(Mladá fronta DNES) V současnosti kabinet na vědu posílá pořád zhruba 25 miliard korun ročně – nepřidává, ale na rozdíl od ostatních oblastí ani neškrtá. Přesto dosahuje česká věda výborných výsledků – zvláště v některých oborech jako je nanotechnologie, genetika, biochemie či kybernetika.
Srovnání se severskou zemí – Finskem dopadá pro nás velmi nepříznivě, ale zároveň je velkou inspirací.
Každé srovnání kulhá, ale třeba Finsko vyčleňuje na vědu a výzkum 3, 8 procenta HDP. Česko jen 1, 8 procenta. O paradoxech české vědy svědčí i následující čísla: na jeden tisíc obyvatel připadá v Česku deset vědců. Třeba ve Švédsku 17 a Finsku 20 vědců. Finsko bylo přitom před nějakými dvaceti lety zemí rybolovu, dřevařství a papírenství. Právě v této době se finští politici zamýšleli, zda tomu tak bude na věky, anebo chtějí svoji zemi změnit a dostat ji na technologickou špičku.
„A oni svou zemi v krátké době změnili. Podpora vědy a výzkumu
sehrála při tom hlavní roli,“ dodává předsedkyně odborné poroty Eva Syková, jež včera přední české
vědce ocenila prestižními cenami za jejich objevy.
Nejenom profesoři Drahoš a Syková jsou proto přesvědčeni, že má-li Česko v budoucnu úspěšně
čelit možným ekonomickým recesím, mělo by právě proto i dnes podporovat vědu.
Česko, ale i ostatní evropské země se třeba od Ameriky nebo Japonska liší v tom, že do
inovací směřují hlavně veřejné peníze, ale méně už ty soukromé a firemní.
20 Nov 2012
