Aktuality

 

Vítěz březnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce Petr Horálek zachytil kometu, která se ke Slunci, tedy i k Zemi, přiblížila poprvé. Její původní oběžná doba přes 10 milionů let se nyní výrazně zkrátí. Další návštěvou nás PanSTARRS poctí již za „pouhých“ 109 466 let. Přísluním prošla 10. března 2013, vzdálena od Slunce necelou třetinu vzdálenosti Země od naší mateřské hvězdy, tedy přibližně 45 milionů kilometrů. Tato vlasatice se vyznačuje výrazným prachovým ohonem. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.

Experiment NOvA, jehož detektor se po dokončení stane nejúčinnějším neutrinovým detekčním zařízením na území USA, zaznamenal první třírozměrné dráhy prolétávajících částic. V Česku na tomto experimentu úspěšně spolupracuje tým fyziků, inženýrů a techniků z ČVUT, Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Spolupráce je finančně podporována programem INGOII MŠMT. Po dokončení první části detektoru začali vědci zaznamenávat první data o průletech částic ze spršek kosmického záření, neustálého toku částic přilétajících do zemské atmosféry z vesmíru.

Možnost spolupráce Akademie věd ČR s nadnárodní společností Siemens se otevírá po návštěvě člena představenstva tohoto globálního elektronického koncernu Klause Helmricha ve dvou špičkových pracovištích AV ČR. Právě on totiž ve firmě Siemens zodpovídá za výzkumné a vývojové aktivity. V doprovodu předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a dalších odborníků naší nejvýznamnější vědecké instituce se v pondělí 25. března 2013 mimo jiné seznámil s vývojem nové generace biosenzorů v Ústavu fotoniky a elektroniky (ÚFE) AV ČR a s výzkumem „materiálu budoucnosti“ – grafenu – v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského (ÚFCHJH) AV ČR.

Jasnou kometu C/2011 L4 PanSTARRS můžeme od poloviny března pozorovat nízko nad západním obzorem. Na severní oblohu se tento objekt dostal krátce po průchodu přísluním, ke kterému došlo 10. března 2013. Pro pohled na jasnou kometu bude zapotřebí najít si pozorovací stanoviště s odkrytým západním až severozápadním obzorem. Kometa bude v druhé dekádě března jasná jako hvězdy ve „Velkém voze“ a očima by mohla být pozorovatelná ještě do počátku dubna. Nejlepší pohled na její ohon ovšem nabídne malý dalekohled, například myslivecký triedr. Více v tiskové zprávě.

Nová Laboratoř nanotechnologie zahájila provoz v Ústavu fotoniky a elektroniky (ÚFE) Akademie věd ČR v Praze. Jejího slavnostního otevření se ve čtvrtek 14. března 2013 zúčastnil předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš a další hosté z pracovišť AV ČR a vysokých škol. Po přivítání ředitelem ÚFE AV ČR doc. Jiřím Homolou představil tento projekt zástupce ředitele ústavu pro technické otázky Ing. Karel Chadt. Přístrojové vybavení Laboratoře nanotechnologie se opírá o elektronový litograf a rastrovací elektronový mikroskop s iontovým dělem a modulem pro hmotnostní spektrometrii sekundárních iontů (FIB-SEM-SIMS).

Očekávání spojená s nově instalovaným tokamakem COMPASS se na sklonku loňského roku podařilo velmi úspěšně splnit týmu vědců a techniků Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Ve čtvrtek 29. listopadu 2012 byl v tomto zařízení poprvé dosažen režim s vysokým udržením plazmatu, mezi odborníky známý jako H-mod. Během tohoto režimu skokově vzrůstá kvalita udržení vysokoteplotního plazmatu v magnetickém poli, a to přibližně dvakrát. Z hlediska mezinárodního koordinovaného výzkumu termojaderné fúze jde o klíčový výsledek.

Teleskopy nahlížíme do tajemství téměř tří tisíc hvězd, které tuto otevřenou hvězdokupu Plejády tvoří. Ty se nacházejí v oblasti s průměrem přibližně 13 světelných let. Vzdáleny 400 světelných let se právě prodírají obrovským prachovým mračnem. O jeho existenci víme zejména díky rozptylu světla hvězd kupy na drobounkých částicích, což způsobuje namodralý nádech viditelné reflexní mlhoviny. Stáří hvězdokupy bylo odhadnuto na 100 milionů roků. Právě Plejády zachytil na svém vítězném snímku únorového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce amatérský astronom Zdeněk Bardon. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.

Jako první a zatím jediní na světě spočítali pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově přesnou dráhu letu tělesa, jehož pád v okolí ruského Čeljabinsku vyděsil v polovině února tamní obyvatele. Čeští astronomové publikovali rigorózně určenou dráhu tohoto tělesa v atmosféře Země i jeho dráhu ve Sluneční soustavě, po které přiletělo. Práce byla zveřejněna v telegramu Mezinárodní astronomické unie. Jedná se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi od tzv. Tunguzského meteoritu v roce 1908. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.

První etapu budování monitorovací sítě obřího sesuvu na El Hierru, nejmenším z Kanárských ostrovů, dokončili na počátku února odborníci z Oddělení inženýrské geologie Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) AV ČR. Tyto práce jsou financovány z prostředků grantu National Geographic Society a Waitt Institute. Pobřežní a podmořské sesuvy u vulkanických ostrovů jsou největší známé sesuvy na Zemi. Na Kanárských ostrovech k nim docházelo poměrně pravidelně v průběhu posledních 300 tisíc let a pravděpodobně při nich vznikly i velké vlny tsunami.

Blíže než Měsíc, a dokonce pod orbitami geostacionárních družic bude v pátek 15. února 2013 kolem nás prolétávat planetka 2012 DA14. Ke srážce se Zemí ovšem zcela jistě tentokrát nedojde.Pokud budeme správně připraveni, vyzbrojeni informacemi a příslušnou technikou, máme šanci se na zajímavý úlomek skály řítící se kolem naší planety alespoň krátce podívat. Planetka bude totiž v dosahu malých dalekohledů, které mají k dispozici i amatérští astronomové. Jen ti, kteří budou přesně vědět, kam se dívat a co hledat, mohou zaznamenat úspěch. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.