Studie je uvedena analýzou pojmu ctnost - klade do kontrastu jeho původní a současný význam a dále podává stručný historický přehled ctností v pojetí antickém, křesťanském i novověkém. Hlavní pozornost je dále soustředěna na ctnosti občanské (sociální, benefiční) a na jejich význam pro současnou liberálně demokratickou společnost, která se vyhýbá ukládání povinností občanům. Zdůrazněn je též význam pojmu ctnost v kontextu psychologie (politické psychologie, komunitní psychologie) a pedagogiky (normativní apel, "občanská gramotnost").
Těžiště práce tvoří empiricky podložená rozvaha o stavu občanských ctností v transformující se České republice. Analýza výsledků dostupných sociologických studií, vlastních výzkumů i mezinárodních šetření, na kterých se autorka podílí, vede k úsudku, že občané ČR (přes zřetelné paternalistické a nostalgické tendence starších generací a obyvatel s nižším vzděláním) obecně akceptovali občanskou roli. Při mezinárodních porovnáních vyniklo demokratické přesvědčení a občanská kultura českých studentů. Česká společnost také projevuje značnou dávku důvěry a loajality svým politikům, prozíravost, trpělivost, podnikavost a velkou dávku optimismu a naděje. Na druhé straně jsou zřetelné takové "posttotalitní" fenomeny, jako je "naučená bezmocnost", nízká sebedůvěra, malá víra ve vlastní účinnost, "hyponacionalismus", poměrně malá intensita pracovních návyků, rovnostářství, podezíravost a nízká úroveň občanského sdružování, všeobecně neuspokojivé mezilidské vztahy a vysoká tolerance k podvodům.
Podle Krejčího nejsou zkouškou národního charakteru jen národní tragedie, ale i šťastné dějinné chvíle. Češi by mohli využít svých relativně dobrých demokratických disposic ke kultivaci demokratického charakteru a vytváření fungující demokratické společnosti. |
