Daniel KOLLÁR
Vnímání práce a budoucí očekávání slovenských migrantů za praci do Rakouska..  /2-7/
Článek se zabývá analýzou percepce pracovních podmínek slovenských migrantů za prací ("gastarbeitrů") v Rakousku a jejich představ o budoucnosti. Charakter slovensko-rakouské migrace za prací je určen malými kvalitativními rozdíly mezi posledním pracovním místem migranta na Slovensku a relativně vysokým výdělkem za tutéž práci v Rakousku. Je zdůrazněna skutečnost, že v této migraci prevažují mladší a nadprůměrně vzdělaní lidé. Dvě třetiny z nich naposledy pracovali na Slovensku v terciální sféře, což zvyšuje jejich šance uplatnit se na rakouském trhu práce. Představy o práci v Rakousku souvisí s percepcí tamních pracovních podmínek. Jejich vnímání ovlivňuje představy o délce trvání pracovního pobytu. Migranti, kteří jsou se zaměstnáním spokojeni, chtějí v Rakousku zůstat dlouhodobě; představa krátkodobého pobytu je typická pro lidi, kteří se svým zaměstnáním v zahraničí spokojeni nejsou. Je však zajímavé, že nespokojenost s pracovními podmínkami v Rakousku nekoreluje s potenciální možností návratu na Slovensko, ale jen s uvažovanou změnou pracoviště v rámci Rakouska. To odpovídá současným teoriím modelů "Push-and-Pull-modelů", ve kterých je na příkladu slovenské příjmové situace a zaměstnanosti možné zdůraznit, že negativní stav trhu práce na Slovensku nutí i Slováky, nespokojené se zaměstnáním v Rakousku nevracet se domů, ale hledat jinou práci v této sousední zemi.

Karel KIRCHNER, Oldřich KREJČÍ
Svahové deformace a jejich význam při vývoji reliéfu střední části Vnějších Západních Karpat na Moravě..  /8-19/
Extrémní srážky v červenci 1997 aktivovaly svahové pohyby ve flyšovém reliéfu Vnějších Západních Karpat na východní Moravě. Svahové pohyby způsobily rozsáhlé škody v krajině a výrazně přemodelovaly reliéf. Situace byla impulsem k podrobnému geologickému a geomorfologickému studiu svahových deformací. V článku je podrobně charakterizováno 6 vybraných lokalit se svahovými deformacemi. Výzkumy přinesly řadu nových poznatků, které rozšiřují a zpřesňují poznatky o svahových pohybech a umožňují lépe pochopit a docenit úlohu svahových pohybů při vývoji flyšového reliéfu.

Tomáš PÁNEK, Roman DURAS
Morfotektonika východního okrajového svahu Ropického hřebene - Moravskoslezské Beskydy..  /20-27/
Článek se obrací na geografy, kteří se zabývají tematikou hodnocení lokalit a zajímají o srovnávání. Autor zprostředkuje své zkušenosti, které získal při průzkumu lokalit v devadesátých letech 20. století v německých velkoměstech. Středem pozornosti jsou nákladní nádraží, která ztrácejí svou funkci dopravního střediska. Cílem je jejich využití na kvalitativně vyšší úrovni. Hodnocení lokality je v textu prováděno ve třech krocích, které jsou spojeny s příklady. V prvním kroku hodnocení je v popředí poloha z hlediska hospodářského situování v národní nebo (západo)evropské souvislosti (makropoloha). V druhém kroku jsou zkoumány vyhlídky lokality v regionální souvislosti (mezolokalita). Souvislosti mezi makropolohou a regionálními konkurenčními podmínkami jsou znázorněny na příkladu jihoněmeckého velkoměsta Pforzheim.Třetí krok se vztahuje k mikrolokalitě. V této části autor sděluje své zkušenosti s prezentací a) vybraných hospodářsko a sociálně prostorových kvalit polohy jako situování/napojení, okolí, prostředí a služby, jakož i b) kvality půdy starých stanovišť. Tato stanoviště jsou po více než stoletém železničním provozu a průmyslovém užívání pravděpodobně znečištěna a představují riziko pro potenciální investory. Na tomto pozadí je provádění evidence těchto starých lokalit významným a odpovědným úkolem pro aplikovanou geografii.

Antonín VAISHAR
Některé aspekty populačního vývoje Ostravska a jeho současné trendy..  /28-36/
Ostravsko zaznamenávalo prudký růst počtu obyvatel v období 1870 – 1970 s vrcholy v letech 1890 – 1910 a 1950 – 1970. Během této doby došlo ke koncentraci obyvatelstva do pánevních okresů Ostrava-město a Karviná. V současné době se v důsledku útlumu těžby, restrukturalizace průmyslu a celkového demografického klimatu růst zastavil a dochází k přesunům obyvatelstva z center regionu do malých měst a venkovských obcí. Prognóza předpokládá úbytek počtu obyvatel a pokračování dezurbanizačních tendencí.

Jan MUNZAR
Environmentální historie střední Evropy v 1.polovině 19. století..  /37-45/
Významným zdrojem informací o historickém životním prostředí střední Evropy v letech 1717 - 1730, především jeho atmosférické složky, je dnes pozapomenutý soubor encyklopedických publikací mezinárodního charakteru, spjatých se slezskou metropolí Wroclaw (německy Breslau, česky Vratislav) a později i s Erfurtem. Z českých zemí se do tehdejších meteorologických pozorování zapojila stanice Zákupy (německy Reichstadt) v severních Čechách v letech 1718 - 1720, popřípadě stanice Těšín (Teschen) v české části Slezska v letech 1717 a 1727 - 1729. V článku jsou shrnuty základní informace o tzv. vratislavské sbírce (Breslauer Sammlung) a pozornost je věnována povětrnostním a jiným environmentálním poznatkům z území dnešní České republiky a ze sousedních zemí.


ZPRÁVY

Richard ŠŇUPÁREK, Petr KONEČNÝ
20 let Ústavu geoniky AV ČR v Ostravě..  /46-49/

Karel KIRCHNER
Stav geomorfologických výzkumů v roce 2002 - mezinárodní seminář v Brně..  /50-51/
Doc. Ing. Petr Martinec, CSc. (60).  /52-52/
Doc. Dr. Jaromír Karásek, CSc. (60).  / 52-52/

Stanislav ONDRÁCEK, Petr KLUSÁČEK, Jan MUNZAR
Česká republika - srpen 2002: po pěti letech opět povodňová katastrofa století.  /53-54/