Česky
Vědci, kteří ve svém bádání dosáhli mimořádných úspěchů, převzali 22. září 2011 v Lannově vile od předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše Ceny Akademie věd ČR. V první kategorii získali ocenění autorské týmy a badatelé za vynikající výsledkydosažené při řešení vědeckých úkolů i grantových, programových a mezinárodních projektů financovaných AV ČR; v kategorii druhé mladí badatelé do 35 let. Akademická rada letos vybírala z 20 návrhů; podle předsedy AV ČR jsou vítězné projekty schopné konkurovat v kontextu světové vědy.
Fota: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Jiří Grim, Vojtěch Havlíček, Martin Hatka, Adéla Kawka, Zdeněk Hodný, Linda Nedbalová a Pavel Materna
I. kategorie – Cena Akademie věd ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu byla udělena:
Autorskému týmu Fyzikálního ústavu AV ČR
– dr. Antonínu Šimůnkovi a dr. Jiřímu Vackářovi – za vědecký výsledek Tvrdost materiálů s iontovou a kovalentní vazbou. Autoři oceněné práce vytvořili z hlediska atomistického přístupu k pevné látce vůbec první teorii popisující tvrdost krystalů. Zavedením nové veličiny (pevnost meziatomové vazby) a vzorce vycházejícího z atomárního složení a lokální struktury látky otevřeli cestu k výpočtu tvrdosti kovalentních a iontových krystalů.
Autorskému týmu Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR – prof. Michalu Haindlovi, dr. Jiřímu Filipovi, dr. Jiřímu Grimovi, dr. Vojtěchu Havlíčkovi, Ing. Martinu Hatkovi – za vědecký výsledek Matematické modelování vizuálních vlastností povrchů materiálů. Fyzikálně nejpřesnější a nejobecnější popis vizuálních vlastností povrchů materiálů vyžaduje složitou šestnáctidimenzionální reflektanční funkci, jejíž měření a modelování je mimo možnosti současné vědy a výpočetní techniky. Dosud nejlepší známá aproximativní reprezentace této funkce je tzv. Bidirectional Texture Function (BTF), která poskytuje unikátní informace o měřeném materiálu, jež nelze získat jiným měřením nebo z jiné matematické reprezentace. Matematické modelování BTF je sice obtížné, protože se jedná o vysoce dimenzionální data, ale má zásadní význam pro vědecký pokrok v mnoha oborech analýzy, syntézy a rozpoznávání vizuálních dat v aplikacích lékařských, průmyslových, bezpečnostních nebo dálkového průzkumu Země. Tým vedený prof. Haindlem je autorem většiny dosud publikovaných výsledků matematického modelování v této oblasti a udržuje si vedoucí světové postavení v této nové špičkové oblasti.
Autorskému týmu Ústavu molekulární genetiky AV ČR navrženému Grantovou agenturou AV ČR – dr. Zdeňku Hodnému, dr. Lence Rossmeislové, dr. Haně Hanzlíkové, Mgr. Kateřině Krejčíkové, Mgr. Markétě Vančurové za vědecký výsledek Úloha PML v buněčném stárnutí. Cílem projektu bylo objasnit některé otázky biologie nádorového supresoru PML související s aktivací protinádorové bariéry – buněčné senescence. Za nejvýznamnější zjištění autoři považují, že chronické poškození DNA, doprovázející buněčnou senescenci vyvolanou chemoterapeutiky, vede k robustní expresi a sekreci více než dvou desítek cytokinů, které zpětně stimulují autokrinně či parakrinně příslušné signální dráhy, a tím modulují fenotyp nejen producentské buňky, ale také buněk v blízkém okolí.
