery: 13. prosince 2012 od 17:00 hodin – přednáška prof. Radoslava Kvapila Beethovenova Valdštejnská sonáta s ukázkami; 10. ledna 2013 od 17:00 hodin – prezentace publikací SVU: dr. Miloslav Rechcígl – Pro vlast a dr. Michal Přibáň – Dva Vlachové – dva osudy (v AB 11 byla prezentace knihy M. Rechcígla chybně avizována na pátek 14. prosince 2012). Akce se uskuteční v zasedací místnosti č. 206, 2. patro budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Vstup volný.

  29.11.2012 O reformách vysokého školství a vědy v mezinárodním kontextu

S radikální reformou britského vysokoškolského systému seznámil posluchače v rámci přednášky Understanding the Global University Crisis: The Marketisation of English Higher Education in International Perspective profesor Howard Hotson z Oxfordské univerzity (St. Anne’s College). Prof. Hotson je prezidentem International Society for Intellectual History a ředitelem mezinárodního interdisciplinárního badatelského projektu Cultures of Knowledge, na němž se podílí Oddělení pro studium a edici díla J. A. Komenského Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i. Přestože jsou jeho odborným zaměřením intelektuální dějiny raného novověku, poslední dva roky se prof. Hotson rovněž věnuje veřejné diskusi o současných problémech vysokého školství a vědy ve Velké Británii a je jedním z nejhlasitějších kritiků vládních návrhů reforem britského vysokého školství. Přednášku uspořádal Filosofický ústav spolu s Kanceláří AV ČR v budově Akademie věd v Praze 27. listopadu 2012. Rozhovor s prof. Hotsonem si budete moci přečíst v lednovém čísle Akademického bulletinu.

  29.11.2012 Ocenění kvality pro Konferenční centrum Liblice

Konferenční centrum Akademie věd ČR – zámek Liblice obdrželo 27. 11. 2012 na slavnosti ve Španělském sále Pražského hradu prestižní ocenění Národní cena kvality České republiky. Barokní zámek v Liblicích je dílem stavitele G. B. Alliprandiho. Akademie věd jej užívá od roku 1952, v letech 2001–2007 prošel důkladnou rekonstrukcí a dnes jej provozuje jako konferenční a hotelové centrum SSČ AV ČR. K objektu náleží také veřejnosti přístupný park francouzského typu, na který navazuje obora, v jejíž centrální části se nachází chráněná přírodní rezervace Slatinná louka u Liblic, vyhlášená na ochranu vzácných druhů rostlin z čeledi vstavačovitých. V zámku Liblice se uskutečnila řada mezinárodních vědeckých konferencí, dlouhodobě centrum spolupracuje s institucemi Středočeského kraje. 

  28.11.2012 Nové literární počiny

viden_kniha.jpg

hlavka_ilustrace.jpgV cyklu Hovorů bez hranic pořádaných v Městské knihovně v Praze 26. listopadu 2012 se za mimořádného zájmu veřejnosti konalo setkání s českým umělcem žijícím ve Vídni Janem Brabencem spojené s prezentací jeho nejnovější knihy Vídeň je Vídeň, ale bez Čechů by to nebylo vono. Vídeň je neodmyslitelně spjata s postavou Josefa Hlávky, a tak jsou mu věnovány i dvě kapitoly v této knize. Další doprovodné akce – Vánoce ve věži 2012 a křest knihy v prostorách velvyslanectví ČR ve Vídni. 

stransky_kniha.jpgNovinářka, spisovatelka a dlouholetá popularizátorka vědy Libuše Koubská představila v literární kavárně Academia 27. listopadu 2012 svou novou knihu rozhovorů, tentokrát s Jiřím Stránským pod názvem Můžeš-li udělat radost, musíš. Jiří Stránský je známý publicista, spisovatel, nositel ceny Egona Hostovského a francouzského řádu Rytíř umění a literatury.

