7. Přehled o hospodaření s finančními prostředky

    Splněný závazek vlády ČR financovat výzkum a vývoj v roce 2000 ve výši 0,6 % hrubého domácího produktu i přijatá Národní politika výzkumu a vývoje vytvořily v minulém roce příznivé podmínky i pro badatelský a cílený výzkum v Akademii věd ČR. Pravidelný, i když nevelký růst finančních prostředků napomáhá ke stabilizaci vědeckých pracovišť a jejich pracovníků i ke zvýšení zájmu mladších pracovníků o vědeckou práci. Dochází ke stabilizaci poměru institucionálního financování a vícezdrojového financování účelového. Periodická hodnocení pracovišť i Vědní koncepce AV ČR jsou základem účelného využití institucionálních prostředků. Specifickým rysem financování Akademie věd je skutečnost, že institucionální prostředky musí plně zabezpečit nejen vlastní vědeckou práci (výzkumné záměry pracovišť), ale musí pokrýt i nezbytné provozní náklady (údržbu, energie, opravy, odpisy apod.). Účelové financování z prostředků získaných veřejnou soutěží jednak účinně stimuluje vědeckou práci tvůrčích kolektivů (granty GA ČR, GA AV), jednak přispívá i k celkové orientaci pracovišť ve směrech daných Vědní koncepcí AV ČR (projekty Programu rozvoje badatelského výzkumu, Programu podpory rozvoje přístrojového vybavení, Programu podpory cíleného výzkumu) a od letošního roku i Národní politikou výzkumu a vývoje (zejména prostřednictvím programu Výzkumných center).
    Přes veškeré pozitivní rysy vývoje přetrvávají bohužel i negativní jevy ve financování a legislativě české vědy. Základním problémem již není kritický nedostatek prostředků, ale platná rozpočtová legislativa nařizující zejména dělení prostředků na neinvestiční, z toho mzdové a investiční. Rozpočtové kapitálové výdaje pak neumožňují ani prostou reprodukci přístrojové techniky, ani nezbytné rekonstrukce chátrajících staveb. Zmrazením mzdových prostředků se již tak nízká úroveň výdělků ještě snižuje. Užití účelových prostředků stále velice komplikuje výklad Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ukládající vypisovat po řádně vypsané a ukončené soutěži na získání účelových prostředků další veřejnou soutěž na jejich použití. Práce na právní úpravě, která by umožňovala přechod našich vědeckých příspěvkových pracovišť na veřejné výzkumné instituce, dosud příliš nepokročila: tím je právní postavení vysokých škol stále zásadně odlišné od postavení pracovišť AV ČR. Za zvláště nešťastné považujeme účelové financování některých našich projektů prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Bez dalšího komentáře ponecháváme, že prostředky na Výzkumná centra AV ČR (schválené v červnu roku 2000) byly z MŠMT převedeny až v polovině října, část prostředků na programy Phare ve výši 45 mil. Kč dokonce až 28. prosince 2000.
    V posledním roce minulého tisíciletí hospodařila všechna naše pracoviště podle starých rozpočtových pravidel platných od roku 1990: Kancelář AV ČR jako jediná rozpočtová organizace, všechna vědecká a servisní pracoviště jako příspěvkové organizace. Výnosy a náklady všech příspěvkových pracovišť a výdaje Kanceláře jsou uvedeny v příloze č. 7.2. V následujícím přehledu je sumarizována struktura finančních zdrojů i nákladů.

Struktura finančních zdrojů (v mil. Kč):

