Seznam anotací:

1. Sinice rodu Chroococcales (BÚ)
2. Katalog lišejníků České republiky (BÚ)
3. Soubor studií mikroskopických hub z nově popsané čeledi Chaetosphaeriaceae (BÚ)
4. Inaktivace fosforu hliníkem ve vodách a sedimentech nádrží v acidifikovaných oblastech (HBÚ)
5. Struktura biomasy pelagiálu v oligotrofních jezerech evropských pohoří (HBÚ)
6. Izolace a charakterizace α -makroglobulinu z plazmy klíštěte (PAÚ)
7. Příbuzenské vztahy parazitické skupiny Myzostomida (PAÚ)
8. Analýza ribosomálního proteinu bičíkovců z kmene Kinetoplastida (PAÚ)
9. Atlas rozšíření evropských savců (ÚBO)
10. Evoluce vybraných typů adaptací zvyšující reprodukční úspěšnost drobných pěvců (ÚBO)
11. Identifikace významných změn a střetů v krajinné struktuře (ÚEK)
12. Kontinuální extrakce cizorodých látek z vody a zjišťování jejich genotoxického efektu (ÚEK)
13. Sezónní chod citlivosti asimilačního aparátu smrku k působení nadměrného příkonu UV-B radiace (ÚEK)
14. Regulace mikrobiálního metabolismu v půdě oxidem uhličitým (ÚPB)
15. Struktura a funkce společenstev půdní meso- a mikrofauny mikrostanovišť bukových a smrkových lesů (ÚPB)

---

6.1. Sinice rodu Chroococcales

• Komárek, J., Anagnostidis K.: Cyanoprokaryota 1. Teil: Chroococcales. ­ In: Ettl, H., Gärtner, G., Heynig, H., Mollenhauer, D. /ed./: Süsswasserflora von Mitteleuropa 19/1, Gustav Fischer, Jena ­ Stuttgart ­ Lübeck ­ Ulm 1999, 548 pp.

---

6.2. Katalog lišejníků České republiky

• A. Vězda & J. Liška: Katalog lišejníků České republiky. ­ 283 p., ed. Botanický ústav AV ČR, Průhonice, 1999.

---

6.3. Soubor studií mikroskopických hub z nově popsané čeledi Chaetosphaeriaceae

• Réblová M., Barr M.E. & Samuels G.J. (1999). Chaetosphaeriaceae, a new family for Chaetosphaeria and its allies. ­ Sydowia, Horn 51: 49­70.
• Réblová M. (1999). Studies in Chaetosphaeria sensu lato I. The genera Chaetosphaerella and Tengiomyces gen. nov. of the Helminthosphaeriaceae. ­ Mycotaxon, Ithaca 70: 387­420.
• Réblová M. (1999). Studies in Chaetosphaeria sensu lato II. Coniobrevicolla gen. et sp. nov. ­ Mycotaxon, Ithaca 70: 421­429.
• Réblová M. (1999). Studies in Chaetosphaeria sensu lato III. The genera Umbrinosphaeria gen. nov. and Miyoshiella with Sporidesmium anamorph. ­ Mycotaxon, Ithaca 71: 13­43.
• Réblová M. (1999). Studies in Chaetosphaeria sensu lato IV. Crassochaeta gen. nov., a new lignicolous genus of the Trichosphaeriaceae. ­ Mycotaxon, Ithaca 71: 45­67.