Jednou z oceněných badatelek se stala Jarmila Králová z Ústavu molekulární genetiky AV ČR
Autorskému týmu navrženému Radou programu Nanotechnologie pro společnost – prof. Blance Říhové, dr. Miroslavu Fliegrovi (Mikrobiologický ústav AV ČR), prof. Viktoru Brabcovi (Biofyzikální ústav AV ČR), doc. Emilu Pollertovi (Fyzikální ústav AV ČR), prof. Karlu Ulbrichovi (Ústav makromolekulární chemie AV ČR), dr. Jarmile Králové (Ústav molekulární genetiky AV ČR), dr. Ladislavu Kohoutovi (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR), prof. Pavlu Martáskovi (1. LF Univerzity Karlovy), prof. Martinu Kotorovi (PřF Univerzity Karlovy), prof. Pavlu Anzenbacherovi (LF Univerzity Palackého v Olomouci), prof. Vladimíru Královi (VŠCHT Praha) za vědecký výsledek Nanočásticové a supramolekulární systémy pro cílený transport léčiv. V rámci tohoto projektu badatelé vyvinuli a otestovali supramolekulární (nekovalentní) systémy s komplexovaným léčivem. Dále syntetizovali, fyzikálně-chemicky definovali a in vitro i in vivo otestovali polymerní transportní systémy na bázi N-(2-hydroxypropyl)metakrylamidu (HPMA), které se uplatňují při aktivním a pasivním směrování léčiv a diagnostik. Patří k nim roubované a micelární systémy, aktivně protilátkami směrované systémy, termoresponsivní nosiče pro léčiva i diagnostika a polymerem modifikované vektory pro genovou terapii. Důležitým poznatkem byla jejich duální, tj. cytostatická a imunomodulační aktivita, která významně ovlivňuje jejich konečný terapeutický efekt.
Autorskému týmu Filosofického ústavu AV ČR – prof. Pavlu Maternovi, dr. Bjørnu T. F. Jespersenovi – a doc. Marii Duží (Technická univerzita Ostrava) za vědecký výsledek Procedural Semantics for Hyperintensional Logic. Publikace je výsledkem víceleté práce kolektivu sdruženého kolem rozvíjení originální koncepce logiky vytvořené Pavlem Tichým. Vzhledem k tomu, že takto vzniklá Transparentní intenzionální logika (TIL) je dílem českým, začíná se v mezinárodní vědecké komunitě diskutovat o „české logické škole“. Kniha je prvním systematickým výkladem TIL. Její význam spočívá v tom, že se neomezuje na reprodukci myšlenek zakladatele TIL, nýbrž tvůrčím způsobem celou koncepci rozvíjí a dospívá k novým výsledkům.
Dr. Ivanu Pavlů navrženému Grantovou agenturou AV ČR (Archeologický ústav AV ČR) za vědecký výsledek Artefakty v neolitické společnosti. Jejich status a role. Zásadní výsledky jsou obsahem dvou monografií, z nichž první sleduje genezi neolitické společnosti od počátků akeramického neolitu na Předním východě až po jeho prvotní projevy ve střední Evropě. Druhá monografie a na ni navazující studie shrnují současný stav teorií z antropologie a etnografie, které se zabývají společenským významem a funkcí artefaktuálních součástí společenství na různých stupních vývoje.
II. kategorie – Cena Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce byla udělena:
Dr. Adéle Kawka (Astronomický ústav AV ČR) za vědecký výsledek Bílí trpaslíci v naší Galaxii. Bílí trpaslíci reprezentují konečná stadia vývoje pro většinu hvězd naší Galaxie. Přispívají tak k porozumění historie formování hvězd a stáří galaktického disku, v němž leží naše Slunce. Z katalogu přehlídky vlastního pohybu byli podle fotometrických barev vybráni vhodní kandidáti, z nichž bylo spektroskopicky potvrzeno 61 nových bílých trpaslíků. Ze získaných spekter autorka určila jejich atmosférické vlastnosti (chemické složení, teplota a povrchová gravitace). Z údajů vyplynulo, že většina těchto hvězd jsou vodíkoví (DA) bílí trpaslíci starší miliardy let, z nichž ve třech byly nalezeny i prvky těžší než helium. Zbývající jsou chladní helioví trpaslíci.
Dr. Lindě Nedbalové (Botanický ústav AV ČR) za vědecký výsledek Sněžné řasy: jedinečné mikro-organismy z extrémních míst naší planety a naděje pro biotechnologie. Autorka studovala sněžné řasy – mikroorganismy, které se úspěšně přizpůsobily životu ve sněhu a ledu a obsadily niky v horských a polárních oblastech, vystavené chladu a slunci, s nedostatkem živin. Extrémy milující organismy představují unikátní modelovou skupinu pro studium adaptací na extrémní prostředí a otevírají možnosti pro zkoumání jejich praktického využití. S ohledem na rychlý růst v nízkých teplotách a produkci cenných organických látek lze uvažovat o využití sněžných řas v biotechnologiích. Vzhledem k charakteru výskytu a k souvisejícím logistickým problémům je jejich studium značně obtížné. L. Nedbalová patří v celosvětovém měřítku k několika vědcům, kteří tyto jedinečné organismy studují v přirozeném prostředí.
LUDĚK SVOBODA