|

The official magazine of the ASCR

 


Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Abicko  > 2011  > duben  > Z Bruselu

K budoucí podobě evropského výzkumu a inovací

Mezi aktuální evropská témata se v poslední době zařadila reforma rozpočtu Evropské unie a příprava víceletého finančního rámce po roce 2013. Tento výhled nastiňuje priority unijní politiky ve finančním vyjádření. Jednou z nich je i podpora výzkumu a inovací. Evropská komise musí do poloviny roku 2011 připravit návrh rozpočtu mimo jiné i v této oblasti.

18_1.jpg

Komise proto 9. února 2011 zveřejnila tzv. Zelenou knihu s názvem Učiňme z problémů výhody: na cestě ke společnému strategickému rámci pro financování výzkumu a inovací v EU, a zahájila tak veřejnou konzultaci k budoucímu financování a podobě výzkumu a inovací v Evropské unii.
V programovém období 2007–2013 financuje Unie oblast výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím několika programů a iniciativ. Jedná se o 7. rámcový program pro výzkum a vývoj (7. RP), rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), Evropský inovační a technologický institut (EIT) a také o politiku soudržnosti, konkrétně strukturální fondy.
Komise v Zelené knize navrhuje tento soubor nástrojů (7. RP, CIP a EIT) spojit v tzv. společném strategickém rámci pro financování výzkumu a inovací EU. Vznikne tak ucelený program pro financování všech fází inovačního řetězce. Schéma podpořili i vedoucí zástupci evropských států na zasedání Evropské rady 4. února 2011. Zároveň také potvrdili myšlenku, že by společný strategický rámec měl naplňovat priority stanovené ve strategii Evropa 2020, respektive v její vlajkové iniciativě Unie inovací. Výzkum a inovace tvoří podstatnou součást zmíněné strategie.
Podle komisařky pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinn jsou současné nástroje podpory výzkumu a inovací příliš roztříštěné a různorodé. Mnohdy se překrývají, a proto je třeba usilovat o větší soudržnost, zjednodušení a soulad s národním a regionálním financováním. „Společný strategický rámec posílí propojení mezi různými částmi inovačního řetězce – od základního výzkumu až k uvedení inovativních produktů a služeb na trh,“ uvedla komisařka Geoghegan-Quinn.
Zelená kniha zdůrazňuje, že by se společný strategický rámec měl soustředit na posílení konkurence-schopnosti Evropy a řešení velkých společenských výzev. Zároveň je nutné zefektivnit a zatraktivnit využívání evropských finančních prostředků a zjednodušit přístup k této formě podpory širší řadě zájemců, především malým a středním podnikům. Dále Komise apeluje na výrazné zjednodušení procedur a pravidel účasti a zvyšování přidané evropské hodnoty a společenského dopadu.
V první části věnované spolupráci k dosažení cílů strategie Evropa 2020 se Komise zaměřuje zejména na zjednodušení a zatraktivnění budoucího financování oblasti výzkumu a inovací. Zabývá se otázkami, jak pokrýt celý inovační proces od výzkumu na trh a jak dosáhnout rovnováhy mezi standardizací a flexibilitou a malými a velkými projekty. Zmiňuje potřebu vzájemného souladu společného strategického rámce s politikou soudržnosti a regionálními a národními programy členských států a klade si otázku, jak podpořit jejich společné programování a co by mělo být měřítkem úspěchu.
Druhá část Zelené knihy se zabývá hlavními společenskými výzvami (např. změna klimatu, stárnutí obyvatelstva, energetická účinnost nebo přechod k nízkouhlíkové společnosti) a táže se, jak jim čelit či jakým způsobem by Unie měla podporovat tvorbu relevantních politik? Komise upozorňuje, že k řešení výzev je třeba koordinované spolupráce mezi výzkumníky i soustředěného úsilí v celém inovačním cyklu. Témata v této části Zelené knihy se dále věnují i úloze Společného výzkumného střediska (JRC) Evropské komise, zapojení veřejnosti nebo poměru aktivit ve smyslu top-down a bottom-up přístupu.
V následující části Komise rozebírá problematiku evropské konkurenceschopnosti. Upozorňuje na důležitou roli průmyslu, malých a středních podniků a partnerství veřejného a soukromého sektoru. Táže se, jak posílit účast těchto subjektů v evropském výzkumu a inovacích a jakou formu podpory je třeba jim poskytnout. Zabývá se využitím finančních nástrojů, novými způsoby podpory (např. veřejné zakázky, ocenění) a inovacemi, které nesouvisejí s technologiemi (např. inovace pro společnost). Neméně důležitou součástí této kapitoly jsou i práva duševního vlastnictví.
Poslední, čtvrtá část poukazuje na špičkovou úroveň evropské vědecké základny, význam Evropské výzkumné rady a akcí Marie Curie a vyzývá k jejich dalšímu posílení. Promýšlí také budování Evropského výzkumného prostoru, který by měl být podle Unie inovací dokončen do roku 2014. Komise dále řeší budoucí podporu v oblasti výzkumných infrastruktur, problematiku většího zapojení žen do výzkumu a priority v oblasti mezinárodní spolupráce.
Zelenou knihu tedy můžeme chápat jako konzultační dokument, který nereflektuje detailní návrhy, nýbrž si klade za cíl podnítit veřejnou diskusi upozorněním na problematické oblasti. Všechna témata pokrývají rozsáhlou oblast dané problematiky, což s sebou přináší nutnost komplexního a odborného přístupu při jejich zodpovídání.
Do veřejné konzultace, která potrvá do 20. května 2011 se můžete připojit prostřednictvím on-line dotazníku, vložením pozičního dokumentu nebo diskusí na webových stránkách Evropské komise http://ec.europa.eu/research/csfri/index_en.cfm. Komise uvítá zapojení co nejvíce zainteresovaných aktérů, aby získala přehled o různých názorech. Zároveň však dodává, že při vyhodnocení veřejné konzultace se bude brát zřetel na autora příspěvku, tedy zda se jedná např. o stát, výzkumnou organizaci nebo jednotlivce. Pro jednotlivé subjekty je proto výhodné se sdružovat a vytvářet společné příspěvky. Komise zveřejní zaslané poziční dokumenty na webové stránce společného strategického rámce ještě před skončením konzultace. Dále doporučuje zapojit se do konzultací co nejdříve a odpovídat přímo na otázky zveřejněné v Zelené knize.
V roce 2004 se obdobné konzultace k přípravě 7. RP zúčastnilo zhruba 1700 organizací a jednotlivců a Komise obdržela přes 100 pozičních dokumentů. Předpokládá se, že účast bude tentokrát ještě vyšší.
Závěry z veřejné diskuse se promítnou do konečné podoby návrhu společného strategického rámce. Návrh bude vycházet také ze střednědobého hodnocení 7. RP, z konzultace o budoucí podobě programu CIP, z konzultací o rámci Evropského výzkumného prostoru a o strategické inovační agendě EIT.
V nejbližších dnech se Komise chystá vyhlásit soutěž k výběru nového názvu, protože „společný strategický rámec“ je pouze pracovním označením. Nové jméno by mělo odrážet větší důraz na inovace a přispět k povědomí o existujících nástrojích v oblasti výzkumu a inovací, které bohužel v současnosti nejsou veřejnosti tolik známy.
Závěry z veřejné konzultace spolu s novým pojmenováním společného strategického rámce Komise zveřejní na konferenci, která se uskuteční 10. června 2011. Do konce června předloží Komise návrh víceletého finančního rámce, jehož součástí je i návrh rozpočtu pro oblasti VaVaI po roce 2013. Do konce roku 2011 poté plánuje zveřejnit formální legislativní návrh, který určí budoucí detailní podobu evropského výzkumu a inovací.
ADÉLA VOŽECHOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR

18_2.jpg