Pralesní hmyz konečně spočítán
Bohatství a rozmanitost života na Zemi tvoří zejména hmyz, pavouci, stonožky a jim podobní tvorové, jedním slovem členovci. Obývají většinou tropy a ani po několika staletích pečlivé práce biologové dosud nevěděli, kolik jejich druhů v tropickém lese vlastně žije. Nyní na tuto otázku odpovídá mimořádně detailní studie, právě uveřejněná v prestižním vědeckém časopisu Science (abstrakt
zde). Na náročné badatelské práci (projekt
IBISCA-Panama) zkoumající členovce žijící od hrabanky až po vrcholky panamského pralesa se významně podíleli i čeští vědci z Akademie věd ČR.
Výzkumný projekt IBISCA-Panama, vedený Dr. Yvesem Bassetem z Přírodovědecké fakulty Jihočeské
univerzity, zahrnoval 102 vědců z 21 zemí, včetně Dr. Lukáše Čížka a prof. Vojtěcha Novotného z
Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. Ti po dva roky v pralese sbírali vzorky z jeřábů,
heliových balonů i plošin umístěných vysoko v korunách stromů. Třídění a určování sesbíraných 130
000 členovců zabralo osm let. Dnes tak už víme, že na 6 000 hektarech tropického lesa v Panamě žije
přibližně 25 000 druhů členovců.
„Rozmanitost členovců je nepřekonatelná; máme jich zde dvacetkrát víc druhů než rostlin,
zatímco na každý ptačí druh připadá 83 druhů členovců,“ vysvětluje Dr. Yves Basset. Jeho
spolupracovník Dr. Lukáš Čížek upozorňuje na překvapivou skutečnost, že tropický les je jenom
dvakrát druhově bohatší než srovnatelně velká oblast jihomoravských lužních lesů a Pálavy, odkud
známe téměř 12 000 druhů členovců. „V jedné věci jihomoravské luhy tropické lesy Panamy dokonce
předčí, a to v rychlosti těžby dřeva. Náš stát totiž na jejich ochranu rezignoval a naše biologicky
nejbohatší lesy po svém spravují dřevaři, kteří za posledních dvacet let vykáceli většinu cenných
starších porostů,“ podotýká Dr. Lukáš Čížek.
Podle Dr. Basseta je velmi zajímavé, jak hodně závisí druhové bohatství živočichů na bohatství
rostlin. „Toho lze prakticky využít, protože rostliny se počítají lépe než členovci. V minulosti
jsme použili rozmanitost rostlin k odhadu celosvětového počtu druhů hmyzu a teď vidíme, že tato
metoda byla správná,” říká další spoluautor článku prof. Vojtěch Novotný.
Studie též potvrzuje prominetní postavení společného týmu Biologického centra AV ČR a
Jihočeské univerzity ve výzkumu ekologie tropického hmyzu, neboť se jedná v posledních deseti
letech již o čtvrtý článek v časopisech Science či Nature vedený jedním z jeho členů.
|
Mladá kobylka z rodu Arachnoscelis. (Foto: M. Leponce)
|
Letecký pohled na koruny panamského deštného lesa. (Foto: Y. Basset)
|
|
Belgický vědec Maurice Leponce se vznáší nad pralesem na sedátku zavěšeném pod malým heliovým
balonem přezdívaným „bublina“. (Foto M.Leponce)
|
Německý entomolog Jürgen Schmidl s přístrojem na výrobu mlhy. Jde v podstatě o raketový motor –
někteří tvrdí, že je to jen mírně upravený motor nechvalně známé německé rakety V-2. Zařízení
vyrábí oblak insekticidu smíšeného s výfukovými plyny. Znehybněný hmyz pak padá do připravených
plachet. (Foto R. Le Guen)
|
|
Yves Basset, hlavní autor článku a také zaměstnanec Jihočeské univerzity v Českých
Budějiovicích, vybírá pasti v korunách panamského pralesa. (Foto Y. Basset)
|
|
|
Rameno jeřábu, které výzkumníkům umožňuje přístup do korun stromů, kde se v tropickém lese
vyskytuje většina živočichů a rostlin. (Foto J. Schmidl)
|
Gondola, v níž pracují vědci, je zavěšena na rameni jeřábu stojícího uprostřed tropického lesa.
(Foto J. Schmidl)
|
|
Nafukovací platforma neboli vor unese několik lidí a je další nástrojem využívaným ke studiu
organismů obývajících nejvyšší patro tropických pralesů. (Foto R. Le Guen)
|
|
Kontakt: Dr. Yves Basset, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, e-mail:
bassety@si.edu
, Dr. Lukáš Čížek, Entomologický ústav Biologického centra AV ČR, tel.: 387 775 221,
608 562 628, e-mail:
cizek@entu.cas.cz
, prof. Vojtěch Novotný, Entomologický ústav Biologického centra AV ČR, tel.: 387 775
362, e-mail:
novotny@entu.cas.cz
Připravily: Entomologický ústav AV ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
