Seznam anotací:

1. Neobvyklé konformace DNA, prodlužování mikrosatelitů a zákonitosti uspořádání nukleotidů v genomech (BFÚ)
2. Preferenční vazba nádorového supresoru proteinu p53 na nadšroubovicovou DNA (BFÚ)
3. Nové cytostatikum odvozené od trinukleárních komplexů platiny (BFÚ)
4. Diapauza u Chymomyza costata (ENTÚ)
5. Studium vlivu evolučních mechanismů výběru potravy na  druhovou koexistenci (ENTÚ)
6. Molekulárně-cytogenetické studium evoluce chromozómů (ENTÚ)
7. Výzkum účasti nově popsaných typů 5-HT receptorů v mechanismu neuroimunofarmakologických účinků muramylpeptidů (FKÚ)
8. Buněčné mechanismy bolesti vznikající popálením (FGÚ)
9. Rozdíly mezi růstovými vlastnostmi hladkých svalových buněk cév u samců a samic a jejich význam pro cévní patologii (FGÚ)
10. Molekulární mechanismus funkce Na,K-ATPázy (FGÚ)
11. Nový typ vrozené poruchy mitochondriální ATPázy (FGÚ)
12. Cytolytický faktor coelomové tekutiny dešťovek (MBÚ)
13. Model struktury a funkce adenylát cyklázového toxinu podílejícího se na patogenicitě Bordetella pertussis, původce černého kašle (MBÚ)
14. Kombinace biologických a chemických metod při dekontaminaci znečištěných složek životního prostředí (MBÚ)
15. Organizace jaderného genomu rostlin (ÚEB)
16. Charakterizace a detekce A a Y virů brambor (ÚEB)
17. Účast polyaminů a aromatických monoaminů v diferenciačních pochodech (ÚEB)
18. Gliové buňky vytvářejí difúzní bariéry v CNS (ÚEM)
19. Úloha apoptosy při determinaci zubního vzorce u myši (ÚEM)
20. Vztah znečištěného ovzduší a nitroděložní růstové retardace plodu (ÚEM)
21. Variabilita a molekulární typizace viru nekrotické kroužkovitosti slivoně a viru zakrslosti slivoně na ovocných dřevinách v ČR (ÚMBR)
22. Struktura genů buněčných částic rozpoznávajících signál pro sekreci bílkovin u chmelu (ÚMBR)
23. Interakce -tubulinu a Lyn kinázy v procesu antigenní aktivace a následných morfologických změn žírných buněk (ÚMG)
24. Úloha onkogenní bílkoviny Myb v diferenciaci a proliferaci krevních buněk (ÚMG)
25. Vliv genotypu na průběh imunitní reakce proti Leishmania major (ÚMG)
26. Starobylá chromozomová architektura v oblasti ribosomálních genů (ÚŽFG)
27. Remodelace jadérka v normálních a klonovaných embryích skotu (ÚŽFG)
28. Hormonální regulace lipogeneze u přežvýkavců v průběhu vývoje (ÚŽFG)

---

5.1. Neobvyklé konformace DNA, prodlužování mikrosatelitů a zákonitosti uspořádání nukleotidů v genomech

Výsledek byl získán při řešení projektů GA AV ČR A5004802 a GA ČR 206/98/0626. Řešitel: Jaroslav Kypr

Počítačové analýzy nukleotidových posloupností genomů ukázaly, že mikrosatelity jsou ve většině případů jen malou centrální částí mnohem delších úseků, které mají výrazně nenáhodné vlastnosti. Toto zjištění naznačuje, že mikrosatelity tvoří dominantní část lidského genomu a že sehrály klíčovou úlohu při vzniku eukaryontních genomů. Mikrosatelity se prodlužují a nabývají neobvyklých konformací. Zjistili jsme, že mikrosatelit (TA)n může nabývat neobvyklé konformace i v případě, kdy je velmi krátký a navíc obklopen oblastmi, které této konformace nenabývají. Mikrosatelit (GA)n nabývá jiné konformace, která je ještě více odlišná od dvojité šroubovice Watsona a Cricka. Stabilizuje ji např. metanol nebo dimetylsulfoxid, který běžnou DNA denaturuje. Zjistili jsme, že v krystalech jsou stabilizovány konformace DNA, které jsou stabilní ve vodném trifluoretanolu. Tento poznatek umožní lépe než dosud využívat informací, které poskytuje rentgenstrukturní analýza krystalů DNA a molekulární dynamika. Studie uspořádání nukleotidů v genomech ukázaly, že komplementární báze se v genomech shlukují, zatímco dvojice A s C a G s T se vzájemně kompenzují. To je dosud nepoznaná, velice silná a univerzální zákonitost uspořádání nukleotidů v genomech, kterou jsme poprvé pozorovali v genomech retrovirů. Dále jsme z analýz nukleotidových posloupností genomů vyvodili, že krátké oligonukleotidy lze rozdělit do několika málo skupin podle nestejnoměrnosti jejich rozložení v genomech. Extrémní nestejnoměrnost rozložení vykazují oligonukleotidy, v nichž je dinukleotid CpG kombinován s C a G. Nestejnoměrností rozložení nukleotidů a krátkých oligonukleotidů v genomech bude možno využít k identifikaci funkčně významných míst v genomech a k výzkumu evoluce genomů.

• Matula, M., Kypr, J.: Nucleotide sequences flanking dinucleotide microsatelites in the human, mouse and drosophila genomes. - J. Biomol. Struct. Dyn. 17: 275-280 (1999)
• Kypr, J.: Prodlužování DNA a mikrosatelity. - Vesmír 78: 328-329 (1999)
• Kypr, J., Štěpán, J., Chládková, J., Vorlíčková, M.: Circular dichroism spectroscopy analysis of conformational transitions of a 54 base pair DNA duplex composed of alternating CGCGCG and TATATA blocks. - Biospectroscopy 5: 253-262 (1999)
• Vorlíčková, M., Kejnovská, I., Kovanda, J., Kypr, J.: Dimerization of the guanine-adenine repeat strands of DNA. - Nucl. Acids Res. 27: 581-586 (1999)
• Kypr, J., Chládková, J., Zimulová, M., Vorlíčková, M.: Aqueous trifluorethanol solutions simulate the environment of DNA in the crystalline state. - Nucl. Acids Res. 27: 3466-3473 (1999)
• Haring, D., Kypr, J.: Correlations and anticorrelations among nucleotide distributions along the genomes of various organisms. - J. Biomol. Struct. Dyn. 17: 267-273 (1999)
• Haring, D., Kypr, J.: Variations of the mononucleotide and short oligonucleotide distributions in the genomes of various organisms. - J. Theor. Biol. 201: 141-156 (1999)
• Kypr, J.: Rozložení nukleotidů v genomech. - Živa 4: 150-151 (1999)
• Kypr, J.: Proteiny, proteomy a proteomika. - Živa 5: 198-200 (1999)

---

5.2. Preferenční vazba nádorového supresoru proteinu p53 na nadšroubovicovou DNA

Výsledek byl získán při řešení projektů GA ČR 301/99/0692, GA AV ČR A5004803 a IGA MZ NC5343-3/1999. Řešitel: Emil Paleček

Protein p53 je nádorovým supresorem, jehož normální funkcí je kontrola buněčné proliferace. Při poškození buněčné DNA, které představuje potenciální hrozbu nekontrolovaného buněčného dělení a tedy i vzniku nádorů, dokáže protein p53 zabránit vzniku nádoru, a to buď zastavením buněčného dělení na dobu potřebnou k opravě DNA nebo zahájením procesu vedoucího k programované smrti buňky. Pro tyto pochody jsou interakce proteinu p53 s DNA klíčové. V BFÚ bylo zjištěno, že p53 se váže přednostně na nadšroubovicovou DNA.

• Paleček, E., Vlk, D., Staňková, V., Brázda, V., Vojtěšek, B., Hupp, T.R., Schaper, A., Jovin, T.M.: Tumor suppressor protein p53 binds preferentially to supercoiled DNA. - Oncogene 15: 2201-2209 (1997).

---

5.3. Nové cytostatikum odvozené od trinukleárních komplexů platiny

Výsledek byl získán při řešení projektů GA AV ČR A5004702, National Institutes of Health (USA) 1R01CA78754-01, Howard Hughes Medical Institute (USA) HHMI 75195-540201 a projektu v rámci dohody mezi National Science Foundation (USA) a MŠMT ČR ME 152.
Odpovědný řešitel: Viktor Brabec

Pomocí moderních metod molekulární biofyziky byly získány výsledky podporující závěr, podle kterého komplexy platiny ovlivňující strukturní a další fyzikální vlastnosti DNA odlišným způsobem než cisplatina a další protinádorově účinné komplexy platiny již zavedené do klinické praxe, mohou vykazovat zlepšené terapeutické vlastnosti. Toto zjištění bylo uplatněno při testování nových polynukleárních komplexů platiny a vedlo k syntéze nového bifunkčního trinukleárního platinového komplexu BBR3464, který je v současné době ve fázi I klinického zkoušení. Strukturu BBR3464 je možné si nejlépe představit jako spojení dvou jednotek trans-[PtCl(NH₃)₂] pomocí tetraaminového můstku [trans-Pt(NH₃)₂{H₂N(CH₂)₆NH₂}₂]²⁺. Ve spolupráci s Department of Chemistry, Virginia Commonwealth University v Richmondu bylo provedeno hodnocení protinádorové účinnosti tohoto nového komplexu. Bylo zjištěno, že nový komplex je protinádorově účinný při koncentracích desetkrát nižších než jsou koncentrace používané při chemoterapii cisplatinou a jejích derivátů. Je důležité, že nové cytostatikum inhibuje také růst lidských nádorových buněk s mutovaným genem p53. Důsledkem této skutečnosti je výrazně širší spektrum nádorů citlivých vůči působení BBR3464, které zahrnuje také nádory rezistentní vůči působení platinových cytostatik již využívaných v klinické praxi. Poznání mechanismu protinádorového působení polynukleárních komplexů platiny a na jeho základě provedená syntéza nového cytostatika BBR3464 znamenají první zásadní průlom ve vývoji nových platinových cytostatik od objevu protinádorové účinnosti prvního cytostatika této třídy, cisplatiny, před třiceti lety.

• Brabec, V., Kašpárková, J., Vrána, O., Nováková, O., Cox, J.W., Qu, Y., Farrell, N.: DNA modifications by a novel bifunctional trinuclear platinum Phase I anticancer agent. - Biochemistry 38: 6781-6790 (1999)
• Kašpárková, J., Nováková, O., Vrána, O., Farrell, N., Brabec, V.: Effect of geometric isomerism in dinuclear complexes on DNA interstrand cross-linking. - Biochemistry 38: 10997-11005 (1999)
• Loskotová, H., Brabec, V.: DNA interactions of cisplatin tethered to DNA minor groove binder distamycin. - Eur. J. Biochem. 266: 392-402 (1999)
• Neplechová, K., Kašpárková, J., Vrána, O., Nováková, O., Habtemariam, A., Watchman, B., Sadler, P.J., Brabec, V.: DNA interactions of new antitumor aminophosphine platinum(II) complexes. - Mol. Pharmacol. 56: 20-30 (1999)
• McGregor, T.D., Balcarova, Z., Qu, Y., Tran, M.-C., Žaludová, R., Brabec, V., Farrell, N.: Sequence-dependent conformational changes in DNA induced by polynuclear platinum complexes. - Inorg. Biochem. 77: 43-46 (1999)
• Malina, J., Hofr, C., Maresca, L., Natile, G., Brabec, V.: DNA interactions of antitumor cisplatin analogues containing enantiomeric amine ligands. Biophys. J. (1999) in press
• Brabec, V.: Chemistry and structural biology of 1,2-interstrand adducts of cisplatin. in Platinum-Based Drugs in Cancer Therapy (Kelland LR and Farrell, N., Eds.) Totowa, NJ, Humana Press Inc., 1999, pp 37-61.
• Balcarová, Z., Kašpárková, J., Žákovská, A., Nováková, O., Sivo, M.F., Natile, G., Brabec, V.: DNA interactions of a novel platinum drug, cis-[PtCl(NH₃)₂(N7-acyclovir)]⁺. - Mol. Pharmacol. 53: 846-855 (1998)
• Žákovská, A., Nováková, O., Balcarová, Z., Bierbach, U., Farrell, N., Brabec, V.: DNA interactions of antitumor trans-[PtCl₂(NH₃)(quinoline)]. - Eur. J. Biochem. 254: 547-557 (1998)

---

5.4. Diapauza u Chymomyza costata

• Košťál V., Noguchi H., Shimada K. & Hayakawa Y. (1999) Dopamine and serotonin in the larval CNS of a drosophilid fly, Chymomyza costata: Are they involved in the regulation of diapause? Archives of Insect Biochemistry and Physiology 42, 147-162.
• Košťál V., Shimada K. & Hayakawa Y. (2000a) Induction and development of winter larval diapause in a drosophilid fly, Chymomyza costata. Journal of Insect Physiology, (in press).
• Košťál V., Noguchi H., Shimada K. & Hayakawa Y. (2000b) Circadian component influences the photoperiodic induction of diapause in a drosophilid fly, Chymomyza costata. Journal of Insect Physiology, (in press).
• Košťál V. & Shimada K. (2000) Silence of the timeless gene in the non-photoperiodic-diapause mutants of the drosophilid fly, Chymomyza costata. Insect Biochemistry and Molecular Biology, (submitted).

---

5.5. Studium vlivu evolučních mechanismů výběru potravy na  druhovou koexistenci

• Boukal D. S. & Křivan V. (1999) Lyapunov functions for Lotka-Volterra predator-prey models with optimal foraging behavior. Journal of Mathematical Biology 39, 493-517.
• Křivan V. & Sikder A.(1999) Optimal foraging and predator-prey dynamics II, Theoretical Population Biology 55, 111-126.

---

5.6. Molekulárně-cytogenetické studium evoluce chromozómů

• Sahara K., Marec F., Traut W. (1999) TTAGG telomere repeats in chromosomes of some insects and other arthropods. Chromosome Research 7: 449-460.
• Traut W., Sahara K., Otto T.D., Marec F. (1999) Molecular differentiation of sex chromosomes probed by comparative genomic hybridization. Chromosoma 108: 173-180.

---

5.7. Výzkum účasti nově popsaných typů 5-HT receptorů v mechanismu neuroimunofarmakologických účinků muramylpeptidu

Jan Ševčík

Naše práce navazovala a dále rozšiřovala výsledky projektu, jehož cílem bylo a je zkoumání interakce mezi imunomodulátory a nervovým systémem. Již dříve jsme sledovali účinek imunomodulátoru muramyldipeptidu (MDP) na serotonergní systém zažívacího traktu s přihlédnutím k typu zúčastněného serotonergního receptoru. V tomto roce jsme se zabývali možnou interakcí MDP s 5-HT4 typem. Pokračuje tak mapování účinku MDP na jednotlivých 5-HT subtypech, kterých je dnes známo čtrnáct. Většinu z nich lze na modelových preparátech zažívacího traktu zkoumat bez vetších potíží. Naše zjištění přinášejí nový pohled na komplexnost interakce imunomodulátoru MDP se serotonergním systémem. Takováto interakce může mít důležité důsledky, neboť serotonergní systém je velmi významným prostředníkem mnoha fyziologických funkcí organismu. Mapování účinku MDP na jednotlivých 5-HT subtypech je tedy nezbytným předpokladem pro lepší pochopení interakce mezi serotoninem a imunomodulátory v nervovém systému, a může tak přispět ke konstrukci nových typu imunomodulátoru zbavených nežádoucích účinků.

---

5.8. Buněčné mechanismy bolesti vznikající popálením

V. Vlachová, A. Lyfenko, I. Dittert, L. Vyklický

Popálení vyvolává u člověka nesnesitelnou bolest, kterou nelze odstranit běžnými analgetiky a která představuje vážný lékařský a etický problém. Zakončení senzorických nervových vláken specializovaných pro signalizaci bolesti jsou na svém povrchu vybavena receptory, které se aktivují tepelnými podněty. Jejich aktivace je spojena s otevřením iontových kanálů, vznikem elektrického proudu napříč povrchovou membránou nervového zakončení a její depolarizací. V důsledku depolarizace vzniká impulsní aktivita, která je přenášena do centrálního nervového systému, a na periferii dochází k uvolnění tachykininů, vyvolávajících neurogenní zánět. Podařilo se objevit nové vlastnosti membránových elektrických proudů, na jejichž funkci je vznik bolestivých signálů založen. V rozmezí teplot 43-53 °C, které jsou pociťovány bolestivě jako varování, že by mohlo dojít k poškození tkáně, dochází v příslušných neuronech ke zhruba dvacetinásobnému zvýšení proudové odpovědi. Působením vyšších teplot (>56 °C) nastávají nevratné změny: prahové teploty pro aktivaci receptorů pak je dosaženo již při 25 °C. Charakterizace membránových receptorů, které jsou zodpovědny za přenos informace o teplotních podnětech, umožní účinné hledání specifických farmakologických látek s periferním působením, jimiž by bylo možno tlumit bolest v místě jejího vzniku. Odhalené vlastnosti membránových proudů v zodpovědných senzorických neuronech a jejich změny způsobené vyššími teplotami vysvětlují i praktickou zkušenost o užitečnosti rychlého ochlazení kůže po popálení.

---

5.9. Rozdíly mezi růstovými vlastnostmi hladkých svalových buněk cév u samců a samic a jejich význam pro cévní patologii

L Bačáková, V. Lisá, J. Kuneš, V. Mareš

V patogenezi atherosklerosy a dalších kardiovaskulárních onemocnění hraje důležitou úlohu aktivace dělení a migrace hladkých svalových buněk (HSB) cévních stěn. Riziko těchto onemocnění je vyšší u mužů. Při studiu HSB v kulturách odvozených z hrudní aorty samců a samic potkana jsme zjistili, že HSB samců migrují z explantátů cévní stěny podstatně dříve, ve vyšším počtu a na delší vzdálenosti. Ke kultivační podložce přitom adherují menší plochou a slaběji. Jejich kultury obsahují více vřetenovitých buněk s podélně uspořádanými svazky -aktinových mikrofilament. HSB samců mají rovněž kratší mitotický cyklus, vyšší růstovou frakci, kratší dobu zdvojení svého celkového počtu i vyšší maximální populační densitu. Na opakované pasážování reagují podstatně větším zrychlením proliferace než buňky samic, jež odpovídají spíše vznikem hypertrofie. Mezi projevy hypertrofie HSB samic dominoval vyšší stupeň polyploidizace a vyšší obsah některých specifických proteinů (-aktinu, vimentinu a _v integrinů, receptorů pro vitronektin a fibronektin), což zároveň svědčí i o vyšším stupni diferenciace těchto buněk. Uvedené rozdíly byly patrné jak u buněk isolovaných z dospělých potkanů, tak u buněk z potkanů novorozených a přetrvávaly po dobu několika měsíců od jejich přenosu do kultur s médiem neobsahujícím celotělově cirkulující pohlavní hormony. Tyto nálezy svědčí o tom, že rozdílné růstové schopnosti HSB jsou determinovány časně ve vývoji a jsou pevně fixovány na úrovni genomu. Odlišný stupeň aktivace hladkých svalových buněk, následující po poškození cévní endotelové výstelky, pravděpodobně představuje jednu z příčin častějšího výskytu hyperplastických reakcí cév u samců.

• Bačáková L. Kuneš J.: Sex-dependent differences in growth of vascular smooth muscle cells from spontaneously hypertensive rats. Physiol. Res 44: 127-130, 1995.
• Bačáková L., Mareš V., Lisá V., Bottone M.-G., Pellicciari C., Kocourek F.: Sex-related differences in the migration and proliferation of rat aortic smooth muscle cells in short and long term culture. In Vitro Cell Dev. Biol.-Anim. 33: 410-413, 1997.
• Bačáková L., Mareš V., Lisá V., Kocourek F.: Sex-determined differences in growth and morphology of vascular smooth muscle cells in cultures from newborn rat. Physiol. Res. 46: 403-406, 1997.
• Loukotová J., Bačáková L., Zicha J., Kuneš J.: The influence of angiotensin II on sex-dependent proliferation of aortic VSMC isolated from SHR. Physiol. Res. 47: 501-505, 1998.
• Bačáková L., Pellicciari C., Bottone M.-G., Lisá V., Mareš V.: Different responsiveness of male and female rat aortic smooth muscle cells (SMCs) to repeated passaging in culture. Gen. Physiol. Biophys. 18 (Suppl): 56-59, 1999.
• Bačáková L., Mareš V., Lisá V.: Gender-related differences in adhesion, growth and differentiation of vascular smooth muscle cells are enhanced in serum-deprived cultures. Cell. Biol. Int., v tisku.
• Bačáková L., Kuneš J.: Gender differences in growth of vascular smooth muscle cells isolated from hypertensive and normotensive rats. Clin. Exp. Hypertens., v tisku.
• Bačáková L., Pellicciari C., Bottone M.-G., Lisá V., Mareš V.: A sex-related difference in the hypertrophic versus hyperplastic response of vascular smooth muscle cells to repeated passaging in culture. Cell Tissue Res.(odesláno do tisku).

---

5.10. Molekulární mechanismus funkce Na,K-ATPázy

E. Amler

Na,K-ATPáza je jeden z klíčových enzymů všech eukaryotních buněk (s výjimkou kvasinek), který hraje zásadní roli v řadě závažných lidských onemocnění včetně hypertenze. Od objevu a první izolace Na,K-ATPázy v roce 1957 se díky značné homologii s příbuznou Ca-ATPázou celosvětově přijímalo, že molekulární mechanismus funkce obou enzymů je též podobný. Naše nedávné práce však ukázaly, že klasický učebnicový popis funkce enzymu podle tzv. Albers-Postova modelu je nedostatečný a chybný. S využitím pokročilých fluorescenčních technik jsme prokázali, že Na,K-ATPáza je strukturně heterodimerem a že existence tohoto heterodimeru je nezbytná i pro funkci enzymu. Objevili jsme existenci dvou vazebných míst s nízkou a vysokou afinitou pro ATP, která jsou současně přítomna na jedné a druhé alfa-podjednotce heterodimeru. Podařilo se nám prokázat, že domény, na kterých je lokalizováno ATP-vazebné místo, jsou v dimerické struktuře enzymu ve vzájemné interakci a že tato vazebná místa spolu funkčně kooperují. Až dosud obecně přijímaný Albers-Postův model funkce Na,K-ATPázy jsme tedy nahradili novým modelem molekulárního mechanismu, ve kterém se objevuje jako minimální funkční jednotka dimer.

• H. Linnertz, I. Miksik, P. Kvasnicka, E. Bertoli, L. Mazzanti, W. Schoner, E. Amler: Binding of pyrene isothiocyanate to the E ATP site makes the H­H cytoplasmic loop of Na/K-ATPase rigid. Eur. J. Biochem. 251: 522-527, 1998.
• I. Konopasek, P. Kvasnicka, P. Herman, H. Linnertz, T. Obsil, J. Vecer, J. Svobodova, K. Strzalka, L. Mazzanti, E. Amler: The origin of the diphenylhexatriene short lifetime component in membranes and solvents. Chemical Physics Letters 293: 429-435, 1998.
• T. Obsil, F. Merola, A. Lewit-Bentley, E. Amler: The isolated H ­H cytoplasmic loop of Na,K-ATPase overexpressed in Escherichia coli retains its ability to bind ATP. FEBS Letters 426: 297-300, 1998.
• H. Linnertz, H. Kost, T. Obsil, A. Kotyk, E. Amler, W. Schoner: Erythrosin 5´-isothiocyanate labels Cys 549 as part of the low-affinity ATP binding site of Na/K-ATPase. FEBS Letters 441: 103-105, 1998.
• H. Linnertz, P. Urbanova, T. Obsil, P. Herman, E. Amler, W. Schoner: Molecular distance measurements reveal an ()₂ dimeric structure of Na⁺/K⁺-ATPase. J. Biol. Chem. 273: 28813-28821, 1998.
• H. Linnertz, E. Lanz, M. Gregor, R. Antolovic, R. Krumscheid, T. Obsil, J. Slavik, Z. Kovarik, W. Schoner, E. Amler: Microenvironment of the high affinity ATP-binding site of Na,K-ATPase is slightly acidic. Biochem. Biophys. Res. Commun. 254: 215-221, 1999.
• D. Thoenges, E. Amler, T. Eckert, W. Schoner: Tight binding of bulky fluorescent derivatives of adenosine to the low affinity E₂ATP site leads to inhibition of Na,K-ATPase.
• J. Biol. Chem. 274: 1971-1978, 1999.

---

5.11. Nový typ vrozené poruchy mitochondriální ATPázy

J. Houštěk

Poruchy enzymů oxidativní fosforylace představují velkou skupinu závažných metabolických chorob, které často vedou k progredujícímu postižení nervosvalového aparátu novorozenců a dětí. Mezi mitochondriální choroby s obzvláště těžkým průběhem patří defekty mitochondriální ATPázy, klíčového enzymu buněčné přeměny energie. Všechny doposud popsané poruchy ATPázy jsou způsobené maternálně děděnými mutacemi v  podjednotce a, která je kódovaná mitochondriální DNA (mtDNA). Jedinou vyjímku představuje nový typ fatální deficience ATPázy, který jsme objevili ve spolupráci s Klinikou dětí a dorostu 1. Lékařské fakulty UK v Praze. Jedná se o selektivní snížení obsahu ATPázy na 25% kontrolních hodnot ve všech tkáních, které má za následek pokles mitochondriální tvorby ATP na méně než 15%. Analýza mtDNA a genetické studie fibroblastů a odvozených transmitochondriálních cybridů ukázaly jaderný původ onemocnění. Studium mechanismu vzniku onemocnění pomocí bichemických a imunochemických metod ukázalo poruchu tvorby enzymu beze změn v  jeho degradaci. Příčinou vzniku ATPázového defektu je porucha procesu asemblace heterooligomerního ATPázového komplexu z  jednotlivých podjednotek.

• Andersson U., Houštěk J., Cannon B.: ATP synthase subunit c expression: physiological regulation of the P1 and P2 genes. Biochem J. 323: 379-385, 1997
• Floryk D., Houštěk J.: TMRM is suitable for cytofluorometric measurements of changes of mitochondrial membrane potential in cells treated with digitonin. Bioscience Reports 19: 27-34, 1999
• Antonická H., Floryk D., Stratilová L., Klement P., Heřmanská J., Houšťková H., Zeman J., Houštěk J.: Defective kinetics of cytochrome c oxidase and alteration of mitochondrial membrane potential in fibroblasts and cybrids with MERRF mutation at position 8344 nt. Biochem. J. 342:537-544, 1999
• Houštěk J, Klement P, Floryk D, Antonická H, Heřmanská J, M. K, Hansíková H, Houšťková H, Chowdhury SKR, Rosipal S, Kmoch S, Stratilová L, Zeman J.: A novel deficiency of mitochondrial ATPase of nuclear origin. Hum.Mol.Genetics 8:1967-1974, 1999

---

5.12. Cytolytický faktor coelomové tekutiny dešťovek

Martin Bilej

Přestože bezobratlí představují přibližně 95 % ze dvou milionů živočišných druhů, naše poznatky o obranných mechanismech jsou založeny převážně na výsledcích získaných u myši a člověka. V posledních letech se však stále více a více objevují studie popisující často unikátní obranné faktory bezobratlých s potenciálním klinickým použitím. Jednou z modelových skupin bezobratlých jsou kroužkovití červi - dešťovky.

• Bilej M., Brys L., Beschin A., Lucas R., Vercauteren E., Hanušová R., De Baetselier P.: Identification of a cytolytic protein in the coelomic fluid of Eisenia foetida earthworms. Immunol. Lett. 45, 123-128 (1995).
• Bilej M., Rossmann P., Šinkora M., Hanušová R., Beschin A., Raes G., De Baetselier P.: Cellular expression of the cytolytic factor in earthworms Eisenia foetida. Immunol. Lett. 60, 23-29 (1998)
• Beschin A., Bilej M., Hanssens P., Raymakers J., Van Dyck E., Revets H., Gomez J., Brys L., De Baetselier P., Timmermans M.: Identification and cloning of a glucan- and lipopolysaccharide-binding protein from Eisenia foetida earthworms involved in the activation of prophenoloxidase cascade. J. Biol. Chem. 273, 24948-24954, (1998)
• Beschin A., Bilej M., Brys L., Torreele E., Lucas R., Magez S., De Baetselier P.: Convergent evolution of cytokines. Nature 400, 627-628 (1999)

---

5.13. Model struktury a funkce adenylát cyklázového toxinu podílejícího se na pathogenicitě Bordetella pertussis, původce černého kašle.

P. Šebo

Černý kašel je onemocnění, které ač bylo ve většině civilizovaných zemí téměř vytlačeno, představuje pro rozvojové země stále velký problém. Na patogenicitě původce onemocnění Bordetella pertussis se výrazně podílí také adenylát cyklázový toxin (ACT), který přenáší svoji adenylát cyklázovou doménu přes membránu cílových buněk. Detoxifikované formy ACT, které mají geneticky zrušenu schopnost syntetizovat cAMP z buněčných zásob ATP a zabíjet buňky, jsou velmi slibným antigenem pro přípravu nových rekombinantních vakcín proti černému kašli. Pokud je schopnost takto mutovaných ACT pronikat do buněk zachována, lze je použít jako velmi účinného dopravce virálních a nádorových proteinů do buněk prezentujících antigeny a vyvolat u experimentálních zvířat imunitní odpověď která je ochrání proti některým typům virů a nádorů. Studium mechanismu průniku ACT buněčnou membránou má proto kromě teoretického, také značný praktický význam pro vývoj zcela nové generace účinných a bezpečných vakcín proti závažným onemocněním.

• Osičková, A., Osička, R., Meyer, E., Benz, R. and P. Šebo.: An Amphipathic -helix Including Glutamates 509 and 516 is Crucial for Membrane Translocation of Adenylate Cyclase Toxin and Modulates Formation and Cation Selectivity of Its Membrane Channels. J. Biol. Chem. 274(53), 37644-37650 (1999).

---

5.14. Kombinace biologických a chemických metod při dekontaminaci znečištěných složek životního prostředí

František Nerud, Jiří Gabriel, Čeněk Novotný, Václav Šašek

Dřevokazné houby, zejména druhy, které rozkládají lignin (tzv. houby bílé hniloby), se v posledních desetiletích staly předmětem zájmu i v oblasti vývoje nových environmentálních biotechnologií. Tyto houby produkují enzymy schopné rozkládat, kromě ligninu, i jiné aromatické polutanty, např. polyaromatické uhlovodíky (PAH), polychlorované bifenyly (PCB), dioxiny, chlorofenoly, syntetická barviva, aromatické herbicidy apod.

• Bhatt M., Patel M., Rawal B., Novotný Č., Molitoris H.P., Šašek V.: Decolourisation of the synthetic dye RBBR in contaminated soil. World J. Microbiol. Biotechnol. (in press).
• Krčmář P., Kubátová A., Votruba J., Erbanová P., Novotný Č., Šašek V.: Degradation of polychlorinated biphenyls by extracellular enzymes of Phanerochaete chrysosporium produced in perforated plate bioreactor. World J. Microbiol. Biotechnol. 15, 237-242 (1999).
• Krcmar P., Novotny C., Marais M.-R., Joseleau J.-P.: Structure of extracellular polysaccharide produced by lignin-degrading fungus Phlebia radiata. Internat. J. Biol. Macromolecul. 24, 61-64 (1999).
• Isikhuemhen O.S., Nerud F.: Preliminary studies of the ligninolytic enzymes produced by the tropical fungus Pleurotus tuber-regium (Fr.) Sing. Antonie van Leeuwenhoek 75, 257-260 (1999).
• Kubátová A., Erbanová P.: Factors affecting the evaluation of long-term PCB biodegradation in soil by white rot fungi, pp. 141-146 in Ph. Baveye et al. (Eds.) Bioavailability of Organic Xenobiotics in the Environment. Kluywer Academic Publishers, The Netherlands, 1999.
• Matucha M., Bubner M., Kubátová A., Erbanová P., Uhlířová H., Novotný Č., Šašek V.: Isotopic labeling in ecological research: Acta Universitatis Carolinae Environmentalis, 1999.
• Novotný Č., Erbanová P., Šašek V., Kubátová A., Cajthaml T., Lang E., Krahl J., Zadrazil F.: Extracellular oxidative enzyme production and PAH removal in soil by exploratory mycelium of white rot fungi. Biodegradation 10,: 159-168 (1999).
• Šašek V., Novotný C., Erbanová P., Bhatt M., Cajthaml T., Kubátová A., Dosoretz C., Rawal B., Molitoris H.P.: Selection of ligninolytic fungi for biodegradation of organopollutants, pp. 69-74 in A. Leason and B.C. Alleman (Eds.) Phytoremediation and Innovative Strategies for Specialized Remedial Applications. Battelle Press, Columbus-Richland 1999.

---

5.15. Organizace jaderného genomu rostlin

Jaroslav Doležel a kol.

Většina genetické informace rostlin je uložena v buněčném jádře. Ve srovnání s ostatními eukaryoty lze u rostlin pozorovat značnou variabilitu v množství jaderné DNA. Ta je z větší části způsobena rozdíly v zastoupení repetitivních sekvencí DNA v genomu rostlin. Přestože repetitivní sekvence nekódují genetické informace, ovlivňují strukturu i funkce rostlinného genomu. Proto je studium velikosti genomu a repetitivních sekvencí významné pro pochopení evoluce a speciace rostlin. Na druhé straně repetitivní sekvence značně komplikují genetické mapování většiny kulturních rostlin, protože představují hlavní příčinu obrovské velikosti jejich genomů. Proto je v současnosti věnována značná pozornost vyvíjení metod analýzy genomu rostlin na základě jeho redukce na jednotlivé typy chromosomů.

• Lysák M.A., Doleželová M., Horry J.-P., Swennen R., Doležel J.: Flow cytometric analysis of nuclear DNA content in Musa. Theor. Appl. Genet. 98: 1344-1350, 1999a.
• Lysák M.A., Číhalíková J., Kubaláková M., Šimková H., Künzel G., Doležel J.: Flow karyotyping and sorting of mitotic chromosomes of barley (Hordeum vulgare). Chrom. Res. 7: 431-444, 1999b.
• Balint-Kurti P.J., Clendennen S.K., Doleželová M., Valárik M., Doležel J., Beetham P., May G.D.: Identification and chromosomal localization of the Monkey retrotransposon in Musa spp. Mol. Gen. Genet., 2000 (v tisku).

---

5.16. Charakterizace a detekce A a Y virů brambor

Noemi Čeřovská a kol.

Potyviry reprezentují velmi širokou skupinu rostlinných patogenů s velkým ekonomickým dopadem. K nejvýznamnějším zástupcům této skupiny patří A a Y viry bramboru. Pro studium vlastností těchto virů a jejich diagnostiku jsme připravili sadu monoklonálních protilátek. Pro detekci A viru bramboru (PVA) byla vypracována i metoda polymerázové řetězové reakce (PCR). V posledních letech se vyskytla zcela nová skupina izolátů Y viru bramboru (PVY), označovaná jako PVY-NTN, způsobující nekrózy na hlízách. U osmi izolátů tohoto kmene PVY jsme pomocí monoklonálních protilátek provedli mapování spojitých epitopů (tj. míst na obalovém proteinu viru, na kterých dochází k interakci s protilátkou) a charakterizovali jsme jejich polohu v rámci obalového proteinu. Dále byla určena nukleotidová a aminokyselinová sekvence vysoce variabilních N-koncových částí proteinových obalů jednotlivých izolátů. Velká homologie v těchto sekvencích u PVY-NTN v porovnání s ostatními kmeny PVY potvrzuje, že tento kmen je evolučně nejmladší mezi všemi kmeny PVY. Provedené analýzy poslouží nejen k objasnění vývojových odlišností a příbuznosti mezi kmeny rostlinných virů, ale ve spojení s imunochemickou analýzou obalového proteinu PVY-NTN i k vypracování spolehlivého diagnostického rozlišení.

• Čeřovská N.: Production and characterization of monoclonal antibodies to potato virus Y^NTN strain and their use in strain differentiation. Plant Pathol. 47: 505-509, 1998.
• Čeřovská N., Filigarová M., Moravec T., Šubr Z.: Mapping antigenic epitopes of potato virus A using monoclonal antibodies and overlapping synthetic peptides. Can. J. Plant Pathol. 20: 221-226, 1998.
• Čeřovská N., Petrzik K., Moravec T., Mráz I.: Potato virus A detection by reverse transcription - polymerase chain reaction. Acta Virologica 42: 83-85, 1998.
• Moravec T., Čeřovská N., Pavlíček A.: Electron microscopic observation of potato virus A using monoclonal murine antibodies. Acta Virologica 42: 341-346, 1998.
• Čeřovská N., Moravec T., Filigarová M., Ryšlavá H., Grosclaude J.: Partial antigenic characterization of different potato virus Y-NTN isolates with monoclonal antibodies by means of competitive binding tests and immunoblotanalysis. Acta Virologica 43: 391-393, 1999.

---

5.17. Účast polyaminů a aromatických monoaminů v diferenciačních pochodech

Milena Cvikrová a kol.

Polyaminy (putrescin, spermidin a spermin) představují skupinu alifatických aminů přítomných ve všech živých organismech. Tyto nízkomolekulární polykationty se účastní širokého spektra fyziologických pochodů spojených s buněčným dělením, růstem a diferenciací. Jejich biologická aktivita je do značné míry podmíněna jejich interakcemi s biomembránami a molekulami nukleových kyselin, které jsou těmito vazbami stabilizovány a ochráněny před degradací. V rostlinných buňkách jsou významně zastoupeny též rozpustné konjugáty polyaminů s hydroxyskořicovými kyselinami. Polyaminy ovlivňují společně s rostlinnými hormony řadu diferenciačních pochodů včetně indukce kvetení, tvorby kořenů, somatické embryogeneze a vývoje somatických embryí. Funkce polyaminů a aromatických monoaminů (fenyletylamin a tyramin) v těchto vývojových stádiích jsou intenzivně studovány.

