Už padesát let je astronomickou vlajkovou lodí starého kontinentu Evropská jižní observatoř, která náleží k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Z pěti zakládajících členských zemí – Belgie, Francie, Německa, Nizozemska a Švédska – se rodina ESO postupně rozšířila na současných 15 států, Česká republika se zapojila v roce 2007. Ústředí ESO sídlí od roku 1975 v Garchingu nedaleko Mnichova, není tedy divu, že právě v mnichovském paláci Residenz byla uspořádána slavnost k půlstoletí jedné z prvních vskutku evropských vědeckých organizací, jež dala světu řadu významných objevů a vyústila k loňskému udělení Nobelovy ceny za fyziku pro Briana P. Schmidta. Slavnostního večera 11. října 2012 se účastnilo na 300 významných osobností vědy i vrcholní představitelé některých členských zemí, šestice ministrů a dva velvyslanci. Přínos ESO zejména vědě, ale v nemalé míře také průmyslové oblasti zdůraznili ve svých projevech rovněž německá federální ministryně pro vědu a výzkum Annette Schavan a její bavorský kolega Wolfgang Heubisch. ESO provozuje v chilské poušti Atacama tři observatoře světové úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu slouží nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle VLT a největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě VISTA. ESO je zároveň evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA, který vzniká na planině Chajnantor. Nyní ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu E-ELT s průměrem primárního zrcadla 39 metrů.
MARINA HUŽVÁROVÁ
Foto: Stanislava Kyselová, Akademciký bulletin