*******AKTUÁLNĚ *****
V lednu začneme pripravovat již 12. expozici výstavy Příběh kapky :- ). Výstava poputuje do Žďáru nad Sázavou, jejím dočasným domovem bude Biskupské gymnázium. Vypravte se tedy za námi na Vysočinu ... od 14.3. do konce dubna 2013.
Všemi dosavadními 11 zastaveními výstavy se můžete projít v odkazu FOTOGRAFIE.
V rámci programu Dnů otevřených dveří zazněla dvakrát přednáška "Jaroslav Heyrovský, bádající objevující" - pro studenty Gy Sladkovského z Prahy 3, Gy z Chomutova a Biskupského Gy ze Źďáru nad Sázavou.
20.12. 2012 jsme si připomněli 122. výročí narození Jaroslava Heyrovského.
(rozhovor ve Studiu 6 na Čt24 je z r. 2010, připomíná kulaté 120. výročí).
Doprovodný program výstavy je stále v plném proudu - dosud celkem 42 přednášek o J.Heyrovském ( "Jaroslav Heyrovský bádající objevující") navštívilo již 2255 studentů či žáků ZŠ a zájemců z veřejnosti. Vedle historie se také dozvěděli i o současné vědě a výzkumu v oboru fyzikální chemie v ÚFCH JH. A předpokládáme, že si již nespletou polarografii s polygrafií.
I nadále pokračujeme v pořádání přednášek o J.Heyrovském, ústav nebude vyčleňovat speciální termíny a každý pedagog si "svůj" termín dohodne dle svých časových možností, přednášku přijedeme přednést i do Vaší školy. Při tom se budeme snažit maximálně Vám vyjít vstříc. Zájemci včas prosím kontaktujte Dr. Stejskalovou.
Fota: Hana Francová a Květa Stejskalová, archiv ÚFCH JH
*****
Putovní výstava k 50. výročí Nobelovy ceny udělené Jaroslavu Heyrovskému představuje na fotografiích, filmech, písemných dokumentech a dalších exponátech (např. vývojová řada několika polarografů) příběh Jaroslava Heyrovského, nositele Nobelovy ceny za chemii.
Každý příběh má svůj začátek i konec. Začátek tohoto příběhu by mohl znít například takto:
„…10. února 1922 byla poprvé v jedné z laboratoří Karlovy university v Praze zaznamenána polarizační křivka se rtuťovou kapkovou elektrodou a téhož roku v „Chemických listech“ vyšla práce „Elektrolysa se rtuťovou kapkovou kathodou". První křivky závislosti elektrolytického proudu na napětí vkládaném na elektrody byly zaznamenávány ručně, v roce 1924 pak byl sestaven přístroj k jejich automatickému fotografickému záznamu. Přístroj byl nazván „polarograf“, protože byl určen k zápisu polarizačních křivek; podle něj pak dostala název i nová metoda.“
A konec?
„…. k řadě ocenění, která za svou práci Jaroslav Heyrovský obdržel, se pak v roce 1959 připojila nejvyšší pocta mezinárodní, jakou může vědec dosáhnout. Akademiku Heyrovskému byla jako prvnímu Čechoslováku udělena Nobelova cena za objev a rozvinutí polarografické analytické metody.”
Výstava se snaží přiblížit návštěvníkům osobnost Jaroslava Heyrovského (20.12.1890-27.3.1967), vědce, který svůj život věnoval bádání v oboru fyzikální chemie a po objevení polarografie vybudoval na Karlově universitě polarografickou školu, později v rámci Čs. akademie věd vedl Polarografický ústav, a Československo se tak stalo centrem výzkumu v polarografii pro celý svět, neboť do Československa přijížděli vědci a studenti z celého světa učit se této nové metodě, jež měla posléze široké užití v oborech, jako bylo zdravotnictví, hutnictví, těžká chemie, potravinářství či životní prostředí. Jeho vědecká práce byla teprve po 37 letech od objevu oceněna Nobelovou cenou.
Autoři expozice: Ing. Květa Stejskalová, CSc., Michael Heyrovský, Ph. D. a Prof. RNDr. Robert Kalvoda, DrSc. ( † 2.srpna 2011).
Garantem výstavy je Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR, v.v.i.,
z jehož archivu pocházejí přístroje, filmový materiál a řada fotografií a písemných dokumentů tvořících expozici.
Některé dokumenty a fotografie byly pro pořízení kopií zapůjčeny rodinou Dr. M. Heyrovského.
Nad výstavou převzali záštitu představitelé některých partnerů:
