 |
| |
 |
 Údaje o imigrantech ve výzkumech LFS a EU-SILC |
| autor> Yana Leontiyeva
(Yana.Leontiyeva@soc.cas.cz)
|
 |
Socioweb 12/2011, rubrika Teorie pro všechny
Klíčová slova: metodologie, migrace, zdroje dat
Oficiální statistiky, ač jsou jakkoliv spolehlivé, nemohou poskytnout vyčerpávající údaje o imigrantech a jejich integraci. Proto přicházejí na řadu výzkumy, které podchycují nejen ve statistikách chybějící nebo neúplné demografické a jiné důležité ukazatele (například vzdělání a profese imigrantů v ČR, jejich rodinný status, počet dětí apod.), ale také další významné aspekty života imigrantů.
Vzhledem k častým národním odlišnostem a omezením v administrativních zdrojích dat jsou v některých zemích považována za vhodný zdroj širších informací o migrantech velká výběrová šetření s několikatisícovým vzorkem respondentů. Ta jsou organizována národními statistickými úřady v rámci velkých mezinárodních projektů. V tomto krátkém příspěvku se budeme věnovat dvěma největším šetřením realizovaným v rámci mezinárodních projektů Labour Force Survey (LFS) a European Union Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC).
Mezinárodní šetření Labour Force Survey je v České republice harmonizováno s Výběrovým šetřením pracovních sil (VŠPS), realizovaným na národní úrovni od konce roku 1992. Připomeňme, že se jedná o rozsáhlé čtvrtletní šetření všech členů domácností (starších 15 let) v bytech vybraných náhodným (v ČR dvoustupňovým stratifikovaným) výběrem. Každé čtvrtletí se ve výběrovém vzorku ocitne přibližně 25 tis. domácností. Toto čtvrtletní šetření zjišťuje celou škálu informací o ekonomických aktivitách dospělé populace a je prováděno ve všech členských zemích EU a v několika dalších zemích.
Podle požadavků evropských institucí musí LFS jako jedno z nejdůležitějších šetření zaměřených na zaměstnanost sloužit jako základní zdroj informací o integraci cizinců, zejména co se týče začlenění na trh práce. V mnohých zemích je toto šetření, vzhledem ke svému rozsahu a periodicitě, skutečně považováno za nejvhodnější nástroj ke zjišťování jinak obtížně dostupných sociálních statistik nejen domácího obyvatelstva, ale i imigrantů (např. vzdělanostní úroveň, získaná kvalifikace a pozice na trhu práce, složení domácností atd.). V zemích, jako jsou například Rakousko, Lucembursko, Německo a Holandsko, jsou data LFS používána dokonce jako hodnotná alternativa k oficiálním statistikám pro odhad skutečného počtu imigrantů v zemi. Nicméně v českém kontextu přináší použití tohoto datového zdroje pro statistiku migrace několik zásadních omezení.
