Vyhledávání

Celý intranet Aktuální oblast


Kalendář akcí

Dnes < 2013 >  < leden > 
Po Út St Čt So Ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31      

Akademický bulletin

abicko

Videa ze světa vědy

videoprezentace-blok-bgd.jpg

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

4. Sekce chemických věd
Seznam anotací:
  1. Výzkum a vývoj metodik kapilární zónové elektroforézy pro rychlé a extrémně citlivé diagnostikování závažných chorob (ÚIACH)
  2. Charakterizace změn molekulárního stavu fotosensitizátorů a význam pro fotodynamickou terapii (ÚACH)
  3. Intenzifikace výroby dihydrido-bis(2-methoxyethoxo)hlinitanu sodného (ÚACH)
  4. Mikročástice mořské soli jako dosud neprozkoumaný globální zdroj troposférického chlóru (ÚFCH JH)
  5. Struktura, poloha, distribuce a vlastnosti protonových center v zeolitech detegovaných technikami 13C MAS NMR a neutronové difrakce (ÚFCH JH)
  6. Odvození a experimentální potvrzení vztahu mezi limitní povrchovou koncentrací adsorbovaných látek a jejich nábojem na polarizovatelném rozhraní dvou nemísitelných roztoků elektrolytů (ÚFCH JH)
  7. Aplikace indexů podobnosti pro budování kvantitativních vztahů mezi strukturou a vlastnostmi molekul (ÚCHP)
  8. Mikrovlnná sklářská pec - nová technologie tavení (ÚCHP)
  9. Nové biomateriály pro lékařské aplikace (ÚMCH)
  10. Polymery pro konstrukci implantátů do centrálního nervového systému (ÚMCH)
  11. Vazba a pohyblivost lithia v polymerních elektrolytech (ÚMCH)
  12. Feromon klíněnky jírovcové elektrolytech (ÚOCHB)
  13. Příprava a biologická aktivita nových (ÚOCHB)
  14. Výpočty molekulových vlastností (ÚOCHB)

4.1. Výzkum a vývoj metodik kapilární zónové elektroforézy pro rychlé a extrémně citlivé diagnostikování závažných chorob
Byla vypracována ultra-rychlá diagnostická metoda pro stanovení mutací a polymorfismů genomové DNA. Elektroforéza v krátkých kapilárách s detekcí fluorescence indukované laserem umožňuje snížit dobu analýzy až více než o dva řády ve srovnání s dosud používanými technikami deskové elektroforézy. Ani v komerčně dostupných přístrojích pro kapilární elektroforézu není plně využito jejího vnitřního potenciálu a celková produktivita těchto zařízení je srovnatelná s klasickou elektroforézou deskovou. Nově navržená metoda je vhodná pro molekulární diagnostiku závažných dědičných chorob, atopií, alergií, kardiovaskulárních chorob, zhoubných onemocnění apod. Ve spolupráci s Ústavem patologické fyziologie Masarykovy univerzity v Brně byly demonstrovány přednosti originální instrumentace a analytické metodiky na detekci polymorfních repeticí v genu pro endotelin 1, jejichž výskyt může souviset s rozvojem hypertenzní nemoci. Díky rychlosti a nízkým nákladům na jednu analýzu bude možné tuto plně automatizovatelnou metodu snadno aplikovat v klinické praxi. Může sloužit také pro genetický screening populace, a tím i identifikaci možných přenašečů těchto onemocnění na další generace.
  • Malá, Z., Klepárník, K., Boček, P.: Highly alkaline electrolyte for single-stranded DNA separations by electrophoresis in bare silica capillaries. - J. Chromatogr. A 853: 371 - 379 (1999).
  • Klepárník, K., Malá, Z., Přibyla, L., Blažková, M., Vašků, A., Boček, P.: Ultra-fast detection of microsatellite repeat polymorphism in endothelin 1 gene by electrophoresis in short capillaries. - Electrophoresis 21: 238 - 246 (2000).