---

6.4. Inaktivace fosforu hliníkem ve vodách a sedimentech nádrží v acidifikovaných oblastech.

J. Kopáček, J. Hejzlar, J. Borovec, P. Porcal, a I. Kotorová

Atmosférická depozice sloučenin S a N v oblastech s nízkými rychlostmi zvětrávání podloží může způsobit okyselení půd i vody a tím významně ovlivnit koloběh živin v ekosystému. Příkladem takových změn je i snižování dostupnosti fosforečnanů pro organismy ve vodních tělesech. Mechanismus těchto procesů byl popsán pro Plešné a Prášilské jezero na Šumavě a je následující. Přítoky šumavských jezer stále obsahují zvýšené koncentrace síranů, dusičnanů a v důsledku okyselení půd i hliníku a to i přes značný pokles emisí sloučenin S a N ve středoevropském regionu během posledního desetiletí. Díky nízkým hodnotám pH (3,9-4,5) je většina hliníku v přítocích rozpuštěna a v iontové formě. Hodnoty pH jezerní vody jsou však oproti přítokům o 0,5 až 1 jednotku vyšší v důsledku biochemických přeměn síranů a dusičnanů. Tím vznikají podmínky pro hydrolýzu iontových forem hliníku a tvorbu jejich koloidních oxihydroxidů, podobně jako ve vodárenském procesu čiření vody. Vznikající koloidní sloučeniny hliníku mají velký povrch a nesou kladný náboj, takže mohou poutat fosforečnany, které nesou záporný náboj. Tato adsorpce ovlivňuje přirozený koloběh fosforu ve vodních ekosystémech, protože poutá fosforečnany uvolněné do vodního sloupce při rozkladných procesech a tím snižuje jejich dostupnost pro mikroorganismy. Po sedimentaci koloidních sloučenin hliníku z vodního sloupce se rovněž zvyšuje sorpční schopnost vrchní vrstvy sedimentů, čímž vzniká bariéra proti uvolňování fosforečnanů i z tohoto vnitřního zdroje jezer. Díky stabilitě oxihydroxidů hliníku vůči změnám oxidačně-redukčních podmínek je tato bariéra účinná i po vyčerpání kyslíku nade dnem nádrže, kdy se sediment většinou stává významným zdrojem fosforečnanů pro vodní těleso. Popsaný proces imobilizace fosforečnanů hliníkem je příkladem samovolného přírodního pochodu, který je využíván při restauraci eutrofizovaných vodních nádrží. V tomto případě jsou však sloučeniny hliníku do nádrže přidávány uměle.

• Kopáček, J., Hejzlar, J., Borovec, J., Porcal, P. and Kotorová, I.: Phosphorus inactivation by aluminum in the water column and sediments: A process lowering in-lake phosphorus availability in acidified watershed-lake ecosystems. - Limnology and Oceanography (in press).
• Kopáček, J., Hejzlar, J., Porcal, P. and Nedoma, J.: Chemistry of Prášilské Lake and its tributaries during the 1998 summer temperature stratification. - Silva Gabreta: 3 (in press).

---

6.5. Struktura biomasy pelagiálu v oligotrofních jezerech evropských pohoří

Viera Straškrábová, Karel Šimek, Jaroslav Vrba, Jiří Nedoma, Miroslav Macek, Petr Hartman

V oligotrofních jezerech s malým množstvím živin (hlavně fosforu) a nízkou produkcí fytoplanktonu nabývá ve volné vodě (pelagiálu) většího významu společenstvo baktérií a bakteriožravých prvoků v porovnání s dalšími dvěma složkami ­ fytoplanktonem (řasami a sinicemi) a vícebuněčným zooplanktonem. Hlavně zooplankton je málo zastoupen a v acidifikovaných jezerech Šumavy a Tater skoro chybí. V oligotrofních jezerech evropských pohoří (Šumavy, Tater, Pyrenejí, Alp, skotských a norských hor) nacházíme poměrně aktivní společenstva planktonních baktérií, která využívají organické látky, vylučované fytoplanktonem jako tzv. extracelulární produkci. Úlohu nejvyššího potravního článku kromě heterotrofních bičíkovců nebo nálevníků zde přejímají často i mixotrofní bičíkovci, tj. zástupci fytoplanktonu, kteří jsou kromě primární produkce zároveň schopni fagocytovat baktérie a doplňovat si tak zásoby fosforu. Vliv žíru prvoků či zooplanktonu na nižší články však je v tomto společenstvu slabý. Za nejnižší potravní článek můžeme považovat současně fytoplankton (limitovaný fosforem) a baktérie využívající rozpuštěné organické látky z primární produkce fytoplanktonu či terestrického původu. Baktérie jsou převážně limitovány nízkou teplotou.

