Aktuální číslo

Česká literatura 60, 2012/5

Studie

Marcin Filipowicz

V jazyce naše… maskulinita Případ obrozeneckého diskurzu

Cílem studie je zkoumání vztahu mezi pojetím maskulinity a českým jazykem. Toto pojetí je analyzováno na základě vědeckých, publicistických a uměleckých textů národního obrození. Výzkum je zaměřen na období zásadních proměn v evropském uvažování o jazyce i genderovém řádu, na období počátku 19. století. Studie se pokouší doložit, že na základě výroků o jazyce se lze mnoho dozvědět i o způsobu pojímání vlastní maskulinity. Do popředí se dostává otázka, zda byla čeština vnímána jako jazyk natolik maskulinní, aby mohla zaručit i pomyslnou maskulinitu jejích mužských uživatelů.

Marta Pató

Sándor Márai jako československý autor?

Maďarský spisovatel Sándor Márai byl významnou osobností meziválečné maďarské žurnalistiky a literatury a maďarští spisovatelé tvořící v podmínkách menšinové kultury meziválečné ČSR se k němu hlásili jako ke krajanovi. Vydáním překladu románu do češtiny se mu podařilo proniknout okrajově i do literárního pole literatury české. Okrajově se v jeho bohaté recenzní práci najdou naopak i autoři čeští (Olbracht, Čapek). Máraiho raná poetika byla utvářena na průniku maďarské moderny a německého expresionismu, tyto dva impulsy byly rozhodující pro jeho další umělecké směřování. V něm hrál významnou roli Máraiho vztah k pražským německým autorům (Kafka, Werfel), jež překládal. Máraiho ambice vyvázat se z příslušnosti k místním komunitám pak vedla k tvorbě vykazující rysy deteritorializace. Otázka po příslušnosti Máraiho tvorby k literatuře meziválečného Československa pak klade otázku po samotném vymezení této literatury.

Rozhledy

Daniel Soukup

Latinské a české verše o pražském pogromu roku 1389. Ke dvěma pozapomenutým žákovským skladbám

O protižidovských násilnostech, ke kterým došlo v Praze o Velikonocích roku 1389, nás informuje známá latinská skladba Pašije pražských Židů, které byl dopusud věnován přiměřený badatelský prostor. Do zapomnění však zapadly dvě krátké veršované skladby, jež se zachovaly v rukopise bakaláře Václava z Prahy, a které proto lze vnímat jako sémantický celek. Předložená studie tuto latinskou báseň s incipitem M semel s její staročeskou parafrází charakterizuje jako žákovské skladby se sociálním podtextem, jejichž autoři byli s vysokou pravděpodobností členy akademické obce Karlova učení. Skladatelem latinských veršů mohl být mistr Matyáš/Matěj z Lehnice, tuto tezi je však nutné podepřít dalším výzkumem. Báseň M semel se navíc stala součástí středověké i raně novověké historiografie, cituje ji např. Prokop Lupáč z Hlaváčova a Daniel Adam z Veleslavína. Díky historické precizitě těchto dvou českých humanistických dějepisců byla v raném novověku uchována i autentická historická paměť na události roku 1389.

Petr Šimák

Dvě výročí Přemysla Blažíčka

Článek analyzuje interpretační metodu Přemysla Blažíčka, založenou na fenomenologicky orientované filosofii a hermeneutice. Pokládá si otázku, zda lze interpretací přesáhnout literárněhistorický a formální rozbor literárních textů a poukázat na novou zkušenost se světem, která se čtenářovi nabízí. Okrajově se snaží dopátrat filosofických základů, na kterých taková interpretace stojí.

Milan Jankovič

Poetika a estetika českého strukturalismu v pojetí Herty Schmidové

Text úvahy nad souborem studií významné literární teoretičky ke stažení zde.

Recenze

Jiří Holý — Petr Málek — Michael Špirit — Filip Tomáš: Šoa v české literatuře a v kulturní paměti (DANIEL SOUKUP)

Jiří Holý — Petr Málek — Michael Špirit — Filip Tomáš: Šoa v české literatuře a v kulturní paměti (DANA HUČKOVÁ)

Martin C. Putna a kol.: Homosexualita v dějinách české kultury (MILENA LENDEROVÁ)

Hillel J. Kieval: Formování českého židovstva: národnostní konflikt a židovská společnost v Čechách 1870–1918 (VÁCLAV PETRBOK)

Dagmar Mocná: Záludný svět Povídek malostranských (DALIBOR TUREČEK)

Joanna Derdowska: Kmitavá mozaika. Městský prostor a literární dílo (PETR HRTÁNEK)

Petr Mareš: Nejen jazykem českým (ZBYNĚK FIŠER)

Martina Kubealaková: Literatúra z okraja (GABRIELA MAGALOVÁ)

Kronika a glosy

Tůma Přeloučský. Muž znamenitý, kterýž jiné převyšoval (ANETA MLADĚJOVSKÁ)