4.2. Charakterizace změn molekulárního stavu fotosensitizátorů a význam pro fotodynamickou terapii
D. M. Wagnerová, K. Lang, J. Mosinger
Termínem fotodynamický efekt se označuje poškození tkání při současném působení ultrafialového nebo viditelného záření, barviva (fotosensitizátoru) a vzdušného kyslíku. Podstatou jevu je schopnost sensitizátoru přenášet energii absorbovaného záření na molekulu kyslíku a vytvářet tak energeticky bohatší vysoce reaktivní singletový kyslík. Terapeutické aplikace jevu - zničení nádorové tkáně singletovým kyslíkem - využívají zatím převážně empirických poznatků, protože vlastnosti fotosensitizátorů v přítomnosti biopolymerů (proteinů, nukleových kyselin, polysacharidů) nebyly doposud plně charakterizovány.
Výzkumný tým oddělení kinetiky ÚACH proto prostudoval vliv biopolymerů na fotochemické vlastnosti sensitizátorů (porfyrinů a ftalocyaninů), vznik singletového kyslíku a průběh rychlých procesů, které jsou pro fotodynamický efekt rozhodující. Zjistil, že interakce sensitizátorů s biopolymery je převážně elektrostatické povahy. Záporně nabité sensitizátory se vážou na kladně nabité skupiny na proteinech, avšak neinteragují s nukleovými kyselinami (DNA). Naopak kladně nabité sensitizátory se vážou na DNA třemi stericky rozdílnými způsoby. Vazba sensitizátorů na nukleoproteiny, histony a na DNA vede ke vzniku organizovaných agregátů, které neprodukují singletový kyslík, a tedy nastává utlumení fotodynamického efektu. Využití cyklodextrinů (modelů polysacharidů) s vázanou fotochemicky aktivní formou sensitizátoru je jednou z cest, jak omezit agregaci a umožnit "dopravu" sensitizátoru na potřebné místo ve tkáni.
  • Kubát, P., Lang, K., Mosinger, J., Wagnerová, D.M.: Reactions photosensitized by tetrakis(4-sulfonatophenyl)porphyrin: Protonation of the triplet states and effect of amino acids.- Z. Phys. Chem. 210: 243-256 (1999).
  • Mosinger, J., Deumié, M., Lang, K., Kubát, P., Wagnerová, D.M.:Supramolecular kis(4-sulfonatophenyl)porphyrin with 2-hydroxypropyl-cyclodextrins. - J. Photochem. Photobiol. A 130: 13-20 (1999).
  • Lang, K., Anzenbacher, P., Jr., Kapusta, P., Kubát, P., Král, V., Wagnerová, D.M.: Long-range assemblies on poly(dG-dC)2 and poly(dA-dT)2: Phosphonium cationic porphyrins and the importance of the charge. - J. Photochem. Photobiol. B, odesláno
  • Kubát,P., Lang, K., Anzenbacher, P., Jr., Jursíková, K., Král, V., Ehrenberg, B.: Interaction of novel cationic meso-tetraphenylporphyrins in the ground and excited states with DNA and nucleotides. - JCS, Perkin Trans. 2, odesláno.
  • Wagnerová, D.M.: Classification of dioxygen reactions; A Unifying view. - J. Chem. Res.; odesláno.

4.3. Intenzifikace výroby dihydrido-bis(2-methoxyethoxo)hlinitanu sodného
B. Čásenský (řešitel), J. Macháček, Z. Černý, J. Fusek, O. Kříž
Na základě původních laboratorních výsledků ÚACH AV ČR byla realizována výroba dihydrido-bis(2-methoxyethoxo)hlinitanu sodnéhov Lučebních závodech a.s. Kolín. Jedná se bezpečné redukční činidlo používané zejména v farmaceutickém průmyslu. Průměrná kapacita výrobního zařízení byla do roku 1996 asi 30 t /rok. Zvýšená poptávka po produktu si vyžádala urychleně zvýšit výrobní kapacitu. V průběhu let 1997-1999 se tímto požadavkem zabýval ÚACH AV ČR. Byl proveden rozbor jednotlivých technologických uzlů s návrhem jejich intenzifikace včetně doplnění výrobního zařízení o nové technologické komponenty umožňující kvalitnější řízení procesu. Výsledkem byla inovovaná výroba, která umožnila dosáhnout žádané kapacity 200 t/rok. Vedle širokého využití dihydrido-bis(2-methoxyethoxo)hlinitanu sodného ve farmaceutickém průmyslu bylo řešeno i jeho další použití pro polymerní chemii. Byla intenzifikována navazující technologie zpracování dihydrido-bis(2-methoxyethoxo)hlinitanu sodnéhona dikaprolaktamato-bis (2-methoxyethoxo) hlinitan sodný, který je účinným iniciátorem aniontové polymerace 6-kaprolaktamu. Zlepšení kvality produktu přineslo zvýšení poptávky po tomto iniciátoru v roce 1999 na 20 t. 
4.4. Mikročástice mořské soli jako dosud neprozkoumaný globální zdroj troposférického chlóru
P. Jungwirth
Atmosféricky relevantní reakce plynů s mikročásticemi mořské soli, přítomnými jako vysoce koncentrované aerosoly v přímořské oblasti, jsou komplexně studovány jak experimentálně (na University of California v Irvine), tak teoreticky pomocí metod molekulové dynamiky a kvantové chemie (na ÚFCH JH). Základním poznatkem je laboratorně zjištěná produkce molekulového chlóru za přítomnosti mikroaerosolů, polutantů (ozón) a světelného záření, obdobně jako ve znečištěné přímořské troposféře. Kinetický reakční model ukazuje, že experimentální výsledky lze vysvětlit pouze za předpokladu, že k reakcím dochází na povrchu mikroaerosolů. Jde tedy o heterogenní a nikoliv homogenní proces, jak se doposud předpokládalo. Tento závěr je podpořen simulacemi molekulové dynamiky, které ukazují značnou koncentraci chloridových aniontů (ne však sodíkových kationtů) na povrchu mikrokapky. Kvantově chemické výpočty navíc ukazují silnou afinitu chloridového iontu k reaktivním plynům (ozón nebo OH radikál), které tak mohou být "vychytávány" z atmosféry na povrch mikroaerosolu. Po extrapolaci na typické atmosférické podmínky model poskytuje koncentrace molekulového chlóru, které jsou ve velmi dobré shodě s atmosférickými měřeními. Povrchové heterogenní procesy mohou hrát v troposféře stejně významnou úlohu, jakou podle dřívějších zjištění hrají ve stratosféře.
  • Jungwirth, P.: How many waters are necessary to dissolve a rock salt molecule? - J. Phys. Chem. A (v tisku).
  • Knipping, E.M., Lakin, M.J., Forster, K.L., Jungwirth, P., Tobias, D.J., Gerber, J.D., Dabdub, D., Finlayson-Pitts, B.J.: Experiments and theoretical simulations of the chemistry of sea salt microbrine aerosols: Ion-enhanced interactions at interfaces in the atmosphere. - Science (zasláno do tisku).

4.5. Struktura, poloha, distribuce a vlastnosti protonových center v zeolitech detegovaných technikami 13C MAS NMR a neutronové difrakce
V. Bosáček
Krystalické alumosilikáty, zeolity, a vrstevnaté hydrotalcity nacházejí významné uplatnění v katalytických procesech vysoce selektivní syntézy a transformace uhlovodíků a jejich derivátů při hlubokém zpracování ropy. Aktivními katalytickými místy jsou protonová centra a/nebo kationty kovů. Aktivita a zejména významná selektivita těchto katalyzátorů je řízena basicitou kyslíkových atomů skeletu a odpovídající kyselostí protonových aktivních center a jejich lokalizací jakož i distribucí ve vnitřní kanálové struktuře matrice. Výpovědi o těchto parametrech nejsou však dostupné standardními spektroskopickými technikami.
Pomocí reakce methyljodidu a adsorpce značeného 13C-methanolu na Si-OH-Al a terminálních Si-OH skupinách skeletu a na Na iontech byly určeny charakteristické chemické posuny v MAS NMR spektrech methoxyskupin. Z těchto posunů a z neutronové difrakce byla určena stupnice basicity skeletálních kyslíkových atomů, rozlišena jednotlivá protonová centra a lokalizace protonů a Na iontů. Z provedené analýzy vyplynula distribuce hliníku ve skeletu zeolitů, která rozhoduje o distribuci protonových nebo bazických center významných pro přeměny uhlovodíků a jejich derivátů.
Získané poznatky jsou základem pro syntézu katalyzátorů s řízenou distribucí kyselých a bazických center pro vysoce selektivní přeměny uhlovodíků a jejich derivátů v chemických technologiích.
  • V. Bosáček, H. Ernst, D. Freude and T. Mildner: Surface methoxy groups in zeolites studied by multinuclear MAS NMR spectroscopy. Zeolites 18, 196 (1997).
  • S. Vratislav, M. Dlouhá, V. Bosáček: A neutron diffraction study of chemisorbed methyl groups in the structure of Y zeolite. Physica B 241-243, 400 (1998).
  • V. Bosáček, R. Klik, F. Geroni, F. Ribetti, F. Figueras: Terminal and bridging methoxyls on zeolites detected by 13C magic angle spinning NMR spectroscopy. Magn. Reson. Chem. 37, 135 (1999).
  • S. Vratislav, M. Dlouhá, V. Bosáček: Location of chemisorbed methyl groups in zeolitic catalysts determined by neutron diffraction and 13C MAS NMR. I. Faujasite NaX and NaY. Phys. Chem. Chem. Phys., v tisku.
 

4.6. Odvození a experimentální potvrzení vztahu mezi limitní povrchovou koncentrací adsorbovaných látek a jejich nábojem na polarizovatelném rozhraní dvou nemísitelných roztoků elektrolytů
V. Mareček
Vytvoření kompaktního filmu na rozhraní dvou nemísitelných roztoků elektrolytů je jednou z možností jak ovlivnit reakci přenosu náboje přes toto rozhraní. Takto modifikované kapalné rozhraní je využitelné pro modelování membránových procesů jak např. v extrakční chemii, tak i na biologických membránách.
Adsorpce povrchově aktivní látky přítomné v organické fázi je nejjednodušší cestou přípravy orientované monomolekulární vrstvy na kapalném rozhraní. Velikost náboje adsorbovaných molekul (iontů) má rozhodující vliv na jejich výslednou povrchovou koncentraci. Navržený model adsorpce dovoluje odhadnout povrchovou koncentraci látky na základě znalosti jejího náboje. Lze tedy předem zjistit, zda plošná velikost adsorbující se látky je dostatečná k vytvoření kompaktního filmu, či zda je žádoucí vhodnou povrchovou reakcí zmenšit velikost jejího náboje a tím dosáhnout zvýšení povrchové koncentrace.
Jelikož ve většině případů dochází při adsorpci ke změnám náboje adsorbovaných částic v důsledku povrchových reakcí (např. disociace protonu karboxylových skupin, komplexační reakce apod.), lze opačným postupem ze změřené povrchové koncentrace určit průměrný náboj adsorbované vrstvy a tím rovnovážnou konstantu povrchové reakce. Tak byly určeny disociační konstanty málo rozpustných kalix(4)arenů majících na hydrofilní části molekuly dvě nebo čtyři karboxylové skupiny, a konstanty stability jejich kompleů s ionty kovů alkalických zemin.
Ze znalosti vztahu mezi povrchovým tlakem, povrchovou koncentrací a nábojem lze navrhnout vhodnou strukturu a velikost molekuly pro vytvoření kompaktního filmu na kapalném rozhraní, což dosud nebylo možné.
  • V. Mareček, A. Lhotský, H. Jänchenová: Specific ion adsorption at liquid/liquid
 

4.7. Aplikace indexů podobnosti pro budování kvantitativních vztahů mezi strukturou a vlastnostmi molekul
Doc. RNDr. Robert Ponec, DrSc, ÚCHP AV, ČR prof. Ramon Carbo-Dorca, University of Girona, Spain
Jedním z hlavních faktorů rozhodujících o vyspělosti ekonomiky každé země je její schopnost vyrovnat se s rostoucími nároky na technologickou úroveň výrobků. To samozřejmě vyžaduje dostatečně vyspělou výzkumnou základnu orientovanou na materiálový výzkum a racionální návrh nových sloučenin s požadovanými chemickými, fyzikálními, či chemickými vlastnostmi. Součástí tohoto výzkumu je i studium nových metod charakterizace molekulární podobnosti, od něhož se očekává výrazná racionalizace při návrhu a vývoji nových léčiv, agrochemikálií, atd. Z tohoto důvodu je také řada předních farmaceutických firem výrazně zainteresována na podpoře těchto výzkumů a v posledních zhruba 10-15 letech prochází tento obor dynamickým rozvojem.
Jedním z pracovišť, které v této oblasti dosáhly výrazných úspěchů i mezinárodního renomé je laboratoř molekulárního inženýrství ÚCHP AV ČR, kde byly v minulosti vyvinuty originální postupy kvantitativní charakterizace molekulární podobnosti, umožňující systematické budování mikroskopické teorie vztahů mezi strukturou a reaktivitou molekul. V tomto ohledu byla v poslední době navázána úspěšná spolupráce s několika zahraničními universitami a některé recentní výsledky této spolupráce jsou pro ilustraci uvedeny v přiloženém seznamu.
  • Amat L., Carbo-Dorca R., Ponec R.: Molecular quantum similarity measures as an alternative to log P values in QSAR studies. J. Comp. Chem. 19, 1575-1583 (1998).
  • Ponec R., Amat L., Carbo-Dorca R.: Molecular basis of quantitative structure-properties (QSPR): A quantum similarity approach., J. Comp. Aided Mol. Design 13, 259-270 (1999).
  • Ponec R., Amat L., Carbo-Dorca R.: Quantum similarity approach to LFER: substituent and solvent effects on the acidities of carboxylic acids. J. Phys. Org. Chem. 12, 447-454 (1999).
  • Amat L., Carbo-Dorca R., Ponec R.: Simple linear QSAR models based on quantum similarity measures. J. Med. Chem. 42, 5169-5180 (1999).

4.8. Mikrovlnná sklářská pec - nová technologie tavení skla
Ing. Milan Hájek, CSc.
V rámci výzkumu využití mikrovlnné energie v průmyslových procesech byla vyvinuta zcela nová technologie tavení a zpracování skla. Vynález měl světovou premiéru při mezinárodní sklářské konferenci "Glass Science and Technology for the 21st Century" v červnu 1999 v Praze. Odborníci oceňovali zejména ekologické aspekty, energetické úspory, nízké provozní náklady, rychlost a selektivnost ohřevu a v neposlední řadě i inverzní teplotní profil, tj. ohřev skla ze středu ke stěnám. Novou technologií lze tavit i sklářské kmeny a získat tak skla s vlastnostmi, které nelze získat klasickým tavením. Způsob tavení skla, o kterém se předpokládalo, že ho mikrovlnami roztavit nelze, je chráněn českou přihláškou vynálezu a připravuje se i široká ochrana v zahraničí.
I když mikrovlnná sklářská pec byla vyvíjena pro pracoviště ateliérového typu, její využití bude zřejmě mnohem širší, např. při výuce v odborných sklářských školách, k předvádění foukání skla na výstavách, při výrobě uměleckých předmětů, ale i při vývoji nových druhů skel apod. Nová technologie tavení skla získala 1. cenu Zlatý krystal na mezinárodním veletrhu Silicium Bohemica 99 v září 1999 v Praze a byla oceněna i v soutěži Inovace 99.
Mikrovlnná sklářská pec je případem využití nejmodernější mikrovlnné techniky v oblasti jedné z největších českých tradic, jimž je sklářství. Technologie bude i nadále rozvíjena směrem ke zvyšování kapacity a kontinualizaci výroby skla.
  • Hájek, M.: Microwave processing of glass. - In: Proc. Glass Science and Technology for the 21st Century. P. 180. Prague.1999.
  • Hájek, M.: PV 2185-99.
  • Hájek, M.: Mikrovlnné tavení skla. - Sklář a keramik 49: 281-284 (1999).

4.9. Nové biomateriály pro lékařské aplikace
F. Rypáček, M. Lapčíková, L. Machová, D. Kubies (ÚMCH AVČR) B. Dvořánková (3. LF UK)
V medicíně, zejména v rekonstrukční a kardiovaskulární chirurgii, se často používají pevné přípravky a implantáty pro zajištění různých mechanických funkcí. Jejich použití může být dlouhodobé nebo i trvalé (např. kloubní náhrady, cévní protézy, stenty). Materiály, ze kterých bývají implantáty vyrobeny, mohou být různé, často jsou to polymery nebo ušlechtilé kovy. Zavedení implantátu je obvykle nutné doprovázet i podáváním vhodného léčiva, které upravuje reakci organismu na implantát. Účelem doprovodné terapie může být potlačení nežádoucích reakcí organismu na vnesení implantátu, omezení zánětlivého procesu, omezení reakce tkáně na cizí těleso, nebo stimulace vhodných procesů hojení a regenerace tkáně. K moderním směrům výzkumu v této oblasti patří vývoj systémů, které umožňují postupné uvolňování léčiva lokálně do nejbližšího okolí implantátu, bez nežádoucí zátěže na celý organismus. V tomto směru byla vyvinuta nová metoda, kterou lze na povrch kovu nanést stabilní, velmi tenkou vrstvu biokompatibilního polymeru a využít ji pro zachycení a řízené uvolňování biologicky účinných látek. Byl vypracován model, ve kterém je možné studovat kinetiku uvolňování farmakologicky účinných látek z definovaných polymerních vrstev a získat závislosti kapacity systému pro léčivo i kinetiky jeho následného uvolňování na složení a vlastnostech polymerní vrstvy. Byl vyvinut systém, který uvolňuje látky regulující růst buněk, byly získány kvantitativní údaje o možnostech regulovat dobu jejich uvolňování v rozsahu několika dnů až několika týdnů a byl prostudován vliv uvolňovaných látek na buňky v tkáňových kulturách. Nové biomateriály jsou předmětem patentové ochrany a výsledky studií jsou základem pro další vývoj konkrétních aplikací, zejména pro kardiovaskulární terapii.

4.10. Polymery pro konstrukci implantátů do centrálního nervového systému
M. Přádný, J. Vacík, J. Michálek (ÚMCH AV ČR) K. Smetana, P. Petrovický, V. Froňková (1.LF UK)
Vývoj polymerních materiálů vhodných pro náhrady tkání, nosiče buněk či léčiv, obecně pro implantáty do lidského organismu je úzce spojen s testováním biokompatibility materiálu v různých tělních lokalitách (podkoží, břišní dutina, mozek, oční komora atd.), a to v závislosti na typu a koncentraci vybraných funkčních skupin zavedených do polymeru. Materiály přitom musí mít řadu dalších požadovaných vlastností a proto jsou rovněž charakterizovány z hlediska svých fyzikálně-chemických vlastností, zejména mechanických, transportních, optických atd. Výběr vhodného polymeru, který by vyhověl náročným podmínkám použití v případě poškození buněk centrálního nervového systému (CNS), je výsledkem dlouhodobého komplexního studia široké škály materiálů. Byly připraveny vzorky řídce síťovaného kopolymeru poly(2-hydroxyethylmethakrylát-co-2-methylthioethyl-methakrylát) (MTEM) a implantovány do podkoží a mozkové tkáně pokusných zvířat ­ krys.
Výsledky vyhodnocení povrchů vzorků explantovaných po 4 týdnech byly velmi příznivé. Sledované hydrogely MTEM byly oproti referenčnímu poly(2­hydroxyethylmethakrylátu) (HEMA), kolonizovány jen velmi malým množstvím makrofágů a nepatrným množstvím velkých mnohojaderných buněk z cizích těles, zatímco v dalších sledovaných parametrech byly oba polymery srovnatelné.
Podkožní i mozková biokompatibilita hydrogelu MTEM se ukázala podstatně lepší oproti polymeru HEMA. Tato skutečnost by mohla být využita při přípravě nosičů léčiv, respektive konstrukci implantátů pro CNS.
  • Přádný, M., Petrovický, P., Froňková, V., Vacík, J., Smetana, K.: Evaluation of biocompatibility of the copolymer of hydroxyethyl methacrylate with methylthioethyl methacrylate. - J.Mater.Sci: Mater.Med., in press
  • Smetana, K., Vacík, J., Bartůňková, J., Lukáš, J., Michálek, J., Dvořánková, B., Palečková, V.: Molecular mechanismus of biocompatibility (in Czech). - International Conference "Skelet 99", Prague 1999, Abstracts, pp. 56-57

4.11. Vazba a pohyblivost lithia v polymerních elektrolytech
J.Kříž, J.Dybal, D.Kurková (ÚMCH AV ČR)
S.Abbrent, J.Lindgren, J.Tegenfeldt, A.Wendsjö (Angström Laboratory, University of Uppsala, Sweden)
Polymerní elektrolyty jsou novou generací náplně lithiových baterií, které již dnes poskytují cenné služby v ekologicky čistém ukládání elektrické energie. Tyto náplně kromě četných výhod mají ten nedostatek, že zvyšování jejich kapacity je bez výjimky spojeno se snížením intenzity elektrického proudu, který po nabití poskytují. Zlepšení této druhé užitné vlastnosti bylo dosaženo v tak zvaných gelových elektrolytech, v nichž je ke směsi zesítěného polymeru a lithné soli přidána ještě vhodná nízkomolekulární látka, zvaná plastifikátor. Její účinek byl dosud našimi švédskými kolegy vykládán tak, že látka polymer změkčuje a tím usnadňuje pronikání lithných iontů polymerem.
Pomocí kombinace metod jaderné magnetické rezonance, vibrační spektroskopie a kvantových výpočtů jsme prokázali, že pohyblivost iontů lithia, určující intenzitu vybíjecího proudu baterie, je dána labilitou jejich vazby na polymer. Polyethylenoxid a podobné polymery, které dobře rozpouštějí lithné soli a tím umožňují vysokou kapacitu baterií, současně poměrně silně vážou lithné ionty a snižují tak jejich pohyblivost. K tomuto jevu dochází i v gelu, kdy jsou polymerní řetězce poměrně pružně propojeny. Některé nízkomolekulární přísady jako např. dimethylsulfoxid však s polymerem soupeří o vazbu iontů, způsobují jejich rychlé mezimolekulární přeskoky a tím i rychlejší průnik elektrolytem. Detailní vysvětlení tohoto děje již vedlo k navržení podstatně výkonnějšího gelového elektrolytu a současně je podstatným přínosem pro základní pochopení koordinačních interakcí lithia.
  • Kříž, J., Abbrent, S., Dybal, J., Kurková, D., Lindgren, J., Tegenfeldt, J., Wendsjö, A.: Nature and dynamics of lithium ion coordination in oligo(ethylene glycol) dimethacrylate ­ solvent systems; NMR, Raman and quantum mechanical study. - J. Phys. Chem. 103 : 8505-8515 (1999).

4.12. Feromon klíněnky jírovcové
V posledních letech vzbuzuje velkou pozornost vědecké i laické veřejnosti napadení jírovců klíněnkou jírovcovou v souvislosti se značným rozsahem a nápadností tohoto poškození. Klíněnka jírovcová, Cameraria ohridella Deschka et Dimic (Lepidoptera: Gracillariidae), byla popsána v r.1985 jako nový druh napadající listy jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum L.) v oblasti Ochridského jezera. Od té doby se v Evropě šíří severozápadním směrem. Na území České republiky byla zjištěna roku 1993, v roce 1999 již areál jejího rozšíření zahrnuje celou střední Evropu a dále se zvětšuje.
Výzkumný tým oddělení přírodních látek ÚOCHB se od roku 1998 věnoval chemické ekologii tohoto škůdce, především jeho sexuálnímu feromonu. Chemická struktura hlavní složky sexuálního feromonu klíněnky jírovcové byla objasněna kombinací elektroantenografie (založené na vysoce specifické reakci tykadla samců na feromon samiček), analýzy retenčního chování na různých plynově chromatografických fázích, a mikroreakcí. Na základě získaných údajů bylo navrženo 12 polohových/geometrických izomerů tetradekadienalu, provedena jejich stereospecifická syntéza a změřena jejich antenální aktivita. Nejúčinnější látkou byl (8E,10Z)-tetradeka-8,10-dienal, který vykazoval vlastnosti identické s detekovaným feromonem a vyvolával v pikogramových dávkách prekopulační chování samců obdobně jako přítomnost samiček. Tento syntetický sexuální feromon, o jehož patentovou ochranu již bylo požádáno, bude testován v lapácích pro sledování šíření škůdce a dále bude testován na přímou ochranu jírovců.
  • Svatoš, A., Kalinová, B., Hoskovec, M., Kindl, J.. Hrdý, I.: Chemical communication in horse-chestnut leafminer Cameraria ohridella Deschka & Dimić. ­ Plant Prot. Sci. 35: 10-13 (1999).
  • Svatoš, A., Kalinová, B., Hoskovec, M., Kindl, J., Hovorka, O., Hrdý, I.: Identification of a new lepidopteran sex pheromone in picogram quantities using an antennal biodetector: (8E,10Z)-tetradeca-8,10-dienal from Cameraria ohridella . - Tetrahedron Lett. 40: 7011-7014 (1999).

4.13. Příprava a biologická aktivita nových epalonů
Epilepsie představují skupinu neurologických onemocnění, kterými je postiženo 0,5 až 1 % obyvatelstva, ale jen asi tři čtvrtiny pacientů lze úspěšně léčit současnými antiepileptiky. Mnohem větší je počet lidí trpících nespavostí, depresemi a úzkostmi. Proto jsou stále hledána nová antiepileptika a antidepresiva. Všechny tyto choroby mají společný jmenovatel: v přenosu nervového signálu se účastní kyselina -aminomáselná (GABA). Nejdůležitějším receptorem tohoto přenašeče v mozku je tzv. GABAA receptor.Mezi jeho modulátory patří např. benzodiazepiny, jejich účinek ale u pacienta časem klesá. Proto je slibné rozvíjet chemii dalších modulátorů tohoto receptoru, jimiž jsou tzv. neurosteroidy. Strukturně jsou to některé přirozené metabolity progesteronu, např. 3-hydroxy-5-pregnan-20-on ("epalon"). Jejich praktické používání je omezeno nízkou rozpustností v tělesných tekutinách, ale především jejich rychlým odbouráváním. Proto se hledají látky příbuzné s vyšší rozpustností a stabilitou v organismu. Jednou z nich je např. ganaxolon firmy CoCensys (USA), u něhož se zavedením dodatečné 3-methylové skupiny znemožňuje oxidace 3-hydroxylové skupiny (počáteční stupeň odbourání neurosteroidu).
V našem projektu byla připravena nová strukturní analoga výše zmíněného epalonu, jejichž schopnost modulovat aktivitu GABAA receptoru byla systematicky ověřována in vitro testy. Zavedením vhodných substituentů (amonné soli 16-karboxymethylových analog) se zvyšuje vodorozpustnost produktů, aniž by se podstatně ovlivnila jejich fyziologická aktivita. 3-Hydroxylová skupina byla dosud u neurosteroidů tohoto typu považována za esenciální. Naše výsledky však překvapivě ukázaly, že může být úspěšna nahrazena atomem fluoru. Vzniklý 3-fluoranalog zachovává dostatečnou schopnost vazby na receptor, ale současně znemožňuje katabolický rozklad. Uvedené látky tak otevírají cestu k dalším analogům, které budou moci přispět k medikaci úzkostných, bolestivých stavů, nespavosti až epilepsie.
  • Kasal A.: Epalons. Synthesis of 7Norallopregnanolone. Coll. Czech. Chem. Commun. 64, 14711478 (1999).
  • Slavíková B., Kasal A.: Epalons: Synthesis of New 16Carboxymethyl Derivatives. Coll. Czech. Chem. Commun. 64, 14791486 (1999).
  • Slavíková B., Kasal A., Buděšínský M.: Autoxidation vs. Hydrolysis in 16Acyloxy Steroids. Coll. Czech. Chem. Commun. 64, 11251134 (1999).
Sdělení na konferencích:
  • Chodounská H., Kasal A.: Epalons: BHomo Derivatives Synthesis. 18th Conference on Isoprenoids, Prachatice 10.10. 9. 1999. Chem. listy 93, s39s40 (1999).
  • Kasal A., Slavíková B., Hanychová L., Kršiak M.: Search for New Neurosteroids Acting via GABAA Receptor. 18th Conference on Isoprenoids, Prachatice 10.10. 9. 1999. Chem. listy 93, s45s46 (1999)
Patenty:
  • Kasal A., Slavíková B., Chodounská H., Kohout L., Krištofíková Z., Uhlířová L. a Kršiak M.: Nové neuroaktivní steroidy, způsoby jejich přípravy a použití. PV 4214/1999.

4.14. Výpočty molekulových vlastností
Strukturu, konformaci i další vlastnosti molekul je možné studovat pomocí mnoha spektroskopických metod. Intepretace spektroskopických výsledků je do různé míry závislá na kvantově-chemických výpočtech. Díky vývoji matematického aparátu i výpočetní techniky je dnes možné vlastnosti i spektra molekul simulovat přímo bez empirických parametrů. V mnoha případech se tak nejen značně zlevní a urychlí spektroskopický experiment, ale umožní se návrhy struktur chemických látek s požadovaným chováním. Tyto tzv. ab initio výpočty jsou velice náročné na výkon počítačů a jejich přesnost a obecná použitelnost s velikostí molekul rychle klesá. Proto je třeba hledat nové algoritmy a postupy použitelné pro běžné systémy s desítkami a stovkami atomů. V roce 1999 jsme se zaměřili na simulaci spekter nukleární magnetické rezonance (NMR) a cirkulárního dichroismu (CD).
Simulace spektroskopických vlastností vyžaduje znalost elektromagnetických tenzorů molekul. Jejich klasický výpočet poruchovou metodou je až o několik řádů pomalejší než např. výpočet samotné molekulové struktury. Proto jsme se pokusili tyto výpočty nahradit v některých případech metodou založenou na součtu excitovaných elektronových stavů, tzv. sum-over-states (SOS), která byla v minulosti použita pro výpočet polarizovatelností, ramanovských spekter a vibračního cirkulárního dichroismu. Nyní se ukázalo, že ji lze použít i pro simulaci spin-spinových interakcí v NMR spektroskopii. Přes určitou nepřesnost je to dosud nejlepší metoda pro výpočet těchto interakcí pro větší molekuly. Její nároky na počítačový čas a paměť jsou až o několik řádů menší než u poruchových metod. Ukázali jsme také, že tyto výpočty lze přímo aplikovat pro konformační studie reálných systémů.
Metodou SOS je možné přímo simulovat i jednotlivé elektronické stavy molekul a následně elektronový cirkulární dichroismus. Ukazuje se, že metoda správně popisuje CD spektra peptidů, které se dosud jinými postupy uspokojivě simulovat nedařilo. Pro zdokonalování SOS metod má zásadní význam porozumění teorii elektronové hustoty (DFT). Poslední výsledky naznačují, že právě spojení teorie DFT a SOS umožní systematické zlepšování přesnosti a efektivnosti ab initio výpočtů.
  • Bouř, P. "Comparison of the Hartree-Fock and Kohn-Sham Determinants as Wave Functions"J. Comp. Chem. 2000, 21, 8-16.
  • Bouř, P. "Simulation of the Electronic Circular Dichroism with Rigid Kohn-Sham Orbitals: A Computational Experiment."J. Phys. Chem. A 1999, 103, 5099-5104.
  • Bouř, P., Buděšínský, M. " Sum-Over-States calculation of the nuclear spin-spin coupling constants." J. Chem. Phys. 1999, 110, 2836-2843.
  • Bouř, P; McCann, J.; Wieser, H. J. Chem. Phys. 1998, 108, 8782-8789.
  • Bouř, P. Chem. Phys. Lett. 1998, 288, 363-370.
  • Bouř, P. Chem. Phys. Lett. 1997, 265, 65.