  26.11.2012 Poděkování zaměstnancům Akademie věd

Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš předal 22. listopadu 2012 Děkovné listy Akademie věd ČR pracovníkům AV ČR, kteří sice vzhledem k charakteru své práce nemohli dosáhnout vynikajících vědeckých výsledků, ale dlouholetou kvalitní a obětavou prací významně přispěli k úspěšné činnosti pracoviště i AV ČR jako takové. Oceněno bylo celkem 35 zaměstnanců – dva pracovníci z Astronomického ústavu, Botanického ústavu, Fyziologického ústavu, Ústavu fyziky materiálů, Ústavu chemických procesů, Ústavu termomechaniky a Kanceláře Akademie věd, dále čtyři zaměstnanci z Mikrobiologického ústavu, Národohospodářského ústavu a Ústavu živočišné fyziologie a genetiky. Pět oceněných působí v Ústavu informatiky, tři jsou z Ústavu molekulární genetiky a jeden z Ústavu experimentální botaniky.

  23.11.2012 JU udělila čestný doktorát prof. Johansenovi

Čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa převzal na slavnostním zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity světově uznávaný biolog prof. Jeffrey R. Johansen. Zasedání se uskutečnilo 22. listopadu 2012 v reprezentativních prostorách obřadní síně českobudějovické radnice.

  22.11.2012 Ústav experimentální botaniky otevřel novou budovu

jablka.jpgÚstav experimentální botaniky AV ČR, který letos slaví padesát let své existence, otevřel 20. listopadu 2012 v lysolajském areálu v Praze 6 nové badatelské prostory. Vše dobré do dalších padesáti let popřál ústavu rovněž předseda Akademie věd Jiří Drahoš, který se slavnostní akce zúčastnil spolu s dalšími vrcholnými představiteli AV ČR. Na jaká odvětví se zdejší vědci zaměřují, napověděla exkurze, jež hosty zavedla mj. do laboratoře šlechtitelů jabloní. Tým pod vedením Jaroslava Tupého zde slaví úspěchy při šlechtění nových odrůd, které dokáží čelit některým závažným chorobám.

  20.11.2012 Skrytá poselství vědy nově jako e-kniha

Na stránkách Nakladatelství Academia v kategorii e-knih si můžete volně stáhnout elektronické vydání titulu Skrytá poselství vědy ve formátech  EPUB i PDF.
titul_poselstvi_vedy.jpgSkrytá poselství vědy jsou výborem rozhovorů se čtyřiceti vědci z prostředí Akademie věd ČR a vysokých škol, které vznikaly během let 1999–2011 v redakci Akademického bulletinu, měsíčníku Akademie věd ČR. Rozhovory jsou rozděleny do čtyř tematických okruhů – hry vědy, věda jako tajemství, znamení doby a stopy dějin. Autorka prostřednictvím zvídavých otázek pomáhá čtenářům nahlížet do tajemných zákoutí vědeckého bádání. Zpovídala například fyzioložku Helenu Illnerovou, astrofyzika Jiřího Grygara, historiky Františka Šmahela a Dušana Třeštíka, geologa Václava Cílka, subjaderného fyzika Jiřího Niederla či dětského psychologa Zdeňka Matějčka a mnohé další špičkové české vědce. Vznikla tak poutavá kniha určená hloubavým lidem každého věku. Kniha přináší radost ze sdíleného poznávání a přivádí čtenáře k přemýšlení nad dnešním světem. V tištěné podobě vyšla v roce 2009 a poté v doplněném vydání v roce 2011.

  20.11.2012 Česká hlava profesoru Klenerovi

Národní cenu vlády Česká hlava v letošním roce získal světově uznávaný kardiolog prof. Pavel Klener, který patří mezi zakladatele hematologie a onkologie v českém lékařství. První monografii věnovanou problematice zhoubných nádorů vydal již v r. 1974. Profesor Klener je jedním z nemnoha kliniků, kteří nikdy nepřestali čerpat ze studnice teoretické medicíny. Jeho odborné, pedagogické i veřejné aktivity jsou vysoce a hojně ceněny. Je nositelem mj. Státního vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti vědy, Hlávkovy ceny či největšího vyznamenání Akademie věd ČR De Scientia Et Humanitate Optime Meritis. Rozhovor s prof. Klenerem Potřebujeme změnu způsobu myšlení a kvalitu si můžete přečíst v AB 3/2007.

 

archiv aktualit

Oficiální časopis Akademie věd ČR