Nově otevřené Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad ÚEM AV ČR
10.1.2013
Pod vedením ředitelky Ústavu experimentální medicíny (ÚEM) AV ČR prof. Evy Sykové zahájilo 1. ledna 2013 činnost Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad (CBTTN). Nachází se v nových prostorách navazujících na Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR v pražské Krči. Centrum tvoří třirůzně specializované pracovní skupiny: Oddělení transplantační imunologie doc. Vladimíra Holáně, jenž přešel s celým výzkumným týmem z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Oddělení tkáňového inženýrství vedené prof. Evženem Amlerem a skupina Dr. Šárky Kubinové z Oddělení neurověd prof. Evy Sykové.
Objasnění interakce inzulinu s jeho receptorem – nová naděje pro diabetiky
10.1.2013
Čeští vědci spoluautory článku v Nature
Inzulin je jedním z nejdůležitějších hormonů organismu. Ztráta schopnosti jeho produkce či neschopnost organismu inzulin využít vede k chronickému onemocnění zvanému diabetes mellitus neboli cukrovka. Ta je stále vážnějším celosvětovým problémem. Odhaduje se, že v roce 2011 dosáhl ve světě počet diabetiků 366 milionů, za 20 let jich má být již 550 milionů. Pro vývoj nových léčiv proti cukrovce je důležité pochopit způsob interakce inzulinu s jeho receptorem na povrchu buněk. K tomu přispěla i objevná práce vědců ze tří kontinentů, na níž se podílel i Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR.
Pralesní hmyz konečně spočítán
15.12.2012
Bohatství a rozmanitost života na Zemi tvoří zejména hmyz, pavouci, stonožky a jim podobní tvorové, jedním slovem členovci. Obývají většinou tropy a ani po několika staletích pečlivé práce biologové dosud nevěděli, kolik jejich druhů v tropickém lese vlastně žije. Nyní na tuto otázku odpovídá mimořádně detailní studie, právě uveřejněná v prestižním vědeckém časopisu Science (abstrakt zde). Na náročné badatelské práci (projekt IBISCA-Panama) zkoumající členovce žijící od hrabanky až po vrcholky panamského pralesa se významně podíleli i čeští vědci z Akademie věd ČR.
Ceny ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj
14.12.2012
Oceněni též pracovníci Fyziologického ústavu AV ČR
Mimořádné výsledky ve zdravotnickém výzkumu a vývoji ocenil v pondělí 10. prosince 2012 v pražském Martinickém paláci ministr zdravotnictví Leoš Heger. Kromě tří Cen ministra zdravotnictví bylo letos uděleno i pět čestných uznání, mezi nimi i Dr. Josefu Houšťkovi (a jeho spolupracovníkům) z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR za projekt „Genetické příčiny mitochondriálních chorob vyvolaných defektem ATP syntázy“.
Nové poznatky o řasách
28.11.2012
Čeští vědci v časopisu Nature
Genomy řas odhalují jejich evoluční mozaikovitost a osud nukleomorfu. Závěry výzkumu, který se na tuto problematiku zaměřil, nyní uveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. V mezinárodním týmu vedeném prof. Johnem Archibaldem z Dalhousie University v kanadském Halifaxu pracovali i tři výzkumníci z České republiky – Mgr. Marek Eliáš, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a doc. Ing. Miroslav Oborník, Ph.D., a Mgr. Luděk Kořený, Ph.D., z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Nadační fond Karla Janečka podpořil bádání epileptologa Přemysla Jirušky z Fyziologického ústavu AV ČR
26.11.2012
MUDr. Přemysl Jiruška, Ph.D., z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu Akademie věd ČR získal v polovině listopadu medicínský grant Nadačního fondu Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu za rok 2012. Badatel vede tým odborníků, který zkoumá mechanismy vzniku epileptických aktivit v lidském mozku. Jejich poznatky mohou v budoucnu velmi výrazně přispět k prevenci a léčbě této závažné nemoci, kterou v Česku trpí přibližně 75 000 lidí. Podrobné informace naleznete zde.
Ústav experimentální botaniky AV ČR otevřel novou budovu
20.11.2012
Prohlídku toho nejzajímavějšího, co budou ve své nové budově zkoumat pracovníci Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR, ocenili v úterý 20. listopadu 2012 hosté slavnostního otevření a představení těchto dalších prostor ÚEB AV ČR v Praze-Lysolajích. Programu se zúčastnili také představitelé Akademie věd ČR v čele s jejím předsedou prof. Jiřím Drahošem. Velice inspirativní bylo mimo jiné setkání se šlechtiteli jabloní, jejichž činnost má jasné praktické přínosy – nové odrůdy jabloní, které jsou odolné proti některým závažným chorobám. Těchto stromků se na celém světě ročně prodá přes milion.
Unikátní projekt BIOCEV zahájen
30.10.2012
Při příležitosti spuštění prvního výzkumného programu „Funkční genomika“ byl v úterý 30. října 2012 slavnostně zahájen projekt BIOCEV. Patří mezi šest velkých projektů, které se v budoucnu stanou centry excelentní vědy u nás i v Evropě. Cílem tohoto společného biotechnologického a biomedicínské centra Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy je poskytnout renomovaným badatelům adekvátní zázemí pro inovativní výzkum, stimulovat podmínky pro špičkovou vědeckou práci a podpořit národní i evropský rozvoj biomedicíny a na ni navázaného biotechnologického průmyslu. Podrobnější informace v tiskové zprávě – zde.
Mecenáška podpořila rozvoj Průhonického parku a Dendrologické zahrady
19.10.2012
Rozvoj Průhonického parku a Dendrologické zahrady, na němž se společně podílejí Botanický ústav (BÚ) AV ČR a Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ), se zcela nečekaně rozhodla podpořit vysokou finanční částkou soukromá dárkyně – paní Květoslava Srbová z Modřic u Brna. V Průhonicích totiž se svým manželem několik let pobývala a park i zahradu si zamilovala. Podle přání donátorky mají být peníze použity mimo jiné i k nákupu elektrických vozíků, které budou zdarma zapůjčovány tělesně postiženým návštěvníkům.
Cena předsedy Grantové agentury ČR
19.10.2012
Spoluřešitelem Botanický ústav AV ČR
Hlavní řešitel projektu „Vegetace České republiky: dokončení národního přehledu rostlinných společenstev“ prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., převzal ve čtvrtek 18. října 2012 Cenu předsedy Grantové agentury ČR.Projekt završil dlouhodobý výzkumný program zaměřený na tvorbu moderní klasifikace vegetace a detailního popisu diverzity rostlinných společenstev ČR. Výsledky shrnuje čtyřdílná monografie Vegetace České republiky z produkce Nakladatelství Academia. Koordinátorem prací se stala Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně, spoluřešitelem byl Botanický ústav (BÚ) AV ČR.
Multimediální prezentace Fyziologického ústavu AV ČR míří k studentům
5.10.2012
Vyvolat zájem o vědeckou práci u studentů a dalších mladých lidí má unikátní multimediální prezentace Fyziologického ústavu (FGÚ) AV ČR. Lze tak nahlédnout do historie ústavu, ale též seznámit se prostřednictvím animací a videa s činnostmi, kterými se v současnosti FGÚ AV ČR zabývá. Jednotlivé kapitoly se např. věnují biologickým rytmům, studiu paměti, psychiatrickým a metabolickým onemocněním či kardiovaskulárnímu systém a jeho poruchám. Multimediální prezentace bude slavnostně předvedena v úterý 9. října 2012 od 16 h v konferenčním sále budovy Akademie věd ČR v Praze. Více naleznete v tiskové zprávě – zde.
Hmotnostní spektrometr umožní včasné odhalování závažných chorob
3.10.2012
Slavnostní zahájení provozu hmotnostního spektrometru pro metabolomiku QTRAP 5500 se uskuteční v úterý 16. 10. 2012 ve 14 hodin ve Fyziologickém ústavu (FGÚ) AV ČR v Praze. Nové zvětšovací a přibližovací zařízením, jež nabízí detailnější pohled na přepravované a skladované látky v organismu a buňkách, zde bude technicky prezentováno i s předvedením jeho aplikací. Díky tomuto spektrometru lze lépe zkoumat působení potravy a léků na tkáňové a buněčné metabolické systémy. Analytické možnosti přístroje za zhruba 10 mil. Kč budou k dispozici i dalším ústavům a pracovištím. Tisková zpráva FGÚ AV ČR – zde.
Nové magnetické částice usnadní léčbu závažných onemocnění
24.9.2012
Nové povrchově modifikované magnetické nano- a mikročástice, které pacientům usnadní léčbu a pomohou zrychlit diagnózu některých závažných onemocnění, vyvinul česko-francouzský tým v čele s Ing. Danielem Horákem z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Zmíněné nanočástice usnadní neinvazní monitorování buněk po jejich transplantaci do nemocné tkáně, pomocí mikročástic, na které lze navázat vhodné protilátky, můžeme vychytávat a posléze analyzovat cirkulující rakovinné buňky z krve onkologických pacientů. Podrobnou tiskovou zprávu projektu BIOCEV, v rámci něhož k tomuto objevu došlo, naleznete zde.
