Osvícený zájem většiny obyvatel Hrozové na Osoblažsku, soustředěných v občanském sdružení Královský stolec, iniciativní úsilí předsedkyně sdružení, paní Dagmar Návratové, a vstřícnost zástupců ostravsko-opavského biskupství (zejména ing. Václava Kotáska) se odrazily od roku 2009 v příkladné obecní péči o zdánlivě nenápadný a dříve spíše opomíjený kostel sv. Michaela.
Patriotická starostlivost se zde naštěstí od počátku protla s erudicí pracovníků ostravského územního pracoviště Národního památkového ústavu. Opravy, památkově dozorované a řízené Mgr. Hanou Pavelkovou, tak brzy vyústily ve vzorovou konzervaci cenné ohradní zdi hřbitova, rekonstrukci krovů a opravu střešních plášťů a v roce 2011 v příznivě působící obnovu vnějších omítek. Opravy provázel od počátku cílený sondážní archeologický průzkum Michala Zezuly a Františka Koláře, který přinesl důležité, ba v řadě otázek stěžejní poznatky o stavebním vývoji objektu. Ty významnou měrou doplnil pečlivý operativní průzkum Petry Kaniové a Hany Pavelkové, takže na sklonku roku 2012 bylo možné počítat hrozovský kostel k jedněm z nejlépe poznaných sakrálních objektů nejen v Moravskoslezském kraji, ale i širším nadregionálním měřítku. Zjištěné poznatky byly průběžně konzultovány a vyhodnocovány ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v.v.i. (Dalibor Prix). Příslovečnou „třešničkou na dortu“ a dalším zásadním posunem se však v polovině března 2013 stal objev středověkých nástěnných maleb při zjišťovacím restaurátorském průzkumu realizovaném zkušenou akademickou malířkou Romanou Balcarovou. Ta v řadě sond potvrdila zejména v barokně a klasicistně upraveném presbytáři kostela rozsáhlé plochy středověkých omítek překrytých mladšími omítkami, a to jak na stěnách, tak na původní klenbě. Část sond dále odhalila místy velmi dobře dochovanou středověkou výmalbu, včetně konsekračních křížů.
Výmalba se předběžně jeví jako stylově různorodá a naznačuje tak pravděpodobně postupný vývoj či nárůst rozsahu zdobených ploch. Nejpůsobivější je zatím zkušeným malířem nanesená monumentální hlava vousatého světce na východní stěně presbytáře, severně od raně gotického okna, podaná ještě v tradici pozdně románského malířského slohu a (opět předběžně) zařaditelná do doby těsně po vzniku stavby, zřejmě kamsi k přelomu 3. a 4. čtvrtiny 13. století. Jejím kompozičním protějškem se zdá být druhá, neméně monumentální hlava nejspíše biskupa, provedená však asi jiným malířem a stylově pokročilejší, snad z doby kolem roku 1300 nebo z počátků 14. století. Jak upozornila Romana Balcarová, pod touto malbou je však starší, rovněž malovaná omítková vrstva. Na jižní stěně presbytáře se rýsují slohově ještě mladší gotické figurální malby menšího měřítka. Ikonografický program je prozatím, pro omezenou plochu zjišťovacích sond, nejasný.
Odkryté detaily naznačují alespoň v případě velkých postav poměrně vysokou kvalitu nejstarších vrstev výzdoby a tedy i značný význam hrozovských maleb, rozhodně přesahující regionální rozměr. Nepochybně se jedná o mimořádně závažný objev, nevšedně přesvědčivě ilustrující v rámci bádání o středověkých nástěnných malbách donedávna takřka neznámou nemalou kulturní úroveň moravských enkláv ve Slezsku, stejně jako dříve neznámý fundátorský potenciál mocného moravského rodu Fulštejnů, jehož příslušník, Konrád z Koberna, zvláště v 70. a 80. letech 13. století aktivní ve službách olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku a poté českého krále Václava II. i jeho nevlastního bratra Mikuláše I. Opavského, je k roku 1309 doložen jako donátor kostela v Hrozové.
Místní šetření 4. dubna 2013 ve věci stanovení dalšího postupu, jehož se zúčastnili zástupci obce, občanského sdružení Královský stolec (paní Návratová, paní Čajanová), církve (technický administrátor ostravsko-opavského biskupství pan Václav Kotásek, jáhen Marcel Jedelský), referátu památkové péče Městského úřadu v Krnově (Andrea Šírová), Národního památkového ústavu, ú. o. p. v Ostravě (ředitel Michal Zezula, Andrea Čeplá, Hana Pavelková, František Kolář), restaurátorka akad. malířka Romana Balcarová a zástupci Ústavu dějin umění AV ČR, v.v.i. (Zuzana Všetečková, Dalibor Prix) vyústilo v doporučení pokračovat v uváženém restaurátorském odkryvu, zajištění a následně restaurování velmi vzácných a mimořádně hodnotných maleb v presbytáři kostela, v příslib snahy vlastníka o získání nezbytných finančních prostředků a v příslib podpory tomuto úsilí ze strany zainteresovaných organizací a úřadů.
Dalibor Prix, 5. dubna 2013