• Barbieri, A., Veronesi, M., Simona, M., Malusardi, S., Straškrabová, V.: Limnological survey in eight high mountain lakes located in Lago Maggiore watershed (Switzerland). - In: V. Straškrabová, C. Callieri, J. Fott (guest eds), Pelagic food web in mountain lakes. Mountain Lakes Research Program, J. Limnol. 58: 179-192 (1999).
• Simona, M., Barbieri, A., Veronesi, M., Malusardi, S., Straškrabová, V.: Seasonal dynamics of plankton in a mountain lake in the southern Alps (Laghetto Inferiore, Switzerland). - In: V. Straškrabová, C. Callieri, J. Fott (guest eds), Pelagic food web in mountain lakes. Mountain Lakes Research Program, J. Limnol. 58: 169-178 (1999).
• Straškrabová, V., Callieri, C., Carrilllo, P., Cruz-Pizarro, L., Fott, J., Hartman, P., Macek, M., Medina-Sánchez, J.M., Nedoma, J., Šimek, K.: Investigations on pelagic food webs in mountain lakes - aims and methods. - In: V. Straškrabová, C. Callieri, J. Fott (guest eds), Pelagic food web in mountain lakes. Mountain Lakes Research Program, J. Limnol. 58: 77-87 (1999).
• Straškrabová, V., Kopáček, J., Procházková, L., Vrba, J.: Die Versauerung der Seen in Böhmerwald, Ursachen, Trends und Folgen für die biologischen Prozesse und die Wasserqualität. - In: D. Bornhöft, J. Bouček, H. Feldmann, W. Geller, H. Guhr, V. Mohaupt, P. Punčochář, M. Simon, J. Smrťák, J. Spoustová, O. Uhlmann (eds), Gewässerschutz im Einzugsgebiet der Elbe, 8. Magdeburger Gewässerschutzseminar, Karlovy Vary 21.-23.10.1998, Ergänzungsheft p. 74-77, UFZ Leipzig-Halle, B. G. Teubner, Stuttgart-Leipzig (1998).
• Straškrabová, V., Šimek, K., Macek, M., Hartman, P., Fott, J., Blažo, M.: Pelagic food webs and microbial loop in low-alkalinity mountain lakes. - Verhandl. IVL ( accepted).
• Straškrabová, V., Šimek, K., Nedoma, J.: Importance of pelagic bacteria in lakes and reservoirs of different trophy ­ implications for long-term monitoring. (Extended abstract). - In: Lake 99, Sustainable Lake Management, 8^th Internat. Conf. on the Conservation and Management of Lakes, 17-21 May 1999, Copenhagn-Denmark, Book of Abstracts, Vol. II, S7-5, 4 pages (1999).
• Vrba, J., Kopáček, J., Straškrabová, V., Hejzlar, J., Šimek, K.: Limnological research of acidified lakes in Czech part of the Šumava Mountains: trophic status and dominance of microbial food webs. - Silva Gabreta 1: 151-164 (1996).

---

6.6. Izolace a charakterizace α-makroglobulinu z plazmy klíštěte

• Kopáček, P., Weise, C., Saravanan, T., Vítová, K., Grubhoffer, L.: Characterization of an α -macroglobulin-like glycoprotein isolated from the plasma of the soft tick Ornithodoros moubata. ­ Eur. J. Biochem. 267: 465-475 (2000).
• Kopáček, P., Kovář, V.T., Saravanan, T., Weise, C.: Immune proteins isolated from plasma of the soft tick Ornithodoros moubata. ­ In: 3^rd Int. Conference "Ticks and Tick-borne Pathogens: Into the 21^st Century". Abstract p. 78. Vysoké Tatry 1999.

---

6.7. Příbuzenské vztahy parazitické skupiny Myzostomida

• (GA AVČR - A6022801, MŠMT - VŠ 96066).
• Zrzavý J., Hypša V., Tietz D. F.: Myzostomida are not annelids. Molecular and morphological support for a clade of animals with anterior sperm flagella. Zasláno do časopisu Cladistics.

