Unikátní byzantologická knihovna České republice
V rámci knihovny Slovanského ústavu AV ČR v Praze je umístěna byzantologická knihovna, která má v současné době 4090 signatur.
Tento unikátní soubor knih však obsahuje vedle několikadílných publikací i několikasvazkové ediční řady, a proto celkový počet zaevidovaných svazků představuje přes 5000 knihovních jednotek.
Kromě jednotlivých unikátních svazků knihovna také obsahuje několik jedinečných a v České republice jinak nedostupných edic, edičních řad nebo děl encyklopedického charakteru a slovníků. Mezi unikáty byzantologické knihovny najdeme několik knih už z 18. století. K jejím chloubám se řadí padesátisvazková edice Corpus Fontium Historiae Byzantinae (CFHB) vydávaná v Bonnu, která přináší kritické vydání řeckých textů byzantských autorů s paralelním latinským překladem. První svazek vyšel v roce 1828 a patří k nejstarším publikacím byzantologické knihovny. Na tzv. Bonnský korpus navázala v 20. století, v roce 1967, ediční řada Corpus Scriptorum Historiae Byzantinae (CSHB), která vychází dodnes v několika vydavatelských "evropských" řadách (Rakousko, Itálie, Řecko, Německo) i v zámoří (USA). Z konce 19. století pochází také edice byzantských autorů publikovaná v Lipsku pod názvem Bibliotheca Teubneriana a rovněž několikasvazkové práce i jednotlivé monografie vydané v Londýně, Paříži, Moskvě, Petrohradu, Kyjevě, Ženevě, Berlíně, Jenně, Mnichově, Vídni, Štýrském Hradci či v Bělehradě a Athénách. Co do velikosti rozsahu se Bonnskému korpusu nejvíce blíží Dictionnaire de théologie catholique, který byl vytištěn v Paříži v letech 1915–1935 a který obsahuje 27 svazků. Mezi unika se řadí rovněž slovník E. A. Sophoclese Greek Lexicon of the Roman and Byzantine Periods, jehož druhé vydání vyšlo na počátku 20. století v roce 1917 (první r. 1870) ve spolupráci Harvardské univerzity v Cambridgi, Mass. a Oxfordské univerzity v Londýně. Přestože byzantologická knihovna obsahuje především zahraniční literaturu, objevíme zde také některé práce Pavla Josefa Šafaříka a Konstantina Jirečka z 19. století nebo knihy Lubora Niederla či Karla Müllera z počátku 20. století i práce dalších českých a slovenských autorů. Knihovna ovšem neobsahuje pouze starší literaturu, ale byla pravidelně doplňována po celé 20. století o nové knižní přírůstky, které byly získávány díky poměrně rozsáhlé redakční výměně časopisu Byzantinoslavica, recenzní činnosti a do roku 1994 také díky vydávané anotované byzantologické bibliografii. Mezi významné knihovní signatury patří i řada kongresových akt, publikovaných pořádajícími státy k jednotlivým byzantologickým kongresům, nebo moderní edice Prosopographisches Lexikon der Palaiologenzeit vycházející ve Vídni od roku 1976 (do roku 1996 vydáno 12 svazků a addenda).
Knižní publikace doplňuje neméně unikátní řada byzantologických časopisů (přes 100 signatur). Řadu z nich nelze najít v žádné naší veřejně přístupné knihovně. Mnohé jsou velmi staré a vycházejí již od konce 19. století jako např. Vizantijskij Vremennik založený V. G. Vasilevským v roce 1894 v Moskvě nebo Byzantinische Zeitschrift, který začal vycházet pod vedením K. Krumbachera v roce 1892 v Mnichově. Některé, podobně jako naše Byzantinoslavica, začaly vycházet ve dvacátých letech 20. století (např. v roce 1924 pařížský, později bruselský Byzantion nebo athénský časopis Epeteris tes Etaireias Byzantinon Spoudon). Přestože ne všechny časopisecké řady jsou úplné, řadu časopisů již knihovna z finančních důvodů neodbírá a stávající získává vesměs výměnou, je možno vedle výše uvedených časopisů zmínit také Analecta Bollandiana, Archeion Pontou, Byzantiaka, Byzantina, Byzantine and Modern Greek Studies, Byzantinische Forschungen, Dumbarton Oaks Papers, Erytheia, Greek, Roman and Byzantine Studies, Irenikon, Jahrbuch der österreichischen Byzantinistik, Kleronomia, Ostkirchliche Studien, Revue des Etudes Byzantines, Symmeikta, Thesaurismata nebo Zbornik radova Vizantološkog instituta a další.
Byzantologická knihovna obsahuje široké spektrum byzantologické literatury, které odpovídá interdisciplinaritě a mnohooborovosti byzantologie. Zahrnuje knihy a časopisy, které jsou určeny nejen historikům umění, ale také literárním historikům, lingvistům, právníkům, filozofům i teologům. Některé publikace tohoto knižního fondu mohou inspirovat také paleografy, kodikology, epigrafiky, diplomaty (případně papyrology), archeology a architekty, tedy všechny, kteří se zajímají o fenomén více než tisícileté východořímské byzantské říše, o roli, kterou tento historický subjekt sehrál ve východnější části Evropy, včetně stop, jež zanechal v historii našeho středoevropského území a evropského kulturního dědictví.
Všechny knihy a časopisy se právě pro svou jedinečnost a unikátnost půjčují badatelům pouze k prezenčnímu studiu v rámci výpůjční doby knihovny Slovanského ústavu (http://www.slu.cas.cz).
Lubomíra Havlíková,
Slovanský ústav AV ČR
25.6.2008