		Neinvestyční prostředky		Investiční prostředky
Schválený rozpočet kapitoly			2 444,3		335,0
Převod neinvestičních do investic			-35,0		35,0
Převod mimo kapitolu AV ČR			-1,8
Upravený rozpočet kapitoly AV ČR		2 407,5		370,0
z toho	dotace příspěvkovým org.		2 246,2
	Kanceláři AV		140,0
	jiné použití		21,3
Mimorozpočtové zdroje kapitoly AV ČR		0,3
Dotace z jiných rozp. kapitol		658,7		125,8
z toho	GAČR		354,9		41,5
	projekty MŠMT (COST,EUPRO)		126,2		24,1
	MŠMT-Výzkumná centra		65,6		46,8
	granty GA MZdr		28,2		1,1
	Projekty MPO (CERN, Atlas)		36,3		9,6
	SÚJV Dubna		30,1
	projekty MŽP		12,3		2,0
	projekty MK		3,4		0,4
	projekty MZV		0,9
	projekty MZe		0,8
	projekt ČBÚ				0,3
Vlastní zdroje PO		718,3
z toho	zakázky hlavní činnosti		102,1
	prodej publikací		55,6
	prodej zboží a služeb		136,8
	licence		240,9
	konferenční poplatky		10,8
	zahraniční granty a dary		84,9
	tuzemské mimorozp. granty a dary		22,9
	spolupříjemci-Výzkumná centra		11,4
	ostatní		52,9
Zdroje celkem		3 784,8		495,8

    Akademii věd, jejíž převažující činností je základní (badatelský) výzkum, poskytuje schválený státní rozpočet kapitoly 62,3 % neinvestičních prostředků. Z ostatních kapitol státního rozpočtu získala AV ČR 17,8 % neinvestičních prostředků, její vlastní tržby včetně mimorozpočtových prostředků pak činí 19,9 % neinvestičních zdrojů. Tento stav odpovídá celosvětovému trendu, kde badatelský výzkum je z převážné části financován státem. Je potěšitelné, že podíl vlastních zdrojů na financování Akademie roste.
    Z celkového objemu rozpočtových prostředků činily institucionální prostředky (vykazované jako prostředky na výzkumné záměry) téměř 3/5, zbývající 2/5 byly určeny na účelové financování grantů a projektů.
    Z účelových prostředků GA ČR v roce 2000 (993 mil. Kč) získali pracovníci AV ČR 396,4 mil. Kč, podíl Akademie věd na těchto grantových prostředcích (40 %) je spolu s vysokými školami dominantní a po několik let se prakticky nemění.
    Prostřednictvím rozpočtu Kanceláře AV ČR byly hrazeny všechny celoakademické společné výdaje, zejména výdaje na zahraniční styky, počítačové sítě, příspěvky mezinárodním vědeckým organizacím a domácím vědeckým společnostem. Stejně procházely rozpočtem Kanceláře i veškeré účelové prostředky na řešení grantů GA AV a projektů AV ČR mimoakademickým subjektům.
    Příspěvkové organizace AV ČR použily ze 3 607,6 mil. Kč svých výnosů na krytí vlastních nákladů 3 459,8 mil. Kč. Rozdíl (= hospodářský výsledek) cca 148 mil. Kč slouží nejen ke krytí ztráty z minulých let, ale především k nezbytným nákupům investičních celků potřebných k vlastní vědecké činnosti.
    Celkově lze shrnout, že AV ČR hospodařila v roce 2000 s 4 280,6 mil. Kč neinvestičních i investičních prostředků, z toho s 2 777,8 mil. Kč (tj. téměř 65 %) z vlastní rozpočtové kapitoly.

Struktura nákladů příspěvkových organizací (v mil. Kč)

Z finančních prostředků v celkové výši použila příspěvková pracoviště AV		100,00 %	3 459,8
na platy zaměstnanců a ost. platby za prov.práci		35,75 %	1 237,0
z toho	platy zaměstnanců		1 186,3
	ostatní osobní výdaje		50,7
na povinné pojistné placené zaměstnavatelem		12,02 %	415,6
z toho	pojistné na sociální zabezpečení		310,3
	pojistné na zdravotní pojištění		105,3
na nákup materiálu		18,23 %	630,6
z toho	knihy, učební pomůcky		72,1
	drobný hmotný majetek pro výp.techniku		18,9
	drobný hmotný majetek ostatní		125,7
	nákup ostatního materiálu		344,3
	práce výrobní povahy (tisk)		69,6
na nákup energie, vody, paliv		3,21 %	111,1
z toho	elektrická energie		55,1
	voda, pára, plyn		52,1
	paliva, pohonné látky		3,9
na nákup služeb		11,22 %	388,3
z toho	služby pošt, telekom. a radiokomunikací		38,4
	pojištění majetku		3,8
	nájemné		11,4
	nakupované výkony výpočetní techniky		24,3
	náklady na reprezentaci		8,5
	konferenční poplatky		52,7
	ostatní služby		249,2
na opravy a udržování		5,98 %	206,8
z toho	opravy a údržba nemovitostí		165,0
	opravy a údržba movitostí		40,8
na cestovné celkem		3,62 %	125,2
z toho	zahraniční cestovné		113,9
	domácí cestovné		11,3
na
převody do FKSP a ost.sociální fondy		0,89 %	31,0
stipendia aspirantů a studijních pobytů		0,15 %	5,3
daně a poplatky		1,62 %	56,3
odpisy hmotného a nehmotného invest.majetku		7,31 %	252,6

    Ze srovnání výše nákladů pracovišť AV ČR za několik let je zřejmé, že podíl většiny položek na celkovém objemu vynaložených prostředků je zhruba stejný. Jedinou výjimkou je relativní pokles osobních prostředků (platy, pojistné): z 52,7 % celkových nákladů v roce 1999 na 47,8 % v roce 2000.

Tvorba investičních zdrojů a jejich použití

    Významnými zdroji investičních prostředků jsou především institucionální a účelové dotace ze státního rozpočtu a rozpočtové prostředky z odpisů. Pokud by významná část investičních prostředků nebyla získána z odpisů, absolutně nízká hodnota investičních dotací (nominálně v roce 2000: 496 mil. Kč, v roce 1989: 413 mil. Kč) by nestačila pokrýt základní potřeby na pouhou obnovu vědeckých přístrojů a rekonstrukci užívaných budov. Investiční zdroje a jejich použití na jednotlivých pracovištích jsou uvedeny v příloze č. 7.3. Údaje celou AV ČR lze shrnout takto:

Investiční zdroje PO a RO (v mil. Kč) celkem				770,6
z toho	odpisy		254,3
	převod	ze zlepšeného hosp.výsledku	1,1
		mimorozpočtových zdrojů	19,4
	dotace	ze SR institucionální	283,1
		účelová	212,7
Tyto zdroje byly použity na financování
	staveb		180,9
	přístrojů a zařízení		529,0
	údržby a oprav		13,9
Celkem použito na pořízení investičního majetku				723,6
Fond reprodukce investičního majetku zvýšen o				46,9
Do státního rozpočtu vráceno				0,1

    Pro nedostatek stavebních investic byla v roce 2000 zahájena pouze jedna nová stavba: výstavba 18 malometrážních bytů pro mladé vědecké pracovníky v našem areálu v Praze 6 - Lysolajích, která je financována z rozpočtu účelově zvýšeného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu (25 mil. Kč, v roce 2000 prostavěno 19,4 mil. Kč). Byty pronajímané na dobu určitou budou předány do užívání v červenci roku 2001, s další výstavbou (podle finančních možností AV) se počítá v areálech Lysolaje a Krč.
    Z větších rekonstrukcí byla významná přestavba poloprovozní haly v Lysolajích na skladová hospodářství zejména pro nakladatelství Academia a tři pracoviště areálu. Přestavba, která byla dokončena nákladem téměř 15 mil. Kč v prosinci roku 2000, umožní především soustředění skladování i distribuci knižní produkce našeho nakladatelství z Prahy - Braníka a Kralup n/Vlt. do jednoho místa.
    Byla zahájena nezbytná finančně velmi náročná (60 - 70 mil. Kč v průběhu tří let) rekonstrukce obvodového pláště Ústavu makromolekulární chemie. Náhrada skleněných panelů, zcela nezbytná z důvodu koroze a potřeby zateplení objektu, je značně komplikována striktními podmínkami památkářů na uchování původního vzhledu této budovy jako kulturní památky šedesátých let.
    Z dalších stavebních akcí je třeba zmínit dokončení rekonstrukce zvěřinců v ÚŽFG v Liběchově (v roce 2000 vynaloženo 12 mil. Kč), dokončení stavebních úprav budovy Na Florenci 3 včetně vybudování prodejny Academia (9,5 mil. Kč) a zahájení rekonstrukce laboratorního objektu Xa v krčském areálu, který byl v důsledku havárie vyřazen z provozu (11,4 mil. Kč).