---

6.8. Analýza ribosomálního proteinu bičíkovců z kmene Kinetoplastida

• Avliyakulov N., Lukeš J., Kajava A., Liedberg B., Lundstrom I., Svensson S.P.S.: Suramin blocks nucleotide triphosphate binding to ribosomal protein L3 from Trypanoplasma borreli. Eur. J. Biochem., přijato do tisku.

---

6.9. Atlas rozšíření evropských savců

Jan Zima, Miloslav Homolka, Petr Koubek

V širší mezinárodní spolupráci byl dokončen Atlas evropských savců, který byl v roce 1999 publikován v nakladatelství Academic Press v Londýně. Je to dosud nejpodrobnější zpracování geografického rozšíření savců v Evropě. Známý areál každého druhu je vyznačen na mapě s kvadrátovou sítí, která je doplněna krátkým shrnujícím textem. Pracovníci ÚBO se na tomto díle podíleli jako editoři, koordinátoři dat pro Českou republiku a autoři doprovodných textů u 20 druhů. Údaje uveřejněné v Atlasu již byly použity např. při zpracování Červené knihy evropských obratlovců a při sestavení evropské mapy biologické diverzity. Výsledky těchto syntetických studií naznačují, že území České republiky patří z hlediska druhové rozmanitosti mezi nejbohatší části Evropy.

• Zima, J., Anděra, M.: A synopsis of the mammals of the Czech Republic. - Hystrix (n.s.) 8: 107-111 (1996).
• Mitchell-Jones, A.J., Amori, G., Bogdanowicz, W., Kryštufek, B., Reijnders, P.J.H., Spitzenberger, F., Stubbe, M., Thissen, J.B.M., Vohralík, V., Zima, J.: Atlas of European Mammals. Poyser Natural History. - Academic Press, London 1999, 496 pp.

---

6.10. Evoluce vybraných typů adaptací zvyšující reprodukční úspěšnost drobných pěvců

Marcel Honza

Na dvou modelových druzích drobných pěvců ­ rákosníku obecném Acrocephalus scirpaceus a rákosníku velkém A. arundinaceus byl studován vliv mezidruhových interakcí na průběh hnízdění. Na lokalitách, na kterých se tyto druhy vyskytují společně byla u subdominantního druhu (r. obecný) ovlivněna doba zahájení snůšky, způsob a průběh obsazování hnízdních okrsků.

• Honza, M., Moksnes, A., Roskaft, E., Oien, I.J.E., 1998 : Survival of Reed Warbler Acrocephalus scirpaceus clutches in relation to nest position. Bird Study, 45: 104-108.
• Honza, M., Moksnes, A., Roskaft, E., Oien, I.J.E., 1999 : Effect of great Reed Warbler Acrocephalus arundinaceus on the reproductive tactics of the reed Warbler A. scirpaceus. Ibis, 141: 489-506.
• Stokke, B.G., Moksnes, A., Roskaft, E., Rudolfsen, G., Honza, M., 1999: Rejectuion of artificial cuckoo Cuculus canorus eggs in relation to variation in egg appearance among reed warblers Acrocephalus scirpaceus. Proc. R. Soc. London B. 266: 1483-1488.
• Kleven, O., Moksnes, A., Roskaft, E., Honza, M., 1999: Host species affects the growth rate of cuckoo Cuculus canorus chiks. Behav. Ecol. Sociobiol. 47: 41-46.
• Oien, I.J.E, Moksnes, A., Roskaft, E., Edvardsen, E., Honza, M., Kleven, O., Rudolfsen, G., 1999: Conditional host responses to Cuckoo Cuculus canorus parasitism. In: Adams, N.J. and Slotow, R.H. (eds.): Proc. 22 Int. Ornithol. Congr. Durban: 3125-3145, Johannesburg.

---

6.11. Identifikace významných změn a střetů v krajinné struktuře

• Bartoš, M., Kušová, D., Těšitel, J.: Boundary effect" and development of marginal areas. Ekológia (Bratislava), 18, (2): 47-52, 1999
• Cudlínová, E., Lapka, M., Bartoš, M.: Problems of agriculture and landscape management as percieved by farmers in Sumava Mountains (Czech Republic), Landscape and Urban Planning 46:71-82, 1999.
• Cudlín P., Zemek F., Heřman M. : Hodnocení podmínek vzniku extrémních hydrologických jevů v krajině metodami hydrologického modelování a GIS. In: Sborník příspěvků Workshopu 99 grantového projektu "Extrémní hydrologické jevy v povodích", 25.10.1999, Klub techniků Praha, FSv ČVUT Praha (ed.), 4 s. (ISBN: 80-01-02072, v tisku)
• Zemek F., Heřman M., Klouda Z.: Bark Beetle Calamity Assessment from Remotely Sensed Data. Silva Gabreta 3, (in press).
• Žaloudík, J., Suchý, H.: Využití DPZ a GIS při hodnocení transportních procesů v povodích. In: GIS Seč 1999 - geografické informační systémy ve státní a veřejné správě, Seč 9.-11.6.1999, Universita Pardubice, ČAGI (ed.), Invence Litomyšl: 63-69, 1999.
• Zemek, F., Heřman, M. : Natural and socio-economicpotential in land use rategic planning. Acta universitatis Carolinae ­ Environmentalica, (in press)

---

6.12. Kontinuální extrakce cizorodých látek z vody a zjišťování jejich genotoxického efektu

---

6.13. Sezónní chod citlivosti asimilačního aparátu smrku k působení nadměrného příkonu UV-B radiace

• Šprtová, M., Marek, M.V., Nedbal, L., Prášil, O., Kalina, J.: Seasonal changes of photosynthetic assimilation of Norway spruce under the impact of enhanced UV-B radiation. Plant Science, 142:37-45 , 1999
• Šprtová, M., Marek, M.V., Nedbal, L., Prášil, O.: Effect of enhanced UV-B radiation on chlorophyll a fluorescence parameters in Norway spruce needles. Journal of Plant Physiology, (in press)

---

6.14. Regulace mikrobiálního metabolismu v půdě oxidem uhličitým

H. Šantrůčková, M. Šimek, D. Elhottová, T. Picek

Koncentrace oxidu uhličitého v půdě je mnohonásobně vyšší než v ovzduší. Oxid uhličitý v půdě může ovlivňovat půdní mikroorganismy prostřednictvím změn vlastností půdního roztoku, může však být i zdrojem uhlíku. Heterotrofní asimilace CO₂ mikroorganismy je známým jevem, ale dosud neexistovaly údaje o její existenci a roli v půdě. Hlavní příčinou je složitost půdního prostředí a duální role CO₂, který je koncovým produktem respiračních pochodů a současně může být využíván jako zdroj C a energie. Tento problém bylo možno vyřešit aplikací metod sledujících přirozený výskyt stabilního izotopu ¹³C v půdním prostředí. V těchto metodických postupech se využívá toho, že (i) izotopové složení CO₂ je výrazně odlišné od izotopového složení půdní organické hmoty a mikroorganismů a (ii) izotopové složení látek se během metabolických přeměn mění podle určitých zákonitostí a je předpověditelné. Kombinací metod využívajících přirozeného výskytu stabilních izotopů s klasickými půdně biologickými metodami se podařilo prokázat asimilaci CO₂ heterotrofní půdní mikroflórou. V laboratorních pokusech s použitím zvýšené koncentrace CO₂ půdní mikroflóra asimilovala 1-2 % z CO₂ dodaného do systému. Dále bylo zjištěno, že vlivem CO₂ dochází ke změně ve složení mikrobních společenstev a ke stimulaci mikrobiálních aktivit. Tyto poznatky vnášejí nový pohled na hodnocení přeměn organické hmoty v půdě i na hodnocení vlivu globálních změn na tok uhlíku terestrickým ekosystémem.

• T. Picek, M. Šimek, H. Šantrůčková: Microbial responses to fluctuation of soil aeration status and redox conditions. Biology and Fertility of Soils, přijato.
• H. Šantrůčková, M.I. Bird, J. Frouz, V. Šustr, K. Tajovský: Microbial respiration and natural abundance of ¹³C in relation to microbial mineralisation and the feeding activities of soil invertebrates. Soil Biology and Biochemistry, přijato.
• H. Šantrůčková, M.I. Bird, J. Lloyd: Carbon and ¹³C composition of tropical and temperate grassland soils. Functional Ecology, přijato.

---

6.15. Struktura a funkce společenstev půdní meso- a mikrofauny mikrostanovišť bukových a smrkových lesů

J. Rusek, V. Balík, L. Háněl, J. Starý, J. Materna

Důležitou součástí ekosystémů bukových a smrkových lesů jsou mikrostanoviště. Při výzkumu půdní fauny jim však byla dosud věnována pouze malá pozornost. Naše studie prokázaly, že půdní mezofauna (chvostoskoci, roztoči) je na mikrostanoviště vázána zřetelněji než mikrofauna (prvoci, háďátka). Mikrostanoviště mezofauny se často významně odlišují nejen botanicky, ale i půdně-chemickými parametry, půdní mikrostrukturou, formou humusu a mikroklimatem. Mezi význačná mikrostanoviště patří bezprostřední okolí kmenů buků (větší kolísání vlhkosti, teplot a oslunění povrchu půdy, jiná forma humusu), jehličnanů (větší sucho, velmi pomalý rozklad opadu), nárosty mechů a lišejníků na povrchu půdy, balvanech a padlých kmenech stromů, trouch starých kmenů, a kloboukaté houby. Trouchnivějící dřevo je význačným a důležitým mikrostanovištěm chvostoskoků, roztočů a dalších skupin půdní fauny, a spolu s mikrostanovišti mechů hraje důležitou úlohu při sukcesi (např. při osídlovaní pasek s extremními klimatickými podmínkami). Oproti ranějším sukcesním stádiím a strukturně jednodušším ekosystémům (např.alpinské travinné ekosystémy) jsou bučiny a smrčiny v podrostu a ve společenstvech zooedafonu výrazně strukturovány do heterogenity mikrostanovišť, která jsou zdrojem vyšší biodiverzity. Čím více mikrostanovišť bukový nebo smrkový les obsahuje, tím je vyšší počet druhů a celková biodiverzita společenstva půdní meosofauny a mikrofauny. Dlouhodobě přísně chráněná NPR Žofínský prales vykazuje až o 25-30% více druhů než silnějšímu antropickému tlaku vystavená PR Voděradské bučiny nebo obhospodařované lesy. Nesprávným managementem lesních porostů dochází ke zničení některých typů mikrostanovišť a k vymření řady druhů půdní fauny. Epigeická (na povrchu půdy žijící) složka půdní mezofauny je schopna rychleji osidlovat nová stanoviště než hlouběji v půdě žijící druhy. To vysvětluje podstatně vyšší podíl alpinských (Žofín) nebo karpatsko-sudetských (Voděradské bučiny) elementů mezi hlouběji v půdě žijící faunou v obou územích a historickou migraci těchto lesních ekosystémů v poledové době. Získané výsledky mají nejen teoretický význam, ale přinášejí i celou řadu poznatků prakticky využitelných pro management lesních porostů a pro ochranu přírody.

• Háněl, L.: Microdistribution of soil nematodes (Nematoda) in a climax spruce forest at Žofín National Natural Reserve, Czech Republic. In: K. Tajovský, V. Pižl (Eds.): Soil Zoology in Central Europe. Institute of Soil Biology AS ČR, České Budějovice, pp. 75-79, 1999.
• Materna, J.: Collembola of different vegetation patches in mountain beech and spruce forests. In: K. Tajovský, V. Pižl (Eds.): Soil Zoology in Central Europe. Institute of Soil Biology AS ČR, České Budějovice, pp. 211-221, 1999.
• Rusek, J.: Soil Invertebrate Species Diversity in Natural and Disturbed Environments. In: D. C. Coleman, P.F. Hendrix (Eds.): Invertebrates as Webmasters in Ecosystems. CAB International, Wallingford ­ Oxon, pp. 233-252, 2000.