• Cvikrová M., Malá J., Eder J., Hrubcová M., Vágner M.: Abscisic acid, polyamines and phenolic acids in sessile oak somatic embryos in relation to their conversion potential. Plant Physiol. Biochem. 36: 247-253, 1998.
• Cvikrová M., Binarová P., Cenklová V., Eder J., Macháčková I.: Reinitiation of cell division and polyamine and aromatic monoamine levels in alfalfa explants during the induction of somatic embryogenesis. Physiol. Plant. 105: 330-337, 1999.
• Cvikrová M., Binarová P., Eder J., Vágner M., Hrubcová M., Zoń J., Macháčková I.: Effect of inhibition of phenylalanine ammonia lyase activity on growth of alfalfa cell suspension culture: Alterations in mitotic index, ethylene production, and contents of phenolics, cytokinins, and polyamines. Physiol. Plant. 107: 329-337, 1999.

---

5.18. Gliové buňky vytvářejí difúzní bariéry v CNS

Doc. MUDr. Eva Syková, DrSc.,

Gliové buňky mají významnou úlohu nejen při udržování iontové a objemové homeostázy v CNS, ale tím, že vytvářejí v mozku difúzní barriéry, zajišťují i specificitu extrasynaptického přenosu. Studium tzv. zbytkových K⁺ proudů oligodendrocytů prokázalo, že v jejich okolí existuje větší difúzní bariéra, která způsobuje zvýšené hromadění K⁺ v průběhu depolarizačního pulzu a zvýšený přesun K⁺ přes membránu zpět do buňky po ukončení pulzu, než u astrocytů. Difúzní bariéry v ECP mohou zásadním způsobem ovlivnit směr difúze iontů a neuroaktivních látek v nervové tkání. Ukázali jsme, že poranění mozku, aplikace draselných iontů, excitačních mediátorů, nebo hypotonického roztoku způsobí významné změny difúzních parametrů extracelulárního prostoru mozku. Dochází k rychlému zmenšení extracelulárního prostoru a zpomalení difúze neuroaktivních látek zvýšením difúzních překážek, tzv. tortuozity. Po vzniku astrogliózy přetrvávají zvýšené hodnoty tortuozity a v bílé hmotě navíc dochází k vymizení typické difúzní anizotropie. Naše výsledky ukázaly, že astroglióza, která doprovází poranění a četné patologické stavy (anoxie, epileptické záchvaty, demyelinizace, degenerace atp.) je spojena s přetrvávajícími změnami difúzních parametrů extracelulárního prostoru. Tyto nálezy je možné uplatnit pro diagnostiku některých onemocnění CNS na př. pomocí difúzně-vážené magnetické resonance (MR).

• Chvátal, A., Anděrová, M., Žiak, D., Syková, E.: Glial depolarization evokes a larger potassium accumulation around oligodendrocytes than around astrocytes in gray matter of rat spinal cord slices. J. Neurosci. Res. 56: 493-505 (1999).
• Syková, E., Vargová, L., Prokopová, Š., Šimonová, Z.: Glial swelling and astrogliosis produce diffusion barriers in the rat spinal cord. Glia 25: 56-70 (1999).
• Roitbak, T., Syková, E.: Diffusion barriers evoked in the rat cortex by reactive astrogliosis. Glia 28: 40-48 (1999).

---

5.19. Úloha apoptosy při determinaci zubního vzorce u myši

MUDr. Miroslav Peterka, CSc

Pomocí histologických řezů a počítačových 3D rekonstrukcí byla provedena detailní analýza úlohy apoptosy při časném vývoji mandibulární dentice u myších embryí. Revidovali jsme obecně uznávanou představu o vývoji prvního dolního moláru (M₁) u myši. Mohutná asymetrická zubní lišta, která je dominantní epitelovou strukturou v dolní čelisti dvanáctidenních myších zárodku (tj. na počátku morfogenese dentice) není ještě základem M₁, jak se obecně předpokládá. Tato struktura podléhá regresi za účasti apoptosy v jejím epitelu. Vlastní M₁ vzniká více vzadu a o den později. Naše výsledky ukázaly, že apoptosa se zásadním způsobem účastní při determinaci počtu, velikosti a polohy časných zubních primordií a její časo-prostorový vzorec hraje jednu z klíčových úloh při morfogenesi mandibulárního zubního epitelu u myši. Vzhledem ke skutečnosti, že vývoj M₁ myši je velice často používaným modelem při studiích regulace orgánového vývoje, správná reinterpretace výsledků molekulárních studií vzhledem k časo-prostorové specificitě morfogenetických dějů při vývoji odpovídajících struktur je z tohoto hlediska velice důležitá.

• Lesot, H., Peterková, R., Schmitt, R., Meyer, J. M., Viriot, L., Vonesch, J. L., Senger, B., Peterka, M., Ruch, J. V.: Initial features of the inner dental epithelium histo-morphogenesis in the first lower molar in mouse. Int. J. Dev. Biol., 43: 245-254 (1999).
• Peterková, R., Peterka, M., Vonesch, J. L., Ruch, J.V.: Contribution of 3-D computer assisted reconstructions to study of the initial steps of mouse odontogenesis. Journal of Hard Tissue Biology (Spec. Issue): 248-256 (1999).
• Kieffer, S., Peterková, R., Vonesch, J. L., Peterka, M., Ruch, J. V., Lesot, H.: Alterations in the incisor development in the Tabby mouse. Int. J. Dev. Biol. 43: 531-53 (1999).
• Miard, S., Peterková, R., Vonesch, J. L., Ruch, J.V., Peterka, M., Lesot, H.: Morphogenesis of the lower incisor in mouse from bud to early bell stage. Int. J. Dev. Biol. 43: 517-529 (1999).

---

5.20. Vztah znečištěného ovzduší a nitroděložní růstové retardace plodu.

MUDr. Radim Šrám, DrSc.,

V rámci Programu Teplice II byly studovány účinky znečištění ovzduší na výsledky těhotenství v okrese Teplice a Prachatice. Byla prokázána asociace relativního rizika růstové retardace plodu (IUGR) s expozicí prachovým částicím (PM10 a PM2.5) v období prvého měsíce těhotenství. Asociace s rizikem IUGR byla pozorována také u polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) a karcinogenních PAU v obou lokalitách. Koncentrace PAU predikuje riziko IUGR lépe než PM10. To nás vede k vyslovení hypotézy, že vlastní účinnou složkou ve vztahu k riziku IUGR jsou karcinogenní PAU adsorbované na povrchu jemných prachových částic. Je možné, že PM a PAU působí synergicky. Výsledky dále naznačují, že i zvýšená expozice SO₂ před početím může snižovat plodnost. K účinku SO₂ je nejcitlivější druhý měsíc před početím. Multivariační analýza potvrdila význam ochranného účinku vitamínu A a C. Relativní rizika růstové retardace plodu klesala s růstem hladiny vitaminu C v krvi matky. S růstem hladiny vitaminu A v krvi matky klesla také pravděpodobnost nízké porodní hmotnosti a předčasného porodu. Výsledky in vitro testů genotoxicity analýzou DNA aduktů a testy embryotoxicity prokázaly, že karcinogenní PAU jsou hlavní příčinou genotoxické a embryotoxické aktivity organických látek vázaných na aerosolové částice.

• Dejmek, J., Selevan, J. D., Beneš, I., Solanský, I., Šrám, J. R.: Fetal growth and maternal exposure to particulate matter during pregnancy. Environ. Health Perspect. 107: 475-480 (1999).
• Šrám, R.J., Binková, B., Rössner, P., Rubeš, J., Topinka, J., Dejmek, J.: Adverse reproductive outcomes from exposure to environmental mutagens. Mutation Research 428: 203-215 (1999).
• Binková, B., Veselý, D., Veselá, D., Jelínek, R., Šrám, R.J.: Genotoxicity and embryotoxicity of urban air particulate matter collected during winter and summer period in two different districts of the Czech Republic. Mutation Research 440: 45-58 (1999).

---

5.21. Variabilita a molekulární typizace viru nekrotické kroužko-vitosti slivoně a viru zakrslosti slivoně na ovocných dřevinách v ČR

Dana Vašková, Karel Petrzik, Renata Karešová, Josef Špak

V našich podmínkách mají z ilarvirů dřevin praktický význam pouze virus nekrotické kroužkovitosti třešně (prunus necrotic ringspot virus - PNRSV), virus zakrslosti švestky (prune dwarf virus - PDV) a virus mozaiky jabloně (apple mosaic virus). Spektra hostitelů těchto virů se do značné míry překrývají - infikují třešně, višně, slivoně, trnky, mirabelky, meruňky, broskvoně, jabloně, ale i mandloně, maliníky, růže či chmel. Tyto viry se šíří rouby, pylem a v menší míře semeny. Příznaky infekce ilarviry se liší jak v typech způsobovaných poškození, tak v intenzitě, s jakou se napadení projeví. Variabilitu příznaků ovlivňují konkrétní izoláty viru, ale v nemalé míře se uplatňuje i druh a kultivar hostitelské rostliny. Některé kmeny PNRSV se mohou podílet na pozdějším dozrávání plodů a na nižším vzrůstu stromů. Variabilita izolátů má význam pro spolehlivé zjištění přítomnosti virů ve stromech metodou ELISA. Protilátky připravené proti jednomu kmeni viru často nejsou schopné odhalit přítomnost kmene mírně odlišného. U PNRSV byly zatím nalezeny tři sérotypy.

• Vašková, D., Petrzik, K., Karešová, R.: Variability and molecular typing of the woody-tree infecting prunus necrotic ringspot ilarvirus.- Arch. Virol. 145: 1-11 (2000).

---

5.22. Struktura genů buněčných částic rozpoznávajících signál pro sekreci bílkovin u chmelu

Jaroslav Matoušek, V. Junker, Lukáš Vrba, J. Schubert, J. Patzak, G. Steger

U chmelu byla odhalena dědičně podmíněná proměnlivost buněčných částic rozpoznávajících signál pro sekreci bílkovin. Podařilo se izolovat a charakterizovat několik význačných genů určujících ribonukleovou složku těchto částic. V rámci těchto genů byly identifikovány dva nové regulační elementy, specifické pro chmel. Některé části charakterizovaných genů patrně souvisí s jejich vývojem a s evolucí chmelu. Pomocí těchto genů a nově objevených pseudogenů je možné český chmel odlišit od jiných odrůd. Kromě toho lze tyto funkční geny též modifikovat a použít pro přípravu rostlin odolných proti různým, zejména virovým patogenům. Práce poprvé popisuje toto uspořádání chmelových genů i životně důležitý mechanizmus transportu bílkovin, který je studován též u živočichů a baktérií.

• Matoušek, J., Junker, V., Vrba, L., Schubert, J., Patzak, J., Steger, G.: Molecular characterization and genome organization of 7SL RNA genes from hop (Humulus lupulus L.). - Gene 239: 173-183 (1999).

---

5.23. Interakce -tubulinu a Lyn kinázy v procesu antigenní aktivace a následných morfologických změn žírných buněk

• Dráberová, L., Dráberová, E., Surviladze, Z., Dráber, Pe., Dráber, Pa.: Protein tyrosine kinase p53/p56lyn forms complexes with gamma-tubulin in rat basophilic leukemia cells. International Immunology 11: 1829-1839, 1999

---

5.24. Úloha onkogenní bílkoviny Myb v diferenciaci a proliferaci krevních buněk

• Kašpar, P., Dvořáková, M., Králová, J., Pajer, P., Kozmik, Z., Dvořák, M.: Myb-interacting protein, ATBF1, represses transcriptional activity of Myb oncoprotein. J. Biol. Chem. 274: 14422-8, 1999

---

5.25. Vliv genotypu na průběh imunitní reakce proti Leishmania major

• Lipoldová, M., Svobodová, M., Krulová, M., Havelková, H., Badalová, J., Nohýnková, E., Holáň, V., Hart, A. A. M., Volf, P., Demant, P.: Susceptibility to Leishmania major infection in mice: multiple loci and heterogeneity of immunopathological phenotypes. Genes and Immunity, in press

---

5.26. Starobylá chromozomová architektura v oblasti ribosomálních genů

• Ráb, P., Rábová, M., Reed, K.M., Phillips, R.B., (1999): Chromosomal characteristics of ribosomal DNA in the primitive semionotiform fish, longnose gar Lepisosteus osseus. Chromosome Research 7: 475 - 480.

---

5.27. Remodelace jadérka v normálních a klonovaných embryích skotu

• Kaňka, J., Smith, S. D., Soloy, E., Holm, P., & Callesen, H. (1999). Nucleolar ultrastructure in bovine nuclear transfer embryos. Mol. Reprod. Dev., 52(3), 253-263.

---

5.28. Hormonální regulace lipogeneze u přežvýkavců v průběhu vývoje

• Škarda J.: Effets of catecholamines in vitro on lipogenesis in cultured adipose tissue from young goats. (1999) J. Vet. Med. A 46: 379-387.