4. Spolupráce s vysokými školami a dalšími vědeckými institucemi a stav vědecké výchovy

        O velmi dobré a tradiční spolupráci mezi Akademií věd ČR a vysokými školami svědčí to, že se na práci všech orgánů Akademie věd kromě Akademické rady dlouhodobě podílejí externí členové z vysokých škol a pracovníci Akademie věd naopak působí ve vědeckých radách a oborových komisích vysokých škol. Po volbách nové Akademické rady na X. zasedání Akademického sněmu dne 27. března 1997 byla rekonstruována Rada pro spolupráci s vysokými školami a vědeckou výchovu, jež je jedním z poradních a pomocných orgánů Akademické rady.

        Spolupráce s vysokými školami se týká především přípravy studentů k vědecké práci a řešení společných vědeckých projektů. V roce 1997 řešili pracovníci Akademie věd a vysokých škol 494 společné projekty, podporované grantovými agenturami. Mnohé další probíhají i bez této podpory.

        Všechny ústavy AV ČR se podílejí na výuce na vysokých školách. Pracovníci Akademie vedou semestrální semináře, praktická cvičení, přednáškové cykly i specializované přednášky na vybraná témata. Pokračuje pořádání přednáškových bloků pro postgraduální studenty a aspiranty. V roce 1997 se do pedagogické činnosti zapojilo 1198 pracovníků Akademie, kteří na vysokých školách odpřednášeli celkem 41 543 hodin. Většina ústavů AV uzavřela s vysokými školami smlouvy o společném postupu v postgraduálním studiu.

        Dne 24. dubna 1997 byla představiteli Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd ČR podepsána velmi významná Rámcová dohoda o spolupráci v postgraduálním doktorském studiu, v níž se smluvní strany zavázaly spolupracovat při vytvoření a uskutečňování systému společné přípravy pracovníků k vědecké práci. Na tuto dohodu navazuje důležitá Smlouva o sdružení uzavřená mezi týmiž institucemi 26. června 1997 ke spolupráci v postgraduálním doktorském studiu v biomedicině (PDSB). V Koordinační radě PDBS jsou jak význační odborníci z příslušných pracovišť AV ČR, tak z Univerzity Karlovy v Praze a z výzkumných ústavů Ministerstva zdravotnictví.

        Během roku 1997 vzrostl počet společných pracovišť AV a vysokých škol na 31. Nově byla vytvořena tato společná vědeckovýzkumná nebo vědeckopedagogická pracoviště:

• Pracoviště entomologického výzkumu Ústavu AV ČR a Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,
• Pracoviště mechatroniky, společné pracoviště Ústavu termomechaniky AV ČR a fakulty strojní Vysokého učení technického v Brně,
• Společné pracoviště genetiky, fyziologie a reprodukce ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Výzkumného ústavu rybářského Jihočeské univerzity ve Vodňanech.

        Příkladem tradiční spolupráce oblasti věd o neživé přírodě je sdružení AV ČR a Západočeské univerzity - Institut technologie a spolehlivosti a Společná laboratoř optiky Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci.

        V oblasti věd o živé přírodě a chemických věd je to například velmi dobře fungující Společné pracoviště aplikované ekologie, na němž se podílejí Biologická fakulta Jihočeské univerzity, Ústav půdní biologie AV ČR, Ústav ekologie krajiny AV ČR a Hydrobiologický ústav AV ČR.

        Z oblasti humanitních a společenských věd lze uvést společné pracoviště Historického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty UK - Český historický ústav v Římě, který vytváří podmínky k soustavnému studiu českých badatelů v římských a zejména vatikánských archivech a sbírkách. Vlastní výzkumná činnost je zaměřena především k vydávání edičních řad Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia a Acta nuntiorum. Druhým příkladem je činnost společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a vědecko-pedagogického pracoviště Univerzity Karlovy - Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání (CERGE), v jehož rámci se zabezpečuje doktorandské studium ekonomie jak českých, tak zahraničních (především východoevropských) studentů.

        Podstatnou součástí aktivit Akademie věd ČR je také spolupráce s nevysokoškolskými institucemi výzkumu a vývoje. Jde hlavně o společné řešení vědeckých projektů podporovaných grantovými agenturami, a to především Grantovou agenturou České republiky. Pracoviště Akademie zajišťovala konzultační, expertní a poradenskou činnost pro orgány státní správy i průmyslové a jiné podniky.

        Vzhledem k tomu, že dosud nebyl přijat zákon o vysokém školství, pokračovala Akademie věd v přípravě k vědecké práci formou aspirantur a uděluje dále titul CSc. a DrSc. Vědecká rada AV ČR udělila během roku 1997 celkem 14 vědeckých hodností DrSc. a 34 vědeckých hodností CSc., z toho 12 DrSc. a 24 CSc. pracovníkům Akademie věd. Při vědomí významu vlastní vědecké výchovy usilovala Akademie věd také v roce 1997 o možnost uskutečňovat vlastní doktorské studijní programy prostřednictvím svých vědeckých pracovišť. Ve svých snahách po zachování vyšší vědecké hodnosti (DrSc.) získala podporu Univerzity Karlovy a Českého vysokého učení technického v Praze.

        Akademie věd se i v roce 1997 podílela na programu ASTRA 2000 - Nadace Charty 77, zaměřeném na vyhledávání a podchycení talentovaných středoškolských studentů pro vědeckou práci, a rovněž se podílela na činnosti Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET.