Aktuality

Výzkumný tým v čele s Dr. Vladimírem Kořínkem z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd ČR objevil gen, který hraje velmi důležitou roli pro normální funkci kmenových buněk střeva a jehož poruchy přispívají ke vzniku nádorů. Nové poznatky, k nimž badatelé z ÚMG AV ČR došli ve spolupráci s několika českými výzkumnými institucemi v rámci projektu BIOCEV, byly publikovány na sklonku loňského roku v prestižním mezinárodním odborném periodiku Gastroeneterology (viz abstrakt článku).

Očekávání spojená s nově instalovaným tokamakem COMPASS se na sklonku loňského roku podařilo velmi úspěšně splnit týmu vědců a techniků Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR. Ve čtvrtek 29. listopadu 2012 byl v tomto zařízení poprvé dosažen režim s vysokým udržením plazmatu, mezi odborníky známý jako H-mod. Během tohoto režimu skokově vzrůstá kvalita udržení vysokoteplotního plazmatu v magnetickém poli, a to přibližně dvakrát. Z hlediska mezinárodního koordinovaného výzkumu termojaderné fúze jde o klíčový výsledek.

Teleskopy nahlížíme do tajemství téměř tří tisíc hvězd, které tuto otevřenou hvězdokupu Plejády tvoří. Ty se nacházejí v oblasti s průměrem přibližně 13 světelných let. Vzdáleny 400 světelných let se právě prodírají obrovským prachovým mračnem. O jeho existenci víme zejména díky rozptylu světla hvězd kupy na drobounkých částicích, což způsobuje namodralý nádech viditelné reflexní mlhoviny. Stáří hvězdokupy bylo odhadnuto na 100 milionů roků. Právě Plejády zachytil na svém vítězném snímku únorového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce amatérský astronom Zdeněk Bardon. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.

Jako první a zatím jediní na světě spočítali pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově přesnou dráhu letu tělesa, jehož pád v okolí ruského Čeljabinsku vyděsil v polovině února tamní obyvatele. Čeští astronomové publikovali rigorózně určenou dráhu tohoto tělesa v atmosféře Země i jeho dráhu ve Sluneční soustavě, po které přiletělo. Práce byla zveřejněna v telegramu Mezinárodní astronomické unie. Jedná se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi od tzv. Tunguzského meteoritu v roce 1908. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.

Přední čeští odborníci na neurovědy představí veřejnosti nové poznatky při příležitosti Evropského týdne mozku, který se každoročně koná ve stejnou dobu v Evropě i v USA. V Praze se letos uskuteční v týdnu od 4. do 8. března. Na organizaci cyklu přednášek o léčení nervových a duševních chorob, vnímání času, kódování informací o zvuku v mozku, léčení chorob mozku a míchy kmenovými buňkami a tkáňovými náhradami aj. se podílejí Ústav experimentální medicíny AV ČR, Česká společnost pro neurovědy J. E. Purkyně a Středisko společných činností AV ČR. Tisková konference k zahájení Evropského týdne mozku se koná v pondělí 4. března ve 13 hodin v místnosti č. 108 v sídle Akademie věd ČR v Praze.

 

Způsob, pomocí kterého se mohou leukemické buňky uvolňovat z kostní dřeně do krevního oběhu, popsal na konci loňského roku v předním světovém vědeckém časopisu Oncogene (viz abstrakt) vědecký tým RNDr. Michala Dvořáka, CSc., z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Objev podstatně přispívá k porozumění zásadně důležitého principu biologie leukemických buněk. O mimořádném významu této práce svědčí i fakt, že na její výsledky upozornil letos v únoru také jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature Reviews Cancer (viz komentář).

První etapu budování monitorovací sítě obřího sesuvu na El Hierru, nejmenším z Kanárských ostrovů, dokončili na počátku února odborníci z Oddělení inženýrské geologie Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) AV ČR. Tyto práce jsou financovány z prostředků grantu National Geographic Society a Waitt Institute. Pobřežní a podmořské sesuvy u vulkanických ostrovů jsou největší známé sesuvy na Zemi. Na Kanárských ostrovech k nim docházelo poměrně pravidelně v průběhu posledních 300 tisíc let a pravděpodobně při nich vznikly i velké vlny tsunami.

XLII. zasedání Akademického sněmu AV ČR se uskuteční v úterý 19. března 2013 od 9.30 hodin v Národním domě v Praze na Vinohradech. Hlavním bodem programu bude volba členů Akademické rady (AR) AV ČR a Vědecké rady (VR) AV ČR pro funkční období 2013–2017. Nově jmenovaný předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vystoupí se zamyšlením nad vývojem a činností AV ČR v uplynulých čtyřech letech, přednese též návrh výroční zprávy o činnosti AV ČR za rok 2012 a zprávu o činnosti AR AV ČR za období od XLI. zasedání Akademického sněmu. Program zasedání naleznete zde. Seznamy kandidátů na členství v radách: AR AV ČR, VR AV ČR.

Blíže než Měsíc, a dokonce pod orbitami geostacionárních družic bude v pátek 15. února 2013 kolem nás prolétávat planetka 2012 DA14. Ke srážce se Zemí ovšem zcela jistě tentokrát nedojde.Pokud budeme správně připraveni, vyzbrojeni informacemi a příslušnou technikou, máme šanci se na zajímavý úlomek skály řítící se kolem naší planety alespoň krátce podívat. Planetka bude totiž v dosahu malých dalekohledů, které mají k dispozici i amatérští astronomové. Jen ti, kteří budou přesně vědět, kam se dívat a co hledat, mohou zaznamenat úspěch. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.

Hybridní myš s opravenou poruchou párování chromozómů, která pomohla odhalit některé důvody problémů s tvorbou spermií, vyvinul mezinárodní tým badatelů v čele s prof. Jiřím Forejtem z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Tyto výsledky, které nás opět přibližují k léčbě stále častějších poruch plodnosti u mužské evropské populace, byly nedávno publikovány ve Sborníku Národní akademie věd Spojených států amerických (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America; viz abstrakt).