V tomto projektu jsme vycházeli z poznatků, k nimž dospěl dosavadní výzkum zabývající se vývojem vzdělanostních nerovností a ekonomickým zhodnocováním lidského kapitálu. Zatímco ve vzdělávací politice sílí tendence posilovat investiční princip financování vyššího vzdělávání, snaha o dosažení větší rovnosti v přístupu k vyššímu vzdělání je v běžném povědomí považována za protichůdnou strategii takového principu. V tomto projektu jsme si kladli za cíl ověřit tu hypotézu, podle které se dosažení větší rovnosti v přístupu k vyššímu vzdělání spolu s principem sdílení nákladů na vyšší vzdělání nevylučují. Výzkumy zacílené na klíčové subjekty (studenty a učitele) nám měly umožnit vyhodnotit přednosti i rizika přechodu na princip sdílení nákladů na vysokoškolské studium. Výsledky takto cíleného výzkumu přispějí k propojení badatelského výzkumu vzdělanostních nerovností, lidského kapitálu a ekonomiky vzdělání a k přípravě reformy financování vysokého školství v České republice.
V projektu jsme se primárně zaměřili na výzkum studentů prvních ročníků vysokých škol v České republice. Získali jsme tak údaje o sociálním složení studentů vysokých škol, o jejich studijních aspiracích a plánech, o faktorech, které je vedly k rozhodnutí studovat určitý obor a studijní program, a o jejich úmyslech v dalším studiu. S cílem pochopit příčiny fluktuace studentů se šetření zaměřilo také na to, jak studenti hodnotí svoji původní volbu a jaké jsou jejich představy o uplatnitelnosti na trhu práce. Výzkum se rovněž soustředil na hodnocení kvality výuky a na zájem studentů o tento problém. Pozornost byla věnována také problematice hodnocení studijních programů, přednášek a výkonu učitelů mimo jiné i s ohledem na očekávané nároky trhu práce. Zjišťovány byly i názory studentů na případné zavedení půjček a stipendií a možný vliv těchto změn na důležitá rozhodnutí týkající se jejich studia (délka studia, typ studijního programu, obor a zaměření apod.). Šetření se rovněž zaměřilo na získání dosud chybějících poznatků o reálných životních nákladech studentů, tj. o tom, jak financují své studium (jakým dílem se na pokrytí nákladů podílí původní rodina, jak silná je tendence studentů k výdělečné činnosti, jaké jsou jejich průměrné výdělky, atd.) a jaké mají postoje k systému financování bydlení na kolejích. Ačkoli se nejednalo o ojedinělý výzkum studentů vysokých škol v České republice, informace tohoto druhu dosud nebyly k dispozici. Dalším cílem projektu bylo vytvořit panel respondentů, který by bylo možné v případě získání dalších finančních prostředků sledovat po celou dobu vysokoškolského studia a následného přechodu na trh práce (tedy nejméně dalších pět let).
Na tento výzkum, provedený v roce 2004, navázal i longitudinální projekt, podpořený grantem od Grantové agentury České republiky „Ekonomické, sociální a kulturní zdroje vzdělanostních nerovností a determinanty životního úspěchu: první fáze longitudinálního výzkumu“. Závěrečná zpráva z výzkumu je k dispozici na webových stránkách oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR http://www.stratif.cz. Výsledky výzkumu „Studium na vysoké škole 2004“ jsou zpracovány také v publikaci České vysoké školství na křižovatce, která byla vydána na podzim roku 2005. S využitím poznatků ekonomické teorie, dosavadního vývoje českého vzdělávacího systému a výzkumu vysokoškoláků a akademických pracovníků kniha obsahuje odpoveď na otázku, která stála na počátku výzkumu: resistence vůči prosazení investičního principu financování vysokého školství nemá oporu ani v ekonomické teorii, ani v argumentech odvolávajících se na negativní sociální důsledky, jak ukázaly provedené analýzy. Projekt jako takový došel k závěru, že ve financování rozvoje lidských zdrojů je nezbytné přejít od rozpočtového pohledu, který zdůrazňuje výdajové stránky, na pohled investiční, ve kterém se hlavním kritériem stává budoucí výnos z vložených prostředků.
