4. Spolupráce s vysokými školami a stav vědecké výchovy

V souladu s Koncepcí rozvoje Akademie věd na prahu 21. století je vzdělávací role Akademie považována za významnou součást jejího poslání. Její naplňování je také přirozenou základnou spolupráce vědeckých pracovišť Akademie s vysokými školami. Je pozitivní, že všechny kvantitativní ukazatele zapojení do výuky mají trvale vzestupnou tendenci (viz příloha 3.1). Výrazný byl zejména nárůst počtu hodin odpřednášených pracovníky Akademie na vysokých školách formou semestrálních základních i výběrových přednášek nebo v rámci seminářů a laboratorních cvičení. Na těchto aktivitách se v každém semestru podílela zhruba 1/4 výzkumných pracovníků Akademie. Oboustranně přínosné je i vedení diplomových prací, které studentům poskytuje odborné i laboratorní zázemí, zároveň však ústavům usnadňuje vyhledání nových talentů pro budoucí spolupráci.

    Vzhledem k základnímu badatelskému zaměření Akademie je pro ni obzvláště důležité zapojení do doktorských studijních programů. Vzrostl počet jak studentů školených na pracovištích Akademie (1180), tak počet absolventů (132), a to i přesto, že řada pracovišť procházela v tomto období složitým procesem akreditací a opouštěla předchozí model vědecké výchovy (aspirantur). Do konce roku 2000 získalo 34 pracovišť akreditaci pro jeden i více doktorských studijních programů uskutečňovaných ve spolupráci s vysokými školami. Doposud žádná ze žádostí nebyla Akreditační komisí ČR zamítnuta. Bohužel některé další žádosti o akreditaci nemohly být zatím předloženy v důsledku zdlouhavého projednávání na straně spolupracující vysoké školy, řada dalších žádostí bude předkládána společně s chystanou reakreditací stávajících programů vysokoškolských. To se týká zejména ústavů zapojených do rozsáhlého programu doktorského studia v oblasti biomedicíny i některých ústavů společenskovědních. Přesto se i tato pracoviště Akademie podílela na školení studentů v rámci neformalizované (neakreditované) spolupráce s partnerskými fakultami. Ke kladům společně uskutečňovaných programů patří intenzívnější propojování odborných kapacit např. formou společných oborových rad, které mohou přispět ke zkvalitňování úrovně studia na různých institucích. K tomu napomáhá i to, že řada ústavů Akademie uzavřela dohody o spolupráci na doktorském studijním programu s větším počtem vysokých škol, což posílí celooborovou komunikaci.

    Trvalá snaha Akademie o zapojování do mezinárodních vědeckých struktur se projevovala i v oblasti doktorských studijních programů. Průlomovou událostí bylo získání akreditace doktorského studijního programu v oboru ekonomie, kterou v USA obdrželo společné pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a CERGE Univerzity Karlovy. Ústav chemických procesů a Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského získaly statut výukového centra pro doktorandy v rámci aktivity Marie Curie Trainning Sites 5. rámcového programu EU. Přes obtíže vyvolané novým zákonem o pobytu cizinců absolvovala řada zahraničních studentů delší či kratší část svého doktorského studia na pracovištích AV ČR. Několika odbornými semináři v nově získaném objektu v Nových Hradech významně pokročila příprava založení mezinárodního sdružení "International Center for Bioscience and Technology Education", na němž by kromě ústavů AV ČR a domácích univerzit měli participovat i zahraniční partneři.

    U některých oborů, které v minulosti trpěly poklesem počtu zájemců o doktorské studium, došlo v roce 2000 k obratu, a to i na pracovištích Akademie. Rozhodující bylo přímé pedagogické působení pracovníků Akademie na vysokých školách. Jako obtížnější problém se však ukazovalo udržení těchto studentů a jejich pozdější začlenění do ústavů Akademie zejména v konkurenci s poptávkou hospodářské sféry. Pomoci by měla i nově zahájená výstavba malometrážních bytů pro mladé vědecké pracovníky.

    V roce 2000 udělila Vědecká rada AV ČR 8 vědeckých hodností DrSc. a ještě i 19 vědeckých hodností CSc.

    Pracoviště Akademie se obracela i ke středoškolské mládeži. Dny otevřených dveří, přímá spolupráce s vybranými gymnázii, spolupráce na programu ASTRA 2000 Nadace Charty 77 a účast na organizování středoškolské vědecké činnosti byly motivovány snahou ovlivnit zájem o vědu a budoucí směřování nejmladších talentů. Odbornému růstu středoškolských pedagogů napomáhaly speciální kurzy připravené pracovišti Akademie.

    Hlavní formou spolupráce ústavů Akademie s vysokými školami je ovšem spolupráce na poli výzkumném. Vedle společných výzkumných projektů byl důležitým impulzem vědecké spolupráce vznik Výzkumných center v rámci programu MŠMT, na jehož přípravě se též zástupci Akademie podíleli. V soutěži bylo vybráno celkem 10 výzkumných center, jejichž nositeli jsou ústavy AV ČR, a dalších 13, v nichž jsou spolunositeli (viz přílohu 3.2). V souladu s pravidly jsou v těchto centrech partnery ústavů Akademie jedna či více vysokých škol, na některých centrech se podílejí i další výzkumné organizace. Navzdory administrativním problémům spojeným s financováním těchto center všechna zahájila v roce 2000 svou činnost. Úspěšně pokračovala i činnost 40 již dříve ustavených společných pracovišť AV ČR a vysokých škol. Stovky společných výzkumných projektů byly v roce 2000 podporovány GA ČR a GA AV. Výzkumná spolupráce se samozřejmě rozvíjela i se zahraničními univerzitami.

Společně uskutečňovaný výzkum přinesl množství pozoruhodných výsledků, které zde lze ilustrovat jen několika příklady:

    V oblasti věd o neživé přírodě působí např. Společná laboratoř pro magnetická studia Matematicko-fyzikální fakulty UK a Fyzikálního ústavu AV ČR. Zde bylo u intermetalických sloučenin uranu, platiny a hliníku (UPtAl) v extrémních podmínkách vysokých tlaků a nízkých teplot zjištěno netypické chování magnetického momentu uranu, svědčící o určujícím vlivu vodivostních elektronů na magnetismus těchto sloučenin. Oddělení medicínské informatiky, jež je součástí dvou pracovišť EuroMISE Centra UK a AV ČR a EuroMISE Centra-Kardio, úzce spolupracuje s 1. lékařskou fakultou, s Matematicko-fyzikální fakultou UK a s VŠE v Praze. Víceleté výsledky týkající se vazeb na zdravotnické systémy, na biostatistiku a epidemiologii a na systémy pro podporu rozhodování v informační společnosti byly publikovány v prestižní knize Handbook of Statistics.

    Ze společných pracovišť v oblasti věd o živé přírodě a chemických věd lze vyzdvihnout výsledky Laboratoře anorganických materiálů (společné pracoviště ÚACH AV ČR a VŠCHT), v níž byla připravena speciální chalkogenidová skla a skla oxidů těžkých kovů pro aplikace v optoelektronice. Byly vytvořeny pokročilé modely procesů probíhajících ve sklářských tavicích prostorech - model distribuce pevných a plynných částic v neizotermním kontinuálním tavicím prostoru a model výměny sklovin v tavicím prostoru poskytující průběh změny oxidačně-redukčního stavu roztavených skel. Společná laboratoř genetiky, fyziologie a reprodukce ryb ÚŽFG AV ČR a VÚRH JČU České Budějovice se v roce 2000 podílela na řešení "Národního programu ochrany genových rezerv". Byla zde provedena detailní liniová analýza českého chovu kapra obecného a byly identifikovány čtyři základní české plemenné skupiny. Byla rovněž dokončena identifikace původní populace pstruha potočního v Jižních Čechách prostřednictvím molekulových znaků a byly vytipovány příslušné chovné oblasti.

    V oblasti humanitních a společenských věd je možné uvést především pokračující spolupráci při řešení grantového projektu GA ČR "Sídelní aglomerace velkomoravských mocenských center v proměnách údolní nivy", na němž Archeologický ústav v Brně spolupracuje s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou, s Veterinární a farmaceutickou univerzitou a s Masarykovou univerzitou v Brně. Byl zde zpracováván archeozoologický fond z velkomoravského hradiště v Mikulčicích, významně pak postoupil výzkum v oblasti dendrochronologie, nabízející možnost absolutní datace dřevěných konstrukcí již od raného středověku. Psychologický ústav ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a s Ústavem experimentálnej psychológie SAV v Bratislavě a Spoločenskovedným ústavem SAV v Košicích uspořádal mezinárodní konferenci "Sociální procesy a osobnost".

    Spolupráce AV ČR a vysokých škol je podporována i účastí odborníků v důležitých grémiích partnerských institucí. Významnou pomocí a zárukou nezávislosti hodnocení pracovišť AV ČR, jež probíhalo v roce 2000, bylo výrazné zastoupení reprezentantů vysokých škol v hodnotitelských komisích. Představitelé vysokých škol se trvale podílejí i na činnosti dalších orgánů Akademie, a naopak pracovníci AV ČR se účastní práce vědeckých rad vysokých škol, oborových rad, komisí pro obhajoby diplomových a doktorských prací. Přes obtíže způsobené nešťastným ustanovením zákona o vysokých školách jsou jmenováni do komisí pro habilitační řízení a komisí pro jmenování profesorem. Člen Předsednictva Akademické rady AV ČR je pravidelně zván na zasedání Rady vysokých škol, vzájemné konzultace probíhaly i s Českou konferencí rektorů.