Rozbor zaměstnanosti a čerpání mzdových prostředků

    Počet pracovníků AV ČR vzrostl z 6 517 v roce 1999 na 6 604 v roce 2000, tento nárůst prakticky tvoří pracovníci výzkumu a vývoje s vysokoškolským vzděláním (z 3 421 na 3 504). Přehled o počtu pracovišť a zaměstnanců podle sekcí podává příloha č. 7.1. Podrobný rozbor zaměstnanosti, mzdových prostředků a výdělů pro všechna pracoviště jsou uvedena v příloze 7.4, která další komentář nepotřebuje.Všechny údaje, týkající se zaměstnanců, jsou uvedeny v přepočteném stavu.
    Vyšší počet pracovníků, než stanovuje závazný rozpočtový ukazatel (6 258 "kmenových" pracovníků), je umožněn dvěma skutečnostmi: do závazného ukazatele nejsou zahrnuti jednak pracovníci nakladatelství Academia, Střediska služeb a Vývojové optické dílny, kteří jsou odměňováni podle zákona o mzdě, jednak pracovníci přijímaní na řešení grantů a projektů a placení pouze z účelových prostředků.
    Průměrný hrubý měsíční výdělek (vyjádřený jako 1/12 všech prostředků vyplacených v průběhu roku na platy, tedy včetně osobních příplatků, odměn a dalších platů) činil 15 470 Kč. Velice nízký meziroční nárůst platů (5,53 %) je důsledkem zmrazení mzdových prostředků v celé rozpočtové sféře na úrovni roku 1999.

    Podle zákona o platu č. 143/1992 Sb. byli odměňováni 6 482 pracovníci, struktura jejich platů je následující:

tarifní platy	55,6 %
příplatky za vedení	1,9 %
zvláštní příplatky	0,5 %
ostatní složky platu	0,4 %
další plat	6,2 %
náhrady platu	9,3 %
osobní příplatky	7,8 %
odměny	18,3 %

     Změnou proti uplynulým létům je pokles podílu tarifních platů při současném nárůstu podílu pohyblivých složek platů (osobních příplatků a odměn): ten v letech 1997 - 1999 kolísal mezi 20 a 23 %, v roce 2000 vzrostl na více než 26 %. Tento relativní nárůst osobních příplatků a odměn není způsoben pružnější mzdovou politikou, ale pouze nařízeným zmrazením tarifních platů.

    Počty a průměrné měsíční hrubé výdělky v jednotlivých kategoriích zaměstnanců těchto pracovišť jsou uvedeny v tabulce:

Kategorie	Průměrný přepočtený počet zaměstnanců	Průměrný měsíční výdělek v Kč
vědecký pracovník s VŠ (s atestací)	2 076	21 942
odborný pracovník VaV s VŠ	1 426	13 889
odborný pracovník VaV s SŠ	1 166	11 749
technicko-hospodářský pracovník	794	15 869
dělník	799	8 998
provozní pracovník	221	8 066
Celkem AV ČR (bez AN, SSL a VOD)	6 482	15 526

    Ve třech příspěvkových organizacích odměňovaných podle zákona o mzdě č. 1/1992 Sb. (nakladatelství Academia, Středisko služeb a Vývojová optická dílna) měli 122 zaměstnanci průměrný měsíční výdělek 12 513 Kč.

    Tak jako každoročně jsou nárokové platy hrazeny z institucionálních prostředků a prakticky odčerpávají celý mzdový limit. Zdrojem pohyblivých složek platu jsou účelové a mimorozpočtové prostředky, jejich výše je pro diferencované odměňování stále nedostatečná.

    Rozbor mzdových prostředků ukazuje, že z institucionálních prostředků omezených mzdovým limitem jsme v roce 2000 hradili pouze 72,9 % mzdových nákladů. Účelové prostředky naší rozpočtové kapitoly (GA AV, Programy) se podílely na mzdových prostředcích 12,5 %, ostatní účelové rozpočtové zdroje (GA ČR, granty a projekty vypisované ministerstvy apod.) dalšími 8,7 % a mimorozpočtové zdroje včetně hospodářské činnosti 5,9 %. Bude-li AV ČR i nadále omezena mzdovým limitem, pak bez získání dalších mzdových prostředků z grantů, programů a mimorozpočtových zdrojů nutně dojde k poklesu úrovně již beztak nízkých výdělků jejích zaměstnanců.