V rámci LFS jsou standardně sbírány údaje o zemi narození respondentů a jejich státním občanství, případně o typu nebo délce pobytu v dané zemi. Navíc každý kalendářní rok je ke standardnímu dotazníku VŠPS připojen tzv. Ad-hoc modul, který se zaměřuje na určité téma nebo subpopulaci (například osoby se zdravotními potížemi, rodiny s dětmi, důchodce, mladé lidi na začátku pracovní kariéry apod.). V roce 2008 se Ad-hoc modul LFS věnoval situaci imigrantů a jejich potomků na trhu práce. [2] Nehledě na speciální tematické zaměření na mezinárodní migraci, toto šetření LFS realizované v ČR (podobně jako i ostatní šetření VŠPS) do značné míry podhodnotilo zastoupení imigrantů ve výběrovém vzorku. V roce 2009 z více než 36 tisíc respondentů mělo „pouze“ 354 dotazovaných (méně než 1 %) jiné než české občanství. Nejvíce byli zastoupeni občané Slovenska (126 respondentů), Ukrajiny (67), Vietnamu (33), Polska (22), Ruska (20) a Německa (13). [2] Pro srovnání je na tomto místě vhodné uvést oficiální statistiky, podle nichž pobývalo na konci roku 2008 na území ČR 397 536 osob s cizí státní příslušností starších 15 let. Podíl cizinců na celkovém obyvatelstvu ve věku 15 let a více tedy byl v daném období kolem 4,4 %. [3]
Jedním z hlavních vysvětlení, proč česká data LFS nejsou vhodná pro analýzu údajů o imigrantech, je samotný fakt, že se jedná o šetření domácností, které nepokrývá hromadná ubytovací zařízení, kde bydlí podstatná část imigrantů, zejména ekonomických. Dalším omezením je relativně nízké zastoupení cizinců v české populaci, takže nastává větší riziko výběrové chyby. V neposlední řadě může hrát roli i neochota cizinců odpovídat (ať již z důvodů jazykové bariéry či z obav sdělovat osobní údaje). Výsledkem působení těchto faktorů je několikanásobné podhodnocení (4-5krát nižší) zastoupení cizinců ve výběrovém souboru (a následných přepočtech na celkový stav obyvatel) ve srovnání s administrativními zdroji dat. Z tohoto důvodu se také strukturní údaje o cizincích v LFS (věk, vzdělání, státní občanství) liší od výstupů z administrativních zdrojů dat. Využití těchto výstupů pro mezinárodní srovnání může být poměrně zavádějící.
Problémy s neadekvátním zastoupením imigrační populace má také další rozsáhlý mezinárodní projekt Šetření příjmů a životních podmínek domácností (Životní podmínky), který je součástí Evropského šetření EU-SILC. Toto šetření je organizováno jako rotační panel domácností zaměřený na osoby ve věku 16 a více let. Celkový počet respondentů dotázaných v ČR byl v jednotlivých letech až 27 tisíc. Součástí šetření Životní podmínky je každoročně soubor otázek věnovaných specifickému tématu. Na rozdíl od LFS nebyl v rámci šetření EU-SILC prozatím organizován žádný modul věnovaný tématu mezinárodní migrace. Šetření EU-SILC je bohatým zdrojem informací o sociální situaci českých domácností, jejich příjmech, bydlení a pracovních a zdravotních podmínkách dospělých členů těchto domácností. Vzhledem k poměrně širokému spektru otázek by mohla data z šetření EU-SILC posloužit jako důležitý zdroj jindy nedostupných a velmi žádaných informací o naturalizovaných cizincích a cizích státních příslušnících pobývajících v ČR. Jak ukazuje tabulka 1, realita je jiná. Ani v tomto rozsáhlém šetření nenajdeme dostatečně velký vzorek pro podrobnější analýzy, protože populace imigrantů, obzvlášť těch, kteří se přistěhovali na území ČR poměrně nedávno, je v datech výrazně podhodnocena. [4]
Obě výše zmíněná evropská šetření (LFS a EU-SILC) prozatím nejsou z hlediska dat o imigrantech v ČR příliš užitečná. Přestože ze strany EU jsou v současné době iniciovány poměrně rozsáhlé aktivity k využívání dat z těchto dvou šetření k monitoringu integrace migrantů, v očích statistiků je tato snaha vnímána s velkou nevolí, neboť jsou si vědomi zkreslení, které zmíněná výběrová omezení přinášejí. Kromě jiného také proto, že poskytují údaje především o úspěšně integrovaných cizincích.
Tabulka 1. Imigranti v České republice ve výzkumech EU-SILC, 2007-2009
[1] V upravené podobě se tomuto tématu bude LFS opět věnovat v roce 2014.
[2] Údaje pochází z frekvenčních tabulek z dat VŠPS poskytnutých Českým statistickým úřadem.
[3] Zdroj: Český statistický úřad
[4] Na druhou stranu data EU-SILC mohou být velice zajímavým zdrojem o současné situaci slovenské menšiny, která, ač je v ČR početná, zatím není příliš probádaná.
|
| |
|
|
 |
|
 |
