Aktuality

Pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a pražského primátora doc. Bohuslava Svobody se ve dnech 5.–7. února 2013 uskuteční v krčském areálu Akademie věd ČR 89. Fyziologické dny (FD) v Praze. Tradiční odborné setkání badatelů i studentů fyziologie člověka a živočichů, spojené s několika desítkami přednášek, referátů a vystavených posterů, pořádá Fyziologický ústav (FGÚ) AV ČR. FD jsou již po desetiletí jedinečným místem vzrušujících diskusí nad novými objevnými výsledky, které se často později objeví na stránkách prestižních vědeckých časopisů.

 

Špičkové technologie potřebné pro výzkum medicínsky důležitých molekul s ohledem na včasnou detekci závažných onemocnění a lepší porozumění jejich mechanismům mají nyní k dispozici vědci působící v biologickém areálu Akademie věd ČR v pražské Krči. Zde byl totiž v pondělí 14. ledna 2013 slavnostně zahájen projekt Pražská infrastruktura pro strukturní biologii a metabolomiku (PISBM), jenž realizoval Mikrobiologický ústav (MBÚ) AV ČR v rámci 4. výzvy Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost.

Diamantové částice jsou vysoce účinná abraziva pro broušení a leštění povrchů. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Českého vysokého učení technického, Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR společně s kolegy z Belgie a Německa vyvinuli metodu, která pro tyto tzv. nanodiamanty otevírá novou oblast aplikací. Z málo aktivních částic lze nyní připravit vysoce jasné fluorescenční nanosondy, jimiž lze například monitorovat patologické změny v buňkách. Práce byla v těchto dnech publikována v prestižním vědeckém časopisu Nanoscale (abstrakt zde) a vybrána na jeho titulní stranu.

Pod vedením ředitelky Ústavu experimentální medicíny (ÚEM) AV ČR prof. Evy Sykové zahájilo 1. ledna 2013 činnost Centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad (CBTTN). Nachází se v nových prostorách navazujících na Inovační biomedicínské centrum ÚEM AV ČR v pražské Krči. Centrum tvoří třirůzně specializované pracovní skupiny: Oddělení transplantační imunologie doc. Vladimíra Holáně, jenž přešel s  celým výzkumným týmem z  Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Oddělení tkáňového inženýrství vedené prof. Evženem Amlerem a skupina Dr. Šárky Kubinové z Oddělení neurověd prof. Evy Sykové.

Inzulin je jedním z nejdůležitějších hormonů organismu. Ztráta schopnosti jeho produkce či neschopnost organismu inzulin využít vede k chronickému onemocnění zvanému diabetes mellitus neboli cukrovka. Ta je stále vážnějším celosvětovým problémem. Odhaduje se, že v roce 2011 dosáhl ve světě počet diabetiků 366 milionů, za 20 let jich má být již 550 milionů. Pro vývoj nových léčiv proti cukrovce je důležité pochopit způsob interakce inzulinu s jeho receptorem na povrchu buněk. K tomu přispěla i objevná práce vědců ze tří kontinentů, na níž se podílel i Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR.

Bohatství a rozmanitost života na Zemi tvoří zejména hmyz, pavouci, stonožky a jim podobní tvorové, jedním slovem členovci. Obývají většinou tropy a ani po několika staletích pečlivé práce biologové dosud nevěděli, kolik jejich druhů v tropickém lese vlastně žije. Nyní na tuto otázku odpovídá mimořádně detailní studie, právě uveřejněná v prestižním vědeckém časopisu Science (abstrakt zde). Na náročné badatelské práci (projekt IBISCA-Panama) zkoumající členovce žijící od hrabanky až po vrcholky panamského pralesa se významně podíleli i čeští vědci z Akademie věd ČR.

Mimořádné výsledky ve zdravotnickém výzkumu a vývoji ocenil v pondělí 10. prosince 2012 v pražském Martinickém paláci ministr zdravotnictví Leoš Heger. Kromě tří Cen ministra zdravotnictví bylo letos uděleno i pět čestných uznání, mezi nimi i Dr. Josefu Houšťkovi (a jeho spolupracovníkům) z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR za projekt „Genetické příčiny mitochondriálních chorob vyvolaných defektem ATP syntázy“.

Genomy řas odhalují jejich evoluční mozaikovitost a osud nukleomorfu. Závěry výzkumu, který se na tuto problematiku zaměřil, nyní uveřejnil prestižní vědecký časopis Nature. V mezinárodním týmu vedeném prof. Johnem Archibaldem z Dalhousie University v kanadském Halifaxu pracovali i tři výzkumníci z České republiky – Mgr. Marek Eliáš, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity a doc. Ing. Miroslav Oborník, Ph.D., a Mgr. Luděk Kořený, Ph.D., z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

MUDr. Přemysl Jiruška, Ph.D.,  z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu Akademie věd ČR získal v polovině listopadu medicínský grant Nadačního fondu Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu za rok 2012. Badatel vede tým odborníků, který zkoumá mechanismy vzniku epileptických aktivit v lidském mozku. Jejich poznatky mohou v budoucnu velmi výrazně přispět k prevenci a léčbě této závažné nemoci, kterou v Česku trpí přibližně 75 000 lidí. Podrobné informace naleznete zde.

Prohlídku toho nejzajímavějšího, co budou ve své nové budově zkoumat pracovníci Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) AV ČR, ocenili v úterý 20. listopadu 2012 hosté slavnostního otevření a představení těchto dalších prostor ÚEB AV ČR v Praze-Lysolajích. Programu se zúčastnili také představitelé Akademie věd ČR v čele s jejím předsedou prof. Jiřím Drahošem. Velice inspirativní bylo mimo jiné setkání se šlechtiteli jabloní, jejichž činnost má jasné praktické přínosy – nové odrůdy jabloní, které jsou odolné proti některým závažným chorobám. Těchto stromků se na celém světě ročně prodá přes milion.