Expertní rada pro vědu evropských akademií

Expertní radu pro vědu evropských akademií (EASAC) spolutvoří zástupci národních Akademií věd většiny členských států Evropské unie. Akademii věd ČR zastupuje předseda Rady pro zahraniční styky prof. Jan Palouš. Hlavním cílem a zaměřením Rady je příprava nezávislých expertiz k závažným a aktuálním problémům. Informace, které EASAC poskytuje ve svých publikacích a na konferencích, reprezentují aktuální evropský vědecký konsensus a jsou vypracovány nezávisle na komerční a politické sféře. Od prosince 2010 je jejím novým předsedou Sir Brian Heap, který je zvláštním profesorem na Univerzitě v Nottinghamu a členem několika správních rad britsko-asijských trustů. Sir Brian Heap nám odpověděl na několik otázek.


Foto: Archiv CZELO
Po zvolení členem Královské společnosti vykonával Sir Brian Heap funkci zahraničního tajemníka (1996–2001), zástupce Spojeného království v Evropské vědecké nadaci a ve Vědeckém výboru NATO. V roce 2001
byl pasován na rytíře za zásluhy v oblasti reproduktivní biologie a mezinárodních věd.

Jaké jsou nejvýznamnější aktivity a výsledky činnosti EASAC v posledních letech?
Hlavní událostí bylo nepochybně přestěhování sekretariátu EASAC z Královské společnosti v Londýně do Akademie věd Leopoldina v německém Halle. Od roku 2001, kdy jsme činnost Rady slavnostně zahájili v Královské švédské akademii ve Stockholmu, se aktivity zintenzivňovaly a její vliv neustále narůstal. EASAC představuje evropskou aktivitu, která jedná jménem svých 25 členů – 23 národních akademií věd členských států EU a dvou evropských sdružení, Academia Europaea a ALLEA, doplňujících celoevropský rozměr. Status pozorovatele má norská a švýcarská akademie, stejně jako Federace lékařských akademií.
Rada se stala politickým nástrojem evropských akademií. Připravuje nezávislá vědecká doporučení formou prohlášení a stanovisek či prostřednictvím seminářů a dalších akcí. Reagujeme tak na zájmy klíčových evropských institucí v Bruselu. Úloha EASAC neustále narůstá, podobně jako narůstá i obecné povědomí, že vědy, technologie a inovace jsou zásadní pro konkurenceschopnost Evropy, oživení po hospodářské recesi a důvěru v dlouhodobé směřování EU.

EASAC spravuje tři hlavní programy – Energie, Biovědy a Životní prostředí. Zvažujete rozšíření tohoto současného zaměření?
Tři hlavní programy odpovídají velkým výzvám EU, mezi nimiž je udržitelná energetická bezpečnost, péče o zdraví občanů a péče o Evropu jako takovou s ohledem na změny klimatu, bezpečnost potravin a životní prostředí. Současná vědecká témata Rady navíc zahrnují zachycování a ukládání oxidu uhličitého, koncentrovanou solární energii, udržitelná biopaliva, infekční choroby, syntetickou biologii, umělé nanočástice a lidské zdraví, genetické testování, reálné cíle v oblasti biodiverzity a adaptace na změny klimatu. V budoucnu se naše aktivity zaměří na hlavní výzvy v dlouhodobém výhledu, a to zvláště na neurovědy, transhumanismus a informační vědy. Je nutné konstatovat, že rozšíření o nové oblasti podléhá společnému rozhodnutí všech členů a záleží i na zdrojích finančních.

V prosinci 2010 jste se stal předsedou EASAC na období tří let. Mohl byste se podělit o svou vizi k budoucímu směřování Rady, a to zvláště s ohledem na vývoj evropského výzkumného prostředí?
Hlavní vizí je posílit znalostní základ evropských politik, neboť právě v této oblasti může Rada hodně přispět, na rozdíl od evropských institucí, které tento potenciál nemají. Konkrétně se jedná o tři způsoby: může vyzvat nejlepší evropské vědce ke spolupráci na tvorbě nezávislých studií a konsensuálních prohlášení pro představitele státní správy; může poskytnout analytické podklady pro setkání vysoko postavených politiků, jako jsou ministři, komisaři či poslanci Evropského parlamentu; pro současné komplexní výzvy může dodat expertizy vypracované společně akademiemi, které se specializují na klinické vědy, strojírenství i vědy humanitní.
EASAC se dvakrát ročně setkává s příslušnými ministry, jejichž stát bude vykonávat předsednictví v Radě EU, s cílem prodiskutovat priority v oblasti výzkumu a vývoje. Rada se při těchto setkáních zaměřuje na synergie a konflikty mezi vědou, technologiemi a inovacemi na jedné straně a tvorbou politik na straně druhé, neboť v těchto oblastech mohou členové EASAC poskytnout speciální odborné posudky.

Nedávno jste otevřeli styčnou kancelář EASAC v Bruselu. Jaké jsou její hlavní úkoly a co se jí už podařilo realizovat?
Zřízení kanceláře v Bruselu má usnadnit interakci s klíčovými evropskými institucemi – Evropským parlamentem, Evropskou komisí a Radou EU. K jejím hlavním úkolům patří propojení akademií s bruselskými subjekty a poskytnutí prostor k neformálnímu setkávání vědců a politiků. Rada se oficiálně představila v Bruselu na říjnové akci, v průběhu níž jsme prezentovali také nejnovější zprávu k podzemním vodám v jižních členských státech EU. Při této příležitosti jsme navázali nové kontakty s europoslanci i s expertním panelem Evropského parlamentu STOA (Science and Technology Options Assessment), který Radu přizval k účasti na svých pravidelných zasedáních. Další akce se zacílily na představitele Evropské komise. Styčnou kancelář, kterou hostí Královská akademie věd a umění Belgie (Royal Academies for Sciences and the Arts of Belgium), jsme otevřeli v dubnu 2010, takže je poměrně brzy na hlubší hodnocení. Lze však již nyní konstatovat, že prokázala svou důležitost a potenciál.
Více informací naleznete na http://www.easac.eu/.



ANNA VOSEČKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR